Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2970/20

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatele Radka Stanislava, zastoupeného Mgr. et Mgr. Janem Vobořilem, advokátem se sídlem v Praze 7, U Smaltovny 1115/32, proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. -65 ze dne 19. 8. 2020 a usnesení Krajského soudu v Praze č. j. -51 ze dne 11. 6. 2020, spojené s návrhem na zrušení a 2 a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), za účasti Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Praze, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaných usnesení, neboť je přesvědčen, že jimi bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu podle d (dále jen " "); zároveň namítá porušení y. Stěžovatel dále navrhuje zrušení v záhlaví citovaných ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ).

2. Krajský soud v Praze (dále jen "krajský soud") napadeným usnesením vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správce vydal zajištěnému věřiteli výtěžek zpeněžení několika nemovitostí ve výši 2 838 047,86 Kč. V odůvodnění napadeného rozhodnutí krajský soud uvedl, že proti návrhu insolvenčního správce nebyly ve lhůtě 7 dnů od zveřejnění předmětné výzvy v insolvenčním rejstříku podány žádné námitky; k podání stěžovatele (dlužníka) krajský soud nepřihlédl, neboť lhůta k námitkám uběhla dne 6. 5. 2020 a stěžovatel své podání odevzdal na poštu až dne 26. 5. 2020. Vrchní soud v Praze (dále jen "vrchní soud") napadeným usnesením odvolání proti usnesení krajského soudu odmítl pro neoprávněnost stěžovatele podle ve spojení s . Podle vrchního soudu mohou v souladu s odvolání proti rozhodnutí, jímž soud vyslovil souhlas s návrhem insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení, podat jen věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno.

3. Stěžovatel tvrdí, že v důsledku diskriminační úpravy doručování v insolvenčním řízení, podle které je doručováno pouze zveřejněním rozhodnutí v insolvenčním rejstříku, neměl reálnou možnost seznámit se s návrhem na vydání výtěžku zpeněžení a výzvou k podávání námitek. Stěžovatel uvádí, že jako nemajetná osoba nemá přístup k internetu, neumí s novými technologiemi pracovat a nemůže každý den dohledávat, zda nebyl v insolvenčním rejstříku zveřejněn nový dokument. Předmětná výzva nadto byla zveřejněna v době pandemie, kdy byla omezena řada služeb, včetně služeb knihoven či informačních center. Stěžovatel považuje způsob doručování prostřednictvím internetu za nepřímou diskriminaci vůči nemajetným osobám a osobám starším; zásah do práv takových účastníků insolvenčních řízení považuje za neproporcionální.

4. Dříve než lze přistoupit k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda jsou k jejímu projednání dány podmínky stanovené u a , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

5. Podle ve spojení s je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (vyjma návrhu na obnovu řízení). Ústavní stížnost je tak založena na zásadě její subsidiarity k jiným zákonným procesním prostředkům. To znamená, že ústavní stížnost je třeba pojímat jako krajní prostředek k ochraně práva, který nastupuje teprve tehdy, není-li možná náprava postupy před jinými orgány veřejné moci, tedy pokud byly vyčerpány všechny zákonné procesní prostředky obrany.

6. Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdí, že vyčerpal všechny dostupné procesní prostředky, které mu zákon poskytuje k ochraně jeho práv; tak tomu ovšem není. Podle může žalobou pro zmatečnost účastník napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání. Ústavní stížnost, která směřuje proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo v občanském soudním řízení odmítnuto odvolání stěžovatele, je nepřípustná podle , jestliže stěžovatel proti tomuto rozhodnutí neuplatnil žalobu pro zmatečnost. Účastník, jehož odvolání bylo odmítnuto, totiž disponuje podle procesním prostředkem, na jehož základě může nechat přezkoumat, zda závěr odvolacího soudu, že odvolání muselo být odmítnuto, je v souladu se zákonem, potažmo s ústavním pořádkem [viz stanovisko pléna sp. zn. ze dne 16. 12. 2008 (ST 26/51 SbNU 839; 79/2009 Sb.)].

7. Stěžovatel nevyčerpal všechny dostupné procesní prostředky k ochraně jeho práv, soudce zpravodaj proto odmítl ústavní stížnost podle ve spojení s jako návrh nepřípustný; z akcesority návrhu na zrušení právního předpisu ( téhož zákona) vyplývá, že jej stíhá stejný osud.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. října 2020

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj