Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2889/21

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatele Miroslava Kardy, zastoupeného Mgr. Liborem Hubáčkem, MBA, advokátem se sídlem v Benešově, Malé náměstí 73, proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. -159 ze dne 30. 8. 2021 a usnesení Krajského soudu v Praze č. j. -145 ze dne 30. 3. 2021, za účasti Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Praze, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaných usnesení, neboť tvrdí, že jimi bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu zaručené d (dále jen " ") a na ochranu vlastnictví podle y.

2. Krajský soud v Praze (dále jen "krajský soud") dne 23. 12. 2020 zveřejnil vyhlášku č. j. -138 ze dne 22. 12. 2020 o zveřejnění návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěného majetku stěžovatele, proti kterému mohl stěžovatel podat námitky do 7 dnů ode dne, kdy byl návrh touto vyhláškou zveřejněn v insolvenčním rejstříku; námitky stěžovatel podal dne 5. 1. 2021. Následně bylo vydáno v záhlaví citované usnesení krajského soudu, kterým bylo rozhodnuto o vydání výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům stěžovatele. K námitkám stěžovatele krajský soud nepřihlédl, neboť byly podány až po uplynutí lhůty, jež uplynula dnem 30. 12. 2020. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel odvolání, které bylo v záhlaví citovaným usnesením Vrchního soudu v Praze (dále jen "odvolací soud") odmítnuto podle jako nepřípustné - jestliže krajský soud k námitkám stěžovatele podaným po lhůtě v napadeném usnesení nepřihlížel, nebyl stěžovatel ani oprávněn podat proti němu odvolání.

3. Stěžovatel tvrdí, že v důsledku úpravy doručování v insolvenčním řízení, podle které je doručováno pouze zveřejněním rozhodnutí v insolvenčním rejstříku, neměl reálnou možnost včas se seznámit s návrhem na vydání výtěžku zpeněžení a výzvou k podávání námitek. Stěžovatel uvádí, že jako nemajetná osoba nemá přístup k internetu, ani žádný jiný prostředek dálkové komunikace. V době, kdy byla zveřejněna vyhláška, byl ve velmi špatném zdravotním stavu, pročež se s ní seznámil až dne 4. 1. 2021, a to prostřednictvím neziskové organizace, která se o stěžovatele stará a pomáhá mu v běžném životě. Jelikož lhůta pro podání námitek běžela v době vánočních svátků, měli příslušní pracovníci neziskové organizace dny pracovního klidu, a proto mu zprávu o zveřejnění vyhlášky sdělili až v momentě, kdy se o ni sami dozvěděli, tj. 4. 1. 2021.

4. Dříve než lze přistoupit k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda jsou k jejímu projednání dány podmínky stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a řádně zastoupenou advokátem v souladu s . Dále se Ústavní soud zabýval její přípustností ve smyslu téhož zákona.

5. Podle ve spojení s je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (vyjma návrhu na obnovu řízení). Ústavní stížnost je tak založena na zásadě její subsidiarity k jiným zákonným procesním prostředkům; to znamená, že ústavní stížnost je třeba pojímat jako krajní prostředek k ochraně práva, který nastupuje teprve tehdy, není-li možná náprava postupy před jinými orgány veřejné moci, tedy pokud byly vyčerpány všechny zákonné procesní prostředky obrany.

6. Podle může účastník žalobou pro zmatečnost napadnout (mimořádný opravný prostředek) rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání. Ústavní stížnost, jež směřuje proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo v občanském soudním řízení odmítnuto odvolání stěžovatele, je nepřípustná podle , jestliže stěžovatel proti tomuto rozhodnutí žalobu pro zmatečnost nepodal. Účastník, jehož odvolání bylo odmítnuto, totiž disponuje podle procesním prostředkem, na jehož základě se může domoci přezkumu, zda závěr odvolacího soudu, že odvolání muselo být odmítnuto, je v souladu se zákonem, potažmo s ústavním pořádkem [viz stanovisko pléna sp. zn. ze dne 16. 12. 2008 (ST 26/51 SbNU 839; 79/2009 Sb.)].

7. Odvolání stěžovatele odvolací soud v projednávané věci odmítl podle , podle něhož odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné. Stěžovatel tedy proti napadenému usnesení odvolacího soudu žalobu pro zmatečnost podat mohl, avšak neučinil tak.

8. Lze tedy uzavřít, že stěžovatel všechny dostupné procesní prostředky k ochraně jeho práv nevyčerpal (obdobně viz např. usnesení

sp. zn.

ze dne 29. 8. 2017, usnesení

sp. zn.

ze dne 29. 10. 2020 nebo usnesení

sp. zn.

ze dne 24. 5. 2021; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz). Pro úplnost je třeba dodat, že stěžovatel se v ústavní stížnosti nedovolává postupu podle a ani sám Ústavní soud nezjistil žádné okolnosti, jež by mohly svědčit pro naplnění podmínek tohoto zákonného ustanovení. Ústavní stížnost je tudíž proti napadeným rozhodnutím nepřípustná.

9. Z výše uvedených důvodů soudce zpravodaj odmítl ústavní stížnost podle ve spojení s jako nepřípustný návrh.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. listopadu 2021

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj