Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3600/22

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele prof. Ing. Luboše Smrčky, CSc., správce konkursní podstaty úpadce MASOSPOL a. s. v likvidaci, zastoupeného JUDr. Pavlem Krýlem, CSc., advokátem se sídlem Křtinská 617, Praha 4, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 10. 2022, č. j. -84, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. 2. 2022, č. j. -38, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 19. 4. 2022, č. j. -51, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 4, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavnímu soudu byla doručena ústavní stížnost podle písm. d) y ("Ústava") a ustanovení a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), jíž se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 4, neboť má za to, že jimi bylo porušeno jeho základní právo zaručené d.

2. Jak se podává z ústavní stížnosti a z přiložených listin, Obvodní soud pro Prahu 4 stěžovaným rozsudkem rozhodl o návrhu společnosti AT comp s. r. o. vůči žalované, společnosti SAPARIA a. s., jíž se žalobkyně domáhala určení vlastnictví staveb v katastrálním území Písnice v rozsudku označených a dále stavby na parcele v katastrálním území Kunratice. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 3. 3. 2022.

3. K odvolání stěžovatele ve věci rozhodoval Městský soud v Praze (dále jen "městský soud"), který stěžovaným usnesením odvolání odmítl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), neboť bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn. Městský soud uvedl, že "obecně v občanskoprávním řízení platí zásada, že k odvolání proti rozhodnutí soudu I. stupně jsou legitimováni pouze účastníci řízení definovaní v ustanovení (žalobce a žalovaný). Osobou oprávněnou podat odvolání není správce konkursní podstaty", zde konkrétně stěžovatel coby správce konkursní podstaty úpadce MASOSPOL a. s. v likvidaci.

4. Ústavní soud ještě před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda jsou dány podmínky řízení stanovené .

5. Ústavní stížnost dle písm. d) y představuje procesní prostředek k ochraně základních práv a svobod stěžovatele, zaručených ústavním pořádkem. Z , 3, 4 a plyne, že ústavní stížnost představuje subsidiární prostředek, který je možno zásadně využít až po vyčerpání všech právních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje. Přímo v cit. zákona je vyjádřen formální obsah principu subsidiarity jako jednoho z atributů ústavní stížnosti, tedy že ústavní stížnost je nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( cit. zákona); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( cit. zákona). Na druhé straně lze z principu subsidiarity vyvodit i jeho materiální obsah, který spočívá v samotné působnosti Ústavního soudu jako orgánu ochrany ústavnosti ( y), kde ochrana základních práv jednotlivce nastupuje jako prostředek ultima ratio, tj. jen tam, kde ostatní prostředky ochrany poskytované právním řádem byly vyčerpány nebo zcela selhávají jako nezpůsobilé či nedostatečné, a kdy základní práva nebyla respektována ostatními orgány veřejné moci.

6. Podle může účastník řízení žalobou pro zmatečnost napadnout pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo (mj.) odmítnuto odvolání. Ve vztahu k usnesení, kterým městský soud odvolání odmítl, je Ústavní soud vázán stanoviskem pléna sp. zn. (ST 26/51 SbNU 839; 79/2009 Sb.) ze dne 16. 12. 2008; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz. Podle něho je totiž ústavní stížnost, která směřuje proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo v občanském soudním řízení odmítnuto odvolání stěžovatele, nepřípustná podle , jestliže stěžovatel proti tomuto rozhodnutí neuplatnil žalobu pro zmatečnost

7. Vzhledem k tomu, že ústavní stížností napadeným usnesením odvolací soud odmítl stěžovatelovo odvolání podle , lze je podle výše uvedeného ustanovení napadnout žalobou pro zmatečnost. Jde přitom o mimořádný opravný prostředek ve smyslu , který je třeba podle téhož zákona před podáním ústavní vyčerpat, tzn. nejen jej podat, ale i dosáhnout rozhodnutí o něm. Z ústavní stížnosti však neplyne, že by stěžovatel žalobu pro zmatečnost podal, natož že by již tento mimořádný opravný prostředek "vyčerpal" (srov. i ). Z tohoto důvodu je nutno ústavní stížnost považovat za nepřípustnou podle téhož zákona ve smyslu její předčasnosti.

8. Lze tedy uzavřít, že stěžovatel nevyčerpal všechny dostupné procesní prostředky k ochraně svých práv (obdobně srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 29. 8. 2017, usnesení

sp. zn.

ze dne 29. 10. 2020 nebo usnesení

sp. zn.

ze dne 24. 5. 2021). Proto Ústavní soud ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [ ].

9. Pro úplnost je třeba dodat, že se stěžovatel v ústavní stížnosti nedovolává postupu podle (tedy netvrdí, že by ústavní stížnost svým významem podstatně přesahovala jeho vlastní zájmy) a ani sám Ústavní soud nezjistil žádné okolnosti, jež by mohly svědčit pro naplnění podmínek tohoto zákonného ustanovení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. ledna 2023

Vojtěch Šimíček v. r.

soudce zpravodaj