Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2201/20

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Aleše Štolcbarta, zastoupeného Mgr. Tomášem Šmucrem, advokátem sídlem V Malé Doubravce 1242/27, Plzeň, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2019 č. j. -412 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 11. 4. 2019 č. j. -376, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se s odvoláním na porušení y domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, neboť je přesvědčen, že jeho vlastnickému právu nebyla poskytnuta zákonná ochrana.

Z obsahu napadených rozhodnutí a ústavní stížnosti se podává, že napadenými rozsudky byla stěžovateli uložena povinnost zaplatit žalobci částku 501 000 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Dovolání stěžovatele bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2020 č. j. -432 podle věty první , neboť neobsahuje obligatorní náležitosti, a pro tuto vadu nelze v dovolacím řízení pokračovat. Uvedené usnesení Nejvyššího soudu stěžovatel ústavní stížností nenapadá, od jeho doručení však patrně odvíjí lhůtu pro podání ústavní stížnosti.

Ústavní soud se podanou stížností zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek její přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

V projednávané věci je posledním procesním prostředkem, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, dovolání ve smyslu a násl. , na jehož „vyčerpání“ je nutno ve smyslu trvat. Princip subsidiarity ústavní stížnosti však není naplněn podáním vadného dovolání, neboť podání vadného dovolání je nutno postavit naroveň situaci, kdy dovolání bylo podáno opožděně nebo nebylo podáno vůbec. Z obsahu usnesení Nejvyššího soudu je zřejmé, že stěžovatel uplatnil tento procesní prostředek k ochraně svých práv, avšak neučinil tak procesně správným způsobem, v důsledku čehož jej dovolací soud nemohl projednat a dovolání stěžovatele odmítl podle věta první Ústavní soud pro úplnost uvádí, že vůči usnesení Nejvyššího soudu o odmítnutí pro vady stěžovatel v ústavní stížnosti nevznáší žádné námitky.

Ve vztahu k rozhodnutí odvolacího soudu je tudíž ústavní stížnost z důvodu řádného nevyčerpání všech procesních prostředků nepřípustná ve smyslu (srov. obdobně usnesení

sp. zn.

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

a stanovisko sp. zn. ).

Ústavní soud nadto dodává, že vzhledem k petitu ústavní stížnosti a datu jejího podání by bylo možné návrh směřující jen proti rozhodnutí odvolacího a nalézacího soudu posoudit i jako návrh opožděný, neboť je zjevné, že lhůta dvou měsíců k jeho podání marně uplynula.

Na základě výše uvedeného byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení jako návrh nepřípustný odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. srpna 2020

JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.

soudce zpravodaj