Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1785/2024

26 Cdo 1785/2024-289

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Jackwerthové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně handy corp. s. r. o., se sídlem v Napajedlech, Pod Kalvárií 126, IČO 26931109, zastoupené Mgr. Markétou Vojtáškovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Kvítková 124/11, proti žalované KUNICK Group Czech republic, s. r. o., se sídlem v Nižboru – Žloukovicích č. p. 35, IČO 25661230, zastoupené JUDr. Martinem Šenkýřem, advokátem se sídlem v Praze 6, Na Viničních horách 1834/24, o zaplacení částky 220 220 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2024, č. j. -260, takto:

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Berouně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 12. 7. 2023, č. j. -204, zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 220 220 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).

2. Krajský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 13. 2. 2024, č. j. -260, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě vyhověl (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (výrok II) a odvolacího řízení (výrok III).

3. Nejvyšší soud dovolání žalované (dovolatelky) proti rozsudku odvolacího soudu odmítl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť trpí vadami, jež nebyly včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat.

4. Má-li být dovolání přípustné podle proto, že – jak avizovala dovolatelka – napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného práva, která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, musí být z obsahu dovolání patrno, která otázka hmotného práva je tímto soudem rozhodována rozdílně (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 29. 8. 2013, sp. zn. , a ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a specifikována rozhodnutí, v nichž k rozdílnému posouzení této otázky došlo (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. , a ze dne 11. 4. 2016, sp. zn. ). Takové údaje v dovolání uvedeny nejsou.

5. Měla-li snad dovolatelka na mysli (s přihlédnutím k obsahu dovolání), že se odvolací soud odchýlil od rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 3. 5. 2022, sp. zn. , když nárok žalobkyně neshledal v rozporu s dobrými mravy, nebylo by dovolání ani tak přípustné podle

6. Podle ustálené soudní praxe (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. a v něm uvedenou judikaturu) není právní posouzení věci odvolacím soudem nesprávné, jestliže tento soud neposoudil uplatněný nárok z hlediska dobrých mravů za situace, kdy účastník netvrdil tomu odpovídající skutečnosti a tyto skutečnosti ani jinak nevyšly v řízení najevo.

7. Okolnost, že pronajímatelka neudržovala předmět nájmu ve stavu způsobilém smluvenému užívání, nemůže sama o sobě odůvodnit závěr o rozporu výkonu práva (na úhradu dlužného nájemného) s dobrými mravy, neboť tím by byl popřen smysl ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Jestliže tedy nájemce nevyužil žádné ze svých práv z tohoto ustanovení, resp. jejich uplatnění neprokázal, je povinen podle smlouvy plnit, tj. zaplatit nájemné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2014, sp. zn. , a v něm uvedenou judikaturu).

8. Odvolacímu soudu proto nelze úspěšně vytýkat, že se nezabýval otázkou zjevného zneužití práva ve smyslu § 8 o. z., nevyšly-li najevo žádné mimořádné okolnosti, které by odůvodňovaly uvedenou zásadu prolomit.

9. Pro úplnost lze dodat, že odkaz dovolatelky na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. je nepřípadný, neboť v něm dovolací soud posuzoval nárok na náhradu platu za období přesahující prvních šest měsíců po uzavření neplatné dohody o rozvázání pracovního poměru, který žalobkyně uplatnila poté, co oznámila žalované, že trvá na tom, aby ji nadále zaměstnávala, a co jí žalovaná přes toto oznámení neumožnila pokračovat v práci. Nešlo tedy o srovnatelnou skutkovou situaci.

10. Namítá-li dovolatelka, že žalobkyně „svým jednáním záměrně vyvolala situaci, ze které se žalovaná důvodně domnívala, že taková dohoda (o sjednání slevy z nájemného, resp. ukončení nájmu bez výpovědní doby) byla sjednána platně a že byla žalobkyní akceptována; a následně žalobkyně záměrně udržovala takový stav, že bylo legitimním očekáváním žalované, že jejich vzájemné vztahy jsou narovnány“, vychází z jiného skutkového stavu, než ze kterého vyšel odvolací soud. Skutkovým stavem, který zjistily soudy nižších stupňů, je Nejvyšší soud vázán.

11. S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o návrhu dovolatele na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v (Ústavním soudem zdůrazněné) přiměřené lhůtě. Ostatně nejsou-li splněny předpoklady k meritornímu projednání dovolání, není dán ani prostor pro úvahy o odkladu právní moci či vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku [ , b) ] – srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. , či ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. .

12. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 24. 9. 2024

Mgr. Lucie Jackwerthová předsedkyně senátu