Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1841/22

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Ľubomíra Kurcika, zastoupeného Mgr. Zdeňkem Burdou, advokátem se sídlem Praha, Leknínová 3033/7, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2022 č. j. -197, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění

Stěžovatel se, s odvoláním na porušení práva na spravedlivý proces, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí vydaného v řízení o výživném. Nesouhlasí se stanovenou výši řádného a dlužného výživného. Současně uvádí, že proti rozhodnutí krajského soudu z důvodů procesní opatrnosti podal také dovolání. Dále požaduje "přiznání odkladného účinku Dovolání nebo Ústavní stížnosti."

Ústavní soud se podanou stížností zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek její přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ). V souladu se zásadou subsidiarity (srov. např. usnesení

sp. zn.

) může ústavní stížnost směřovat jen proti rozhodnutím "konečným", tedy proti rozhodnutím o posledním takovémto prostředku. Úkolem Ústavního soudu totiž není měnit či napravovat případná, ať již tvrzená či skutečná, pochybení orgánů veřejné moci v dosud neskončeném řízení, nýbrž je zásadně povolán k posouzení, zda po pravomocném skončení věci obstojí řízení jako celek a jeho výsledek v rovině ústavněprávní.

Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že z opatrnosti napadl rozhodnutí krajského soudu ústavní stížností i dovoláním. Ústavní soud ověřil, že dne 11. 7. 2022 bylo Okresnímu soudu v Ostravě doručeno dovolání. Nejvyšší soud o dovolání dosud nerozhodl, a tudíž je namístě závěr, že stěžovatel všechny procesní prostředky k ochraně svého práva nevyčerpal. Pojem "vyčerpání" ve smyslu ustanovení totiž znamená nejen uplatnění procesního prostředku, nýbrž i dosažení rozhodnutí ve věci. Bylo by v rozporu s principem subsidiarity a zásadou minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních soudů, jakož i principem právní jistoty, aby Ústavní soud věc řešil paralelně s Nejvyšším soudem, tedy aniž by bylo skončeno dovolací řízení.

Odmítnutí stávající ústavní stížnosti stěžovatele na jeho právech nepoškozuje, neboť jak Ústavní soud opakovaně judikoval (např. usnesení

sp. zn.

nebo

), případnou novou ústavní stížnost proti rozhodnutím soudů nelze odmítnout jako návrh opožděný, což ostatně plyne i z judikatury Evropského soudu pro lidská práva (srov. obdobně

sp. zn.

,

či

).

Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle jako návrh nepřípustný odmítl. Přiznání odkladného účinku v dané věci neumožňuje, proto Ústavní soud tento návrh posoudil jako návrh na odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí ( ). Ústavní soud v souladu se svou ustálenou judikaturou konstatuje, že je-li ústavní stížnost odmítnuta, musí se toto rozhodnutí promítnout i do akcesorického návrhu na odložení vykonatelnosti; ten tak sdílí právní osud ústavní stížnosti

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. srpna 2022

JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.

soudce zpravodaj