Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2527/19

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Společenství vlastníků domu Dr. Bureše 1-9, České Budějovice se sídlem České Budějovice, Dr. Bureše 1189/9, zastoupeného JUDr. Josefem Šírkem, advokátem se sídlem Dr. Bureše 1185/1, České Budějovice, proti rozsudku Krajského soudu České Budějovice č. j. -252 ze dne 20. 6. 2019 a rozsudku Okresního soudu České Budějovice č. j. -200 ze dne 6. 3. 2019, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se, s odvoláním na porušení , a , 2 d, a y a a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod včetně Dodatkového protokolu, domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí vydaných v řízení o žalobě stěžovatele na zaplacení částky 30 478,54 Kč z důvodu bezdůvodného obohacení žalovaných, spočívajícím v neoprávněném užívání společných částí domu.

Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že proti rozhodnutí krajského soudu z opatrnosti podal dovolání, a to i když má Nejvyšší soud formální důvod pro jeho odmítnutí.

Ústavní soud se podanou stížností zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek její přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Podle , byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě dvou měsíců od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že z opatrnosti napadl rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním. Je tedy zřejmé, že je subjektivně přesvědčen, že se jedná o opravný prostředek, který je způsobilý zajistit ochranu jeho právům. Nejvyšší soud o dovolání dosud nerozhodl, a tudíž je namístě závěr, že stěžovatel všechny procesní prostředky k ochraně svého práva nevyčerpal. Pojem "vyčerpání" ve smyslu ustanovení totiž znamená nejen uplatnění procesního prostředku, nýbrž i dosažení rozhodnutí ve věci.

Pokud jde o stěžovatelem vyjádřenou možnost odmítnutí dovolání z formálních důvodů, Ústavní soud podotýká, že je zcela na rozhodnutí stěžovatele, jakým způsobem bude o ochranu svých práv usilovat. Otázka přípustnosti dovolání bude teprve předmětem posouzení ze strany Nejvyššího soudu a bylo by v rozporu s principem subsidiarity ústavní stížnosti a minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních soudů, jakož i principem právní jistoty, aby ji Ústavní soud řešil paralelně s Nejvyšším soudem či rozhodoval ve věci samé, aniž by bylo skončeno dovolací řízení. V této souvislosti Ústavní soud zdůrazňuje, že podle je výhradně věcí Nejvyššího soudu, do jehož kompetence v této procesní situaci nemůže Ústavní soud nijak zasahovat, jakým způsobem dovolání stěžovatele posoudí.

Ústavní soud pro úplnost uvádí, že odmítnutí stávající ústavní stížnosti pro její "předčasnost" stěžovatele nepoškozuje na jeho právu na přístup k soudu, protože pokud by nebyl srozuměn s výsledkem dovolacího řízení, je oprávněn po jeho ukončení podat novou ústavní stížnost, a to tak, aby zohledňovala i průběh a výsledky dovolacího řízení. Jak Ústavní soud opakovaně judikoval, není oprávněn odmítnout stěžovatelovu případnou novou ústavní stížnost proti rozhodnutím soudů nižšího stupně pro opožděnost (pokud by Nejvyšší soud shledal řádně podané dovolání nepřípustné), neboť to by zakládalo odepření spravedlnosti. Deklaruje-li tedy nyní Ústavní soud, že ústavní stížnost je předčasná, není oprávněn posléze říci, že pozdější ústavní stížnost je opožděná, což ostatně plyne i z jeho ustálené judikatury i judikatury Evropského soudu pro lidská práva (srov. obdobně

sp. zn.

,

).

Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle jako návrh nepřípustný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. září 2019

JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.

soudce zpravodaj