Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1773/2024

30 Cdo 1773/2024-41

USNESENÍ

E. V.,

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 30 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2024, č. j. -20, takto:

I. Dovolání seodmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 8. 12. 2023, jež byla soudu prvního stupně doručena dne 13. 12. 2023, doplněnou podáním ze dne 27. 12. 2023, domáhala vůči žalované zaplacení částky 30 000 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody podle , která jí měla být způsobena nesprávným úředním postupem. Odkázala přitom na usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 21. 2. 2022, č. j. -8, a na usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2022, č. j. -16, přičemž dodala, že příčinou škody je rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 15. 11. 2010, č. j. -131, a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. . Soudy podle žalobkyně „neřešily věci sepsané exekutorem“, „nerespektovaly ustanovení a podle nezdůvodnily“, a „podle porušily povinnost učinit úkon“.

2. Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 11. 1. 2024, č.j. -8, žalobu ze dne 8. 12. 2023, doručenou soudu dne 13. 12. 2023, odmítl (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

3. Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. 2. 2024, č. j. -20, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).

4. Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně včasným dovoláním. Nejvyšší soud dovolání žalobkyně podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „ “, odmítl.

5. Dovolatelka přípustnost svého dovolání zakládá na řešení procesněprávní otázky aplikace a , při jejímž řešení měl odvolací soud pochybit, pokud navzdory tomu, že žaloba vyhověla všem zákonným požadavkům, přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že je namístě ji odmítnout jako neprojednatelnou. Odvolací soud se tak měl odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. , ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. , ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. , ze dne 8. 12. 2004, sp. zn. . Tato otázka však přípustnost dovolání ve smyslu nezakládá. Odvolací soud dovodil, že žaloba není způsobilá k věcnému projednání, neboť z ní není zřejmé, jakého konkrétního nároku se žalobkyně domáhá, tzn. jakou konkrétní majetkovou újmu představuje požadovaná částka 30 000 000 Kč, a ani jaký nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí mělo vést ke vzniku újmy v majetkové sféře žalobkyně, proto uzavřel, že skutkový děj, na jehož základě žalobkyně uplatňuje svůj nárok, není vylíčen v takovém rozsahu, který by umožnil jeho jednoznačnou individualizaci, tj. vymezit předmět řízení po skutkové stránce.

6. Odvolací soud se svým závěrem od dlouhodobě ustálené judikatury Nejvyššího soudu neodchýlil, jak patrno nejen ze žalobkyní zmíněných usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. , ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. , a ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. , ale také např. z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2017, sp. zn. , ze dne 22. 5. 2012, sp. zn. , ze dne 21. 11. 2013, sp. zn. , ze dne 27. 4. 2021, sp. zn. , a ze dne 29. 9. 2021, sp. zn. . Z výše uvedené judikatury plyne, že nelze přisvědčit tvrzení žalobkyně, že „ve smyslu judikatury dovolacího soudu nebylo namístě odmítnutí žaloby, neboť návrh žalobkyně obsahoval veškeré zákonem vymezené skutečnosti – tj. po kom a čeho se domáhá“. Naopak platí, že nedostatek náležitostí žaloby brání jejímu věcnému projednání a pokračování v řízení i tehdy, neobsahuje-li žaloba vylíčení rozhodujících skutečností, nebo jejich vylíčení je natolik neúplné, neurčité nebo nesrozumitelné, že nelze bez dalšího uzavřít, jaký skutek má být předmětem řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2010, sp. zn. , ze dne 15. 10. 2002, sp. zn. , ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. , nebo ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. ). Požaduje-li žalobce peněžité plnění po konkrétním žalovaném, musí nejen jasně a přesně udat peněžitou částku, kterou požaduje, ale i musí v žalobě uvést ohledně každého požadavku skutečnosti, které jej mají zakládat. Neučiní-li tak, nemůže soud jednat o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2003, sp. zn. , nebo ze dne 21. 11. 2013, sp. zn. ). Dovolací soud se přitom ztotožňuje se závěrem odvolacího soudu, že hrubě obecná skutková tvrzení žalobkyně v žalobě, že „soudy neřešily věci sepsané exekutorem“, že měly porušit ustanovení a , že dle mělo dojít porušení povinnosti učinit blíže neidentifikovaný úkon, relevantní skutkový základ nepodávají. Totéž platí i ohledně údajů uvedených v doplnění žaloby ze dne 27. 12. 2023, že „škoda 30 000 000 Kč je pravomocně vyřešena k plné spokojenosti“, že „soudu bylo nabídnuto, kde mělo dojít k nesprávnému úřednímu postupu“, že „…za období, kdy byly věci sepsané exekutorem, byla znalcem vypočítána škoda 159 953 Kč s přísl. Soud nerespektoval právní normu, ani dle , Neřešil , nezdůvodnil dle , , porušení učinit úkon. Bylo podáno spousty žalob na určení Patří do volného hodnocení soudu Na zmiňované pochybení byla aplikována pravomoc. Ta dopadá na výrokový rozsah rozsudku. Mezi příčinou škody a škodou je právní nejistota. Důkaz sp. zn. , mělo být žalobě vyhověno. Soudy dospěly k závěru: s věcmi sepsanými exekutorem se může nakládat, pronajímat, prodat. Podle policie by šlo o trestný čin. Důvod – nejste vlastník…“ Právě odcitované údaje žalobkyně jsou natolik kusé či nepřehledné, že neumožňují identifikaci skutkového děje, jenž má být základem pro žalobkyní uplatňovaný nárok. Z uvedeného se tak podává, že závěr odvolacího soudu, že byly splněny podmínky pro odmítnutí žaloby, není v rozporu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu.

7. Pokud žalobkyně pod bodem V dovolání namítá, že soudy obou stupňů pochybily, pokud v dané věci „nepřizvaly stranu žalovanou a odmítnutí návrhu dovolatelky proběhlo zcela bez účasti žalované“, namítá tím tvrzenou vadu řízení. Námitky vad řízení však nepředstavují způsobilý dovolací důvod a nemohou založit přípustnost dovolání, neboť podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle ustanovení věty druhé , dovolací soud přihlíží k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, jen je-li dovolání přípustné, což v předmětné věci není splněný předpoklad.

8. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. 8. 2024

JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. předseda senátu