Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1834/2013

30 Cdo 1834/2013

U S N E S E N Í

Ing. I. K.,

České republice - Ministerstvu spravedlnosti,

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody a nemajetkové újmy,

vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp.zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. března 2013, č.j. -89, takto:

I.

Dovolání žalobkyně

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 21. ledna 2013, č.j. -66, s poukazem na ustanovení věty druhé a a 2 (dále jen „ “) výrokem I. odmítl žalobu ze dne 30.6.2012 doplněnou podáním žalobkyně ze dne 28.9. 2012 pro nedostatek náležitostí žaloby, který brání jejímu věcnému projednání. Výrokem II. rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 8. března 2013, č.j. -89, uvedené usnesení soudu prvního stupně podle potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z důvodů uvedených v ustanovení a podává je proto, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Stejně jako v odvolání namítá nesprávné obsazení soudu prvního stupně při postupu podle , který podle tohoto ustanovení náleží do působnosti předsedy senátu a nikoli asistenta soudce a domnívá se, že její žaloba splňuje všechny podmínky k tomu, aby byla projednatelná.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) přihlédl k čl. II bodu 7. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. ledna 2013, přičemž se zabýval otázkou přípustnosti tohoto dovolání. Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) shledal, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení ( ), zastoupeným advokátem ( a 4 ), směřuje však proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Podle ustanovení předpokladem přípustnosti dovolání je, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Základní náležitosti žaloby, jež jsou stanoveny v , věty první a druhé, , citoval ve svém rozhodnutí odvolací soud. Vylíčení rozhodujících skutečností předpokládá, že žalobce vylíčí skutek (skutkový děj), na jehož základě uplatňuje svůj nárok v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci. Musí tedy uvést alespoň takové rozhodující skutečnosti významné podle hmotného práva, kterými je předmět řízení vymezen po skutkové stránce. Neobsahuje-li žaloba rozhodující skutečnosti nebo jejich vylíčení je natolik neúplné, neurčité nebo nesrozumitelné, že nelze bez dalšího stanovit, jaký skutek má být předmětem řízení, jde o nedostatek náležitostí žaloby, jež brání jejímu věcnému projednání a pokračování v řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2002, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 2002, pod č. 209, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. června 2003 sp. zn. , publikované v časopise Soudní judikatura č. 8, ročník 2003, pod č. 135).

V žalobním petitu musí být vymezení práv a jim odpovídajících povinností provedeno přesně a srozumitelně, neboť soud nemůže účastníkům přiznat jiná práva a uložit jim jiné povinnosti, než jsou navrhovány. Požaduje-li žalobce peněžité plnění, musí být jasně a přesně udána peněžitá částka, kterou požaduje, a pokud navrhuje, aby bylo rozhodnuto o více peněžních nárocích se samostatným skutkovým základem, musí v žalobě uvést ohledně jednotlivých uplatněných nároků skutečnosti, kterými u těchto nároků vylíčí skutek (skutkový děj), a rovněž musí uvést peněžitou částku, kterou z titulu každého jednotlivého nároku požaduje zaplatit. Neučiní-li tak, nemůže soud jednat o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2003, sp. zn. , publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, sv. 27, pod C 2261).

Podle ustanovení předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Podle není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.

V posuzovaném případě žalobkyně odůvodnila žalobu tak, že nesprávný úřední postup orgánu státu spatřuje v nesprávných rozhodnutích Obvodního soudu pro Prahu 8, kterými jí bylo znemožněno užívání bytu, jehož byla faktickou nájemnicí a jehož se jinak mohla stát vlastníkem. Škodu, která měla vzniknout v důsledku toho, že se nemohla stát vlastníkem bytové jednotky, že po dobu pobytu v ČR musela bydlet v ubytovacích zařízeních hotelového typu, že musela žít v SRN, kde jsou vyšší náklady, že přišla o majetek v souvislosti s nuceným vyklizením bytu, že kvůli sporům které vedla se nemohla věnovat podnikání ani zaměstnání a že na tyto spory musela vynaložit peníze a konečně že utrpěla nemajetkovou újmu psychického charakteru, pak vyčíslila, s uvedením částek za jednotlivé položky, v celkové výši 100 mld. Kč. Žalobkyně se formálně domáhá náhrady škody z nesprávného úředního postupu ve smyslu ustanovení , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (dále jen „ “), ale z vylíčení skutkového děje nevyplývá, že by ze strany soudních a správních orgánů došlo k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, které nevedlo k vydání rozhodnutí. Tvrzené údajné chyby při rozhodování těchto orgánů, s výjimkou rozsudků Obvodního soudu pro Prahu 8 a Městského soudu v Praze v řízení o vyklizení bytu, nelze podřadit ani pod nezákonné rozhodnutí. Zejména však, i když žalobkyně podrobně zdůvodnila vyčíslení požadovaných částek za jednotlivé škody a psychickou újmu, nebylo z jejího podání zřejmé, jaká je souvislost konkrétních jednotlivých soudních a správních řízení s těmito škodami a psychickou újmou.

Odvolací soud rovněž správně konstatoval, že je lichá námitka nesprávného obsazení soudu, když asistentu soudce je ustanovením ve spojení s , ve znění účinném do 31.12.2013, odstraňování vad podání a odmítání podání pro neodstranění vad výslovně svěřeno.

Postup soudu prvního stupně, který žalobu odmítl, i postup odvolacího soudu, jenž jeho rozhodnutí potvrdil, byl zcela standardní a z pohledu námitek vznesených v dovolání je zřejmé, že nebyly naplněny předpoklady přípustnosti dovolání obsažené v ustanovení Nejvyšší soud proto toto dovolání, aniž nařizoval jednání ( věta první ), jako nepřípustné odmítl ( věta první a odst. 2 ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 21. listopadu 2013

JUDr. Pavel Pavlík

předseda senátu