Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1189/2024

30 Cdo 1189/2024-31

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Pavla Simona, v právní věci žalobce V. S., zastoupeného Mgr. Lenkou Čihákovou, advokátkou se sídlem ve Slavkově u Brna, Palackého náměstí 67, proti žalované České republice–Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o nejasném podání, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2023, č. j. -13, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Žalobce se podaným návrhem domáhal zaplacení částky 2 000 000 000 Kč s příslušenstvím představující nemajetkovou újmu z titulu podle něj nezákonného rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 24. 3. 2022, č. j. .

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 19. 10. 2023, č. j. -8, uvedenou žalobu odmítl (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

Městský soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví označeným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I usnesení odvolacího soudu) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).

Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , 2 , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „ “, odmítl jako nepřípustné.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Procesněprávní otázka aplikace a , při jejímž řešení měl odvolací soud dle žalobcova názoru pochybit, pokud navzdory tomu, že žaloba vyhověla všem zákonem vyžadovaným obsahovým náležitostem, přisvědčil soudu prvního stupně v závěru, že je namístě tuto žalobu odmítnout, čímž se měl současně odchýlit od ustálené judikatury Nejvyššího soudu představované usnesením ze dne 21. 5. 1996, sp. zn. , ze dne 8. 12. 2004, sp. zn. , ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. , ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. , ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. , ze dne 20. 4. 2017, sp. zn. , nebo ze dne 20. 12. 2017, sp. zn.30 Cdo 442/2017, přípustnost žalobcova dovolání ve smyslu nezakládá. Svým závěrem, že žaloba není způsobilá k věcnému projednání [neboť vedle vymezení, v čem žalobce spatřuje nezákonnost rozhodnutí Městského soudu v Praze, neobsahuje řádnou a nezaměnitelnou specifikaci předmětu řízení, pokud žalobce vedle částky, jíž požaduje přisoudit, nijak kvalitativně nespecifikoval nemajetkovou újmu, jíž se domáhá (a jejíž existence se v tomto typu řízení nepresumuje)] se totiž odvolací soud od dlouhodobě ustálené judikatury Nejvyššího soudu neodchýlil, jak patrno nejen ze žalobcem zmíněných usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. , ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. , ze dne 20. 4. 2017, sp. zn. , a ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. , ale také např. z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2012, sp. zn. , ze dne 21. 11. 2013, sp. zn. , ze dne 27. 4. 2021, sp. zn. , a ze dne 29. 9. 2021, sp. zn. (z nichž poslední dvě rozhodnutí se nadto týkají téhož žalobce). Řečeno jinak: ke dni rozhodování odvolacího soudu nebylo zřejmé, v čem konkrétně žalobce blíže nespecifikovanou nemajetkovou újmu spatřuje, jím provedené skutkové vylíčení uplatněného nároku totiž nebylo natolik určité, aby jej nebylo možno co do jevových následků protiprávního jednání orgánu veřejné moci zaměnit se skutkem jiným, čímž se právě projednávaná věc odlišuje od jiných věcí, kde bylo Nejvyšším soudem dovolateli v obdobných (nikoliv totožných) věcech vyhověno. Lze proto uzavřít, že odvolací soud se napadeným usnesením (včetně podrobného a instruktivního odůvodnění) ustálené judikatuře Nejvyššího soudu nikterak nevzepřel a rozhodl zcela v souladu s ní, a proto nelze mít podané dovolání za přípustné ve smyslu

K případným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, pak dovolací soud přihlíží podle věty druhé pouze tehdy, je-li dovolání přípustné, což však v daném případě splněno není.

Nejvyšší soud proto žalobcovo dovolání odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. 6. 2024

JUDr. David Vláčil předseda senátu