Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 18/2024

-373

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně: Balanga Invest s.r.o., IČO 144 45 972, se sídlem v Ostravě, Čelakovského 2055/4, zastoupené Mgr. Alešem Vejrem, advokátem se sídlem v Ostravě, Umělecká 305/1, proti žalovanému: G. F., zastoupenému Mgr. Lucií Ocelíkovou, advokátkou se sídlem ve Frýdku-Místku, Ó. Lysohorského 702, o 800.000 Kč a 900.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. září 2023, č. j. -315, t a k t o :

Odůvodnění:

1. Okresní soud ve Frýdku-Místku rozsudkem ze dne 31. 3. 2023, č. j. -283, zamítl žalobu, jíž bylo žádáno, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit původní žalobkyni (společnosti Croft s.r.o.) 800.000 Kč a 900.000 Kč s příslušenstvím (výrok I), a současně uložil původní žalobkyni zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 264.515,68 Kč (výrok II).

2. Rozsudek soudu prvního stupně napadla původní žalobkyně odvoláním.

3. Po předložení věci s odvoláním odvolacímu soudu původní žalobkyně navrhla, aby do řízení vstoupila na její místo společnost Balanga Invest s.r.o., jíž měla v tomto řízení uplatňovanou pohledávku z bezdůvodného obohacení postoupit smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 24. 8. 2023, kterou k tomuto návrhu přiložila. Z řečeného podání rovněž vyplývá souhlas označené společnosti s jejím vstupem do řízení.

4. Usnesením ze dne 25. 9. 2023, č. j. -315, Krajský soud v Ostravě podanému návrhu na změnu účastníka na straně žalující v odvolacím řízení vyhověl, vycházeje ze zjištění, že po podání odvolání byla mezi původní žalobkyní a společností Balanga Invest s.r.o. uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, jejímž obsahem je právo, o něž v tomto řízení jde, a v níž je i uveden souhlas nabyvatele práva se vstupem do řízení na žalující straně, pročež jsou splněny podmínky procesního nástupnictví podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

5. Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě podal žalovaný dovolání, v němž předně vytýká, že odvolací soud věc posoudil toliko formalisticky, a nikoliv i z toho pohledu, zda původní žalobkyní navrhovaná změna účastenství na její straně není zneužitím procesní úpravy. Uzavření smlouvy o postoupení pohledávky považuje žalovaný za účelové, vedené snahou jej poškodit a učinit případnou pohledávku na náhradu nákladů řízení nedobytnou, čemuž by také odpovídaly údaje uvedené v účetní závěrce postupníka, časové souvislosti postoupení, absence dohody o ceně za postoupení, jakož i důvody pro zamítnutí žaloby soudem prvního stupně. Dodává, že ze soudní praxe Ústavního i Nejvyššího soudu vyplývá, že obecné soudy nesmí k rozhodnutí o procesním nástupnictví přistupovat formalisticky, ale musí také posoudit, zda nejde pouze o účelové zneužití práva (viz namátkou nález Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. , a dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2016, sp. zn. ).

6. Z naznačených důvodů dovolatel navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení změnil tak, že se návrh na vstup společnosti Balanga Invest s.r.o. na místo původní žalobkyně do předmětného řízení zamítá. Současně požaduje též odklad vykonatelnosti a právní moci dovoláním zpochybněného rozhodnutí.

7. K dovolání se vyjádřila žalobkyně, jež doplnila údaje o úplatnosti postoupení pohledávky a svých majetkových poměrech.

8. Při rozhodování o dovolání bylo postupováno podle , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „“.

9. Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení – a řádně zastoupenou podle , shledal, že dovolání žalovaného je přípustné podle a též důvodné.

10. Podle ustanovení má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2).

11. Podle ustanovení v občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů a aby práv nebylo zneužíváno.

12. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi vysvětluje, že ve výjimečných případech může soud založit důvod k zamítnutí žalobcova návrhu podle (při jinak formálně doložených předpokladech pro to, aby takovému návrhu bylo vyhověno) prostřednictvím ustanovení , přičemž takový postup by byl namístě například tehdy, bylo-li by možno dovodit podle toho, co v řízení vyšlo najevo, že cílem návrhu na vydání rozhodnutí podle je zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšnému žalobci nedobytnou (srovnej kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč., a dále usnesení ze dne 18. 7. 2017, sp. zn. , či ze dne 27. 3. 2020, sp. zn. ).

13. V ústavní rovině přijal obdobný závěr i Ústavní soud, jenž v nálezu ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. , uvedl, že obecné soudy nemohou přistupovat k rozhodování o procesním nástupnictví podle formalisticky, ale musí také posoudit skutečnost, zda nejde při postoupení pohledávky pouze o účelové zneužití procesní úpravy zejména s ohledem na ustanovení (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2017, sp. zn. ).

14. V usnesení ze dne 29. 1. 2019, sp. zn. , Nejvyšší soud shrnul dosavadní vývoj vlastní judikatury, z níž vyplývá, že zneužití úpravy procesního nástupnictví při singulární sukcesi podle ustanovení mohou podle okolností nasvědčovat například předchozí postup dané strany v průběhu řízení (srov. mimo jiné usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2012, sp. zn. ), délka a složitost soudního sporu (srov. namátkou usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. ) nebo postoupení pohledávky na uměle vytvořený subjekt (srov. příkladmo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. , a ze dne 26. 2. 2015, sp. zn. ). Není zcela standardní a vyžaduje si pozornost při rozhodování o návrhu podle ustanovení , dojde-li k postoupení pohledávky, která je předmětem dlouhotrvajícího a poměrně složitého soudního sporu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. ). Dále lze přihlédnout k časové souvislosti mezi datem uzavření smlouvy o postoupení pohledávky, podáním návrhu na procesní nástupnictví a termínem odročeného jednání či k obtížně zjistitelné bonitě postupníka (srov. za všechny usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2016, sp. zn. ).

15. Na řečené právní závěry potom navázal Nejvyšší soud usnesením ze dne 3. 10. 2016, sp. zn. , v němž deklaroval, že k možnosti soudu uzavřít, že návrh žalobce na singulární sukcesi podle je zneužitím práva, které má vést k tomu, aby pohledávka žalovaného na náhradu nákladů řízení se stala reálně nevymahatelnou, je třeba naplnění dvou předpokladů; jednak musí být zjevné, že strana žalující bude v řízení neúspěšná, a proto lze očekávat, že jí bude uložena povinnost k náhradě nákladů řízení, jednak musí být zřejmé, že nový žalobce (postupník) nebude schopen splnit svoji případnou povinnost k náhradě nákladů řízení ve prospěch žalovaného. Naplnění obou těchto předpokladů nemusí být postaveno zcela najisto; rozhodný je v tomto směru stav v době rozhodování soudu. Jistota o nich nemůže ani být naprostá, protože nelze zcela vyloučit, že během řízení vyjdou najevo skutkové okolnosti, pro které žalobce bude ve sporu úspěšný, případně že osoba, která má do řízení vstoupit na základě návrhu podle , se v budoucnosti stane schopnou nést případnou povinnost k náhradě nákladů řízení, bude-li jí uložena. Postačuje proto, je-li v době, kdy soud rozhoduje o návrhu podle , důvodné podezření, že k postoupení (k jinému převodu) pohledávky nebo jiného práva došlo právě proto, aby případný procesní neúspěch strany žalující nevedl k úspěšnému vymožení přisouzené náhrady nákladů řízení. Míru pravděpodobnosti, že podání návrhu na postup podle , případně postoupení pohledávky na jiný subjekt, který posléze podá žalobu o její splnění, je zneužitím práva výše popsaným způsobem, soud poměřuje s možnou újmou žalovaného na právu na náhradu nákladů řízení (viz kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2019, sp. zn. ).

16. V posuzovaném případě odvolací soud dovodil, že formální podmínky pro vyhovění návrhu původní žalobkyně na postup podle ustanovení byly splněny, jelikož spolu s návrhem na procesní nástupnictví předložila smlouvu o postoupení pohledávky, jež je předmětem řízení, a je rovněž dán souhlas žalobkyně se svým vstupem do řízení. Na tomto základě podanému návrhu vyhověl. Odvolací soud se však již vůbec nezabýval otázkou, zda lze považovat návrh původní žalobkyně na procesní nástupnictví za zneužití procesní úpravy ve smyslu ustanovení Měl přitom zvážit podstatná kritéria, vymezená shora označenou judikaturou dovolacího soudu, jež je třeba při posuzování návrhu podle zohlednit z úřední povinnosti (srov. za všechny usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2019, sp. zn. ). Odvolací soud tak zejména nepřihlédl k předchozímu průběhu řízení a shora zmíněné časové souvislosti. Zcela bez posouzení odvolacím soudem zůstaly také okolnosti týkající se bonity postupníka.

17. Omezil-li se tedy odvolací soud toliko na zkoumání formálních předpokladů pro vyhovění návrhu na procesní nástupnictví podle ustanovení , aniž by se zabýval tím, zda podaný návrh není zneužitím práva ve smyslu , je jeho právní posouzení neúplné, a tím i nesprávné.

18. Poněvadž nejsou podmínky pro změnu rozhodnutí odvolacího soudu [srov. ], Nejvyšší soud bez nařízení jednání (, věta první, ) napadené usnesení zrušil ( ) a věc podle , věty první, vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

19. Právní názor vyslovený Nejvyšším soudem v tomto usnesení je pro odvolací soud v dalším řízení závazný ( a ).

20. V rozhodnutí, jímž se řízení končí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů dovolacího řízení (, části věty před středníkem, ).

21. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v přiměřené lhůtě přikročil přímo k projednání dovolání, nebylo již samostatně rozhodováno o dovolatelem současně podaném návrhu ve smyslu

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 7. 5. 2024

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D. předseda senátu