Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 993/2013

25 Cdo 993/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobce J. V., zastoupeného JUDr. Michalem Kačmaříkem, advokátem se sídlem v Ostravě 1, Poštovní 2, proti žalovanému Zemědělskému podniku Razová, státnímu podniku v likvidaci, se sídlem Praha 6 – Řepy, Třanovského 622/11, IČO 13642090, zastoupenému JUDr. Petrem Tomanem, advokátem se sídlem Praha 2, Trojanova 12, o 1.075.000,- Kč s příslušenstvím, o procesním nástupnictví na straně žalobce, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. prosince 2012, č. j. -439, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Žalobou došlou soudu dne 14. 10. 1996 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 1.075.000,- Kč s příslušenstvím. Dne 4. 5. 2012 podal žalobce návrh, aby do řízení na jeho místo vstoupila společnost JV INVESTPORT s.r.o., se sídlem Bohumín – Nový Bohumín, Lidická 330, která se stala postupníkem žalobou uplatněné pohledávky, a k návrhu přiložil smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 13. 1. 2012 a souhlas postupníka se vstupem do řízení.

Okresní soud v Karviné usnesením ze dne 17. 8. 2012, č. j. -430, připustil, aby na místo dosavadního žalobce do řízení vstoupila uvedená společnost. Vzhledem k tomu, že žalobce doložil převod práva platnou smlouvou a nabyvatel práva se svým vstupem do řízení souhlasil, soud prvního stupně dovodil, že jsou tak splněny všechny předpoklady pro toto rozhodnutí.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 21. prosince 2012, č. j. -439, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Vyložil, že předložená smlouva o postoupení pohledávky představuje ve smyslu hmotného práva ( obč. zák.) právní skutečnost, se kterou je spojován převod práva, a nový žalobce souhlasil se svým vstupem do řízení, proto postupoval soud prvního stupně v souladu s ust. a 2 , a pokud žalovaný poukazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , na danou věc nedopadají, neboť, jak se v uvedeném rozhodnutí uvádí, prostá obava, že případná pohledávka na náhradu nákladů řízení se v budoucnu stane nedobytnou, nepostačuje a nejistota o poctivosti pohnutek k tak zásadnímu odepření procesní ochrany vést nemůže. V případě, že nekalý účel postoupení vyjde dodatečně najevo, je zde možnost žádat náhradu vzniklé újmy po těch, kdo ji způsobili. S ohledem na to, že způsobem v tomto rozhodnutí uvedeným je ochrana zájmů žalovaného zajištěna, neshledal pochybení soudu prvního stupně.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení a podává je z důvodu podle Namítá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení. Odvolacímu soudu vytýká, že svým rozhodnutím umožnil žalobci účelové zneužití procesní úpravy k újmě žalovaného za situace, že žaloba bude nepochybně zamítnuta a náklady řízení žalovaného činí minimálně 480.000,- Kč. Dovozuje, že žalobce zcela účelově postoupil svou pohledávku na společnost, kterou založil vzápětí po vydání zrušujícího rozhodnutí Nejvyššího soudu v této věci ze dne 12. 7. 2011, sp. zn. , a v krátké době poté, co na dotaz soudu prvního stupně sdělil, že žalobu nevezme zpět, postoupil svou pohledávku ve výši cca 4,6 milionu za cenu pouhých 10.000,- Kč na společnost, jejímž je jednatelem a jediným společníkem. Záměrem žalobce tak bylo zneužití úpravy a takovému jednání nelze podle dovolatele poskytnout soudní ochranu. V tomto směru odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu a navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu, jakož i rozhodnutí soudu prvního stupně, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě uvedené v oprávněnou osobou - účastníkem řízení, zastoupeným advokátem, dospěl k závěru, že dovolání, které je přípustné podle , je i důvodné.

Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu byl vydán dne 21. 12. 2012, postupoval Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. čl. II bod 7. ).

Podle ustanovení má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje (odstavec 2 věta první).

Podle ustanovení v občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů fyzických a právnických osob a aby práv nebylo zneužíváno na úkor těchto osob.

Odvolací soud při svém rozhodnutí citoval právní názor vyslovený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2011, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 46/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, že „nelze vyloučit, že soud může ve výjimečných případech založit důvod k zamítnutí žalobcova návrhu podle (při jinak formálně doložených předpokladech pro to, aby takovému návrhu bylo vyhověno) prostřednictvím ustanovení Takový postup by byl namístě např. tehdy, bylo-li by možno dovodit podle toho, co v řízení vyšlo najevo, že cílem návrhu na vydání rozhodnutí podle je zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšnému žalobci nedobytnou. Prostá obava, že případná pohledávka na náhradě nákladů řízení se v budoucnu stane nedobytnou, však k takovému kroku nepostačuje.“ Zejména poslední část publikované právní věty a obecná možnost náhrady škody v případě, že nekalý účel postoupení vyjde dodatečně najevo, vedly odvolací soud k paušálnímu závěru, že na danou věc uvedený právní názor nedopadá, aniž by se však návrhem zabýval v konkrétních poměrech souzené věci. V této souvislosti lze připomenout, že i podle závěru nálezu Ústavního soudu ze dne 9. února 2012, sp. zn. , nelze přistupovat k rozhodnutí o procesním nástupnictví podle formalisticky, ale soud musí také posoudit skutečnost, zda nejde pouze o účelové zneužití procesní úpravy zejména s ohledem na ustanovení

Odvolací soud pochybil, jestliže se nezabýval návrhem žalobce z hlediska konkrétních okolností, za nichž byl učiněn, a s přihlédnutím k tomu, co vyšlo v řízení najevo, a k obsahu spisu, nevyhodnotil podle ustanovení důvodnost námitek žalované o účelovosti postoupení pohledávky na uměle vytvořený subjekt (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. , a ze dne 25. 4. 2012, sp. zn. ). Právní posouzení, na němž spočívá rozhodnutí odvolacího soudu podle , není úplné, a tedy ani správné. Dovolací důvod podle je naplněn. Dovolací soud proto usnesení odvolacího soudu zrušil ( věta za středníkem ) a věc mu vrátil k dalšímu řízení ( věta první ). Vzhledem k tomu, že důvody, pro které dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto usnesení a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( věta druhá ).

Právní názor dovolacího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný ( část první věty za středníkem ). O náhradě nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí ( část věty před středníkem ). Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. června 2013

JUDr. Marta Škárová

předsedkyně senátu