Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2960/2025

23 Cdo 2960/2025-78

USNESENÍ

P. N.

Veolia Energie ČR, a. s.,

se sídlem v Ostravě, 28. října 3337/1, identifikační číslo osoby 45193410, zastoupené Mgr. Jakubem Vyroubalem, advokátem se sídlem v Ostravě, Poděbradova 1243/7, o zaplacení částky 2.249.624,54 Kč s příslušenstvím, o procesním nástupnictví, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 7. 2025, č. j. -58, takto:

Dovolání

se

odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :(dle )

1. Okresní soud v Ostravě (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 25. 4. 2025, č. j. -42, zamítl návrh žalobce na vstup společnosti Al byz s. r. o., IČO 19417284, se sídlem Vranovská 45/1, Brno, Zábrdovice, do řízení na jeho místo, a to z důvodu postoupení pohledávky, jež je předmětem tohoto řízení. Soud prvního stupně se zabýval zákonnými předpoklady k připuštění procesního nástupce do řízení [podle , (dále jen „ “)] i judikaturou založenými závěry, které směřují k ochraně proti zneužití procesní úpravy. Dospěl k závěru, že návrh žalobce na procesní nástupnictví je prostředkem ke zneužití procesní úpravy, neboť sleduje snahu vyhnout se povinnosti k náhradě nákladů řízení v případě neúspěchu žalobce ve věci.

2. K odvolání žalobce a společnosti Al byz s. r. o. Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 21. 7. 2025, č. j. -58, potvrdil usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné. Odvolací soud nepřisvědčil odvolacím námitkám žalobce, podle nichž měl soud prvního stupně postupovat nepřiměřeně a formalisticky při posuzování možného zneužití práva, naopak se ztotožnil s úvahami soudu prvního stupně, které byly dle něj v souladu s přiléhavou judikaturou. V projednávané věci se odvolací soud zabýval postupem soudu prvního stupně, zejména přezkumem ekonomické situace navrhovaného procesního nástupce a zjišťováním skutečností nezbytných pro posouzení účelovosti návrhu na procesní nástupnictví, přičemž jej označil za správný. Odvolací soud vyšel zejména ze zjištění, že ekonomická situace a bonita společnosti Al byz s. r. o. není příznivá, a to s ohledem na její dlouhodobou nečinnost zjištěnou z veřejně dostupných údajů v obchodním rejstříku, k jejichž prověření soud prvního stupně přistoupil poté, co žalobce i navrhovaný procesní nástupce odmítli poskytnout součinnost v dané věci. Dále zdůraznil obchodní propojení mezi žalobcem a Ing. Petrem Zdražilem, jenž je jediným jednatelem společnosti Al byz s. r. o., a současně s žalobcem figurují jako společníci či jednatelé v dalších společnostech.

3. Žalobce (dále též „dovolatel“) proti usnesení odvolacího soudu podal včasné dovolání, ve kterém namítal nesprávné právní posouzení věci ve smyslu Přípustnost dovolatel spatřoval podle v tom, že napadené rozhodnutí spočívá na řešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu. Posuzovaná otázka se týkala možného zneužití práva, konkrétně úpravy procesního nástupnictví dle , prostřednictvím návrhu na vstup společnosti Al byz s. r. o. do řízení na místo žalobce. Dovolatel namítl, že se odvolací soud při řešení této otázky odchýlil od judikatury Nejvyššího soudu, na níž v dovolání odkazoval a která je zde citována.

4. Dovolatel odvolacímu soudu především vytýká, že se k možnosti zamítnutí procesního nástupnictví nepostavil jako k výjimečnému opatření. Mimo jiné se ohrazuje, že soud prvního stupně na navrhovaného procesního nástupce kladl svou výzvou k součinnosti zcela nepřiměřené povinnosti. Dále namítá, že podezření soudů o nepříznivé ekonomické situaci procesního nástupce je zcela nedůvodné, když toto nemá prokázáno. Tvrdí, že nepříznivou ekonomickou situaci Al byz s. r. o. nelze dovozovat pouze ze zjištění vyplývajících z obchodního rejstříku a že skutečnost, že společnost v současné době nevykazuje zisk ani nevykonává podnikatelskou činnost, sama o sobě neznamená, že nemá žádná aktiva k uhrazení případných nákladů řízení a že k podnikatelským účelům využita v budoucnu nebude.

5. Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle , zkoumal, zda dovolání obsahuje zákonné obligatorní náležitosti dovolání a zda je přípustné.

6. Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

7. Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

8. Přípustnost dovolání podle ustanovení není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že jsou splněna kritéria přípustnosti dovolání obsažená v tomto ustanovení. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud, který jediný je oprávněn tuto přípustnost zkoumat (srov. ), dospěje k závěru, že kritéria přípustnosti dovolání uvedená v ustanovení skutečně splněna jsou.

9. Dovolání není přípustné.

10. Institut procesního nástupnictví dle ustanovení umožňuje, aby v případě vzniku právní skutečnosti, se kterou právní předpisy spojují převod či přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka jeho právní nástupce, a to v případě, že takový postup žalobce navrhne dříve, než soud o věci rozhodne. Soud takovému návrhu usnesením vyhoví, pokud má za prokázané, že právní skutečnost po zahájení řízení nastala a že s takovým postupem souhlasí ten, kdo má na místo žalobce vstoupit; souhlas žalovaného se přitom nevyžaduje.

11. Podle soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; přitom dbají, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů osob a aby práv nebylo zneužíváno na jejich úkor.

12. Nejvyšší soud ve své ustálené judikatuře k výkladu vychází z toho, že soud může v občanském soudním řízení ve výjimečných případech založit důvod k zamítnutí žalobcova návrhu k procesnímu nástupnictví prostřednictvím ustanovení , a to i při jinak formálně doložených předpokladech pro to, aby bylo návrhu vyhověno. Takový postup je na místě zejména tehdy, jestliže by bylo možné podle toho, co v řízení vyšlo najevo, dovodit, že cílem návrhu žalobce je zneužití procesní úpravy za účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči němu nedobytnou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2018, sp. zn. , ze dne 17. 5. 2023, sp. zn. , či ze dne 28. 11. 2023, sp. zn. ).

13. Závěr, že obecné soudy nemohou k rozhodnutí o procesním nástupnictví přistupovat jen formalisticky, ale musí posoudit také případnou účelovost a zneužívající povahu dotčeného návrhu, přijal také Ústavní soud v nálezu ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. . Zdůraznil zejména, že by obecné soudy měly svou pozornost při posuzování návrhu obracet i na okolnosti jako jsou nezřetelný důvod postoupení pohledávky, nedostatek typického „komerčního“ motivu postoupení či jeho nejasný majetkový substrát.

14. Zneužití úpravy procesního nástupnictví při převodu práva podle ustanovení může nasvědčovat například časová souvislost mezi datem uzavření smlouvy o postoupení pohledávky a podáním návrhu na procesní nástupnictví a termínem odročeného jednání, obtížně zjistitelná bonita postupníka, výše nákladů řízení, zejména při dlouhotrvajícím sporu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2024, sp. zn. , či ze dne 14. 6. 2016, sp. zn. ), nebo postoupení pohledávky na uměle vytvořený subjekt (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. ). Nicméně k zamítnutí návrhu pro zneužití práva nepostačuje prostá obava, že se případná pohledávka na náhradě nákladů řízení v budoucnu stane nedobytnou, ale je vždy zapotřebí shromáždění dostatečného podkladu pro posouzení poctivosti pohnutky žalobce soudem a učinění jednoznačného závěru o zneužití procesní úpravy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2023, sp. zn. ).

15. V projednávané věci se odvolací soud od ustálené rozhodovací praxe neodchýlil, posoudil-li návrh žalobce podle jako zneužití procesních práv ve smyslu po zhodnocení všech v řízení vzešlých a soudem zjištěných skutečností. Dostatečně vyložil, proč návrhu žalobce nevyhověl, a v odůvodnění správně přihlédl zejména k obchodnímu propojení mezi žalobcem a společností Al byz s. r. o., známému z veřejně dostupných informací, jakož i k ekonomické nečinnosti a obtížně zjistitelné bonitě procesního nástupce, prověřených pomocí obchodního rejstříku soudem prvního stupně poté, co navrhovaný nástupce zásadně odmítl poskytnout součinnost ke zjištění jeho majetkového substrátu. O účelovosti návrhu žalobce na postoupení pohledávky svědčí současně i absence protiplnění za postupovanou pohledávku, a tím i neexistence typického obchodního zájmu na takovém postoupení, jakož i bezprostřední časová návaznost mezi uzavřením postupní smlouvy a soudem nařízeným jednáním.

16. Přípustnost dovolání nezakládá ani námitka dovolatele, že soudy v řízení přistoupily k zamítnutí procesního nástupnictví jako k běžnému opatření, a nikoliv restriktivně. Takové námitce odporuje především dostatečný, nikoliv formalistický postup soudu prvního stupně při objasňování všech okolností podstatných pro posouzení návrhu na tzv. singulární sukcesi.

17. Z výše uvedeného vyplývá, že podmínky přípustnosti dovolání stanovené v nebyly naplněny. Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení odmítl.

18. O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť toto rozhodnutí není rozhodnutím, kterým se řízení končí ( ve spojení s ), a řízení nebylo již dříve skončeno (k tomu srov. například závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 1. 2026

JUDr. Pavel Horák, Ph.D. předseda senátu