Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 453/2024

20 Cdo 453/2024-136

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné PROFI CREDIT Czech, a. s., se sídlem v Praze 1, Thunovská 192/27, identifikační číslo osoby 61860069, zastoupené JUDr. Kateřinou Perthenovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, proti povinnému J. R., t. č. Věznice Pardubice, P. O. BOX 18/E2L, zastoupenému Mgr. Antonínem Krtičkou, advokátem se sídlem v Hronově, Nádražní 158, pro 116 175 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 3. 2023, č. j. -76, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 6. 1. 2023, č. j. -62, kterým Okresní soud v Náchodě zamítl návrh povinného na zastavení exekuce nařízené usnesením ze dne 10. 9. 2008, č. j. -6. Shodně se soudem prvního stupně neshledal důvod k zastavení exekuce pro nemajetnost povinného. Vedení exekuce považoval za nepatřičné teprve tehdy, kdyby neexistovala ani reálná perspektiva, že povinný v dosažitelné budoucnosti nabude nebo může nabýt majetek, z něhož by bylo možné uspokojit náklady exekuce a alespoň část vymáhaného plnění. Samotný fakt, že exekuce bezúspěšně probíhá po delší dobu, není pro zastavení dostatečný, lze-li v budoucnosti reálně očekávat případnou změnu v majetkových poměrech povinného, za kterou ustálená judikatura považuje i okolnost, že povinný v produktivním věku bude propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody, a tudíž se předpokládá jeho zapojení do pracovního procesu umožňující mu začít plnit finanční závazky.

2. Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání. Namítá, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu tím, že nezkoumal aktuální naplnění zákonných podmínek pro zastavení exekuce z důvodu nemajetnosti povinného, ale provedl hypotetické posouzení těchto podmínek pro futuro. Znovu připomíná, že exekuce je v projednávané věci vedena více než deset let. Ačkoli je dovolatel ve výkonu trestu pracovně zařazen, z jeho odměny není možné hradit jistinu ani náklady exekuce. Podmínka nemajetnosti povinného, jak ji definoval Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. a , je tedy splněna. Z důvodu nemajetnosti povinného byla dne 8. 1. 2023 zastavena i exekuce vedená proti jeho osobě pod sp. zn. 158 EX 423/11. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

3. Oprávněná ve svém vyjádření uvedla, že povinný dostatečně nevymezil důvod ani přípustnost dovolání. V exekuci srážkami ze mzdy či jiného příjmu není aplikace namístě, dokud vymáhaná pohledávka i s příslušenstvím není zaplacena. Je zřejmé, že povinný má příjem ve výši umožňující provádět srážky, byť ve prospěch jiné exekuce (s lepším pořadím). V této souvislosti Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. vyložil, že pobírá-li povinný mzdu v postižitelné výši, není důvodem pro zastavení exekuce podle okolnost, že z jeho mzdy jsou již prováděny srážky k vydobytí pohledávek postupem podle Povinný má být propuštěn z výkonu trestu v roce 2028, bude v produktivním věku a lze předpokládat, že bude mít možnost najít výdělečnou činnost. Navrhla, aby dovolání bylo odmítnuto, případně zamítnuto.

4. Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 ), dále též „ “. Dovolání není přípustné.

5. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 2. 5. 2018, sp. zn. , přijal závěr, že i když je povinný zcela bez majetku a zároveň se dlouhodobě nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, avšak s ohledem na jeho věk a věku odpovídající zdravotní stav lze očekávat, že bude po propuštění výdělečně činný, není namístě exekuci zastavit podle s odůvodněním, že vůči povinnému jsou dlouhodobě vedeny i další exekuce ve výši řádově statisíců korun, na které rovněž dosud nebylo ničeho vymoženo. Opačný závěr by povinného nespravedlivě zbavoval jeho břemene k plnění závazků přiznaných exekučním titulem, přestože to je právě povinný, kdo tím, že se dopustil závažného protiprávního jednání, se stal po přechodnou dobu neschopným plnit svým věřitelům. Tím by se povinný reálně dovolával své vlastní nepoctivosti a těžil by ze svého protiprávního činu [srov. , , odst. 3 a zejména , ]. Dosahují-li dluhy povinného řádově statisíce korun, je namístě u člověka, který je schopen výdělečné pracovní činnosti, očekávat, že poté, co bude propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody, bude schopen kromě nákladů exekuce alespoň zčásti splnit i svoji povinnost z exekučního titulu (k tomu viz též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2021, sp. zn. ). Teprve v případě, že by ani v budoucnu nebylo možno po provedené lustraci majetku očekávat vymožení alespoň části pohledávky oprávněné, bude namístě stav nedobytnosti pohledávky promítnout do zastavení exekuce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2016, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2021, sp. zn. ).

6. Při posuzování návrhu na zastavení exekuce podle exekuční soud vycházel ze zprávy soudního exekutora, z obsahu exekučního spisu a z vlastního šetření. Hodnotil přitom reálnou perspektivu, zda povinný v dosažitelné (přiměřené) budoucnosti nabude majetek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2016, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 5. 2018, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2018, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ).

7. V projednávané věci soud zjistil, že povinný je od 12. 8. 2010 ve výkonu trestu odnětí svobody, plánovaný výstup má stanoven na 12. 8. 2028. Ve věznici je pracovně zařazen a je proti němu vedeno osm exekučních řízení, přičemž tato exekuce je třetí v pořadí. Mzda povinného byla postižena exekučním příkazem z 29. 3. 2013, jeho osobní peníze byly postiženy exekučním příkazem z 7.11. 2016. Z těchto bylo dosud vymoženo 120 Kč. Dne 18. 11. 2008 byl postižen podíl povinného na nemovitém majetku, tomuto exekučnímu příkazu však předchází dvě exekuce. Z pracovní činnosti je soudu dále známo, že ve věci vedené pod sp. zn. je vymáhána po povinném přednostní pohledávka, přičemž exekuce srážkou ze mzdy je realizována. Pracovní odměna tudíž dosahuje takové výše, že z ní mohou být prováděny srážky na exekuci nařízenou dříve. Proto nelze exekuci zastavit podle a nelze ani dovodit celkovou nemajetnost povinného. Nachází se v produktivním věku a po vykonání trestu lze reálně očekávat, že bude výdělečně činný a bude moci umořovat i pohledávky svých věřitelů. Pokud se týká námitky, že jiná exekuce vedená na majetek povinného byla zastavena, Nejvyšší soud již dříve zdůraznil, že rozhodnými pro posouzení zastavení exekuce podle jsou zjištění poměrů v době posuzování návrhu na zastavení konkrétní exekuce, přičemž předchozí rozhodnutí – byť by mohla za určitých okolností přispět k celkovému obrazu majetkových poměrů povinného – nejsou zpravidla natolik určující, aby i bez nich soudy nemohly dospět k adekvátnímu závěru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2016, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2019, sp. zn. ).

8. Rozhodnutí odvolacího soudu je správné, neboť postupoval zcela v souladu se shora citovanou ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvodu se odchýlit. Nejvyšší soud proto dovolání podle odmítl.

9. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 4. 2024

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu