Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3102/2012

U S N E S E N Í

A. R.

, zastoupené JUDr. Alenou Lněničkovou, advokátkou se sídlem v Praze 9, Jandova 8, pro 808,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. března 2012, č. j. - 77, takto:

Dovolání

se odmítá

.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 11. 10. 2011, č. j. - 60, jímž Obvodní soud pro Prahu 9 zamítl návrh povinné na zastavení exekuce nařízené usnesením téhož soudu ze dne 6. 5. 2010, č. j. - 12. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že nejsou dány důvody pro zastavení exekuce podle , jelikož povinná pobírá mzdu v postižitelné míře, z níž jsou již prováděny srážky k vydobytí jiných pohledávek postupem dle Pokud povinná namítala, že v uplynulých 12 měsících její mzda po provedených srážkách neumožňuje pohledávku oprávněného uspokojit a že tento stav nadále trvá, takže provedení další exekuce v dané věci není technicky možné, odvolací soud konstatoval, že předpokladem aplikace je absence mzdy, platu či jiného příjmu povinného po dobu dvanácti po sobě následujících měsíců, které podléhají výkonu srážkami ze mzdy, buď vůbec nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být způsobem uvedeným v až 280 prováděny srážky. Povinná však existenci takového předpokladu netvrdila, naopak návrh na zastavení exekuce odůvodnila tím, že z její mzdy jsou několik let prováděny srážky ve prospěch předcházejících exekucí. Odvolací soud rovněž přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že z důvodů povinnou tvrzených nejsou dány předpoklady pro zastavení exekuce ani podle

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání (doplněné prostřednictvím soudem jí ustanovené zástupkyně), jehož přípustnost dovozuje z , a podává je z důvodů podle a b) Opětovně namítá, že jsou u ní splněny podmínky podle a že exekuce měla být zastavena podle Poukazuje na skutečnost, že soustavně po dobu delší jednoho roku nepobírá mzdu v takové výši, aby bylo možno provádět z ní srážky na vymáhanou pohledávku a že rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 20. 5. 2010, „č. j.“ , byl zastaven jiný výkon rozhodnutí vedený proti ní, neboť bylo zjištěno, že nemá žádný majetek a že její příjmy nedosahují výše potřebné k úhradě dluhů. Soudům obou stupňů pak vytýká, že si nevyžádaly zprávu od zaměstnavatele ohledně její mzdy a neověřily, zda dosahuje takové výše, aby bylo možno ji danou exekucí postihnout. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (viz článek II, bod 12. části první a článek II, bod 7. části první ) a po přezkoumání věci podle dospěl k závěru, že dovolání podle (toto ustanovení bylo sice zrušeno nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 28. února 2012, sp. zn. , ale až uplynutím dne 31. 12. 2012, přičemž podle závěru uvedeného v nálezu téhož soudu ze dne 6. března 2012, sp. zn. , zůstává pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. prosince 2012 i nadále použitelné) ve spojení s , odst. 2 a s není přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu - jež podle platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle - je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy či soudem dovolacím rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaného ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá zásadně pro posouzení otázek právních majících zásadní význam (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání neumožňují). Způsobilým dovolacím důvodem, kterým lze dovolání odůvodnit, je tedy [vyjma případu – o který zde nejde, a netvrdí to ani dovolatel - kdy by samotná vada podle splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ (ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních)] jen dovolací důvod podle , jímž lze namítat nesprávné právní posouzení věci. Při přezkumu napadeného rozhodnutí je Nejvyšší soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán ( věta první ), z čehož vyplývá mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod 132/2004).

Dovolatelka argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu nepřednesla, a ani hodnocením námitek obsažených v dovolání k tomuto závěru dospět nelze.

Podle exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení .

Podle soud zastaví na návrh plátce mzdy nebo povinného nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, když povinný po dobu jednoho roku nepobírá mzdu buď vůbec nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny.

Zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) srážkami ze mzdy podle předpokládá, že

povinný v žádném měsíci po dobu jednoho roku (tedy ve dvanácti po sobě následujících měsících) nepobírá mzdu, plat a ani jiný příjem, který podléhá exekuci srážkami ze mzdy, buď vůbec nebo alespoň v takové výši, aby z něj mohly být způsobem uvedeným v až 280 prováděny srážky

, neboť v takovém případě je zřejmé, že exekuce bude s největší pravděpodobností i v budoucnu bezúspěšná a že nebude prostředkem k uspokojení oprávněného (srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. . Komentář. II. díl. 7. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, 1519, 1520 s.).

Podle jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy

podle svého pořadí

bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní.

Podle odstavce 3 tohoto ustanovení pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.

V posuzované věci vyšel odvolací soud ze zjištění, že povinná pobírá mzdu v postižitelné výši a že z ní jsou prováděny srážky k vydobytí jiných pohledávek postupem podle Za takto zjištěného skutkového stavu je zamítavé rozhodnutí odvolacího soudu v souladu s , neboť důvodem pro zastavení exekuce podle tohoto ustanovení není tvrzená okolnost, že „povinná soustavně po dobu delší jednoho roku nepobírá mzdu v takové výši, aby bylo možno provádět z ní srážky na vymáhanou pohledávku“, nýbrž zjištění, že

povinný v žádném měsíci po dobu jednoho roku (tedy ve dvanácti po sobě následujících měsících) nepobírá mzdu, plat a ani jiný příjem, který podléhá exekuci srážkami ze mzdy, buď vůbec nebo alespoň v takové výši, aby z něj mohly být způsobem uvedeným v až 280 prováděny srážky

. Překážkou provedení exekuce v dané věci a důvodem pro její zastavení podle tedy není skutečnost, že ze mzdy povinné jsou prováděny srážky k vydobytí jiných pohledávek postupem podle , jelikož vymáhaná pohledávka se ze mzdy povinné uspokojí podle svého pořadí.

Aplikace pro zastavení exekuce z důvodů uváděných povinnou nepřichází v úvahu, neboť nauka i soudní praxe jsou jednotné potud, že důvody, pro které je namístě exekuci mít za (z jiných důvodů) nepřípustnou se typicky spojují a) s vadami exekučního titulu [pokud nezpůsobují jeho (materiální) nevykonatelnost zakládající důvod zastavení výkonu podle ], b) s pochybeními při nařízení exekuce (zejména při dodatečně zjištěném nedostatku podmínek exekučního řízení), c) s rušivými okolnostmi při provádění výkonu (např. odmítnutí poskytnutí součinnosti), případně d) se specifickým jednáním povinného, způsobí-li např. započtením zánik vymáhané pohledávky před vydáním vykonávaného rozhodnutí. O žádný z uvedených případů však v souzené věci nejde.

K okolnostem podřaditelným pod dovolací důvod podle , jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (o což v posuzované věci nejde), a podle , nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle [ , odst. 2 ], přihlédnuto (srov. právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněném pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněném pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006).

Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu , a dovolání proti němu podle , odst. 2 ve spojení s a není tudíž přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání povinné podle věty první a odmítl.

O případných nákladech dovolacího řízení rozhodne soudní exekutor ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. ledna 2013

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu