Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 539/2024

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny, a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné ISSO – Inženýrské stavby Sokolov, s. r. o., se sídlem ve Svatavě, Pohraniční stráže č. 255, identifikační číslo osoby 18248675, zastoupené Mgr. Barborou Musilovou, advokátkou se sídlem v Karlových Varech, Závodní č. 391/96c, proti povinné Prosecké skály s. r. o., se sídlem v Praze 9, Freyova č. 1/12, identifikační číslo osoby 24243108, zastoupené Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem se sídlem v Příbrami, náměstí T. G. Masaryka č. 153, za účasti vydražitele M. K., pro 14 671 408 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Zdeňka Zítky, Exekutorský úřad Plzeň-město, pod sp. zn. 108 Ex 2793/19, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. ledna 2024, sp. zn. , takto:

I. Dovolání povinné se odmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 15. ledna 2024, sp. zn. , k odvolání povinné potvrdil usnesení soudního exekutora ze dne 22. listopadu 2023, č. j. 108 Ex 2793/19-469, jímž byl vydražiteli udělen příklep na nemovité věci. Odvolací soud dospěl k závěru, že všechny tři podané vylučovací žaloby jsou zjevně neopodstatněné, a proto neodůvodňují postup podle ustanovení , (dále též jen „“), tj. odročení dražebního jednání až do pravomocného rozhodnutí o žalobách. Odvolací soud tak neshledal žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit porušení zákona při nařízení dražebního jednání či při provedení dražby.

Usnesení odvolacího soudu napadla povinná v celém rozsahu dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v odchýlení odvolacího soudu od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2008, sp. zn. , ze dne 18. listopadu 2009, sp. zn. , a ze dne 31. října 2013, sp. zn. . Dovolatelka je přesvědčena, že dražba v uvedené věci neměla vůbec proběhnout, neboť zahájení řízení o žalobě na vyloučení nemovité věci z exekuce je důvodem odročení dražebního jednání dle ustanovení V důsledku nezákonnosti dražby je potom podle dovolatelky nezákonné rovněž rozhodnutí o udělení příklepu. Dále povinná v dovolání namítla neaktuálnost znaleckého posudku, který stanovil výslednou cenu dražené nemovité věci. Dovolatelka z uvedených důvodů navrhla, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Zároveň navrhla, aby dovolací soud odložil vykonatelnost a právní moc napadeného usnesení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. ledna 2022 (srov. část první čl. II bod 1 ), a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Nejvyšší soud v dovolatelkou citované judikatuře toliko vysvětlil, že porušením zákona při provádění dražby majícím za následek (měnící) rozhodnutí odvolacího soudu o neudělení příklepu může být i skutečnost, že soud prvního stupně či soudní exekutor dražební jednání neodročil, ač tak učinit měl. Zároveň však Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne 16. října 2019, sp. zn. , uzavřel, že soudní exekutor smí zhodnotit vylučovací žalobu podanou za účelem vyloučení postižených věcí z exekuce jako zjevně bezúspěšnou, pakliže by její podání představovalo jen neopodstatněné a účelové průtahy provedení exekuce, a z tohoto důvodu nepostupovat doslovně podle ustanovení a dražební jednání neodročovat, a to ať v rovině obecné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. března 2004, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 49/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Ústavního soudu ze dne 15. září 2011, sp. zn. ) či konkrétněji ve vztahu k exekuci věcí movitých (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. června 2009, sp. zn. ). Z dikce ustanovení totiž nelze pro všechny případy dovozovat, že podání vylučovací žaloby je už samo o sobě způsobilé – automaticky a bez dalšího – přivodit odročení dražebního jednání, nýbrž musí jít právě o takovou žalobu, s níž se pojí alespoň minimální předpoklad úspěchu; naopak o zjevně neopodstatněnou vylučovací žalobu, která z postupu předvídaného ustanovením představuje ospravedlnitelné vybočení, půjde například tehdy, bude-li podána někým, kdo k jejímu podání není objektivně věcně legitimován (typicky přímo povinný), anebo tehdy, je-li tvrzen důvod, který objektivně, na prvý pohled, vést k vyloučení majetku z exekuce nemůže (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 15. září 2011, sp. zn. ), anebo v případě, že žádný důvod takového vyloučení věci v žalobě uveden vůbec není (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. března 2018, sp. zn. ). Je-li zřejmé, že žalobě nemůže být vyhověno, představovalo by odročení jednání jen nedůvodný průtah v provedení výkonu rozhodnutí, přičemž opačný výklad není možný, neboť by ve svém důsledku znamenal, že dražební jednání by se nemuselo uskutečnit nikdy (srov. např. usnesení ze dne 12. října 2021, sp. zn. ).

V nyní řešené věci byly podány celkem tři vylučovací žaloby, přičemž odvolací soud (stejně jako soudní exekutor) všechny vyhodnotil jako zjevně neopodstatněné a tento svůj závěr řádně odůvodnil. Nejvyšší soud se proto neztotožňuje s tvrzením dovolatelky, že napadené rozhodnutí je v rozporu s uvedenou judikaturou. Naopak rozhodnutí odvolacího soudu je s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu zcela v souladu a není žádný důvod, aby byla daná právní otázka dovolacím soudem vyřešena jinak.

Co se týče námitky neaktuálnosti znaleckého posudku, který stanovil výslednou cenu dražené nemovité věci, ani z obsahu dovolání není zjistitelné, který z předpokladů přípustnosti dovolání dovolatelka uplatňuje. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně popsal, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle ustanovení obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. května 2013, sp. zn. , ze dne 23. července 2013, sp. zn. , ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , ze dne 23. října 2013, sp. zn. , ze dne 31. října 2013, sen. zn. , a ze dne 30. ledna 2014, sen. zn. ).

Nejvyšší soud z uvedených důvodů dovolání povinné podle ustanovení jako nepřípustné odmítl.

Dovolatelka současně navrhla odklad vykonatelnosti a právní moci dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení ( ), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti a právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soud, protože jde o návrh akcesorický. S ohledem na to se tedy Nejvyšší soud návrhem na odklad vykonatelnosti a právní moci nezabýval.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení mezi povinnou a vydražitelem se neodůvodňuje ( ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení mezi oprávněnou a povinnou se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a následující , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 3. 4. 2024

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu