Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3718/2023

21 Cdo 3718/2023-147

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v právní věci žalobce I. H., zastoupeného JUDr. Zdeňkem Šlajsem, advokátem se sídlem ve Vsetíně, Horní náměstí č. 12, proti žalované České republice – Ministerstvu obrany se sídlem v Praze 6, Tychonova č. 221/1, o náhradu nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. června 2023, č. j. -116, takto:

Odůvodnění:

Rozsudkem ze dne 25. 10. 2022, č. j. -97, Obvodní soud pro Prahu 6 zamítl žalobu o zaplacení náhrady za nemajetkovou újmu ve výši 2 785 900 Kč (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II).

V záhlaví označeným rozsudkem Městský soud v Praze k odvolání žalobce rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

Podáním doručeným do e-mailové schránky soudu prvního stupně dne 21. 6. 2023 podal žalobce ve shora označené věci dovolání.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “) podání je možno učinit písemně. Písemné podání se činí v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě nebo telefaxem.

Podle písemné podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě je třeba nejpozději do 3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem.

Podle v případě podání v elektronické podobě podepsaného způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu podle odstavce 2.

Podle věty první a druhé pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu.

Podle , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) k podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze uznávaný elektronický podpis, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se činí úkon vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti (odstavec 1). Uznávaným elektronickým podpisem se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis (odstavec 2).

rozlišuje mezi podáním v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu – , o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, tedy podáním odeslaným z datové schránky, podáním v elektronické podobě s uznávaným elektronickým podpisem ve smyslu a podáním v elektronické podobě bez uznávaného elektronického podpisu. Podání doručovaná z datové schránky podatele do datové schránky soudu a podání zaslaná elektronickou poštou a opatřená uznávaným elektronickým podpisem není nutné doplňovat, i když obsahují návrh ve věci samé. Prosté e-mailové zprávy obsahující podání ve věci samé je však nutné do tří dnů doplnit předložením originálu v listinné podobě nebo písemného podání shodného znění anebo zasláním podání s uznávaným elektronickým podpisem, resp. prostřednictvím datové schránky. Předložením originálu se rozumí, že podatel doručí soudu prostřednictvím provozovatele poštovních služeb či odevzdá osobně v podatelně nebo odešle zaručenou elektronickou zprávou totéž podání, které předtím odeslal e-mailovou poštou bez uznávaného elektronického podpisu. Předložení písemného podání shodného znění znamená, že podatel již odeslané nezaručené elektronické podání znovu sepíše (či okopíruje) a připojí svůj podpis, a to buď vlastnoruční, nebo uznávaný elektronický ve smyslu , případně podání odešle z datové schránky (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. , a z odborné literatury JIRSA, Jaromír. Občanské soudní řízení: soudcovský komentář. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2019, výklad k ).

Podle obsahu spisu (záznam o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu, Obvodní soud pro Prahu 6, vyhotovený podle , o podrobnostech výkonu spisové služby, a založený na č. l. 118 spisu) bylo dne 21. 6. 2023 z e-mailové adresy XY na e-mailovou adresu soudu prvního stupně doručeno podání žalobce datované dne 21. 6. 2023 a označené jako dovolání „k č. j. -97“. Jednalo se o prostou e-mailovou zprávu, k níž nebyl připojen elektronický podpis. Na přípis soudu prvního stupně ze dne 4. 8. 2023, jímž bylo žalobci sděleno, že k jeho podání ze dne 21. 6. 2023 soud nepřihlíží, neboť bylo zasláno elektronickou poštou bez uznávaného elektronického podpisu podle a nebylo v souladu s ve lhůtě 3 dnů doplněno předložením jeho originálu, reagoval žalobce sdělením z 16. 8. 2023, v němž uvedl, že zasílá potvrzení „el. podatelny“ soudu o přijetí podaného dovolání, a to s vysvětlením, že razítko na potvrzení osvědčuje, že podání je opatřeno zaručeným podpisem, a že důležité je, že podání bylo opatřeno běžným číslem, ověřené a přiřazeno ke spisové značce; pokud by tomu tak nebylo, „automatická podatelna by podání odmítla“, což se nestalo a k odmítnutí došlo neznalostí soudu; avizovaná (resp. žádná) příloha k tomuto elektronickému podání připojena nebyla. Soud prvního stupně poté provedl kontrolu způsobu doručení tohoto podání žalobce a zda bylo zástupci žalobce sděleno, že podpis je platný. Zjistil, že z adresy epodatelna@servis.justice.cz byla dne 21. 6. 2023 v 10:07 podateli na adresu XY odeslána zpráva označená jako „Potvrzení o doručení podání s běžným číslem 32362/2023“, která neobsahuje žádnou informaci o podepsání doručené e-mailové zprávy, a následně týž den v 10:54 byla podateli na stejnou adresu z adresy dtrojanova@osoud.pha6.justice.cz odeslána zpráva označená jako „Potvrzení o předání podání k zapracování s běžným číslem 32362/2023“, která rovněž neobsahuje žádný údaj o podepsání doručeného podání.

Žalobce tedy učinil podání – dovolání ze dne 21. 6. 2023 – prostřednictvím e-mailu; zvolil tak přípustnou formu podání, neboť jak vyplývá z ustanovení věty druhé , podání lze mimo jiné učinit i v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě. Své podání však neopatřil uznávaným elektronickým podpisem ( ), přičemž se neuplatní ani fikce podpisu ( věta druhá ), neboť nejde o podání učiněné držitelem datové schránky, z níž by bylo odesláno, a proto byl podle věty první povinen doplnit toto podání předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění, a to nejpozději ve lhůtě tří dnů. Tento postup byl nutný, neboť elektronické podání žalobce bylo dovoláním proti rozhodnutí odvolacího soudu, obsahovalo tedy návrh ve věci samé (srov. bod 21 stanoviska pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. , uveřejněného pod č. rozh. obč.). Lhůta tří dnů je zákonnou procesní lhůtou, kterou nelze prodloužit, a soud účastníka o této lhůtě nepoučuje. Vzhledem k tomu, že žalobce své elektronické podání v zákonem stanovené lhůtě nedoplnil, nastal následek předvídaný v ustanovení větě druhé a k jeho podání ze dne 21. 6. 2023 nelze přihlédnout; jde o stejnou situaci, jako by žalobce podání vůbec neučinil, a chybí tedy základní podmínka dovolacího řízení – dovolání (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 8. 2016, sp. zn. ).

Nejvyšší soud proto k podání žalobce ze dne 21. 6. 2023 podle věty druhé ve spojení s nepřihlížel.

Pro úplnost lze uvést, že i kdyby bylo dovolání žalobce ze dne 21. 6. 2023 opatřeno uznávaným elektronickým podpisem nebo ve lhůtě stanovené v doplněno tam předepsaným způsobem, popřípadě kdyby bylo dovolání téhož obsahu podáno znovu před uplynutím lhůty pro podání dovolání prostřednictvím datové schránky podatele, elektronickou poštou s uznávaným elektronickým podpisem či v listinné podobě, muselo by být odmítnuto jako vadné, neboť v rozporu s ustanovením neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení (blíže k tomu např. již usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , uveřejněné pod č. 116/2014 v časopise Soudní judikatura nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , a usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. ), přičemž tento nedostatek již nelze odstranit ( věta první ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. větu druhou ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 1. 2024

JUDr. Jiří Doležílek

předseda senátu