Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Nd 222/2025

-63

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobce I. H., zastoupeného JUDr. Zdeňkem Šlajsem, advokátem se sídlem ve Vsetíně, Horní náměstí 12, proti žalované České republice – Ministerstvu obrany, se sídlem v Praze 6, Tychonova 221/1, IČO 60162694, o náhradu ušlého výdělku, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o námitce podjatosti ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , takto:

Odůvodnění:

1. Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 16. 1. 2025, č. j. -37, odmítl podání žalobce ze dne 9. 7. 2024, doplněné podáními ze dne 24. 7. 2024, ze dne 19. 8. 2024, ze dne 10. 10. 2024, ze dne 31. 10. 2024 a ze dne 8. 11. 2024 (výrok I). Rozhodl také o náhradě nákladů nalézacího řízení (výrok II).

2. Městský soud v Praze (dále jako „odvolací soud“) k odvolání žalobce usnesením ze dne 20. 2. 2025, č. j. -43, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. . Podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu pro rok 2025 o ní přísluší rozhodovat senátu občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu složenému ze soudců JUDr. Jiřího Doležílka, JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D.

4. Podáním ze dne 22. 4. 2025 žalobce navrhl, aby soudce soudního oddělení 21 JUDr. Jiří Doležílek byl z projednání a rozhodnutí věci vyloučen. Jako důvod k vyloučení JUDr. Jiřího Doležílka uvedl: „v rozhodnutí -147 odmítl podané dovolání z důvodu, že nebylo správně doručeno. Přitom nebylo respektováno rozhodnutí , ze dne 14. 11. 2011. které vyřešilo včasnost podání učiněného elektronickou formou i bez zaručeného podpisu. Toto rozhodnutí znamenalo konec nároku na odškodnění pracovního úrazu z roku 1989.“

5. Soudce soudního oddělení 21 JUDr. Jiří Doležílek se k námitce podjatosti vyjádřil dne 23. 4. 2025 tak, že k projednávané věci, k účastníkům ani k jejich zástupců nemá žádný vztah a není mu známa žádná okolnost, která by ho vylučovala z projednání a rozhodnutí této věci.

6. Podle věty druhé , , (dále jen „“) o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

7. V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2025 byla věc o vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. předložena senátu ze soudního oddělení 22.

8. Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

9. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srovnej též nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

10. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít, je-li evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo schopen nezávisle a nestranně rozhodovat (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. ).

11. Dovolatel v uplatněné námitce podjatosti neuvedl žádnou skutečnost, která by podle výše popsaných kritérií mohla vést k závěru o podjatosti soudce JUDr. Jiřího Doležílka, který i podle svého vyjádření nemá k věci ani k účastníkům žádný vztah, který by mohl představovat důvod k jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci a takové okolnosti nebyly zjištěny ani z obsahu spisu. K tomu dovolací soud považuje za důležité zdůraznit, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srovnej ).

12. Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudce JUDr. Jiří Doležílek není vyloučen z projednání a rozhodování ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. ( ). Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o námitce podjatosti uplatněné žalobcem rozhodnuto bez nařízení jednání ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 5. 2025

Mgr. David Havlík předseda senátu