Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 2471/2020

32 Cdo 2471/2020-990

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně D. K.,narozené dne XY, bytem XY, proti žalované D. S., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, o žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu řízení podané žalobkyní, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2019, č. j. -866, takto:I. K podání žalobkyně datovanému dne 20. 4. 2019 a označenému jako dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2019, č. j. -866, se nepřihlíží.II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Městský soud v Praze k odvolání žalobkyně usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání.

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm – v souladu s bodem 1. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony – podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále též jen „ “).

Podle podání je možno učinit písemně. Písemné podání se činí v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě nebo telefaxem.

Podle písemné podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě je třeba nejpozději do 3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem.

Podle v případě podání v elektronické podobě podepsaného způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu podle odstavce 2.

Podle věty první a druhé pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu.

rozlišuje mezi podáním v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu – , o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, tedy podáním odeslaným z datové schránky, podáním v elektronické podobě s uznávaným elektronickým podpisem ve smyslu , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, a podáním v elektronické podobě bez uznávaného elektronického podpisu. Podání doručovaná z datové schránky podatele do datové schránky soudu a podání zaslaná elektronickou poštou a opatřená uznávaným elektronickým podpisem není nutné doplňovat, i když obsahují návrh ve věci samé. Prosté e-mailové zprávy obsahující podání ve věci samé je však nutné do tří dnů doplnit předložením originálu v listinné podobě nebo zasláním podání s ověřeným elektronickým podpisem, resp. prostřednictvím datové schránky. Předložením originálu se rozumí, že podatel doručí soudu prostřednictvím provozovatele poštovních služeb či odevzdá osobně v podatelně nebo odešle zaručenou elektronickou zprávou totéž podání, které předtím odeslal e-mailovou poštou bez uznávaného elektronického podpisu. Předložení písemného podání shodného znění znamená, že podatel již odeslané nezaručené elektronické podání znovu sepíše (či okopíruje) a připojí svůj podpis, a to buď vlastnoruční, nebo uznávaný elektronický ve smyslu , případně podání odešle z datové schránky (srov. Jirsa, J. Občanské soudní řízení: soudcovský komentář. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2019, výklad k ).

Podle obsahu spisu (záznam o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu: Obvodní soud pro Prahu 10, č. l. 873 spisu) bylo dne 21. 4. 2019 z e-mailové adresy XY na e-mailovou adresu soudu prvního stupně doručeno podání žalobkyně datované dne 20. 4. 2019 a označené jako dovolání (č. l. 869 a násl. spisu). Jednalo se o prostou e-mailovou zprávou bez uznávaného elektronického podpisu. Na pokyn Nejvyššího soudu provedl soud prvního stupně kontrolu způsobu doručení tohoto podání žalobkyně a potvrdil, že toto podání žalobkyně bylo učiněno toliko e-mailem bez uznávaného elektronického podpisu.

Žalobkyně učinila podání – dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2019, č. j. -866, prostřednictvím e-mailu; zvolila tak přípustnou formu podání, neboť jak vyplývá z věty druhé , podání lze mimo jiné učinit i v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě. Své podání však neopatřila uznávaným elektronickým podpisem, a proto byla podle věty první povinna doplnit je předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění, a to nejpozději ve lhůtě tří dnů. Tento postup byl nutný, neboť elektronické podání žalobkyně bylo dovoláním proti rozhodnutí odvolacího soudu, obsahovalo tedy návrh ve věci samé. Lhůta tří dnů je zákonnou procesní lhůtou, kterou nelze prodloužit a soud účastníka o této lhůtě nepoučuje. Vzhledem k tomu, že žalobkyně své elektronické podání v zákonem stanovené lhůtě nedoplnila, nastal následek předvídaný v větě druhé a k jejímu podání nelze přihlédnout; jde o stejnou situaci, jako by žalobkyně podání vůbec neučila, a chybí tedy základní podmínka dovolacího řízení – dovolání (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 8. 2016, sp. zn. ).

Nejvyšší soud proto k „dovolání“ žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2019, č. j. -866, podle věty druhé ve spojení s nepřihlížel.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. větu druhou ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. 11. 2020

JUDr. Miroslav Gallus předseda senátu