Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3206/2023

28 Cdo 3206/2023-405

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Zdeňka Sajdla a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause ve věci žalobkyně: T. B., zastoupená Mgr. Milanem Šikolou, advokátem se sídlem v Brně, Skalky 2918/28, proti žalovanému: městys Troskotovice,IČO 00637637, se sídlem v Jiřicích u Miroslavi, Troskotovice 18, zastoupený JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem v Brně, Bubeníčkova 502/42, za vedlejší účasti na straně žalobkyně: AAA INSOLVENCE OK v. o. s., jako insolvenční správce dlužniceT. B., o zaplacení 13 651 276,80 Kč, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. března 2023, č. j. -342, takto:

I. Dovolání

se

odmítá

.

II. Žalobkyně a vedlejší účastník vystupující na její straně

jsou povinni

společně a nerozdílně

nahradit žalovanému k rukám JUDr. Radka Ondruše, advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení náklady dovolacího řízení ve výši 60 597 Kč.

Stručné odůvodnění ( ) :

1. Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 21. 3. 2023, č. j. -342, rozsudek Okresního soudu ve Znojmě (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 4. 3. 2022, č. j. -308, potvrdil ve výroku I., jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení 13 651 276,80 Kč (výrok I. rozsudku odvolacího soudu), změnil jej ve výroku II. o nákladech řízení před soudem prvního stupně (výrok II. rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III. rozsudku odvolacího soudu).

2. Proti výroku I. rozsudku odvolacího soudu podala dovolání žalobkyně. Kladla otázku, zda v poměrech projednávané věci byly naplněny zákonné podmínky pro vypracování revizního znaleckého posudku. Měla za to, že se odvolací soud při řešení nastolené otázky (v situaci, kdy byly v řízení předloženy znalecké posudky s rozdílnými závěry) odchýlil od (blíže nespecifikované) ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

3. Žalovaný navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl.

4. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), jímž je třeba poměřovat přípustnost dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu (jež nepatří do okruhu usnesení vyjmenovaných v ), „není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení dovolatelem vymezené otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“.

5. Dle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků ( , ), který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle ustanovení , od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené hodnocení soudem podle zásad nepodléhají. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, zda posudek znalce má všechny formální náležitosti, tedy zda závěry uvedené ve vlastním posudku jsou náležitě odůvodněny a zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda znalec vyčerpal úkol v rozsahu, jak mu byl zadán, zda přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, zda jeho závěry jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů. Soud však nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce, neboť k tomu soudci nemají odborné znalosti anebo je nemají v takové míře, aby mohli toto přezkoumání zodpovědně učinit. To však neznamená, že je soud vázán znaleckým posudkem, že jej musí bez dalšího převzít. Má-li soud pochybnosti o věcné správnosti znaleckého posudku, nemůže jej nahradit vlastním názorem, nýbrž musí znalci uložit, aby podal vysvětlení, posudek doplnil nebo jinak odstranil jeho nedostatky, popřípadě aby vypracoval nový posudek, nebo musí ustanovit jiného znalce, aby věc znovu posoudil a vyjádřil se ke správnosti již podaného posudku (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 8. 2014, sp. zn. , či obdobně rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. ). Povinnost soudu vypořádat se se vším, co vyšlo v řízení najevo, neznamená, že by soud nemohl učinit zjištění týkající se určité pro posouzení věci významné skutečnosti pouze z toho důkazu, jenž shledá nejobjektivnějším a nejpřesvědčivějším, vypořádá-li se zároveň ve svém rozhodnutí náležitě s tím, proč své úvahy založil právě na tomto důkazu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 2. 2011, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2019, sp. zn. ). Zákon ( ) přitom nestanoví předpoklady pro nařízení vypracování tzv. revizního znaleckého posudku a ponechává je na úvaze soudu; jeho vypracování bude přicházet do úvahy zejména tam, kde soud bude mít pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku (viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2012, sp. zn. , a ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2015, sp. zn. , a ze dne 23. 6. 2015, sp. zn. ).

6. Soudy nižších stupňů se výše uvedeným judikaturním zásadám nikterak nezpronevěřily. V odůvodnění rozsudků uvedly, z jakého důvodu při zjišťování míry bezesmluvního zhodnocení pozemků parc. č. 1414, 1418, 1427/1, 1429, 1430 a 1433 v k. ú. Troskotovice (vlastněných žalovaným) v důsledku činnosti dovolatelky (směřující ke zřízení vinice) vyšly ze závěrů znaleckého posouzení vypracovaného Ing. Petrem Horákem (ze dne 2. 5. 2017, č. 1620/2017, a ze dne 10. 2. 2020, č. 1656/2020), jehož konkluze o tom, že k okamžiku, kdy dovolatelka pozemky odevzdala žalovanému (na základě rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 5. 4. 2018, č. j. -265, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 12. 10. 2019, č. j. -309, jimiž bylo vyhověno žalobě o jejich vyklizení), tyto nebyly její činností nikterak zhodnoceny, nýbrž naopak znehodnoceny (výsadba vinné révy z roku 2011 byla následkem zanedbaného obdělávání předurčena k likvidaci, jejíž očekávané náklady – cca 1 000 000 Kč – převyšují zhodnocení pozemku zbudováním oplocení v hodnotě 547 119,70 Kč, registrace vinice byla Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským zrušena), korespondují i ostatním provedeným důkazům (notářskému zápisu Mgr. Pavla Bernarda o osvědčení stavu předmětných pozemků ze dne 23. 3. 2017, NZ 320/2017, N 232/2017, či protokolu o předání a převzetí předmětných pozemků ze dne 12. 12. 2019) dokládajícím jejich zanedbaný stav. V situaci, kdy nebylo pochybností o správnosti závěrů znaleckého posudku Ing. Petra Horáka, zatímco dovolatelkou upřednostňovaný znalecký posudek Ing. Anny Teplé v rozporu s ostatními provedenými důkazy oceňoval pozemky jako existující vinici, vycházeje nadto toliko z administrativních cen, a nikoliv z ceny obvyklé, se přitom odvolací soud uváděné judikatuře zjevně nezprotivil ani tím, že nepřistoupil k vypracování revizního znaleckého posudku.

7. Konkluze odvolacího soudu se pak neodchylují ani od oné ustálené judikatury dovolacího soudu, dle níž předpokladem vzniku právního vztahu z bezdůvodného obohacení je získání majetkové hodnoty jedním subjektem na úkor jiného, v jehož majetkových poměrech se tato změna projevila negativně – pasivně legitimován je tudíž ten, jehož majetek se na úkor druhého neoprávněně zvětšil nebo u koho nedošlo ke zmenšení majetku, ač k tomu mělo v souladu s právem dojít (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2014, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2014, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2016, sp. zn. ). Korespondují současně i těm závěrům ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, dle nichž je-li bez právním řádem uznávaného důvodu vynaložena investice na cizí věc, je rozsah takto nabytého bezdůvodného obohacení zásadně určen mírou zhodnocení daného objektu (viz mimo jiné usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2019, sp. zn. , ze dne 16. 1. 2020, sp. zn. , a ze dne 14. 4. 2020, sp. zn. ).

8. Prostřednictvím kritiky konkluzí odvolacího soudu o míře zhodnocení předmětných pozemků v důsledku činnosti dovolatelky je ostatně polemizováno najmě se skutkovými, a nikoliv právními závěry. Platí přitom, že skutkovým zjištěním soudů nižšího stupně je dovolací soud dle účinné procesní úpravy vázán (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. , a ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 12. 2016, sp. zn. , dále viz též usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 8. 2016, sp. zn. , bod 10, ze dne 14. 2. 2017, sp. zn. , bod 6, a ze dne 8. 8. 2017, sp. zn. , bod 17), přičemž k výtkám vůči hodnocení provedených důkazů s účinností od 1. 1. 2013 není k dispozici žádný způsobilý dovolací důvod (srov. a dále v poměrech do 31. 12. 2012 například důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. , uveřejněného pod č. 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. , uveřejněný pod č. 1/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu), když uplatněním způsobilého dovolacího důvodu není ani zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Prostřednictvím uvedené polemiky tudíž na přípustnost dovolání usuzovat ani nelze.

9. Z uvedeného je tedy zřejmé, zákonné předpoklady přípustnosti podaného dovolání v posuzovaném případě naplněny nebyly ( ).

10. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věty první ), dovolání jako nepřípustné odmítl ( ).

11. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , , v situaci, kdy dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a k nákladům žalovaného, který podal v dovolacím řízení vyjádření, patří odměna advokáta ve výši 49 780 Kč [srov. , , a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů] spolu s náhradou hotových výdajů advokáta stanovených paušální částkou 300 Kč na jeden úkon právní služby ( téže vyhlášky) a náhradou za daň z přidané hodnoty ( ), dohromady ve výši 60 597 Kč (jež jsou mu žalobkyně a vedlejší účastník na její straně povinni nahradit společně a nerozdílně; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. ).

12. Shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – vydaná po 1. lednu 2001 – jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz, rozhodnutí Ústavního soudu na www.usoud.cz.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. 12. 2023

Mgr. Zdeněk Sajdl

předseda senátu