Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1008/2015

22 Cdo 1008/2015

U S N E S E N Í

a)

F. P.

, a

b) H. P.

, obou zastoupených JUDr. Radovanem Rumlerem, advokátem se sídlem v Boskovicích, nám. 9. května 10, proti žalovaným:

1) JUDr. M. B.,

zastoupené JUDr. Tomášem Kapounem, advokátem se sídlem v Brně, Havlenova 75/22 a

2) JUDr. L. B.,

o určení důvodnosti námitky ve stavebním řízení, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. , o dovolání žalované 1) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. září 2014, č. j. -260, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaní

jsou povinni

společně a nerozdílně nahradit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na nákladech dovolacího řízení částku 2 178,- Kč

do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejich zástupce JUDr. Radovana Rumlera.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

Okresní soud v Prostějově (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 15. srpna 2012, č. j. -209, určil, že

„námitka vznesená ve stavebním řízení, vedeném u stavebního úřadu Městského úřadu v Konici, pod sp. zn. STU-243/2009/PLA spočívající v tom, že zastřešení rodinného domu žalovaných č. p. 270 na pozemku parc. č. stavební 51/2, vše v k. ú. H. Š. přesahuje na pozemek žalobců parc. č. stavební 51/3 v k. ú. H. Š., je důvodná“

(výrok I.), a rozhodl, že žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit žalobcům a) a b) na nákladech řízení 18 324,- Kč (výrok II.), a České republice – Okresnímu soudu v Prostějově 11 982,40 Kč (výrok III.).

Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání žalované 1) rozsudkem ze dne 23. září 2014, č. j. -260, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a III. potvrdil, změnil jej pouze ve výroku II. tak, že žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobcům a) a b) oprávněným společně a nerozdílně náklady řízení v částce 15 782,- Kč, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaná 1) dovolání, jehož přípustnost spatřuje v (dále jen „ “) a jako důvod uvádí nesprávné právní posouzení věci. Domnívá se, že se odvolací soud při řešení právní otázky odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (zejména rozhodnutí sp. zn. a ) a je třeba, aby byl vypracován revizní znalecký posudek. Navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu (případně soudů obou stupňů) zrušil a vrátil mu (případně soudu prvního stupně) ho k dalšímu řízení.

Žalobci s dovoláním nesouhlasí. Znalecký posudek Ing. Zemánka, zpracovaný při jednání u odvolacího soudu, považují za objektivní a domnívají se, že důvody pro dovolání nejsou dány. Navrhují proto, aby bylo dovolání odmítnuto, případně zamítnuto.

Obsah rozsudků soudů obou stupňů i obsah dovolání jsou účastníkům známy, společně s vyjádřením k dovolání tvoří součást procesního spisu, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Přestože dovolatelka namítá nesprávné právní posouzení věci, je obsahem dovolání především kritika provedeného dokazování a skutkových závěrů odvolacího soudu. Dovolatelka zpochybňuje skutková zjištění podávající se ze znaleckého dokazování, ze kterého nalézací soudy vycházely a předkládá vlastní verzi hodnocení důkazů (založenou na nutnosti doplnění dokazování revizním znaleckým posudkem). Dovolací soud je však skutkovými zjištěními vázán a nemůže je přezkoumávat. Zjištění průběhu vlastnické hranice mezi nemovitostmi účastníků je otázkou skutkovou, nikoliv právní. Námitka, že soud chybně akceptoval nesprávné závěry, podávající se ze znaleckého posudku, představuje tvrzené pochybení při zjišťování skutkového stavu věci (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. prosince 2009, sp. zn. , uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. č. C 8061).

Nejvyšší soud rovněž v usnesení ze dne 17. června 2008, sp. zn. , uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 6293, vyložil, že zákon nestanoví předpoklady pro nařízení revizního znaleckého posudku a ponechává je na úvaze soudu; vypracování revizního znaleckého posudku bude přicházet do úvahy zejména tam, kde soud bude mít pochybnosti o správnosti již vyhotoveného znaleckého posudku. V usnesení ze dne 19. června 2012, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 2, ročníku 2013, pod číslem 23, Nejvyšší soud dále uvedl, že znalec je povinen volbu jedné (či více) z metod ocenění řádně odůvodnit, a toto odůvodnění podléhá posouzení soudu co do jeho úplnosti a vnitřní logiky.

Rozhodnutí soudů v projednávané věci je v souladu s označenou judikaturou. Odvolací soud podrobně vysvětlil, proč se přiklonil k závěru znaleckého posudku vypracovaného znalcem Ing. Janem Zemánkem, vyložil, jakými úvahami se při hodnocení znaleckého posudku řídil a proč jeho závěry považuje za správné. Nadto lze podotknout, že odvolací soud se jednotlivými námitkami dovolatelky uplatněnými již v odvolacím řízení podrobně zabýval, zohlednil všechny okolnosti případu, své úvahy podrobně odůvodnil a jeho závěrům a právnímu posouzení věci nelze nic vytknout. Protože o správnosti znaleckého posudku znalce Ing. Jana Zemánka neměl pochybnosti, nelze spatřovat nepřiměřenou úvahu soudu v tom, že nenařídil provedení revizního znaleckého posudku.

S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší soud dovolání podle odmítl.

V souladu s věta druhá rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaní povinnost uloženou jim tímto rozhodnutím, mohou se žalobci domáhat výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.

V Brně dne 2. září 2015 Mgr. David Havlík předseda senátu