Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1574/2023

-917

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců a) P. Š.,b) Z. P., a c) obce Záluží, IČO: 00526452, se sídlem v Roudnici nad Labem, Záluží 13, všech zastoupených JUDr. Vojtěchem Vávrou, LL.M., advokátem se sídlem v Praze, Štěpánská 644/35,proti žalované D. E., zastoupené Mgr. Rudolfem Axmannem, advokátem se sídlem v Litoměřicích, Mírové náměstí 157/30, o určení vlastnictví a odstranění věci, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 12. 2022, č. j. -722, ve znění opravných usnesení ze dne 15. 12. 2022, č. j. -731, a ze dne 23. 2. 2023, č. j. -748, takto:

I. Dovolání se odmítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 17 061 Kč k rukám zástupce žalobců JUDr. Vojtěcha Vávry, LL.M., do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Litoměřicích (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 18. 8. 2021, č. j. -585, určil vlastnické právo žalobců k pozemkům v rozsudku blíže specifikovaným (výrok I – III), uložil žalované povinnost odstranit ploty a betonové zdi u hranic pozemků (výrok IV – VI) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok VII) a státu (výrok VIII).

2. Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalované rozsudkem ze dne 15. 12. 2022, č. j. -722, ve znění opravného usnesení ze dne 15. 12. 2022, č. j. -731, a ze dne 23. 2. 2023, č. j. -748, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I – III tak, že určil vlastnické právo žalobců pouze k některým v rozsudku specifikovaným pozemkům a k dalším specifikovaným pozemkům žalobu zamítl [výrok I písm. a) – c) rozsudku odvolacího soudu], dále rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výrocích IV – VI tak, že nově specifikoval pozemky, ze kterých má žalovaná odstranit pletivový plot a betonové zdi [výrok I písm. d) – f) rozsudku odvolacího soudu]. Geometrický plán č. 379-236/2016 označil jako nedílnou součástí rozsudku (výrok II rozsudku odvolacího soudu), rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů mezi účastníky (výrok III rozsudku odvolacího soudu) a státu (výrok IV – VII rozsudku odvolacího soudu).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaná dovolání. Přípustnost dovolání opírá o , (dále jen „“), a uplatňuje v něm dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu Žalovaná cituje a vyjadřuje se k okolnostem výstavby plotů na hranicích svých pozemků, přičemž napadá zjištěný skutkový stav odvolacím soudem. Zpochybňuje i průběh dokazování, hodnocení důkazů odvolacím soudem a vypracované znalecké posudky. Dále v dovolání namítá množství procesních vad, kterých se měl odvolací soud v průběhu řízení dopustit (nesprávné doručení rozhodnutí odvolacího soudu, rozsah změny rozsudku soudu prvního stupně odvolacím soudem, porušení zásady koncentrace řízení). Zásah soudu do svého vlastnického práva nepovažuje za přiměřený a domnívá se, „že dovolací soud by měl řešit doposud neřešené otázky“ a to, zda „je několik možných centimetrů přesahu pozemku jednoho do pozemku druhého legitimním důvodem pro zbavení vlastnictví a způsobení škody mnohonásobně přesahující případný přesah takových pozemků“, a zda „je konformní zákonu měnit hranice pozemku za právního stavu, kdy tyto hranice odpovídají zákonnému kódu kvality a jejich změna v terénu přináší nejenom změnu vlastnictví, ale i materiální škody v nemalé výši“. V neposlední řadě navrhuje odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jelikož jeho neprodleným výkonem nebo exekucí hrozí žalované závažná újma. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Žalobci nepovažují dovolání žalované za přípustné a nejsou podle nich splněny ani podmínky pro odklad vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu. Žalovaná pouze prostřednictvím mnoha „domnělých procesních vad a vad skutkového posouzení“ nepřípustně po dovolacím soudu požaduje „právní poradenství“, aniž by formulovala relevantní právní otázku, podstatnou pro rozhodnutí v posuzované věci. Navrhují dovolání odmítnout, popřípadě zamítnout.

5. Dovolání není přípustné.

6. Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

7. Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

8. , , jako obligatorní náležitost dovolání vyžaduje uvedení dovolacího důvodu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2016, sp. zn. ). Dovolatelka v souvislosti s formulovanými otázkami (zda je několik možných centimetrů přesahu pozemku jednoho do pozemku druhého legitimním důvodem pro zbavení vlastnictví a způsobení škody mnohonásobně přesahující případný přesah takových pozemků a zda je konformní zákonu měnit hranice pozemku za právního stavu, kdy tyto hranice odpovídají zákonnému kódu kvality a jejich změna v terénu přináší nejenom změnu vlastnictví, ale i materiální škody v nemalé výši), nevymezuje řádně dovolací důvod. Tyto otázky nezakládají přípustnost dovolání již z toho důvodu, že na jejich posouzení napadené rozhodnutí nespočívá, a proto se jejich řešení nemůže projevit v poměrech dovolatelky, které jsou založeny napadeným rozhodnutím (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5.1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. , usnesení ze dne 10. 3. 2015, sp. zn. , či usnesení ze dne 8. 12 2015, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 102/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

9. V projednávané věci soudy uzavřely, že oplocení budované žalovanou se nachází vně hranice pozemků parc. č. XY, XY a XY v k. ú. XY v jejím vlastnictví, tedy na pozemcích ve vlastnictví žalobců. Nadto je stavbou neoprávněnou v občanskoprávním smyslu. V souvislosti s tímto nosným důvodem však žalovaná neformuluje žádnou otázku procesního nebo hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, a proto nejsou splněny podmínky přípustnosti dovolání ( ).

10. Dovolatelka dále napadá hodnocení důkazů odvolacím soudem (hodnocení závěrů znaleckého posudku a výslechu znalce, dokumenty k ohlášení drobné stavby z roku 2006, opomenutí některých důkazů) a polemizuje se skutkovými zjištěními. Od 1. 1. 2013 nelze v dovolání úspěšně zpochybnit skutková zjištění odvolacího soudu; dovolací soud tak musí vycházet ze skutkových zjištění učiněných v nalézacím řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. ). Samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ) nelze v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. 1. 2013 úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. ).

11. Dovolatelka rovněž namítá vady řízení spočívající v tom, že odvolací soud nesprávně doručoval rozhodnutí odvolacího soudu, nezákonně změnil rozhodnutí soudu prvního stupně, přičemž současně žalobu zamítl či porušil zásadu koncentrace řízení. Dovolací soud však podle smí ke zmatečnostním vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení přihlédnout jen, je-li dovolání přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. , publikované pod číslem 82/2006 v časopise Soudní judikatura). Tento předpoklad však naplněn není.

12. Jelikož Nejvyšší soud neshledal dovolání žalované přípustným, podle je odmítl.

13. Vzhledem k tomu, že dovolání bylo odmítnuto, zamítl dovolací soud pro nedůvodnost návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. , či ze dne 4. 10. 2017, sp. zn. ), a to v rozhodnutí, kterým bylo rovněž dovolací řízení skončeno (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. ).

14. V souladu s věta druhá neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.

15. Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou jí tímto usnesením, mohou se žalobci domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 10. 2023

Mgr. David Havlík předseda senátu