Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 38/24

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Milana Hulmáka a Zdeňka Kühna (soudce zpravodaj) o ústavní stížnosti stěžovatelky Danuše Engrthové, zastoupena Mgr. Rudolfem Axmannem, advokátem, sídlem Mírové náměstí 157/30, Litoměřice, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2023, č. j. -917, rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. prosince 2022, č. j. -722, ve znění opravných usnesení ze dne 15. prosince 2022, č. j. -731, a ze dne 23. února 2023, č. j. -748, a rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 18. srpna 2021, č. j. -585, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Ústí nad Labem a Okresního soudu v Litoměřicích, jako účastníků řízení, a Pavla Štorka, Zdeňky Polákové, a obce Záluží, sídlem Záluží 13, Roudnice nad Labem, všech zastoupených JUDr. Vojtěchem Vávrou, LL. M., sídlem Štěpánská 644/35, Praha 1 - Nové Město, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů. Tvrdí, že obecné soudy porušily její ústavně zaručená práva zakotvená v a 3, a d.

2. Z ústavní stížnosti a připojených rozhodnutí plyne, že stěžovatelka vedla se svými sousedy a obcí Záluží (ti nyní vystupují v řízení o ústavní stížnosti jako vedlejší účastníci) spor o hranice pozemků. Stěžovatelka totiž v letech 2006 a 2007 postavila plot, nikoli však na svých pozemcích, ale na pozemcích cizích. Protože se vedlejší účastníci marně pokoušeli o smírné řešení nastalé situace, společně ji zažalovali. V žalobě se domáhali jednak určení vlastnického práva k těm částem pozemků, které jim stěžovatelka oplocením oddělila, jednak odstranění pletivového plotu a betonové zdi.

3. Okresní soud v Litoměřicích vedlejším účastníkům vyhověl. Také Krajský soud v Ústí nad Labem jako odvolací soud rozhodl v jejich prospěch, ovšem po doplnění skutkových zjištění (krajský soud nechal vypracovat revizní posudek). Vybudované oplocení se nachází nejen mimo hranice stěžovatelčiných pozemků, ale také mimo rozsah tzv. dopustných odchylek (dovolená chyba při vymezení hranic pozemků). Stěžovatelčino oplocení, tedy plot a zeď jsou - v občanskoprávním smyslu - neoprávněnými stavbami, které stěžovatelka musí na vlastní náklady odstranit. Stěžovatelka podala dovolání, které Nejvyšší soud odmítl pro nepřípustnost podle . Stěžovatelka totiž řádně nevymezila dovolací důvod.

4. V ústavní stížnosti stěžovatelka popisuje příkoří, které jí vedlejší účastníci a obecné soudy způsobili. Říká, že sporná oplocení postavila v dobré víře. Dále tvrdí, že vedlejší účastníci jí dokonce pomáhali se stavbou plotu a zdi. Zpochybňuje závěry znalců, kritizuje, že revizní znalecký posudek nebyl skutečným revizním posudkem, a namítá neprovedení jí navržených důkazů a hodnocení důkazů.

5. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je řádně zastoupena ( až , o Ústavním soudu) a vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv ( téhož zákona).

6. Ústavní soud nemá obecným soudům z ústavněprávního pohledu co vytknout. Okresní a krajský soud poctivě zjišťovaly skutkový stav věci, o čemž svědčí i skutečnost, že oba soudy nechaly vypracovat znalecké posudky, jejichž závěry se shodují. Obecné soudy dospěly k jednoznačnému závěru, že plot a zeď stojí mimo hranice pozemků stěžovatelky. Stěžovatelčiny odkazy na okolnosti, které se odehrály před více než 18 lety, nemění nic na tom, že bez právního titulu postavila na pozemcích vedlejších účastníků oplocení.

7. Stěžovatelka kritizuje, že Nejvyšší soud rozhodl přepjatě formalisticky, mimo jiné si "neposlechl" výpověď revizního znalce. K tomu Ústavní soud upozorňuje, že stěžovatelka nebyla schopna vymezit přípustný dovolací důvod, proto Nejvyšší soud její dovolání odmítl a žádné dokazování logicky provádět ani nemohl.

8. Napadená rozhodnutí tedy nijak neporušila stěžovatelčina základní práva. Ústavní soud proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. února 2024

Josef Fiala v. r.

předseda senátu