Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Nd 162/2025

33 Nd 162/2025-2609

USNESENÍ

a)

Ing. Karla Kuny,

se sídlem v Ústí nad Orlicí, Velké Hamry 393, insolvenčního správce dlužníka ANIDOR s.r.o., se sídlem v Bystré, Sulkovská 80, identifikační číslo 274 73 261, a

b) Alibaba a sedem zbojníkov, s.r.o.

, se sídlem v Čadci, Hurbanova 208/62, Slovenská republika, identifikační číslo 455 33 075, obou zastoupených JUDr. Leošem Strouhalem, advokátem se sídlem v Chrudimi, Tovární 1130, proti žalovaným

1) V. H.,

zastoupenému Mgr. Radkem Látem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Smilova 547, a

2) P. S.,

zastoupenému Mgr. Marianem Pavlovem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Malé náměstí 125/16, o zaplacení 53.812,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. , o námitce podjatosti uplatněné žalobci v dovolacím řízení vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , takto:

Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Petr Gemmel, JUDr. Zdeněk Krčmář a JUDr. Helena Myšková, nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobci podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 14. 3. 2025 uplatnili námitku podjatosti vůči senátu č. 29 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ve složení JUDr. Petr Gemmel, JUDr. Zdeněk Krčmář a JUDr. Helena Myšková. Tuto námitku odůvodňují tím, že s ohledem na rozhodovací činnost senátu č. 29 ve věcech souvisejících s konkurzním řízením na úpadce VITKU Brněnec a.s. mělo být v procesu před Nejvyšším soudem aplikováno ustanovení , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, a rozhodující senát mající jiný právní názor než v předchozích řízeních měl řízení přerušit a věc předložit velkému senátu. Jestliže tak daný senát nepostupoval, došlo k porušení ústavní , y, a d, vyhlášené pod č. , řízení bylo zatíženo vadou nesprávného obsazení soudu představující porušení ústavního práva na zákonného soudce.

Soudci se k námitce vyjádřili tak, že k projednávané věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah. Nejsou si vědomi žádných skutečností, na jejichž základě by mohl být dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle věty první, , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) mají účastníci právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout.

Podle , jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Ustanovení stanoví, že důvodem k vyloučení soudce nebo přísedícího nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce nebo přísedícího v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( y základních práva a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Soudní praxe (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 30. 10. 2001, sp. zn. ) je jednotná v tom, že soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky nabytými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která – poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“ – vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. ).

Z obsahu námitky podjatosti ani z vyjádření dotčených soudců nevyplývají žádné objektivní skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Uvedení soudci nemají k věci, k účastníkům ani jejich právním zástupcům žádný z hlediska významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.

Důvod pochybovat ve smyslu ustanovení o nepodjatosti soudce nebo přísedícího pak nespočívá (objektivně nemůže spočívat) v tom, že soud je nesprávně obsazen. Srov. v tomto ohledu též ustanovení na straně jedné a ustanovení na straně druhé; z těchto ustanovení se podává, že i v rovině tzv. zmatečnostních vad řízení nemá zmatečnostní vada spočívající v tom, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící ( ), tedy soudce nebo přísedící, u kterého byl (ve smyslu ) důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, nic společného se zmatečnostní vadou spočívající v tom, že soud byl nesprávně obsazen ( ). Přitom zmatečnostní vada spočívající v tom, že soud byl nesprávně obsazen, spočívá (může spočívat) právě v tom, že věc byla nesprávně projednána a rozhodnuta v jiném soudním oddělení, než do kterého náležela podle rozvrhu práce daného soudu pro příslušný kalendářní rok (srov. např. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2010, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 2, ročník 2012, pod číslem 16).

Důvod vyloučení založený na tom, jak senát č. 29 rozhodl ve věcech sp. zn. , sp. zn. , a sp. zn. , vylučuje jako způsobilou námitku přímo dikce ustanovení ; rozhodování sporů či jiných právních věcí je totiž podstatou soudcovské činnosti a důvodem jeho ústavně garantované nezávislosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2018, sen. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sen. zn. ).

Příslušný senát Nejvyššího soudu ( věta druhá ) proto rozhodl, že ve výroku označení soudci Nejvyššího soudu nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí označené dovolací věci.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. 4. 2025

JUDr. Václav Duda předseda senátu