Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSCR 30/2018

KSCB 26 INS 29347/2013

-743

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka HEAVY MACHINERY SERVICES a. s., se sídlem v Českých Velenicích, Jana Pernera 159, PSČ 378 10, identifikační číslo osoby 46711201, zastoupeného Mgr. Petrem Opletalem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Lazarská 11/6, PSČ 120 00, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o návrhu věřitele č. 308 Cashdirect, a. s., se sídlem v Praze 5, Bozděchova 1840/7, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 28971086, na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Ve věci vedené pod sp. zn. , , projednává Vrchní soud v Praze jako nadřízený soud námitku podjatosti soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Ing. Zdeňka Strnada, Ph.D. (dále jen „Z. S.“).

V podání ze dne 31. ledna 2018 (B-698) uplatnil věřitel č. 308 Cashdirect, a. s. (dále jen „věřitel C“) námitku podjatosti soudkyně JUDr. Petry Švamberkové (dále jen „P. Š.“) a dále „čtvrtého insolvenčního senátu“ tohoto soudu, konkrétně soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. (dále jen „J. Z.“), Mgr. Markéty Hudečkové (dále jen „M. H.“) a JUDr. Alexandry Jiříčkové (dále jen „A. J.“).

Dlužník spatřuje podjatost soudkyně P. Š. v tom, že byla členkou senátu, který rozhodoval o odvolání proti předběžnému opatření vydanému soudcem Z. S. dne 18. října 2017 (šlo o usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. října 2017, č. j. -559). Odvolací soud přitom nevyhověl odvolání podanému dlužníkem proti tomuto předběžnému opatření, přičemž věřitel C „předpokládá“, že jmenovaná soudkyně hlasovala pro „zamítnutí odvolání“. V samotném předběžném opatření se podle věřitele C soudce Z. S. „subjektivně vymezil vůči dlužníkovi“ a soudkyně P. Š. se s tímto názorem „ztotožnila“.

K námitce podjatosti čtvrtého insolvenčního senátu věřitel C uvádí, že soudci J. Z. a A. J. také rozhodovali v senátě o odvolání proti předběžnému opatření ze dne 18. října 2017 a společně s M. H. pak rozhodovali v řízení vedeném pod sen. zn. o odvolání proti předběžnému opatření ze dne 28. prosince 2016 nařízenému soudcem Z. S. (šlo o usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. prosince 2016, č. j. -273).

Z uvedeného věřitel C dovozuje, že označení soudci Vrchního soudu v Praze měli prostor vytvořit si (mimoprocesně) názor na osobu soudce Z. S.

Všichni jmenovaní soudci Vrchního soudu v Praze ve vyjádřeních k námitce podjatosti shodně uvedli, že se necítí být podjatí ve vztahu k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům. Účastníky řízení a jejich zástupce osobně neznají a na věci nemají jakýkoliv osobní zájem.

Podle , (dále jen „ “), soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Ustanovení věty první pak určuje, že o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je – stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže – veřejnosti dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti.

Samotné rozhodování soudce v jiných věcech ovšem důvodem k jeho vyloučení být zásadně nemůže ( ); rozhodování sporů či jiných právních věcí je totiž podstatou soudcovské činnosti a důvodem jeho ústavně garantované nezávislosti. Jestliže by právní závěry soudce měly zakládat objektivní pochybnost o jeho nepodjatosti, dovedeno ad absurdum by to znamenalo, že jednou vyslovený závěr by jej diskvalifikoval z rozhodování všech dalších obdobných případů, což je výklad nepřijatelný. K závěru o vyloučení soudce může být relevantní pouze jeho poměr k předmětu řízení v konkrétní věci, popř. k jeho účastníkům nebo zástupcům. Obdobně nemůže soudce odvolacího soudu vylučovat z rozhodovací činnosti o námitce podjatosti soudce soudu prvního stupně to, že dříve rozhodoval o opravném prostředku proti rozhodnutí vydaném tímto soudcem soudu prvního stupně.

Nejvyšší soud neshledal žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti ve výroku označených soudců Vrchního soudu v Praze. Jak vyplývá z jejich vyjádření, soudci nemají k věci ani k účastníkům žádný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednání a rozhodnutí věci, a takový vztah nelze dovodit ani z argumentace věřitele C.

Samotný fakt, že soudci senátu 4 VSPH rozhodovali o odvoláních proti předběžným opatřením v insolvenčním řízení dlužníka, kdy věřitel C zřejmě není subjektivně spokojen s výsledkem těchto odvolacích řízení, nemůže být důvodem pro vyloučení označených soudců z projednání a rozhodnutí této věci.

Vzhledem k uvedenému Nejvyšší soud rozhodl, že ve výroku uvedení soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. , ( věta první ). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání ( věta druhá ).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; věřiteli C, dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 28. února 2018

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu