Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Nd 509/2025

29 Nd 509/2025-193

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce M. Š., zastoupeného Mgr. Jiřím Hrbkem, advokátem, se sídlem v Praze 4, U Nového dvora 1076/2, PSČ 142 00, proti žalovanému hlavnímu městu Praha, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2/2, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 00064581, zastoupenému JUDr. Ing. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 287/18, PSČ 120 00, o zaplacení částky 735 550 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. března 2025, č. j. -148, o návrhu žalobce na vyloučení soudců Nejvyššího soudu, takto:Soudci Nejvyššího soudu Mgr. Petr Kraus a Mgr. Zdeněk Sajdl nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí dovolací věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

2. V podání ze dne 13. srpna 2025 dovolatel namítl podjatost soudců soudního oddělení Nejvyššího soudu č. 28 Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla, kteří mají též rozhodovat o jeho dovolání ve výše označené dovolací věci.

3. Dovolatel spatřuje podjatost obou soudců v tom, že jako členové senátu se podíleli na rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. a v „usnesení“ (správně v rozsudku) ze dne 21. června 2023, č. j. -1765, byl vyjádřen právní závěr, podle něhož dovolateli a jeho sestře nenáleží ochrana vlastnického práva cestou obecných předpisů z důvodu nedostatku jejich aktivní legitimace a obcházení restitučních předpisů. Tento názor se stal východiskem pro opakované rozhodování soudů nižších stupňů v řadě dalších řízení, jejichž účastníky jsou dovolatel, jeho sestra nebo oba současně v postavení žalobců a hlavní město Praha jako žalovaný. V nyní projednávané věci je předmětem dovolacího přezkumu právě zmiňovaný právní závěr, jehož „autory jsou dva ze tří soudců určeného senátu“. Existuje tedy důvodná obava, že tito soudci nebudou schopni či ochotni objektivně zvážit argumenty proti jimi dříve vyjádřenému názoru. Dovolatel tak má pochybnost o nepodjatosti jmenovaných soudců, a to i „podle kritéria vnější nestrannosti dle d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod“.

4. Soudci Mgr. Petr Kraus a Mgr. Zdeněk Sajdl ve vyjádřeních k námitce podjatosti ze dne 2. září 2025 shodně uvedli, že k účastníkům, k jejich zástupcům ani k projednávané věci nemají žádný vztah. Žádný zájem nemají ani na výsledku sporu.

5. Podle , (dále jen „ “), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

6. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

7. Ke kritériím, z nichž může vyplývat soudcův poměr k věci, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

8. V posuzované věci nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudců. Důvod vyloučení založený na tom, že označení soudci rozhodovali o dovolání ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , vylučuje jako způsobilou námitku přímo znění ; rozhodování sporů či jiných právních věcí je totiž podstatou soudcovské činnosti a důvodem jeho ústavně garantované nezávislosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2018, sen. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2018, sen. zn. ).

9. Příslušný senát Nejvyššího soudu ( věta druhá ) proto rozhodl, že ve výroku označení soudci Nejvyššího soudu nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. . Jelikož nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání ( věta druhá ).

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. 9. 2025

JUDr. Helena Myšková

předsedkyně senátu