Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 57/2025-85
Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci
zástavní věřitelka: Jméno zástavní věřitelky., IČO IČO zástavní věřitelky sídlem Adresa zástavní věřitelky
proti
zástavní dlužnice: Jméno zástavní dlužnice., IČO IČO zástavní dlužnice sídlem Adresa zástavní dlužnice
o soudní prodej zástavy
takto:
I. Soud nařizuje prodej zástavy, a to nemovitostí, jimiž jsou pozemek adresa na listu vlastnictví č. hodnota, k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky sestávající z jistiny ve výši 2 522 127,93 Kč vyplývající ze Smlouvy o poskytnutí úvěru na financování nemovitostí reg. č. hodnota-019 ze dne 6. 10. 2006, jakož i k uspokojení nákladů tohoto řízení a nákladů, které prodejem zástavy vzniknou.
II. Návrh zástavní věřitelky, aby soud nařídil prodej zástavy, a to nemovitostí, jimiž jsou pozemek adresa na listu vlastnictví č. hodnota k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky sestávající z úroku z prodlení z jistiny ve výši 2 522 127,93 Kč ode dne 6. 11. 2016 v zákonné výši v souladu s Nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, v platném znění, ve výši, která odpovídá ročně výši sazby stanovené Českou národní bankou jako repo. sazba pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů, tedy ve výši 8,05 % p.a., do zaplacení, vyplývající ze Smlouvy o poskytnutí úvěru na financování nemovitostí reg. č. hodnota-Anonymizováno ze dne 6. 10. 2006, se zamítá.
Odůvodnění:
I. Soud nařizuje prodej zástavy, a to nemovitostí, jimiž jsou pozemek , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, , k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky sestávající z jistiny ve výši 2 522 127,93 Kč vyplývající ze Smlouvy o poskytnutí úvěru na financování nemovitostí reg. č. , hodnota, -019 ze dne 6. 10. 2006, jakož i k uspokojení nákladů tohoto řízení a nákladů, které prodejem zástavy vzniknou.II. Návrh zástavní věřitelky, aby soud nařídil prodej zástavy, a to nemovitostí, jimiž jsou pozemek , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky sestávající z úroku z prodlení z jistiny ve výši 2 522 127,93 Kč ode dne 6. 11. 2016 v zákonné výši v souladu s Nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, v platném znění, ve výši, která odpovídá ročně výši sazby stanovené Českou národní bankou jako repo. sazba pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů, tedy ve výši 8,05 % p.a., do zaplacení, vyplývající ze Smlouvy o poskytnutí úvěru na financování nemovitostí reg. č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne 6. 10. 2006, se zamítá.
1. Zástavní věřitelka podala soudu návrh, jímž se domáhala nařízení prodeje zástavy s následujícími tvrzeními. Zástavní věřitelka je českou právnickou osobou, bankou. Ke změně její původní obchodní firmy Anonymizováno na stávající obchodní firmu právnická osoba. došlo dne 1. 12. 2013. Právní předchůdkyní zástavní dlužnice byla společnost právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa, která zanikla fúzí sloučením se stávající zástavní dlužnicí společností právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa, jako nástupnickou společností. Mezi zástavní věřitelkou jako věřitelkou a zástavní dlužnicí jako osobní dlužnicí byla dne 6. 10. 2006 uzavřena Smlouva o poskytnutí úvěru na financování nemovitostí reg. č. hodnota (součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky Anonymizováno Obchodní podmínky pro úvěry a další bankovní obchody zahrnované do úvěrové angažovanosti bank poskytované klientům banky), na základě které se zástavní věřitelka zavázala poskytnout zástavní dlužnici hypoteční úvěr v celkové výši 4 800 000 Kč. Zástavní věřitelka dne 13. 10. 2006 poskytla zástavní dlužnici hypoteční úvěr ve výši 4 800 000 Kč. Pro zajištění splacení pohledávky zástavní věřitelky a jejího příslušenství z úvěrové smlouvy byla mezi zástavní věřitelkou jako věřitelkou a zástavní dlužnicí jako osobní dlužnicí a zástavní dlužnicí uzavřena dne 6. 10. 2006 Zástavní smlouva k nemovitostem ke smlouvě o poskytnutí úvěru na financování nemovitostí reg. č. hodnota-Anonymizováno ze dne 6. 10. 2006 (jejíž součástí jsou shodné podmínky jako u úvěrové smlouvy) na základě které došlo ke zřízení zástavního práva k nemovité věci ve vlastnictví zástavní dlužnice: pozemek adresa Vklad zástavního práva ve prospěch zástavní věřitelky na základě zástavní smlouvy byl povolen rozhodnutím katastrálního úřadu pod č. j. Anonymizováno, právní účinky vkladu zástavního práva nastaly ke dni 9. 10. 2006. Poskytnutý úvěr včetně příslušenství se zástavní dlužnice na základě článku V. úvěrové smlouvy zavázala zástavní věřitelce splácet prostřednictvím pravidelných měsíčních anuitních splátek ve výši 49 885 Kč splatných vždy k 5. dni v kalendářním měsíci. První splátka úvěru byla splatná dne 5. 12. 2006 a poslední splátka úvěru byla splatná dne 5. 11. 2016. Zástavní dlužnice úvěr dne 13. 10. 2006 vyčerpala, avšak nesplatila. Při konečné splatnosti úvěru, která nastala dle čl. V. odst. 3 úvěrové smlouvy dne 5. 11. 2016, nebyla dlužná částka úvěru zcela uhrazena. Na tuto skutečnost byla zástavní dlužnice několikrát zástavní věřitelkou upozorněna, naposledy výzvou ze dne 3. 12. 2024. Podle článku IV. odst. 1 úvěrové smlouvy se dlužná jistina úvěru úročila sazbou úroku z úvěru ve výši 4,49 % p. a. Podle článku IV. odst. 2 úvěrové smlouvy nezaplatí-li zástavní dlužnice v termínu splatnosti jakýkoli dluh vyplývající z úvěrové smlouvy, je povinna z tohoto dluhu po splatnosti hradit zástavní věřitelce po dobu prodlení úroky z prodlení, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 8,05 % p. a. Do 18. 2. 2025 nebyl úvěr splacen, dlužná částka úvěru po splatnosti je tvořena jistinou ve výši 2 522 127,93 Kč, úrokem z úvěru ve výši 379 734,15 Kč, úrokem z prodlení v zákonné výši 8,05 % p. a. z dlužné jistiny úvěru od 6. 11. 2016 (den následující po dni konečné splatnosti úvěru) do zaplacení. S odkazem na uvedené zástavní věřitelka navrhla vydání usnesení: k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky vyplývající ze Smlouvy o poskytnutí úvěru na financování nemovitostí reg. č. hodnota-Anonymizováno ze dne 6. 10. 2006, a to kumulativně jistiny ve výši 2 522 127,93 Kč, úroku z prodlení z jistiny ve výši 2 522 127,93 Kč ode dne 6. 11. 2016 v zákonné výši ve výši 8,05 % p. a., do zaplacení se nařizuje prodej zástavy ve vlastnictví zástavní dlužnice: pozemek adresa zástavní dlužnice je povinna zaplatit zástavní věřitelce na náhradě nákladů řízení částku ve výši 5 000 Kč, přičemž uspokojení této částky je zástavní věřitelka oprávněna domáhat se z výtěžku z realizace soudního prodeje zástavy.
2. Podle § 355 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů: „Účastníky jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník.“. Na základě skutečnosti, že společnost právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa, zanikla, jedná nadále soud s vlastníkem předmětných nemovitých věcí (zástavy), tj. zástavním dlužníkem, kterým je dle evidence Katastru nemovitostí společnost právnická osoba., IČO IČO zástavní dlužnice, sídlem Adresa zástavní dlužnice (čl. 81 spisu). K tomuto postupu soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 21 Cdo 4914/2016: „Zjistí-li soud, že vlastníkem zástavy je ve skutečnosti někdo jiný, než kdo byl v návrhu na zahájení řízení označen jako zástavní dlužník, není to důvodem k zamítnutí návrhu nebo, došlo-li ke změně vlastnictví teprve po zahájení řízení, k procesnímu nástupnictví ve smyslu ustanovení § 107a o. s. ř.; soud začne jednat jako s účastníkem řízení s tou (jinou) osobou, o níž bylo prokázáno nebo jinak doloženo, že je vlastníkem zástavy. O tom, zda se někdo jiný stal účastníkem řízení, soud nevydává zvláštní rozhodnutí; jeho závěr o sobě zástavního dlužníka jako účastníka řízení o soudním prodeji zástavy se projeví v tom, že soud s určitou osobou jedná jako s účastníkem řízení (zástavním dlužníkem), nebo že s ní přestane jednat, jakmile vyjde najevo, že bylo prokázáno nebo jinak doloženo vlastnictví k zástavě u jiné osoby. S otázkou, u koho bylo vlastnictví k zástavě prokázáno, nebo jinak doloženo, se soud vždy vypořádá v odůvodnění usnesení o nařízení prodeje zástavy, popřípadě též jiného usnesení, kterým se řízení o soudním prodeji zástavy končí.“.
3. Ačkoliv Všeobecné obchodní podmínky na čl. 41, druhá strana – 56 spisu stanoví v čl. 15.3: „Pro řešení sporů mezi Bankou a Klientem se sjednává místní příslušnost obecného soudu Banky.“, soud odkazuje na § 353a, odst. 2 z. ř. s., který stanoví výlučnou místní příslušnost: „Namísto soudu uvedeného v odstavci 1 je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je nemovitá zástava, týká-li se řízení práva k ní.“. K tomu soud odkazuje na komentářovou literaturu: „Stávající úprava zvláštní místní příslušnosti soudu pro řízení byla do zákona vložena jeho novelou provedenou zákonem č. 87/2015 Sb., do té doby pro místní příslušnost platila obecná úprava § 4, tj. pro řízení byl místně příslušný obecný soud osoby, v jejímž zájmu se řízení koná (v tomto případě zástavního věřitele), což s ohledem na povahu řízení nebylo praktické, a byla-li předmětem zástavy nemovitá věc, výlučnou místní příslušnost soudu polohy nemovitosti [§ 88 písm. b) OSŘ] dovozovala judikatura. Současná zvláštní úprava místní příslušnosti je obdobou právní úpravy místní příslušnosti ve sporném řízení, tj. místní příslušnosti obecného soudu žalovaného (§ 84 OSŘ) a výlučné místní příslušnosti soudu polohy nemovitosti.“ (LEVÝ, Jiří. § 353a [Místní příslušnost]. In: SVOBODA, Karel, Šárka TLÁŠKOVÁ a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 690, marg. č. 7.)
4. V řízení je vzato za osvědčené následující:
5. Zástavní věřitelka a společnost právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa, společně se spoludlužníkem tituly před jménem jméno FO, rodné číslo RČ, bytem adresa, signovali dne 6. 10. 2006 Smlouvu o poskytnutí úvěru na financování nemovitostí registrační číslo, hypoteční úvěr č. hodnota-Anonymizováno. Zástavní banka se zavázala poskytnout spoludlužníkům tzv. hypoteční úvěr ve výši 4 800 000 Kč za účelem refinancování vlastních peněžních prostředků investovaných do nemovitých věcí: adresa. Úroková sazba byla sjednána jako fixní, a to pro období od okamžiku uzavření smlouvy do 5. 10. 2011 ve výši 4,49 % p. a., přičemž fixní sazba pro každé další období platnosti bude stanovena podle zásad uvedených v obchodních podmínkách. Pro případ neuhrazení splatného závazku založeného smlouvou bylo sjednáno právo zástavní věřitelky v průběhu trvání prodlení úročit dlužnou částku, s jejíž úhradou jsou spoludlužníci v prodlení, místo řádně sjednané úrokové sazby úroky z prodlení stanovenými všeobecnými obchodními podmínkami. Ty stanoví v čl. 10.4.1 a 10.4.3, že „Pohledávky v prodlení je Banka oprávněna úročit namísto sjednaných úroků úroky z prodlení, a to ode dne vzniku prodlení až do dne úplného splacení dlužné částky včetně. Sazba úroků z prodlení pro pohledávky Banky v české měně je stanovena ve výši pětinásobku sazby vyhlašované ČNB jako lombardní sazba pro českou měnu v průběhu trvání prodlení. Úrok z prodlení je splatný denně. Banka je oprávněna úroky z prodlení kdykoli vyúčtovat v plné výši za celou dobu prodlení.“. Spoludlužníci se zavázali od data zahájení čerpání tzv. hypotečního úvěru do data ukončení čerpání hradit úroky z vyčerpané částky úvěru, a to měsíčně vždy k 5. dni kalendářního měsíce. Spoludlužníci se zavázali splácet tzv. hypoteční úvěr, tj. hradit úroky a splácet jistinu, měsíčními anuitními splátkami ve výši pro období první anuitní fixace částkou 49 885 Kč, a to vždy k 5. dni kalendářního měsíce, přičemž splatnost první splátky byla sjednána na 5. 12. 2006. Pro každé další období platnosti úrokové sazby bylo sjednáno určení výše anuitní splátky dle zásad uvedených v obchodních podmínkách. Výše první a poslední splátky mohla být nepravidelná. Splaceno mělo být do 5. 11. 2016. Čerpání bylo sjednáno jednorázově v souladu s účelem úvěru převodem na účet č. č. účtu. Splnění veškerých pohledávek zástavní věřitelky ze smlouvy muselo být zajištěno mj. zástavním právem k nemovitým věcem: adresa. Spoludlužníci prohlášením prodloužili délku promlčení doby práv věřitele ze smlouvy na 10 let. Podpisy obou spoludlužníků byly legalizovány (ověřeny v tom smyslu, že bylo podepsáno před notářkou vlastnoručně) tituly před jménem jméno FO, notářskou kandidátkou, pověřenou notářkou tituly před jménem jméno FO, a to pod běžným číslem ověřovací knihy Anonymizováno. Převod peněžních prostředků 4 800 000 Kč je doložen dále výpisem ze systému banky. (smlouva o poskytnutí úvěru na financování nemovitostí na čl. 36-41 spisu, Všeobecné obchodní podmínky na čl. 41, druhá strana – 56 spisu, Obchodní podmínky pro úvěry a další bankovní obchody zahrnované do úvěrové angažovanosti bank poskytované klientům banky na čl. 56, druhá strana – 63 spisu, výpis z účtu na čl. 70 spisu)
6. Zástavní věřitelka a společnost právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa, jakožto zástavce a dlužník, společně se spoludlužníkem tituly před jménem jméno FO, rodné číslo RČ, bytem adresa, jakožto dlužníkem, signovali dne 6. 10. 2006 Zástavní smlouvu k nemovitostem ke smlouvě o poskytnutí úvěru na financování nemovitostí reg. č. hodnota-019. Zástavou byly tyto nemovité věci: adresa. Zástavní právo zajišťuje všechny pohledávky zástavní věřitelky, existující nebo v budoucnu vzniklé, ve výši 4 800 000 Kč a příslušenství, vyplývající z úvěrové smlouvy reg. č. hodnota-Anonymizováno, ve znění pozdějších dodatků, uzavřené dne 6. 10. 2006. Sjednáno bylo právo zástavní věřitelky, nebudou-li zajišťované pohledávky zástavní věřitelky nebo jejich část uhrazeny řádně a včas, požadovat uspokojení svých zajišťovaných pohledávek ze zástavy, tj. realizovat své zástavní právo, a to i v případě, jsou-li zajišťované pohledávky promlčené, a dále právo realizovat zástavní právo a uspokojit zajišťované pohledávky zpeněžením zástavy prodejem ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy. Podpisy obou spoludlužníků byly legalizovány (ověřeny v tom smyslu, že bylo podepsáno před notářkou vlastnoručně) tituly před jménem jméno FO, notářskou kandidátkou, pověřenou notářkou tituly před jménem jméno FO, a to pod běžným číslem ověřovací knihy Anonymizováno (zástavní smlouva k nemovitostem na čl. 64-69 spisu)
7. Dle stavu evidovaného k 10. 2. 2025 byla k nemovitým věcem adresa evidována jako vlastník společnost právnická osoba, IČO IČO. K uvedeným nemovitým věcem bylo zapsáno zástavní právo zástavní věřitelky k zajištění pohledávky ve výši 4 800 000 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o zřízení zástavního práva podle obč. z. ze dne 6. 10. 2006, právní účinky k 9. 10. 2006, a to pod sp. zn. Anonymizováno. (výpis z Katastru nemovitostí na čl. 71 spisu)
8. Dle stavu evidovaného k 26. 5. 2025 byla k nemovitým věcem pozemek adresa evidována jako vlastník společnost Jméno zástavní dlužnice., IČO IČO zástavní dlužnice. K uvedeným nemovitým věcem bylo zapsáno zástavní právo zástavní věřitelky k zajištění pohledávky ve výši 4 800 000 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o zřízení zástavního práva podle obč. z. ze dne 6. 10. 2006, právní účinky k 9. 10. 2006, a to pod sp. zn. Anonymizováno. (výpis z Katastru nemovitostí na čl. 81 spisu)
9. V Obchodním rejstříku je zapsaná společnost právnická osoba. (tato obchodní firma zapsána 1. 12. 2013), IČO IČO zástavní věřitelky, sídlem adresa. Obchodní firma od 1. 10. 2001 do 5. 11. 2007 zněla Anonymizováno (výpis z Obchodního rejstříku na čl. 13-31 spisu)
10. V Obchodním rejstříku byla zapsána společnost Anonymizováno právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa. Tato společnost zanikla fúzí sloučením se společností právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa. (výpis z Obchodního rejstříku na čl. 32-33 spisu)
11. V Obchodním rejstříku je zapsaná společnost právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa. (výpis z Obchodního rejstříku na čl. 34-35 spisu)
12. Společnost právnická osoba. zanikla výmazem z Obchodního rejstříku dne datum, a to sloučením se společností právnická osoba., IČO IČO. Veškeré jmění zanikající společnosti přešlo na nástupnickou společnost. (výpis z Obchodního rejstříku na čl. 77-79 spisu)
13. Zástavní věřitelka vyzvala společnost právnická osoba. k plnění částky 3 794 084,76 Kč vč. úrokového příslušenství tvořeného úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne splatnosti úvěru do dne úhrady, a to do 10. 12. 2024. (dopis na čl. 72 spisu)
14. Výpis z úvěru/tranše ze dne 29. 11. 2024 za období od 1. 11. 2024 do 29. 11. 2024 eviduje zůstatek jistiny po splatnosti 2 552 127,93 Kč, řádné úroky po splatnosti 379 734,15 Kč, úroky z prodlení po splatnosti 883 072,68 Kč, poplatky po splatnosti 9 150 Kč. (výpis na čl. 73 spisu)
15. Předmětem rozhodnutí je nařízení soudního prodeje zástavy dle zákona č. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, z. ř. s.
16. Podle § 353a z. ř. s. pro řízení je příslušný obecný soud zástavního dlužníka. Namísto soudu uvedeného v odstavci 1 je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je nemovitá zástava, týká-li se řízení práva k ní.
17. Podle § 354 z. ř. s. řízení lze zahájit jen na návrh zástavního věřitele, kterým se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li jiné právní předpisy soudní prodej zástavy.
18. Podle § 355 z. ř. s. účastníky jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník.
19. Podle § 356 z. ř. s. ve věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 z. ř. s. větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře.
20. Podle § 357 z. ř. s. v řízení může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Ustanovení § 11, 17, § 20 odst. 1 až 3, § 21, 22 a 28 se nepoužijí.
21. Podle § 358 z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. Pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě. Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy.
22. Zástavní věřitelka podala soudu návrh v režimu ustanovení § 535a a násl. zákona č. 292/2013 Sb.
23. Soud nařídí prodej zástavy za podmínek uvedených v § 358, odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., tedy doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem s tím, že rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.
24. Průběh řízení vymezuje ustanovení § 356 zákona č. 292/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kdy platí, že ve věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358, odst. 1 větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře. Přitom podle § 358, odst. 1 platí, že soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. K tomu soud odkazuje na skutečnost, že podpisy obou spoludlužníků byly legalizovány (ověřeny v tom smyslu, že bylo podepsáno před notářkou vlastnoručně) tituly před jménem jméno FO, notářskou kandidátkou, pověřenou notářkou tituly před jménem jméno FO, a to pod běžným číslem ověřovací knihy Anonymizováno (co se týká doložení zajištěné pohledávky a zástavního práva) a dále na shora uvedené výpisy z Katastru nemovitostí a Obchodního rejstříku (co se týká doložení zástavního práva a zástavního dlužníka). Z uvedeného se podává, že v dané věci byly dány předpoklady pro rozhodnutí bez nařízení ústního jednání.
25. Jak uvádí komentář ASPI k ustanovení § 358 z. ř. s.: „Listinnými důkazy podle § 356 z. ř. s. musí zástavní věřitel doložit zajištěnou pohledávku (např. smlouvou, ze které vyplývá právo na plnění, u reálných smluv je třeba též doložit odevzdání předmětu plnění - srov. R 58/08). Zástavní věřitel dále doloží zástavní právo k zástavě (dle způsobu vzniku - zástavní smlouvou, předáním věci, případně zápisem do rejstříku zástav apod.) a kdo je zástavním dlužníkem (výpisem z katastru nemovitostí, příp. zástavní smlouvou). Soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda byla doložena zajištěná pohledávka, resp. doloženo zástavní právo k zástavě, přihlíží též k důvodu neplatnosti smluv, vyšel-li z obsahu smlouvy nebo jinak v řízení najevo (NS 21 Cdo 2786/2011). Postačí přitom, pokud budou listinami nebo jinými důkazy uvedené skutečnosti pouze osvědčeny (doloženy), tj. nemusí být prokázány (k tomu NS 21 Cdo 1467/2004). Podkladem pro rozhodnutí soudu o nařízení prodeje zástavy totiž nejsou výsledky dokazování; soud nařídí prodej zástavy také tehdy, budou-li se rozhodné skutečnosti jevit jako pravděpodobné (NS 21 Cdo 826/2008).“.
26. Soud cituje rozhodnutí NS ČR vydané ve věci sp. zn. 21 Cdo 504/2020, které uvádí: „Standardní judikatura se shodla na závěru, že vedlejší účastenství může přicházet v úvahu jen v řízení sporném, neboť jen ve sporu proti sobě vystupují dvě strany s protichůdnými zájmy; v tzv. nesporném řízení, v němž jeho účastníci nejsou vzájemně v pozici protistran a soud je povinen zjistit všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí, aniž by byl omezen skutečnostmi, které uvádějí účastníci (§ 20 odst. 1 z. ř. s.), je z povahy věci vyloučeno (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 1999, sp. zn. 20 Cdo 91/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročníku 1999, pod číslem 73, ze dne 10. 4. 2008, sp. zn. 29 Odo 1019/2006, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročníku 2008, pod číslem 148, ze dne 25. 1. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1259/2009, ze dne 23. 2.2011, sp. zn. 29 Cdo 3880/2009, ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 29 Cdo 4161/2013, ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 29 Cdo 5735/2015, ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 29 Cdo 1136/2015, ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 29 Cdo 1116/2016, a ze dne 25. 8. 2016, sp. zn. 29 Cdo 2787/2015). K názorům, publikovaným ve shora uvedených rozhodnutích, se i ve vztahu k řízením podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, přihlásil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 29 Cdo 1868/2016. Řízení v projednávané věci lze považovat za řízení tzv. nesporné, neboť (jak dovodila stabilní judikatura) povaha řízení o soudním prodeji zástavy (jako první fáze soudního prodeje zástavy), určená okruhem v řízení posuzovaných okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., u nichž se vyžaduje toliko osvědčení, jednak nevyžaduje potřebu provádění dokazování ke sporným tvrzením účastníků týkajícím se okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., jednak ani neumožňuje soudu provádět dokazování ke sporným tvrzením účastníků. Řízení o soudním prodeji zástavy je tedy charakterizováno tím, že se v něm neprovádí dokazování ke sporným tvrzením účastníků; nedoloží-li zástavní věřitel některou z okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., nemůže být jeho návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy vyhověno, i kdyby ji zástavní věřitel hodlal prokazovat dokazováním, a naopak, budou-li tyto okolnosti řádně osvědčeny, nemůže zástavní dlužník zabránit vyhovění návrhu zástavního věřitele, i kdyby rozhodné skutečnosti popíral a i kdyby o nich požadoval dokazování. Protože v řízení o soudním prodeji se (pojmově) neprovádí dokazování, nepřichází v něm v úvahu použití ustanovení § 357 z. ř. s. (jeho zařazení do zákona je zjevnou legislativní chybou), a v odvolacím řízení ani ustanovení § 28 odst. 1 z. ř. s. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2016, sp. zn. 21 Cdo 4979/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze 25. 7. 2017, sp. zn. 21 Cdo 277/2017).“.
27. Dále soud cituje rozhodnutí NS ČR vydané ve věci sp. zn. 21 Cdo 277/2017: „V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou - jak vyplývá z ustanovení § 358 odst. 1 věty první z. ř. s. - v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti se současně v řízení o soudním prodeji zástavy neprokazují; pro nařízení prodeje zástavy se vyžaduje, aby byly listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy aby se jevily z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. …. Z uvedeného (mimo jiné) vyplývá, že povaha řízení o soudním prodeji zástavy (jako první fáze soudního prodeje zástavy), určená okruhem v řízení posuzovaných okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., u nichž se vyžaduje toliko osvědčení, jednak nevyžaduje potřebu provádění dokazování ke sporným tvrzením účastníků týkajícím se okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., jednak ani neumožňuje soudu provádět dokazování ke sporným tvrzením účastníků. Řízení o soudním prodeji zástavy je tedy charakterizováno tím, že se v něm neprovádí dokazování ke sporným tvrzením účastníků; nedoloží-li zástavní věřitel některou z okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., nemůže být jeho návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy vyhověno, i kdyby ji zástavní věřitel hodlal prokazovat dokazováním, a naopak, budou-li tyto okolnosti řádně osvědčeny, nemůže zástavní dlužník zabránit vyhovění návrhu zástavního věřitele, i kdyby rozhodné skutečnosti popíral a i kdyby o nich požadoval dokazování. Protože v řízení o soudním prodeji se (pojmově) neprovádí dokazování, nepřichází v něm v úvahu použití ustanovení § 357 z. ř. s. (jeho zařazení do zákona je zjevnou legislativní chybou), a v odvolacím řízení ani ustanovení § 28 odst. 1 z. ř. s. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2016 sp. zn. 21 Cdo 4979/2015). To, že soud v řízení o soudním prodeji zástavy zkoumá pouze skutečnosti uvedené v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s. a že pro nařízení prodeje zástavy postačuje jen jejich osvědčení, samozřejmě neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné (další) skutečnosti nebo že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno. Nemůže k tomu ovšem důvodně dojít v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) prodejem zástavy [bude-li návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí (exekuce) zástavním věřitelem podán], a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (srov. například § 268 odst. 3 o. s. ř. a § 55 exekučního řádu) nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 o. s. ř.; právem, které nepřipouští výkon rozhodnutí prodejem zástavy, se rozumí jakékoliv právo, v důsledku kterého k prodávané zástavě nevzniklo (nemohlo platně vzniknout) zástavní právo (srov. též právní názor vyjádřený v již zmíněném usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1467/2004 nebo v odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2010 sp. zn. 21 Cdo 1520/2009, které bylo uveřejněno pod č. 67 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2011). V projednávané věci zástavní věřitelka předložila soudu .. listiny, které osvědčovaly (..jevilo jako pravděpodobné), že má vůči zástavním dlužníkům pohledávku …z důvodu nesplaceného zůstatku úvěru poskytnutého zástavním dlužníkům …která byla zajištěna zástavním právem k předmětným nemovitostem … ve vlastnictví zástavních dlužníků... Protože tak zástavní věřitelka doložila zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhla, a kdo je zástavním dlužníkem, byly splněny podmínky pro nařízení prodeje zástavy ve smyslu ustanovení § 358 odst. 1 z. ř. s.“.“
28. Jak je shora uvedeno, tak soud v řízení o nařízení prodeje zástavy hodnotí toliko, zdali existuje zajištěná pohledávka, zdali bylo sjednáno zástavní právo k zástavě, kdo je zástavním dlužníkem. Hodnoceno je pouze to, zdali zástavním věřitelem označené pohledávky jsou osvědčeny. Uvedené znamená, že soud v tomto řízení neprovádí dokazování dle části třetí o. s. ř. Z úřední povinnosti soud posuzuje případnou absolutní neplatnost smluvních ujednání dle § 580, odst. 1, § 588 o. z., eventuálně nicotnost dle § 551 a násl. o. z. Jak bylo uvedeno, pokud je zajištěná pohledávka osvědčena, je zjištěno, že bylo sjednáno zástavní právo k zástavě, nemůže zástavní dlužník zabránit nařízení prodeje zástavy.
29. Zástavní věřitelka navrhuje nařízení prodeje zástavy ve vztahu k nemovitostem, jimiž jsou pozemek adresa. Ta skutečnost, že zástavní dlužnice je vlastníkem označených nemovitostí, byla v řízení osvědčena. Taktéž bylo osvědčeno, že k uvedeným nemovitým věcem bylo zapsáno zástavní právo zástavní věřitelky k zajištění pohledávky ve výši 4 800 000 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o zřízení zástavního práva podle obč. z. ze dne 6. 10. 2006, právní účinky k 9. 10. 2006, a to pod sp. zn. Anonymizováno. To znamená, že lze vzít za osvědčené zástavní právo k zástavě, kdo je zástavním dlužníkem. Nadále je třeba hodnotit, zdali lze vzít za osvědčenou i existenci zajištěné pohledávky.
30. Za osvědčené lze vzít, že zástavní věřitelka a společnost právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa, společně se spoludlužníkem tituly před jménem jméno FO, rodné číslo RČ, bytem adresa, uzavřeli dne 6. 10. 2006 Smlouvu o poskytnutí úvěru na financování nemovitostí registrační číslo, hypoteční úvěr č. hodnota-Anonymizováno. Zástavní banka poskytla spoludlužníkům tzv. hypoteční úvěr ve výši 4 800 000 Kč za účelem refinancování vlastních peněžních prostředků investovaných do nemovitých věcí: adresa. Lze tak vzít za osvědčené, že tvrzený závazek existoval. Co se týká hmotněprávního základu zajištěného závazku, tak je třeba odkázat na ustanovení § 3028, odst. 3 o. z. Z listin předložených zástavní věřitelkou lze vzít za osvědčené uzavření smlouvy o úvěru dle § 497 zákona č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, v příslušném znění, obch. zák.
31. Dále je hodnocen závazek, jímž jsou smluvní úroky z prodlení, které žalobkyně uplatňuje ve výši odvozené od nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dle listiny doložené zástavní věřitelkou, pro případ neuhrazení splatného závazku založeného smlouvou bylo sjednáno právo zástavní věřitelky v průběhu trvání prodlení úročit dlužnou částku, s jejíž úhradou jsou spoludlužníci v prodlení, místo řádně sjednané úrokové sazby úroky z prodlení stanovenými všeobecnými obchodními podmínkami. Ty stanoví v čl. 10.4.1 a 10.4.3, že „Pohledávky v prodlení je Banka oprávněna úročit namísto sjednaných úroků úroky z prodlení, a to ode dne vzniku prodlení až do dne úplného splacení dlužné částky včetně. Sazba úroků z prodlení pro pohledávky Banky v české měně je stanovena ve výši pětinásobku sazby vyhlašované ČNB jako lombardní sazba pro českou měnu v průběhu trvání prodlení. Úrok z prodlení je splatný denně. Banka je oprávněna úroky z prodlení kdykoli vyúčtovat v plné výši za celou dobu prodlení.“. Pohledávka tvořená úroky z prodlení tak uplatňována v jiné výši a na jiném základě, nelze ji mít za osvědčenou, proto v této části soud návrh zamítl.
32. O náhradě nákladů soud nerozhodl, k čemuž cituje usnesení Krajského soudu v Praze čj. 20 Co 239/2022 – 207 ze dne 11. 1. 2023, které otázku nákladů řízení ve věcech o nařízení prodeje zástavy shrnuje: „Pokud pak jde o náklady řízení, o těch se nerozhoduje s odkazem na judikaturu Ústavního soudu ČR, která se ustálila na názoru, který vyjádřil Ústavní soud ČR ve svém nálezu sp. zn. II. ÚS 114/06 a který znovu deklaroval ve svých pozdějších nálezech sp. zn. III. ÚS 69/16, sp. zn. I. ÚS 2246/17 a dalších, a to, že v souladu s požadavkem spravedlnosti je, aby o nákladech řízení bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodováno až v tzv. druhé fázi soudního prodeje zástavy – ve vykonávacím řízení, tedy poté, co bude najisto postaveno, zda bylo v první fázi řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu. Ústavní soud zastává názor, že je třeba vycházet z toho, že řízení o soudním prodeji zástavy je řízením zvláštním a nelze náklady řízení poměřovat podle úspěchu ve věci. Vzhledem k tomu, že zástavní dlužník zde nemá v podstatě žádnou možnost obrany, nelze v této fázi řízení, přestože je žalobě vyhověno a soudní prodej zástavy nařízen, uvažovat o tom, že žalobce byl v řízení plně úspěšný a neúspěšný žalovaný má povinnost k náhradě nákladů řízení. Řízení o soudním prodeji zástavy není řízením zcela samostatným a teprve po skončení vykonávacího řízení lze rozhodnout podle pravidel úspěchu či neúspěchu ve věci o celkových nákladech řízení, včetně nákladů řízení o soudním prodeji zástavy. Je-li výkon rozhodnutí, na základě vykonatelného usnesení o soudním prodeji zástavy, nařízen a proveden, přizná soud úspěšnému oprávněnému jak náklady vykonávacího řízení, tak i náklady předchozího řízení o soudním prodeji zástavy. Vzhledem k tomu, že náklady vzniklé v řízení o soudním prodeji zástavy tvoří příslušenství pohledávky, na něž se vztahuje i zástavní právo, sdílí tyto náklady osud pohledávky. Při zastavení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, k němuž může dojít, uplatní-li stěžovatelé námitku, že zástavní právo zaniklo (§ 268 odst. 3 o.s.ř.), se naopak k jejich ochraně uplatní režim zakotvený v § 271 o.s.ř., neboť tyto náklady lze zařadit mezi náklady, které vznikly prováděním výkonu rozhodnutí. Zde potom bude soud zkoumat, z jakého důvodu k zastavení výkonu rozhodnutí došlo, tedy bude posuzovat, zda se oprávněný nedopustil před nařízením výkonu rozhodnutí nebo při jeho provádění procesního zavinění. Rovněž Nejvyšší soud ČR v současné době postupuje zcela v souladu s uvedenými právními názory Ústavního soudu (viz jeho rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 3126/2018, sp. zn. 21 Cdo 2046/2018, sp. zn. 21 Cdo 213/2019, sp. zn. 21 Cdo 2957/2019, sp. zn. 21 Cdo 1114/2020).“.
Poučení:
Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.
Nesplní-li zástavní dlužnice dobrovolně uloženou povinnost, může se zástavní věřitelka domáhat podle tohoto usnesení nařízení výkonu rozhodnutí.