Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
+ 18 ďalších priamych citácií
Zobraziť všetky (23)4984E0563F5030EDC1258392002230BA.html
HTML · 14.4 KB
No categories available
21 Cdo 3126/2018
21 Cdo 3126/2018-139
USNESENÍ
RERASTARI HOLDINGS LIMITED
Suchdolský ostroh, a. s.
se sídlem v Praze 5, Radlická č. 505/58, IČO 27218309, zastoupenému Mgr. Janem Vančurou, advokátem se sídlem v Praze 2, Salmovská č. 1534/11, o soudní prodej zástavy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 27 C 26/2016 , o dovolání zástavního dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. března 2018 č. j. 17 Co 450/2017 -105, takto:
Dovolání zástavního dlužníka
se odmítá
.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ):
Dovolání zástavního dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 3. 2018 č. j. 17 Co 450/2017 -105 není přípustné podle § 237 o. s. ř. o. s. ř. , neboť napadené usnesení odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. při obdobné právní úpravě řízení o soudním prodeji zástavy v ustanoveních § 200y – § 200za o. s. ř. o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2013 např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2007 sp. zn. 21 Cdo 3161/2006 , které bylo uveřejněno pod č. 58 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2008, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2011 sp. zn. 21 Cdo 3973/2009 , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012 sp. zn. 21 Cdo 4377/2009 nebo již ve vztahu k právní úpravě řízení o soudním prodeji zástavy obsažené v ustanoveních § 353a – 358 zákona č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních (ve znění pozdějších předpisů), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2016 sp. zn. 21 Cdo 4421/2015 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2016 sp. zn. 21 Cdo 2155/2016 a v nich vyjádřený právní názor, že v řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem, že tyto rozhodné skutečnosti nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny najisto) a že pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné; soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda bylo doloženo zástavní právo k zástavě, přihlíží též k důvodu neplatnosti smluv, avšak jen tehdy, vyšel-li z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo (k tomu srov. například právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2010 sp. zn. 21 Cdo 3754/2009 , které bylo uveřejněno pod č. 113 v časopise Soudní judikatura, roč. 2011, nebo v již uvedených usneseních Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2016 sp. zn. 21 Cdo 4421/2015 a ze dne 25. 10. 2016 sp. zn. 21 Cdo 2155/2016 ].
Důvod neplatnosti smlouvy vychází z jejího obsahu nebo jinak za řízení najevo tehdy, pokud je z obsahu spisu zřejmý, evidentní, nevzbuzující pochybnosti, že jej nelze věrohodně zpochybnit tvrzeními účastníků a že nevyžaduje potřebu provádění dokazování ke sporným tvrzením účastníků týkajícím se platnosti smlouvy, neboť povaha řízení o soudním prodeji zástavy, určená okruhem v řízení posuzovaných okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 z. ř. s., neumožňuje soudu provést dokazování k takovým sporným tvrzením (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2011 sp. zn. 21 Cdo 2786/2011 , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2014 sp. zn. 21 Cdo 3466/2013 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2017 sp. zn. 21 Cdo 1809/2017 ).
Dovolatel však přehlíží, že uvedené závěry judikatury nelze aplikovat na jím namítanou neplatnost notářského zápisu, neboť k notářskému zápisu jako formě právního úkonu (jednání) nelze (pojmově) kategorii neplatnosti vztáhnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2004 sp. zn. 20 Cdo 1292/2003 ). Případný přezkum hmotněprávního nároku oprávněného je možný – vzhledem k tomu, že notářský zápis se svolením k vykonatelnosti je takovým titulem pro výkon rozhodnutí (exekuci), který sám o sobě oprávněnému nezakládá právní důvod pro přijetí vymáhaného plnění (není sám o sobě samostatným zavazovacím důvodem) – až v rámci řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2000 sp. zn. 21 Cdo 267/2000 uveřejněný pod č. 15 v časopise Soudní judikatura, roč. 2001].
Protože dovolání zástavního dlužníka není podle ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. přípustné, Nejvyšší soud České republiky je podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
Dovolatel v dovolání navrhl odklad vykonatelnosti usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017 sp. zn. III. ÚS 3425/16 dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení (§ 243c o. s. ř. o. s. ř. ), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. Návrhem dovolatele na odklad vykonatelnosti se proto Nejvyšší soud nezabýval.
O nákladech řízení před dovolacím soudem nebylo rozhodováno s ohledem na závěry vyjádřené v nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2007 sp. zn. II. ÚS 114/06 , kde Ústavní soud konstatoval, že je porušením práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d) a principu rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobo d), je-li v řízení o soudním prodeji zástavy současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 10. 5. 2017 sp. zn. III. ÚS 68/16 ).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. 11. 2018
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu