Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 147/2026-40
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Čičmancem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
pro odstoupení od smlouvy a vrácení kupní ceny
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 43 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 43 000 Kč od 10.7. 2026 do zaplacení se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 11 870,10 Kč, k rukám advokáta Jméno advokáta, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 43 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 43 000 Kč od 10.7. 2026 do zaplacení se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 11 870,10 Kč, k rukám advokáta , Jméno advokáta, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 43 000 Kč s příslušenstvím představující vratku kupní ceny vozidla zn. jméno FO, rok výroby Anonymizováno, RZ: SPZ, VIN Anonymizováno, zjevně správně myšleno Anonymizováno (dále jen „Vozidlo“). Žalobkyně jakožto kupující a žalovaná jakožto prodávající uzavřely dne 24. 1. 2026 kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej Vozidla za kupní cenu ve výši 43 000 Kč. V žalobě uvedla, že po třech měsících od uzavření smlouvy se začaly projevovat vady předmětu koupě. Vozidlo přestalo být funkční, nestartovalo. Na jednání ale k výzvě soudu uvedla, že potíže s posilovačem řízení vnímala od počátku užívání Vozidla. Týden poté, co Vozidlo převzala, začala při jeho užívání zjišťovat závadu na brzdách, silně hučící motor, hustý dým při startování „studeného“ motoru. Původně fungující světlo a osvětlení registrační značky přestaly fungovat v dubnu 2026. dubnu. Nejprve nechala Vozidlo opravit v servisu v únoru 2026, což doložila fakturou ze dne 10. 2. 2026. Servisní technik jí po provedení oprav sdělil, že celý motor Vozidla je špatný a měla by se Vozidla zbavit. Následně v dubnu řešil v servisu poruchu elektroniky, konkrétně nefunkční klíček a nesvítící zadní světlo a osvětlení registrační značky. V pořadí třetí servis žalované vystavil zprávu o technickém stavu Vozidla ze dne 16. 4. 2026. Prohlídkou Vozidla v servisu dne bylo zjištěno, že Vozidlo nesplňuje požadavky pro provoz na pozemních komunikacích. Vozidlo nesplňuje emisní požadavky, důvodem čehož je špatná funkčnost výfukového systému a systému při řízení emisí, nefunguje zadní levý obrysový světlomet z důvodu porušené elektroinstalace, nefunguje osvětlení registrační značky a posilovač řízení, vstřikovače paliva netěsní (uniká motorová nafta). Na tyto vady nebyla žalovanou upozorněna, ani nebyly zjevné při převzetí Vozidla. V žalobě žalobkyně uvedla, že předmětné vady vytkla vůči žalované telefonicky dne 13. 4. 2026, v té době již byla servisem informována o závadách Vozidla. Nejprve žalobkyně tvrdila, že telefonicky odstoupila od smlouvy a požadovala vrácení kupní ceny, posléze tvrdila, že nejprve požadovala, aby žalovaná na své náklady uvedla Vozidlo do provozuschopného stavu, případně aby žalobkyni poskytla slevu z kupní ceny v rozsahu nákladů na odstranění vad. Teprve když žalovaná tyto požadavky odmítla, žalobkyně přistoupila dne 10. 6. 2026 k odeslání dopisu žalované obsahujícího odstoupení od smlouvy a zápis o technickém stavu Vozidla. Dopis se vrátil dne 9. 7. 2026 jako nedoručený. Na jednání k výzvě soudu, co bylo obsahem telefonátu ze dne 13. 4. 2026 však žalobkyně uvedla, že žalované toliko sdělila, které opravy nechala provést podle faktury z 10. 2. 2026 a snažila se s ní domluvit na tom, zda žalovaná proplatí opravy zjištěných vad, či zda si vezme auto zpět a vrátí žalobkyni kupní cenu. Žalovaná se nevyjádřila, obratem ale žalobkyni kontaktoval partner žalované, který jakoukoliv dohodu odmítl. Žalobkyně za provedené opravy uhradila 20 065 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho.
2. Žalovaná žalobou vnesený nárok neuznala. Žalovaná namítla opožděnou notifikaci vad; rozporovala, že by žalobkyně telefonicky vady vytkla. Žalobkyně vozidlo před uzavřením kupní smlouvy prohlédla prostřednictvím dvou osob. Tyto dvě osoby, si Vozidlo prohlédli, vykonali zkušební jízdu s přítelem žalované a vozidlo si převzaly. Na místě byla žalobkyni poskytnuta sleva z kupní ceny ve výši 10 000 Kč [dle žalobkyně byla tato sleva poskytnuta za při převzetí Vozidla zjištěné nedostatky brzd]. Závady popsané žalobkyní zahrnující nefunkční zadní levý obrysový světlomet, přerušenou elektroinstalaci, nefunkční osvětlení registrační značky a únik motorové nafty jsou při standardní prohlídce vozidla zpravidla vizuálně nebo čichově zjistitelné. Vozidlo bylo prodáno s nájezdem 285 867 km. Kupní cena je výrazně nižší než běžná tržní hodnota vozidla v dobrém technickém stavu, a reflektuje tudíž i zjevné opotřebení odpovídající stáří a nájezdu vozidla. Kupující cenu akceptoval, čímž konkludentně přijal i technický stav vozidla. Žalovaná dále zpochybnila věcnou správnost zápisu o technickém stavu vozidla, jímž žalobkyně vady dokládá.
3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
4. Žalobkyně jakožto kupující a žalované jakožto prodávající se dne 24. 1. 2026 dohodly na prodeji Vozidla za kupní cenu 43 000 Kč. Žalobkyně prohlásila, že si je vědoma, že se jedná o vozidlo užívaně, že se podrobně a pečlivě seznámila s technickým stavem vozidla, jeho obsluhou a že s Vozidlem byla provedena zkušební jízda. Žalovaná naopak prohlásila, že nezatajila žalobkyní žádnou žalované známou vadu (nesporná tvrzení, kupní smlouva na čl. 5). Vozidlo převzaly po zkušební jízdě dne 24. 1. 2026 osoby pověřené k tomu žalobkyní (nesporná tvrzení). Ty žalobkyni upozornily na neobvyklé, obtížné řazení. Žalobkyně si začala vad výrazněji všímat po přibližně týdnu, kdy vozidlo denně používala. Volant šel ztěžka, obtížně se řadilo a brzdy nebrzdily, jak měly. Kouřivost motoru zpočátku považovala za možnou běžnou vlastnost při zahřívání, později jí však připadalo neobvyklé. Nesvítícího světla registrační značky a následně světlometu si všimla až později; zadní světlo přestalo svítit v dubnu, přičemž na závadu ji upozornil kolega. Předtím světla byla funkční (výpověď žalobkyně). Žalobkyně nechala na Vozidle provést servis u jméno FO, IČO: IČO, jenž jí vyúčtoval dne 10. 2. 2026 za opravu Vozidla částku 20 065 Kč, a sice za výměnu náboje kola, tlumiče, prachovky, uložení tlumičů, výměnu baterie, provozních kapalin, filtrů a pružin (faktura č. hodnota na čl. 26). Po návštěvě prvního opraváře v únoru telefonovala žalované. Sdělila jí, že oprava bude podstatně nákladnější, než očekávala, že se na vozidle zjistily další problémy a že jí opravář řekl, že je vozidlo předurčeno k sešrotování (výpověď žalobkyně). Žalobkyně odeslala žalované na adresu adresa dne 10. 6. 2026 dopis, v němž s odkazem na kupní smlouvu ze dne 10. 6. 2026, vytkla vady Vozidla spočívající v tom, přestalo fungovat řízení a Vozidlo nešlo nastartovat, Vozidlo nesplňuje emisní požadavky na provoz na pozemních komunikacích. K dopisu měla přiložit protokol ze servisní prohlídky. Dopis byl doručován dne 11. 6. 2026, žalovaná nebyla a v úložní době si jej nevyzvedla. Dopis se proto vrátil žalobkyni dne 2. 7. 2026 jako nevyzvednutý [dopis obsahující odstoupení od smlouvy ze dne 10. 6. 2026; k tomu soud podotýká, že žalobkyně nejprve předložila dopis na čl. 28 (na jednání pak rozpečetila uzavřenou obálku s jiným dopisem datovaným týmž dnem a obdobného obsahu), potvrzení o podání, podací lístek a kopie obálky na čl. 4). Žalobkyně nechala Vozidlo prohlédnout v servisu Anonymizováno, jméno FO, IČO IČO, se sídlem v Anonymizováno. Vozidlo dle servisující osoby nesplňuje požadavky pro provoz na pozemních komunikacích, nesplňuje emisní požadavky, když několikanásobně překračuje jejich limit, důvodem čehož je špatná funkčnost výfukového systému a systému při řízení emisí, nefunguje zadní levý obrysový světlomet z důvodu porušené elektroinstalace, nefunguje osvětlení registrační značky a posilovač řízení, vstřikovače paliva netěsní (uniká motorová nafta). Náklady na uvedení Vozidla do stavu umožňujícího jeho provoz převyšujíc cenu Vozidla (zápis o technickém stavu motorového vozidla na čl. 5 p. v.). Dne 13. dubna v 15:24 hod. byl proveden odchozí hovor na tel. čísla tel. číslo. téhož dne ve 17:40 hod. byl zaznamenán příchozí hovor z tel. čísla tel. číslo (výpis historie telefonních hovorů na čl. 25).
5. Soud neprovedl důkaz výslechem žalované k návrhu žalobkyně, jelikož účastník může v civilním soudním řízení být k důkazu vyslechnut toliko se svým souhlasem. Výslechy svědků jméno FO adresa pak soud neprovedl, jelikož s ohledem na předběžný právní názor soudu okolnosti převzetí Vozidla nejsou rozhodné. Ze stejného důvodu neprovedl k návrhu žalované výslech dalších osob přítomných při předání Vozidla. Konečně pak soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem a záznamem o stavu tachometru a servisních zásazích, jelikož skutkový stav byl objasněn v dostatečném rozsahu pro potřeby rozhodnutí ve věci. Provádění všech v tomto odstavci zmíněných důkazů by bylo nadbytečné.
6. Podle § 2002 odst. 1 věta druhá o. z. podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
7. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
8. Podle § 2095 o. z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.
9. Podle § 2103 o. z. kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.
10. Podle § 2104 o. z. kupující věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství.
11. Podle § 2100 odst. 1 o. z. právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.
12. Podle § 2106 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.
13. Podle § 2106 odst. 1 o. z. kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.
14. Podle § 2106 odst. 1 o. z. nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107.
15. Podle § 2107 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.
16. Podle § 2107 odst. 2 o. z. dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady.
17. Podle § 2111 o. z. neoznámil-li kupující vadu věci včas, pozbývá právo odstoupit od smlouvy.
18. Podle § 2112 odst. 1 o. z. neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci.
19. Podle § 2121 odst. 1 o. z. nebezpečí škody přechází na kupujícího převzetím věci.
20. Smyslem úpravy práv z vadného plnění je ochrana kupujícího před vadami předmětu koupě, o kterých kupující nevěděl, anebo vědět nemohl ani při zachování náležité opatrnosti dle § 2103. Vadou se rozumí faktický nebo právní stav, který brání řádnému nebo smluvenému užívání věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2008, sp. zn. 33 Odo 1300/2006).
21. Odpovědnost za vady koupené věci se vztahuje jak na nové, tak i na použité věci, a není rozhodující, zda prodávající o takové vadě věděl. I prodávaná použitá či starší věc musí mít obvyklé vlastnosti odpovídající jejímu stáří a běžnému opotřebení, nikoliv ovšem takové vady, které brání jejímu užití v souladu s kupní smlouvou, nebo k účelu stanovenému kupní smlouvou nebo k účelu, k němuž se taková věc obvykle užívá. Jinak řečeno v případě prodeje použité (starší) věci prodávající odpovídá pouze za vady, které měla věc v momentě jejího převzetí, a to ještě jen za takové, které neodpovídají míře jejího používání nebo obvyklého opotřebení. Z uvedeného plyne, že je-li předmětem prodeje starší motorové vozidlo, nelze jeho běžné opotřebení, jímž se rozumí opotřebení odpovídající stáří vozidla, počtu najetých kilometrů a běžnému způsobu užívání i údržby vozidla, považovat za jeho vadu (srov. rozsudek nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. 33 Cdo 3235/2020).
22. Právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího (§ 2100 odst. 1 o. z.). Taková vada se může projevit již při přechodu nebezpečí, k čemuž dochází převzetím věci kupujícím (§ 2121 odst. 1 věta první o. z.). Práva z vadného plnění však dopadají i na případy, kdy v okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci se věc jeví jako bezvadná a vada se projeví později. Pak je namístě zabývat se tím, zda důvod vady existoval již v okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci. Pro nespotřebitelskou kupní smlouvu není stanovena domněnka (jako je tomu v § 2161 odst. 5 o. z. u spotřebitelské koupě), že projeví-li se vada v průběhu dvanácti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.
23. Právo kupujícího z vadného plnění založí dále vada, která vznikne až po přechodu nebezpečí škody, kterou však prodávající způsobil porušením své povinnosti (§ 2100 odst. 1 věta druhá o. z.). Jedná se o původně bezvadné plnění, které se po přechodu nebezpečí škody na věci stalo vadné v důsledku porušení určité povinnosti prodávajícího (např. chybný návod k sestavení či k užívání věci, vadný či nevhodný obal věci). Ustanovení § 2100 o. z. je zásadně dispozitivní.
24. Zjevná vadou, tedy vada, kterou kupující musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat, nezakládá práva kupujícího z vadného plnění (§ 2103 věta první o. z.). Jde o takové situace, kdy na vadu, kterou předmět koupě má, sice nebyl kupující prodávajícím přímo výslovně upozorněn, avšak jedná se o takovou vadu, které si kupující objektivně musel nebo alespoň měl při běžné opatrnosti všimnout. Existence takové vady je kupujícímu zřejmá na první pohled, případně lze takovou vadu zjistit běžně prováděnými zkouškami (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 32 Cdo 2290/2014). Při zjišťování, zda jde o případ vad zjevných již při uzavření smlouvy, jsou rozhodné okolnosti celého procesu uzavírání smlouvy, nikoliv pouze okamžik jejího podpisu jednou ze stran (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ze dne 29. 10. 2024, sp. zn. 33 Cdo 3794/2023). Ke zjištění zjevných vad slouží prohlídka věci, jejímž účelem je přesvědčit se o vlastnostech a množství dodané věci (§ 2104 o. z.).
25. Podstatným porušením smlouvy takové porušení, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. Za podstatnou vadu Nejvyšší soud ve shora zmiňovaném rozsudku sp. zn. 33 Cdo 3235/2020 shledal únik chladicí kapaliny u staršího vozidla, přičemž uvedl, že za projev běžného opotřebení u staršího vozidla nelze považovat vadu, pro kterou je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu, pokud z ujednání nebo z účelu patrného ze smlouvy výslovně nevyplývá, že předmětem koupě není vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu.
26. Kupující pozbývá právo odstoupit od smlouvy, pokud neoznámí vadu věci včas (§ 2112 odst. 1 o. z.). Včasným oznámením vady věci je oznámení učiněné ve lhůtě, která vyplývá z § 2112 odst. 1 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2021, sp. zn. 33 Cdo 2488/2020). K zániku práva odstoupit od smlouvy dochází v důsledku opožděného oznámení vady bez dalšího, tedy bez potřeby námitky opožděného oznámení vad prodávajícího (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2019, sp. zn. 32 Cdo 1161/2019).
27. Nejvyšší soud vyložil, že oznámení vady musí prodávajícímu umožnit rozpoznat, jakou vadu kupující vytýká; není nezbytné, aby kupující uvedl její přesnou technickou příčinu. Lhůta „bez zbytečného odkladu“ je krátká a její délka se posuzuje podle okolností jednotlivého případu. Opožděné oznámení může vést k zániku práva odstoupit od smlouvy. Soud při posouzení námitky musí zároveň zkoumat, zda prodávající o příčině vady věděl nebo musel vědět v době odevzdání věci (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2021, sp. zn. 33 Cdo 2488/2020, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2024, sp. zn. 33 Cdo 3825/2023). V poměrech projednávané věci se shora zmíněné právní názory a citovaná zákonná úprava projeví následovně:
28. Účastnice spolu uzavřely platnou kupní smlouvou, na jejímž základě žalovaná za kupní cenu 43 000 Kč převedla vlastnické právo k Vozidlu na žalobkyni dne 24. 1. 2026 (§ 2079 odst. 1 o. z.). Z žádného ujednání kupní smlouvy ani z jejího účelu nevyplývá, že by jejím předmětem mělo být vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích. Vytčené vady bezpochyby představují plnění, které, pokud by Vozidlo bylo vadné již při převzetí (§ 2100 odst. 1, § 2121 odst. 1 o. z.), je svým charakterem podstatným porušením smlouvy, pročež by žalobkyni svědčilo právo od smlouvy odstoupit (§ 2106 odst. 1 písm. d/ o. z.). Jelikož ovšem nedošlo k včasné notifikaci vad, soud se nezabýval tím, zda vytčené vady Vozidlo vykazovalo již při převzetí žalobkyní.
29. Úspěch uplatnění práva z vadného plnění je podmíněn tím, že žalobkyně oznámila vady žalované bez zbytečného odkladu poté, co je mohla při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit; u skryté vady běží tato lhůta od okamžiku, kdy ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit (§ 2112 odst. 1 o. z.). V řízení přes poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. nebylo prokázáno, že by žalobkyně žalované vytkla konkrétní vady Vozidla v tvrzených telefonátech. Jediným důkazem, který měl k telefonátům čehokoli vypovědět byl účastnický výslech. Ten má jednak, s ohledem na zjevný zájem účastníka na výsledku řízení zpravidla nízkou výpovědní hodnotu, jednak žalobkyně vypovídala k obsahu telefonátů je velmi obecně, jednak zjištění k obsahu telefonátů plynoucí z účastnického výslechu nebyla podpořena jakýmikoli jinými důkazy.
30. I kdyby žalobkyně prokázala, že k únorovému telefonátu s žalovanou po návštěvě prvního technika skutečnost došlo, ani tehdy by soud takový telefonát nepovažoval za včasné oznámení konkrétních vad. Podle vlastní výpovědi žalobkyně žalované měla tolik obecně sdělit, že oprava byla nákladnější a že se na vozidle našlo více problémů, sdělila jí údaje z faktury ze dne 10. 2. 2026 a tlumočila názor opraváře na celkový stav vozidla. Vedlo toho, že neprokázala, že by k telefonátu v únoru vůbec došlo, sama vypověděla, že konkrétní projevy, které později uplatnila jako vady, zejména obtížné řízení či kouřivost, neuvedla. Obecné sdělení o nákladnější opravě a názoru opraváře na celkový stav vozidla neumožnilo žalované dostatečně rozpoznat, které vady jí žalobkyně vytýká a na co má reagovat. I kdyby snad žalobkyně unesla důkazní břemeno k tomu, že telefonát z dubna 2026 skutečně proběhl, ani tehdy by se nejednalo za včasné oznámení vad. Z výpovědi žalobkyně tolik vyplynulo, že žalované měla sdělit, že opravář zjistil závažný stav vozidla, problém s emisemi a doporučil dohodnout jeho vrácení. K tomuto oznámení ve vztahu k vadě na výfukovém systému však došlo až s odstupem více než dvou měsíců od okamžiku, kdy žalobkyně při běžném užívání zjistila uvedené projevy. Jiné konkrétní vady v tomto telefonátu dle své výpovědi nezmiňovala.
31. První prokázanou notifikací vad byl teprve dopis ze dne 10. 6. 2026. Ten se dostal do sféry žalované dne 11. 6. 2026 (byl s hmotněprávními účinky doručen), když ačkoli byl doručován na jí uváděnou adresu adresa, žalovaná nebyla při doručování zastižena a v úložní době si jej nevyzvedla. I pokud by soud vycházel z toho, že se žalobkyně o vytčených vadách dozvěděla nejpozději 16. 4. 2026 ze zápisu o technickém stavu Vozidla, notifikaci vad po bezmála dvou měsících (55 dnech) soud nepovažuje za notifikaci provedenou bez zbytečného odkladu, tedy za notifikaci včasnou. Vlivem toho zaniklo právo (pokud vůbec kdy existovalo) na odstoupení od smlouvy (§ 2111 o. z.), a to bez dalšího (i bez námitky žalované). Krom toho, žalobkyně si některých zásadních vad, resp. indicií, jež ji měly vést k jejich zjištění (špatná funkčnost výfukového systému, nefunkční posilovač řízení), všimla bezprostředně poté, co Vozidla převzala, tedy v období na přelomu ledna a února 2026. Nejpozději po návštěvě prvního opraváře v únoru 2026 věděla také o rozsahu zjištěných problémů a o jeho závěru, že vozidlo je vhodné toliko k sešrotování. Na podporu úsudku o opožděnosti notifikace vad soud odkazuje na již zmiňované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2488/2020, kde jako opožděná byla shledána notifikace s dvouměsíčním prodlevou od zjištění vady.
32. Žalobkyně proto neodstoupila od smlouvy účinně, jelikož s ohledem na opožděnou notifikaci vad ji právo odstoupit od smlouvy nesvědčilo. Protože uplatněný nárok na vrácení kupní ceny ve výši 43 000 Kč žalobkyně odvozovala od odstoupení od smlouvy, soud žalobu v tomto rozsahu zamítl.
33. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud vycházel z § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, pročež jí soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení.
34. Náklady žalované sestávají z odměny zástupce žalované za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu) podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), při tarifní hodnotě 43 000 Kč, po 2 820 Kč za úkon, tj. na odměně celkem 8 460 Kč, dále z paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby podle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu ve výši celkem 1 350 Kč (3x450 Kč), a, jelikož je zástupce žalované plátcem DPH, z částky odpovídající dani z přidané hodnoty z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 2 060,10 Kč. Celkem činí výše nákladů, na jejichž náhradu má žalovaná právo, částku 11 870,10 Kč.
35. Soud nepřiznal žalované náhradu nákladu za konzultaci s jejím zástupcem dne 7. 10. 2026. Podle obsahu spisu průběh řízení nesvědčí o nezbytnosti opakované konzultace žalované s advokátem nad rámec převzetí a přípravy zastoupení. Nejvyšší soud se otázkou účelnosti nákladů řízení spočívajících v další poradě s klientem již v minulosti zabýval (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016 sp. zn. 21 Cdo 444/2016 nebo ze dne 15. 8. 2018 sp. zn. 21 Cdo 3113/2017) a dospěl k závěru, že součástí zastupování účastníka advokátem jsou též porady advokáta s účastníkem podle § 11 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejichž účelem je zejména, aby advokát byl od účastníka vybaven skutkovými poznatky potřebnými k jeho řádnému zastupování (to platí zvláště ve skutkově složitějších věcech), aby účastník byl od advokáta informován o výsledcích řízení v jeho jednotlivých stadiích a aby s touto znalostí věci mohl vydat advokátu pokyny k dalšímu zastupování (např. aby advokát podal opravný prostředek proti rozhodnutí soudu, nebo aby ho naopak nepodával). Soud má s ohledem na kvalitu a kvantitu předložených listinných důkazů, na skutkovou triviálnost projednávané věci a na to, že žalobkyně vylíčila podstatné okolnosti v žalobě, za to, že další konzultace s žalovanou v rozsahu přesahujícím jednu hodinu nad rámec jednak převzetí a přípravy zastoupení, jednak nad rámec běžné porady v průběhu ústního jednání, kterého se ovšem žalovaná rozhodla neúčastnit, objektivně nebyla nezbytná. Nejedná se proto o účelně vynaložený náklad.
36. Stejný závěr soud učinil i o nahlížení zástupce žalované do spisu dne 14. 8. 2026. Ústavní soud v nálezu ze dne 1. 3. 2021, sp. zn. I. ÚS 3906/17, konstatoval, že nahlížení do spisu může být považováno za samostatný úkon právní služby, za který náleží náhrada podle § 11 odst. 3 advokátního tarifu, neboť se svou povahou kvalitativně blíží úkonu podle § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu. Pro závěr, zda se jedná úkon právní služby, je třeba zkoumat účelnost nákladů vynaložených účastníkem na zastoupení advokátem s přihlédnutím ke specifickým okolnostem případu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 8. 3. 2021, sp. zn. I. ÚS 4012/18). Podle názoru soudu by přiznání náhrady nákladu za nahlížení do spisu jako samostatného úkonu mělo být v civilním řízení spíše výjimečné a vyhrazené pro případy, kde s ohledem na konkrétní okolnosti případu, při zohlednění zejména nezbytnosti a účelnosti postupu nebo procesní situace, ospravedlnitelné. Nahlížení a studium spisu je zpravidla zahrnut v úkonu právní služby převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1176/2015). Nejvyšší soud ve zmiňovaném rozhodnutí připustil z tohoto pravidla výjimku pouze tam, kde by studium spisu v konkrétní procesní situaci mohlo být analogicky považováno za obdobu prostudování trestního spisu při skončení vyšetřování, avšak současně uvedl, že tuto výjimku je třeba vykládat spíše restriktivně. Podle názoru soudu v poměrech projednávané věci nelze nahlížení do spisu považovat za úkon právní služby, jenž by svým významem odpovídal prostudování trestního spisu při skončení vyšetřování ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu. Prostudování spisu po skončení vyšetřování je zásadním okamžikem trestního řízení, neboť obhajoba se může s vyšetřováním podrobně seznámit, reagovat na jeho průběh, zejména navrhnout doplnění dokazování, a může začít připravovat obhajobu pro další průběh trestního řízení. Tomu se ovšem nahlédnutí do spisu za účelem seznámení se s listinnými důkazy ani náznakem svým významem v projednávané věci nepřibližuje. Veškeré zásadní listinné důkazy, které byly v době nahlížení obsahem spisu, mohla a měla mít žalovaná k dispozici, kdyby si ovšem řádně přebírala poštu. Odstoupení od smlouvy včetně technické zprávy o stavu vozidla jí totiž byly s hmotněprávními účinky řádně doručeny. Kupní smlouvu měla mít jakožto její strana k dispozici. Nedbalost žalované, vedoucí k potřebě jejího zástupce seznámit se s předmětnými listinami až prostřednictvím nahlédnutí do spisu, nelze sanovat zvýšením nákladové povinnosti žalobkyně. Nadto, součástí spisu přitom nebylo takové množství listin, které by zástupci žalované znemožňovalo se s nimi seznámit krátce před prvním jednáním ve věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. 32 Cdo 3521/2017).
37. O platebních povinnostech bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí či vedení exekuce.