Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
+ 1 ďalších priamych citácií
Zobraziť všetky (6)1A8FE38D09C4B4E4C1258B9E004D2727.html
HTML · 20.68 KB
No categories available
33 Cdo 3825/2023
33 Cdo 3825/2023-132
ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobců a) P. V., a b) K. V., zastoupených JUDr. Davidem Pytelou, MBA, LL.M., advokátem se sídlem v Olomouci, Litovelská 1349/2b, proti žalovaným 1) V. S. a 2) R. S., zastoupeným JUDr. Marcelou Urbanovou, advokátkou se sídlem v Opavě, Dolní náměstí 119/1, o 388 927 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 37 C 136/2021 , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 7. 2023, č. j. 11 Co 79/2023 -101, t a k t o:
O d ů v o d n ě n í:
Okresní soud v Opavě rozsudkem ze dne 31. 1. 2023, č. j. 37 C 136/2021 -71, zamítl žalobu, jíž se žalobci po žalovaných domáhali zaplacení 388 927 Kč s 8,25 % úroky z prodlení z částky 357 247 Kč od 25. 3. 2021 do zaplacení, a žalovaným přiznal na náhradě nákladů řízení 61 648 Kč. Po právní stránce uzavřel, že závady předmětu koupě žalobci neoznámili žalovaným včas, tj. bez zbytečného odkladu (§ 2112 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění zákona č. 460/2016 Sb. , dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že žalovaní opožděné oznámení vad namítli, právo z vadného plnění žalobcům nepřiznal (§ 2112 odst. 2 věta první o. z.).
Rozsudkem ze dne 18. 7. 2023, č. j. 11 Co 79/2023 -101, Krajský soud v Ostravě potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně a žalobcům uložil zaplatit žalovaným na náhradě nákladů odvolacího řízení 19 452 Kč. Bez ohledu na to, zda vytčené nedostatky předmětu prodeje jsou vadným plněním zakládajícím právo na slevu z kupní ceny, odvolací soud zdůraznil, že „nároky žalobci u soudu neuplatnili včas“ a „žalovaní opožděné uplatnění práv z odpovědnosti za vady prodané věci namítli … v průběhu jednání dne 24. 1. 2023 (a pak znovu v odvolání).“ Žalobci – argumentuje odvolací soud – netvrdili, že vytčené závady (včetně nevhodné spalinové cesty) byly důsledkem skutečnosti, o které žalovaní v době odevzdání věci věděli nebo museli vědět (§ 2112 odst. 2 věta druhá o. z.).
V dovolání, kterým napadli rozhodnutí odvolacího soudu, žalobci – mimo jiné - namítli, že se odvolací soud nevyjádřil k výhradě uplatněné v odvolání, podle níž nevhodnost spalinové cesty je vadou, o které žalovaní v době převzetí domu věděli nebo museli vědět (§ 2112 odst. 2 věta druhá o. z.). Podle jejich názoru neměli právo ohledně této závady vznést námitku, že nebyla včas oznámena. Navrhli, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalovaní se s napadeným rozhodnutím ztotožnili a navrhli, aby dovolací soud dovolání odmítl.
Dovolání je podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “), přípustné, protože napadené rozhodnutí, kterým se odvolací řízení končí, závisí na posouzení existence práva žalovaných namítnout opožděné oznámení vady – nevhodné spalinové cesty – podle § 2112 odst. 2 o. z. Protože se odvolací soud shora uvedenou otázkou hmotného práva nezabýval, nesplňuje jeho rozhodnutí požadavky kladené na odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 2 /§ 211 / o. s. ř. o. s. ř.
Podle § 157 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný (jiný účastník řízení), stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé. Odůvodnění uvedené v písemném vyhotovení rozsudku musí být v souladu s vyhlášeným odůvodněním.
Podle § 211 o. s. ř. o. s. ř. pro řízení u odvolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného.
Skutkový stav, z něhož odvolací soud vyšel a který v dovolacím řízení přezkumu nepodléhá (srov. § 241a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a contrario), je totožný s tím, který po provedeném dokazování zjistil soud prvního stupně.
Na základě kupní smlouvy uzavřené 6. 12. 2017 s žalovanými nabyli žalobci (kupující) vlastnictví nemovitých věcí (pozemku parc. č. st. XY s rodinným domem č. p. XY a pozemku parc. č. XY ostatní plocha, zapsané u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště XY, na listu vlastnictví XY pro obec XY a katastrální území XY). Účinky vkladu práva nastaly 10. 1. 2018.
Právo na slevu z kupní ceny žalobci uplatnili dopisem z 5. 11. 2019, v němž žalovaným oznámili, že zjistili 1) vlhkostní poruchy v prvním nadzemním podlaží v části pod terasou, 2) praskliny podlah ve druhém a třetím nadzemním podlaží (nesourodost potěrového betonu a betonové konstrukce stropu), 3) nevhodnost spalinové cesty nesplňující příslušné normy (není vyhotovena v podobě nerezové vložky, plynový kotel nebyl provozován v souladu s normami) a 4) neodvětrané kanalizační potrubí.
Nemovité věci žalobci fyzicky převzali v únoru 2018 a rekonstrukci domu zahájili v červnu 2018. Bourací práce byly provedeny v roce 2018 (terasa, fasáda v prvním nadzemním podlaží, podlahy ve druhém nadzemním podlaží) a na jaře 2019 odbourali podlahy třetího nadzemního podlaží. Při rekonstrukci domu tedy museli vady 1) a 2) zjistit již v roce 2018, o nevhodné spalinové cestě – vadě 3) – se dozvěděli ze zprávy z 13. 11. 2018 a vadu 4) zjistili nejpozději v květnu 2019.
V rozsudku ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4118/2010 , Nejvyšší soud zdůraznil, že jedním z principů představujících neopomenutelnou součást práva na spravedlivý proces je povinnost soudů svá rozhodnutí řádně odůvodnit, přičemž se musejí vypořádat s námitkami uplatněnými účastníky řízení, a to způsobem odpovídajícím míře jejich závažnosti. Pokud soudy této zákonné povinnosti nedostojí, a to jednak tím, že se zjištěnými skutečnostmi nebo tvrzenými námitkami nezabývají vůbec, nebo se s nimi vypořádají nedostatečným způsobem, založí tím nepřezkoumatelnost jimi vydaných rozhodnutí (shodně také rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3332/2015 ). Závěr o nedostatku přezkoumatelnosti soudního rozhodnutí vychází z okruhu sporných skutkových či právních otázek, které měly soudy v řízení z podnětu námitek účastníka řízení řešit, ale buď je neřešily vůbec, anebo zcela nedostatečně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sp. zn. 22 Cdo 1027/2018 ).
Soud se v odůvodnění rozsudku musí vypořádat s právní argumentací stran. Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 9. 1996, sp. zn. III. ÚS 176/96 (toto i další níže uvedené rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz), vyložil, že pokud soud žalobcem předestřenou argumentaci odmítá, tak zejména tehdy se s ní musí dostatečným a výstižným způsobem vypořádat, a to natolik, aby bylo zcela zřejmé, jaké důvody jej k tomu vedly. Obdobně jako ve skutkové oblasti i v oblasti nedostatečně vyložené a zdůvodněné právní argumentace, nastávají – mutatis mutandis – obdobné následky jako u tzv. opomenutých důkazů vedoucí k neúplnosti a zejména k nepřesvědčivosti rozhodnutí, což je ovšem v rozporu nejen s požadovaným účelem soudního řízení, ale též i se zásadami spravedlivého procesu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d). Ke stejnému závěru se pak Ústavní soud přihlásil i v nálezu ze dne 22. 11. 2007, sp. zn. III. ÚS 703/06 .
V projednávané věci se odvolací soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí zcela opomenul vypořádat s námitkou žalobců vznesenou v odvolání. Dle ní soud prvního stupně pochybil, pokud vytknuté vady předmětu koupě hodnotil jen v souhrnu a nikoliv jednotlivě. U závady komína v podobě vadné spalinové cesty žalobci namítli, že žalovaní nemohli mít právo na námitku opožděnosti, neboť tato vada je důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděli nebo museli vědět. Jejich povinností jakožto provozovatelů spotřebiče paliv totiž bylo nechat si minimálně jednou ročně zkontrolovat oprávněnou osobou spalinovou cestu (§ 43 a násl. zákona č. 133/1985 Sb. , o požární ochraně, ve znění zákona 320/2015 Sb. ). Pokud by žalovaní této své zákonné povinnosti dostáli, museli být revizním technikem upozorněni na vytknutou vadu. Odvolací soud argumentoval pouze ve vztahu k opožděnosti oznámení této vady, aniž by se vyjádřil k tomu, zda o vadě žalovaní věděli či vědět museli (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 32 Cdo 2290/2014 , podle něhož „součástí posouzení, zda jsou splněny předpoklady, za nichž nemůže být právo kupujícího z vad zboží … přiznáno v soudním řízení … musí být též vždy úvaha, zda vzhledem k tomu, co vyšlo v řízení najevo, nejsou tyto vady důsledkem skutečností, o kterých prodávající … věděl nebo musel vědět v době dodání zboží …“).
Dovolací soud proto rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 1 , odst. 2 věta první o. s. ř. o. s. ř. ).
Tvrdí-li žalobci, že vytknuté vady oznámili žalovaným včas, tedy bez zbytečného odkladu poté, co se o nich dozvěděli, a to v emailové komunikaci proběhlé mezi stranami v roce 2018, napadají skutkový závěr odvolacího soudu, podle něhož „neprokázali, že své nároky uplatnili před uvedeným datem“, tj. před 5. 11. 2019. Pomíjí, že dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) a že dovolací soud je skutkovým stavem zjištěným v řízení před soudy nižších stupňů vázán. Jeho správnost (úplnost), jakož i samotné hodnocení důkazů, opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v § 132 (§ 211 ) o. s. ř. o. s. ř. , dovolacímu přezkumu nepodléhají. Předloženou argumentací se tak žalobci domáhají přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem.
Odvolací soud je vázán právním názorem dovolacího soudu (§ 243g odst. 1 věta první, § 226 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
O nákladech řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 8. 2024
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu