Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 Co 81/2026-411
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Fifky a soudců JUDr. Igora Pařízka a Mgr. Martiny Thorovské ve věci
žalobkyně: jméno FO, narozená datum narození bytem adresa zastoupená advokátkou právnická osoba sídlem adresa
proti
žalované: jméno FO, narozená datum narození s IČO IČO
o 184 380 Kč s příslušenstvím
k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Jičíně ze dne 10. října 2025 č. j. 11 C 229/2023 -347 ve znění usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 7. listopadu 2025 č. j. 11 C 229/2023 -353
takto:
I. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadené části výroku II mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 28 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28 250 Kč od 13. 3. 2023 do zaplacení.
II. Rozsudek okresního soudu se ve zbytku odvoláním napadené části výroku II, tedy ohledně částky 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 500 Kč od 13. 3. 2023 do zaplacení, potvrzuje.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení před okresním soudem ve výši 22 262 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení před krajským soudem ve výši 9 676 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadené části výroku II mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 28 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28 250 Kč od 13. 3. 2023 do zaplacení.II. Rozsudek okresního soudu se ve zbytku odvoláním napadené části výroku II, tedy ohledně částky 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 500 Kč od 13. 3. 2023 do zaplacení, potvrzuje.III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení před okresním soudem ve výši 22 262 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení před krajským soudem ve výši 9 676 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Napadeným rozsudkem ze dne 10. října 2025, č. j. 11 C 229/2023 -347, ve znění usnesení ze dne 7. listopadu 2025, č. j. 11 C 229/2023 -353, jímž byl rozsudek opraven, okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 89 850 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 89 850 Kč za dobu od 13. 3. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I). Zamítl žalobu, kterou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 62 130 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 62 130 Kč za dobu od 13. 3. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 32 400 Kč za dobu od 13. 3. 2023 (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).
2. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 184 380 Kč s příslušenstvím na základě tvrzení, že s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o poskytování právních služeb, za které zaplatila žalované celkem 194 620 Kč. Na částku 184 380 Kč však žalované podle žalobkyně nárok nevznikl. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět ohledně zaplacení částek 10 080 Kč a 22 320 Kč a řízení bylo v této části zastaveno.
3. Okresní soud vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o poskytování právních služeb, kterou se žalovaná jako advokátka zavázala poskytovat žalobkyni právní služby ve věci vypořádání společného jmění manželů žalobkyně a jejího bývalého manžela, jakož i další právní služby potřebné pro úpravu dalších nároků a majetkových poměrů žalobkyně. Ve smlouvě bylo sjednáno, že hodnota zaniklého společného jmění manželů je ve výši 58 000 000 Kč. Žalobkyně měla za poskytnuté právní služby uhradit žalované odměnu, jejíž výše se měla stanovit dle vyhl. č. 177/1996 Sb. V článku 4 smlouvy pak bylo uvedeno, že žalobkyně se zavazuje uhradit žalované zálohu ve výši jednoho úkonu ve věci vypořádání SJM (z tarifní hodnoty dle odhadu žalobkyně 58 000 000 Kč) ve výši 124 300 Kč. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalobkyně ji mohla ukončit výpovědí bez udání důvodu s patnáctidenní výpovědní lhůtou. Žalobkyně smlouvu ukončila výpovědí z datum, která byla žalované doručena poštou dne 1. 7. 2022. O výpovědi byla žalovaná informována i e-mailem z 17. 6. 2022, 16:00 hod, odeslaným z e-mailové adresy žalobkyně. Ten byl žalované prokazatelně doručen, protože na něj reagovala v dopise a e-mailu z 28. 6. 2022. Okresní soud dovodil, že žalovaná od 17. 6. 2022 věděla, že žalobkyně chce ukončit smlouvou o poskytování právních služeb. S ohledem na výpovědní lhůtu byla smlouva ukončena až po uplynutí 15 dnů od tohoto data.
4. Mezi účastnicemi nebylo sporu, že žalovaná učinila úkon právní služby spočívají v převzetí a přípravě zastoupení. Kromě toho se dne 21. 6. 2022 dostavila na místo, kde se měly konat valné hromady společností právnická osoba a právnická osoba, o jejichž zrušení nebyla předem informována. Účast žalované na těchto valných hromadách, kde měla žalobkyni zastupovat, pokládal okresní soud i přes výpověď smlouvy o poskytování právních služeb za neodkladný úkon, aby žalovaná neutrpěla újmu na svých právech. Přihlédl k tomu, že z důkazů nevyplývá, že by žalobkyně žalované výslovně sdělila, že si nepřeje, aby se valných hromad zúčastnila. Vztahoval to však pouze k účasti žalované, nikoliv k účasti jméno FO.
5. Další úkony právní služby vykonané žalovanou pro žalobkyni, za něž by žalované příslušela odměna, podle okresního soudu prokázány nebyly.
6. Po právní stránce okresní soud věc posoudil podle § 2430 a násl. o. z., podle § 2991 o. z. a podle § vyhlášky čl. 177 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále také jen „advokátní tarif“. Konstatoval, že výše odměny advokáta při vypořádání společného jmění manželů má být dle § 8 odst. 6 advokátního tarifu určena ve výši poloviny hodnoty všech jednotlivých věcí, pohledávek a dluhů, které strany učinily předmětem vypořádání. Žalobkyně a žalovaná se dohodly, že odhadovaná hodnota zaniklého společného jmění manželů je ve výši 58 000 000 Kč. Tarifní hodnota, ze které se stanoví cena za jeden úkon právní služby při vypořádání společného jmění manželů v hodnotě 58 000 000 Kč, měla být dle § 8 odst. 6 advokátního tarifu stanovena ve výši 29 000 000 Kč. Za jeden úkon právní služby z této tarifní hodnoty pak dle § 7 bod 7 . advokátního tarifu náleží žalované odměna ve výši 55 900 Kč. K tomu je potřeba připočíst náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč, takže za jeden úkon právní služby měla žalovaná nárok na částku 56 200 Kč. V článku 4 smlouvy o poskytování právních služeb z datum však byla záloha ve výši odměny žalované za jeden úkon stanovena ve výši 124 300 Kč. Zároveň dle článku 3 smlouvy se odměna žalované měla stanovit dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Okresní soud vyšel z toho, že žalobkyně byla vůči žalované (tehdy působící jako advokátce) v postavení spotřebitele, přičemž odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 12. 8. 2025, sp. zn. I. ÚS 2341/24 . Protože články 4 a 3 smlouvy lze, co se týče výše odměny za jeden úkon, vykládat různým způsobem, je podle § 1812 odst. 1 o. z. nutné použít výklad pro žalobkyni jako spotřebitele nejpříznivější. Uzavřel proto, že žalované na základě smlouvy o poskytování právních služeb z datum příslušela za jeden úkon právní služby odměna spolu s režijním paušálem ve výši 56 200 Kč. V souvislosti s tím, že se žalovaná dne 21. 6. 2022 dostavila k valným hromadám, které se nekonaly, má nárok na náhradu za promeškaný čas stanovenou dle § 14 odst. 2 advokátního tarifu, kterou vyčíslil částkou 28 750 Kč. Tyto platby vztahoval k uhrazeným zálohám ve výši 124 300 Kč a 50 000 Kč s tím, že po zpětvzetí žaloby žalobkyně po žalované požadovala zaplatit 151 980 Kč. Uzavřel, že částku 89 850 Kč poskytla žalobkyně žalované bez právního důvodu, takže na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Protože ho žalobkyni nevydala ani po výzvě dopisem z 5. 3. 2023, dostala se dle § 1968 do prodlení. Okresní soud jí proto uložil povinnost uhradit žalobkyni částku 89 850 Kč spolu s úrokem z prodlení a ohledně zbytku žalované částky 62 130 Kč včetně úroků z prodlení a úroků z prodlení z částky 32 400 Kč, ohledně které vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, žalobu zamítl.
7. Rozhodnutí o nákladech řízení založil na tom, že žalovaná byla v řízení poměrně úspěšnější, a proto by jí dle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná však přiznání nákladů řízení nepožadovala, a proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádné ze stran.
8. Žalobkyně podala proti rozsudku odvolání, jímž napadla pouze výrok II co do částky 28 750 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně za dobu od 13. 3. 2023 do zaplacení, a dále nákladový výrok III. Ztotožnila se s tím, že žalovaná má nárok na částku 56 200 Kč za jeden úkon spočívající v převzetí právního zastupování, nesouhlasí však s tím, že by měla mít nárok na náhradu za promeškaný čas „v důsledku valných hromad“ ve výši 28 750 Kč. Má za to, že z rozsudku vyplývají dva vzájemně neslučitelné závěry, když okresní soud v bodě 70 rozsudku uvedl, že účast na valných hromadách není neodkladný úkon, zároveň však za ni žalované přiznává náhradu za promeškaný čas ve výši 28 450 Kč + 300 Kč. Žalobkyně zdůraznila, že k účasti na valných hromadách nedala žalované pokyn a trvá na tom, že nešlo o neodkladný a účelný úkon, a proto náhradu nákladů za promeškaný čas nelze přiznat. Dále okresnímu soudu vytkla, že nesprávně určil náklady řízení. Jeho úvaha, že žalovaná náklady nepožadovala, a proto na ně nemá nárok ani žalobkyně, je v rozporu s § 142 o. s. ř. o. s. ř. i ustálenou judikaturou, protože nárok na náhradu nákladů řízení se řídí mírou procesního úspěchu, nikoliv tím, zda je protistrana požaduje či nikoli. Navrhla proto, aby odvolací soud změnil rozsudek ve výrocích II a III tak, že uloží žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 28 750 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně za dobu od 13. 3. 2023 do zaplacení a nahradit náklady řízení.
9. Při odvolacím jednání žalobkyně uvedla, že vyúčtování odměny 50 000 Kč bylo vystaveno dne 15. 6. 2022 a tudíž z logiky věci nemohlo zahrnovat odměnu za účast na valné hromadě, která se konala až 21. 6. 2022. Upozorňuje na e-mail ze dne 17. 6. 2022, ve kterém se jí žalovaná dotazovala, zda se má valných hromad účastnit. Tento e-mail zůstal bez odpovědi a žalovaná tedy na valné hromady vyrazila bez pokynů žalobkyně. Nebyla oprávněna tam hlasovat, její fyzická účast nemohla odvrátit žádné škody, které navíc ani nehrozily. Proto nesouhlasí s tím, že se v tomto případě jednalo o neodkladný úkon.
10. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu v odvoláním napadené části potvrdil. Trvá na tom, že udělala maximum ve prospěch žalobkyně, své služby jí vyúčtovala řádně a spravedlivě a není povinna jí nic vracet. Pokud se podvolila a vrátila žalobkyni necelých 90 000 Kč, učinila to z lítosti k ní a s ohledem na svůj současný názor, že její zastupování vůbec neměla přijmout. Na předmětné valné hromady vyrazila k ochraně práv žalobkyně a k ochraně jejích práv také ze svých prostředků zajistila přítomnost soudního znalce z oboru ekonomie. Obávala se, že pokud by se valných hromad nezúčastnila, žalobkyně by jí to vytkla. Až na místě zjistila, že se vůbec nekonaly. Má za to, že žalobkyni nic nedluží a ohrazuje se proti tvrzení, že jí účtovala odměnu neoprávněně.
11. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o. s. ř. o. s. ř. ), obsahuje všechny podstatné náležitosti (§ 205 o. s. ř. o. s. ř. ) a bylo podáno osobou oprávněnou a včas (§ 201 a § 204 o. s. ř. o. s. ř. ), přezkoumal při jednání rozsudek okresního soudu, jakož i jemu předcházející řízení v mezích, v nichž se žalobkyně domáhala jeho přezkoumání (§ 212 o. s. ř. o. s. ř. ), a to i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
12. Je třeba zdůraznit, že předmětem odvolacího přezkumu je pouze část výroku II rozsudku okresního soudu týkající se částky 28 750 Kč příslušenstvím, kterou okresní soud neposoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalované, jehož vydání se žalobkyně domáhala. Ve zbývající odvoláním nenapadené části výroku II a ve výroku I je rozsudek okresního soudu pravomocný.
13. V prvé řadě krajský soud zopakoval důkaz dopisem žalované z 28. 6. 2022, zaslaným žalobkyni e-mailem, v němž citovala ustanovení § 20 odst. 6 zákona o advokacii: Nedohodne-li se advokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokát povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy smlouva o poskytování právních služeb na základě výpovědi podle odstavců 1 až 5 nebo z jiného důvodu zanikla, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí, pokud klient advokátovi sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá. Dále žalobkyni informovala o tom, že se v jejím zájmu zúčastnila s odhadcem jméno FO plánovaných a neuskutečněných valných hromad společností právnická osoba a právnická osoba na adrese adresa dne 21. 6. 2022 od 10:00 hodin. Připomněla žalobkyni, že spolu mluvily o tom, že žalovaná jako advokát se nemůže aktivně účastnit žádných jednání (ani valných hromad) kde protistrana (pan jméno FO) bude (může být) přítomna bez svého advokáta. Proto nemohla uklidnit v pondělí ráno 13. 6. 2022 hlasitou telefonickou výtku žalobkyně vůči ní, že se s ní odmítá valných hromad zúčastnit. Po skončení telefonátu však věděla, že se valných hromad zúčastnit musí alespoň jako mlčící doprovod odborného ekonoma – odhadce, a to zejména proto, že je žalobkyni dlouhodobě odpíráno právo nahlížet do účetnictví společností, a protože měla být schvalována pro ně rozhodující účetní závěrka za rok 2018.
14. Na základě doplněného dokazování a po přezkoumání rozsudku okresního soudu v odvoláním napadené části i řízení, které jeho vydání předcházelo, dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání je částečně důvodné.
15. Krajský soud souhlasí se skutkovými i právními závěry okresního soudu ohledně smlouvy o poskytování právních služeb, uzavřené dne datum mezi žalobkyní jako klientkou a žalovanou jako advokátkou. Okresní soud správně vyšel z toho, že žalobkyně byla vůči žalované (advokátce) v postavení spotřebitele, a proto ujednání účastnic ohledně určení výše odměny žalované obsažené v článcích 4 a 3 smlouvy o poskytování právních služeb, umožňující stanovit výši odměny různým způsobem (v článku 3 smlouvy bylo uvedeno, že se odměna za právní služby stanoví dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. , zatímco v článku 4 smlouvy byla stanovena odměna za jeden úkon právní pomoci ve výši 124 300 Kč), vykládal v souladu s § 1812 odst. 1 o. z. způsobem pro žalobkyni jako spotřebitelku nejpříznivějším. Správně dovodil, že pokud žalobkyně při uzavření smlouvy odhadla hodnotu společného jmění manželů na 58 000 000 Kč, odvíjí se výše odměny od této částky, přičemž tarifní hodnota v souladu s § 8 odst. 6 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 odpovídá polovině hodnoty všech jednotlivých věcí, pohledávek, a dluhů, které strany učinily předmětem vypořádání, a činí tedy v daném případě 29 000 000 Kč. Odměna za jeden úkon právní služby pak dle § 7 bod 7 . advokátního tarifu náleží ve výši 55 900 Kč a ke každému úkonu právní služby se připočte náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v částce 300 Kč.
16. Smlouvu o poskytování právních služeb účastnice uzavřely na dobu neurčitou. Žalobkyně ji mohla ukončit výpovědí bez udání důvodu s patnáctidenní výpovědní lhůtou. Této možnosti žalobkyně využila a smlouvu ukončila výpovědí z datum, kterou žalované zaslala e-mailem ze 17. 6. 2021 odeslaným v 16:00 hod z emailové adresy žalobkyně, prostřednictvím které s ní žalovaná již dříve komunikovala, a to na adresu, z níž dne 17. 6. 2021 v 0:39 hodin žalovaná zaslala e-mail žalobkyni. Zároveň s okamžitou účinností vypověděla plnou moc generální a speciální ze dne datum. E-mail byl žalované doručen, neboť na něj reagovala v dopise a emailu z 28. 6. 2021. Žalobkyně výpověď smlouvy o poskytování právních služeb a výpověď plné moci zaslala žalované i poštou, doručena jí byla dne 1. 7. 2021. Okresní soud z toho dovodil, že žalovaná od 17. 6. 2021 věděla, že žalobkyně chce smlouvu o poskytování právních služeb ukončit, a že smlouva byla s ohledem na výpovědní lhůtu ukončena až po uplynutí 15 dnů od tohoto data.
17. Podle § 570 odst. 1 o. z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.
18. Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož účinnost adresných právních jednání předpokládá, že projev vůle dojde, resp. je doručen adresátovi, tj. že se dostane do sféry jeho dispozice. Slovním spojením „dostane do sféry jeho dispozice“ je třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním jednáním. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem úkonu, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2004, sp. zn. 32 Odo 442/2003 , ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 28 Cdo 72/2004 , ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. 26 Cdo 864/2004 , ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. 26 Cdo 268/2011 , ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 26 Cdo 3144/2018 , nebo ze dne 19. 7. 2023, sp. zn. 27 Cdo 3453/2022 , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. 26 Cdo 4074/2009 , a ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. 26 Cdo 278/2011 ). Doručit právní jednání lze i pomocí e-mailu. Má-li se zásilka dostat do dispoziční sféry adresáta, musí být zjevné, že adresát e-mailovou schránku běžně užívá, popř. odesílatele vyzval, aby uvedenou e-mailovou adresu použil, a musí být nepochybné, že e-mail byl uložen do e-mailové schránky adresáta. Pokud byla e-mailová zpráva uložena do e-mailové schránky adresáta, kterou adresát běžně užívá, lze – při absenci objektivních překážek doručení – uzavřít, že zásilka se dostala do dispoziční sféry adresáta (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 8. 2024, sp. zn. 27 Cdo 3499/2023 ).
19. Žalobkyně a žalovaná si v článku 7 smlouvy o poskytování právních služeb sjednaly, že k vzájemné komunikaci budou užívat v záhlaví smlouvy uvedené kontakty – adresu bydliště, e--mailovou adresu (u žalobkyně i žalované byly uvedeny e-mailové adresy, mezi nimiž výše uvedená komunikace proběhla) a telefonní číslo klienta a advokátní kanceláře. Jakékoliv změny adresy je klient a advokátní kancelář povinna bezodkladně sdělit druhé straně. Žalovaná se zavázala na e-mailovou komunikaci žalobkyně odpovědět nejpozději do 72 hodin s tím, že pokud je odpověď vyžadována do 24 hodin, je žalobkyně povinna uvést do předmětu e-mailové komunikace „urgentní“. V článku 8 odst. 1 pak bylo sjednáno, že v případě neprokázání dne doručení se smluvní strany dohodly, že za den doručení bude považován třetí den ode dne odeslání příslušné zásilky. Z těchto smluvních ujednání vyplývá, že doručení výpovědi smlouvy o poskytování právních služeb a odvolání plné moci na e-mailovou adresu žalované určenou ve smlouvě bylo ve vztahu mezi účastnicemi přípustným způsobem doručení. Ačkoliv nebylo prokázáno, kdy byl email obsahující výpověď smlouvy a odvolání plné moci žalované doručen, s ohledem na výše uvedené judikatorní závěry a skutečnost, že žalovaná nijak nezpochybňovala, že předmětná e-mailová zpráva byla do její e-mailové schránky uložena, lze vycházet z toho, že se výpověď smlouvy o poskytování právních služeb a odvolání plné moci dostaly již v den odeslání do její e-mailové schránky určené pro komunikaci s žalobkyní, tj. 17. 6. 2022. Patnáctidenní výpovědní lhůta pak začala běžet od následujícího dne (§ 605 odst. 1 o. z.). Dlužno dodat, že i v případě uplatnění fikce doručení dle čl. 8 odst. 1 smlouvy o poskytování právních služeb by dnem doručení byl den 20. 6. 2022 a valné hromady, s nimiž je spojen mezi účastnicemi sporný nárok na zaplacení částky 28 750 Kč za účast žalované, se měly konat až 21. 6. 2022.
20. Podle § 2430 o. z. příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.
21. Podle § 2442 o. z. při zániku příkazu odvoláním, výpovědí, anebo smrtí zařídí příkazník vše, co nesnese odkladu, dokud příkazce nebo jeho právní nástupce neprojeví jinou vůli.
22. Podle § 448 odst. 1 věta prvá o. z. zmocnění zanikne vykonáním právního jednání, na které bylo zastoupení omezeno; zmocnění zanikne i v případě, že je zmocnitel odvolá nebo zmocněnec vypoví.
23. Podle § 448 odst. 2 o. z. dokud není odvolání zmocněnci známo, má jeho právní jednání tytéž účinky jako by zmocnění ještě trvalo. Toho se však nemůže dovolat strana, která o odvolání zmocnění věděla, nebo měla a mohla vědět.
24. Podle § 449 odst. 1 o. z. zemře-li zmocnitel nebo vypoví-li zmocněnec zmocnění, učiní zmocněnec ještě vše, co nesnese odkladu, aby zmocnitel nebo jeho právní nástupce neutrpěl újmu. Jeho právní jednání má tytéž účinky, jako by zmocnění ještě trvalo, neodporuje-li tomu, co nařídil ještě zmocnitel nebo jeho právní nástupce.
25. Podle § 20 odst. 4 zákona č. 85/1996 Sb. , o advokacii (dále jen „zákon o advokacii “) klient je oprávněn smlouvu o poskytování právních služeb vypovědět kdykoliv, a to i bez udání důvodu.
26. Podle § 20 odst. 5 zákona o advokacii výpovědní dobu je možné sjednat pouze pro případ výpovědi smlouvy o poskytování právních služeb ze strany advokáta podle odstavce 2 věty první nebo ze strany klienta; výpovědní doba však nesmí být delší než tři měsíce.
27. Podle § 20 odst. 6 zákona o advokacii nedohodne-li se advokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokát povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy smlouva o poskytování právních služeb na základě výpovědi podle odstavců 1 až 5 nebo z jiného důvodu zanikla, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí, pokud klient advokátovi sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá.
28. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
29. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
30. Smlouva o poskytování právních služeb a plná moc jsou dva odlišné instituty. Smlouva o poskytování právních služeb upravuje vnitřní vztah klienta a advokáta, především rozsah služby, odměnu, práva a povinnosti advokáta a klienta, trvání a způsob ukončení smlouvy. Plná moc je zmocnění advokáta jednat navenek jménem klienta, typicky vůči soudu, správnímu orgánu či protistraně. Klient může smlouvu s advokátem vypovědět kdykoli i bez udání důvodu. Je-li sjednána výpovědní doba, smlouva po dobu výpovědní doby stále trvá. Naproti tomu odvolání plné moci má jiný účinek. Zmocnění totiž odvoláním plné moci zaniká, přestože smluvní vztah mezi advokátem a klientem skončí až uplynutím sjednané výpovědní doby. Advokát je na ochranu zájmů klienta povinen ještě po dobu 15 dnů od zániku smlouvy o poskytování právních služeb činit v zájmu klienta veškeré neodkladné úkony, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu (například sepis a podání opravného prostředku ve lhůtě, jejíž běh začal před zánikem smlouvy o poskytování právních služeb). Této povinnosti je advokát zproštěn, pokud mu klient výslovně sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá. V pochybnostech platí, že advokát má povinnost neodkladné úkony jménem klienta učinit. Úkony, jichž se tato povinnost týká, musí být neodkladné a současně musí jít o úkony, jejichž nevykonáním by klient utrpěl újmu na svých právech nebo oprávněných zájmech. Obě tyto podmínky musí být splněny zároveň. Není pochyb o tom, že tato povinnost advokáta stíhá i tehdy, když klient odvolá plnou moc a vypoví smlouvu o poskytování právních služeb, která však po dobu sjednané výpovědní lhůty ještě stále trvá.
31. Okresní soud vzal za prokázané, že se žalovaná dne 21. 6. 2021 dostavila na místo, kde se měly konat valné hromady společností právnická osoba a právnická osoba, o jejichž zrušení nebyla předem informována. Tento skutkový závěr má oporu v provedeném dokazování. Při jeho právním posouzení okresní soud zohlednil, že z dokazování nevyplynulo, že by žalobkyně žalované výslovně sdělila, že si nepřeje, aby se valných hromad zúčastnila. Neodkladnost účasti vztahoval pouze k osobě žalované, nikoliv k osobě jméno FO. Protože se valné hromady nekonaly, dospěl k závěru, že žalované náleží náhrada za promeškaný čas stanovená dle § 14 odst. 2 advokátního tarifu, tj. ve výši jedné poloviny odměny spolu s jedním režijním paušálem ve výši 300 Kč. Při vyčíslení této odměny se však dopustil početní chyby, když místo odměny ve výši 55 900 Kč kalkuloval s odměnou 56 900 Kč, takže její polovinu stanovil ve výši 28 450 Kč namísto správné částky 27 950 Kč. Spolu s režijním paušálem by tak náhrada činila 28 250 Kč. Krajský soud s tímto právním posouzením nesouhlasí a na rozdíl od okresního soudu má za to, že se v daném případě nejednalo o neodkladný úkon, bez jehož provedení by žalovaná utrpěla újmu na svých právech nebo oprávněných zájmech. Žalovaná se na valné hromady vypravila v době, kdy jí bylo známo, že žalobkyně odvolala plnou moc, kterou jí udělila k tomu, aby ji zastupovala, nemohla za ni tedy na valných hromadách jednat. Z vysvětlení, které žalobkyni poskytla ve svém dopise z 28. 6. 2022 se navíc podává, že žalobkyni předem informovala o tom, že se jako advokát žádných jednání, a to ani valných hromad, kde bude protistrana bez advokáta, nemůže aktivně účastnit, a že z jejich poslední telefonické komunikace s žalobkyní vyplynulo, že se valných hromad účastnit nebude. Žalobkyně tedy s její účastí nepočítala. Jak sama žalovaná ve zmíněném dopise uvedla, až dodatečně změnila názor a rozhodla se valných hromad zúčastnit „alespoň jako mlčící doprovod odborného ekonoma“. Tyto skutečnosti vedou odvolací soud k závěru, že dostavení se k valným hromadám, jejichž konání bylo zrušeno, nelze pokládat za neodkladný úkon, jehož absence by žalobkyni způsobila újmu na jejích právech a oprávněných zájmech nebo ji takovou újmou reálně ohrozila. K námitkám žalované, že se obávala výtky žalobkyně, pokud by se valných hromad neúčastnila, je třeba dodat, že měla-li žalovaná pochybnost o tom, zda jde o neodkladný úkon k ochraně práv a oprávněných zájmů žalobkyně a zda se tedy má či nemá valných hromad účastnit, nebránilo jí nic v tom, aby žalobkyni poté, co jí dne 17. 6. 2022 zaslala výpověď smlouvy o poskytování právních služeb a odvolání plné moci, poskytla poučení dle § 20 odst. 6 zákona o advokacii , které uvedla až v dopise z 28. 6. 2022, a aby žalobkyni požádala o sdělení, zda na její účasti na valných hromadách trvá či nikoliv. Pokud tak neučinila, nelze to klást k tíži žalobkyně. Nárok na náhradu za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny za účast na valných hromadách, které se nekonaly (§ 14 odst. 2 advokátního tarifu) spolu s režijním paušálem v celkové částce 28 250 Kč tudíž žalované nenáleží. Plnění v této výši, které jí žalobkyně v rámci plateb určených na poskytování právních služeb uhradila, je proto plněním poskytnutým bez právního důvodu. I v tomto rozsahu tak na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., které je povinna žalobkyni vydat, a to včetně důvodně požadovaného příslušenství (§ 1968 , § 1970 o. z., § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ).
32. Se zřetelem k výše uvedenému krajský soud rozsudek okresního soudu v odvoláním napadené části výroku II podle § 220 odst. 1 písm. a/, b/ změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 28 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28 250 Kč od 13. 3. 2023 do zaplacení a ve zbytku odvoláním napadené části výroku II, tedy ohledně částky 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 500 Kč od 13. 3. 2023 do zaplacení podle § 219 o. s. ř. o. s. ř. potvrdil.
33. Protože krajský soud rozsudek okresního soudu částečně změnil, musel v souladu s § 224 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. rozhodnout i o nákladech řízení u soudu prvního stupně. Obě účastnice měly v řízení částečný úspěch, přičemž úspěšnější byla žalobkyně, která měla úspěch ohledně částky 118 100 Kč s příslušenstvím, která jí byla přiznána. Co do částky 33 880 Kč byla její žaloba zamítnuta a ohledně částky 32 400 Kč vzala žalobu zpět, aniž by tak učinila pro chování žalované, takže nese procesní zavinění na částečném zastavení řízení (§ 146 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalované je proto třeba přičíst úspěch odpovídající částce 66 280 Kč. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení odpovídající poměru jejího úspěchu. Ten měla žalobkyně cca v 64 % předmětu řízení, neuspěla v cca 36 %. Náleží jí proto poměrná náhrada 28 % účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek 9 219 Kč, mimosmluvní odměna advokáta za 8 úkonů právní služby (návrh ve věci samé, 2x písemné podání, 5 úkonů za účast u tří jednání, z nichž dvě přesáhla 2 hodiny) vyčíslená z tarifní hodnoty 151 980 Kč, která činí 7 180 Kč za každý úkon a mimosmluvní odměna advokáta ve výši ½ za 1 úkon (jednoduchá výzva k plnění) ve výši 3 590 Kč (§ 6 odst. 1 , § 7 bod 5 ., § 8 odst. 1 , § 11 odst. 1 písm. d/ , g/, odst. 2 písm. h/ advokátního tarifu. Odměna tedy činí celkem 61 030 Kč. Ke každému z úkonů náleží paušální náhrada hotových výdajů, která u 4 úkonů učiněných do 31. 12. 2024 činila 300 Kč za každý úkon a za 5 úkonů učiněných po 1. 1. 2025 šlo o částku 450 Kč za každý úkon, celkem tedy 3 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 a ve znění účinném od 1. 1. 2025). Další náklady řízení tvoří náhrada za čas promeškaný cestami ke třem jednáním před okresním soudem z Prahy do Jičína a zpět za 9 započatých půlhodin po 150 Kč, tj. celkem 1 350 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) , odst. 3 advokátního tarifu a jízdné ke třem jednáním (§ 13 odst. 1 , 5 advokátního tarifu) z Prahy do Jičína a zpět osobním motorovým vozidlem zn. Volkswagen Touran s kombinovanou spotřebou 4,7 l nafty na 100 km. Cena nafty podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 475/2024 Sb. činí 34,70 Kč za 1 litr a sazba základní náhrady podle § 1 písm. b) téže vyhlášky je stanovena ve výši 5,80 Kč za 1 km, takže jízdné ke třem jednáním činí 4 458 Kč (3x 1 486 Kč). Celkově tedy žalobkyně na náklady prvostupňového řízení vynaložila 79 507 Kč. Z toho je žalovaná povinna jí nahradit 28 %, tedy částku 22 262 Kč.
34. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně sice v odvolacím řízení uspěla jen částečně, neúspěch však zaznamenala jen v poměrně nepatrné části, a proto jí byla přiznána plná náhrada nákladů odvolacího řízení. Tvoří je odměna advokáta vyčíslená z tarifní hodnoty 28 750 Kč odpovídající předmětu odvolacího řízení, tj. částka 2 260 Kč za jeden úkon právní služby dle § 6 odst. 1 , § 7 bod 5 ., § 8 odst. 1 advokátního tarifu. Odměna byla přiznána za dva úkony právní služby (odvolání a účast na odvolacím jednání) v souladu s § 11 odst. 1 písm. d/ , g/ advokátního tarifu, tj. celkem 4 520 Kč. K ní náleží paušální náhrada hotových výdajů 900 Kč (2 x 450 Kč) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhrada za čas promeškaný cestou k odvolacímu jednání z Prahy do Hradce Králové a zpět za 6 započatých půlhodin po 150 Kč, tj. celkem 900 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a/ , odst. 3 advokátního tarifu a jízdné k odvolacímu jednání (§ 13 odst. 1 , 5 advokátního tarifu) z Prahy do Hradce Králové a zpět osobním motorovým vozidlem zn. Volkswagen Touran s kombinovanou spotřebou 4,7 l nafty na 100 km při celkové ujeté vzdálenosti 240 km. Cena nafty podle § 4 písm. c/ vyhlášky č. 573/2025 Sb. činí 44,50 Kč za 1 litr a sazba základní náhrady podle § 1 písm. b/ vyhlášky č. 573/2025 Sb. je stanovena ve výši 5,90 Kč za 1 km, takže jízdné představuje částku 1 918 Kč. K nákladům odvolacího řízení náleží i soudní poplatek za odvolání. Jeho náhrada byla žalobkyni přiznána v částce 1 438 Kč, která odpovídá soudnímu poplatku stanovenému ze základu poplatku odpovídajícímu ceně předmětu odvolacího řízení, tj. částce 28 750 Kč (6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, položka 22, bod 1. písm. a/ ve spojení s položkou 1 bod 1. písm. b/ Sazebníku poplatků). Okresní soud nesprávně vybral od žalobkyně soudní poplatek ve výši 3 107 Kč, který vyměřil z celé částky 62 130 Kč, ohledně níž okresní soud žalobu ve výroku II napadeného rozsudku zamítl. Částku 1 669 Kč proto žalobkyni vrátí postupem podle § 10 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb. Náklady vynaložené žalovanou na odvolací řízení činí 9 676 Kč.
35. Náklady řízení před okresním i krajským soudem je žalovaná povinna žalobkyni nahradit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) k rukám zástupkyně žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení rozsudku k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.