Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
39 C 193/2024-74
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem JUDr. Davidem Štamberkem, Ph.D., ve věci
žalobce: tituly před jménem Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce
za účasti vedlejší účastnice Jméno účastnice, narozené Datum narození účastnice bytem Adresa účastnice zastoupené obecným zmocněncem tituly před jménem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce
proti
žalované: Jméno žalovaného, IČO IČO sídlem Adresa žalovaného
pro zaplacení 83 005 Kč
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 83 005 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 83 005 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce a vedlejší účastnice jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 83 005 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 83 005 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Žalobce a vedlejší účastnice jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se domáhal náhrady škody 83 005 Kč s příslušenstvím, která měla spočívat v neúčelně vynaložených nákladech na pořízení projektové a související dokumentace chybně vyžádané stavebním úřadem.
Žalobní tvrzení
2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobci vznikla škoda ve výši 83 005 Kč v důsledku nesprávného úředního postupu právnická osoba, Orgán veřejné moci úřadu, při projednávání žádosti o dodatečné povolení stavby podané dne datum. Žádost směřovala pouze k dodatečnému povolení konkrétních stavebních úprav provedených za účelem statického zabezpečení objektu. Stavební úřad však po žalobci nejprve výzvou ze dne datum požadoval doplnění projektové dokumentace podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, a následně po konzultaci dne datum požadoval dokumentaci podle přílohy č. 4 téže vyhlášky v rozsahu vztahujícím se ke společné dokumentaci pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení, včetně dalších odborných podkladů. Podle žalobce tím stavební úřad fakticky rozšířil předmět řízení nad rámec podané žádosti na širší stavební záměr týkající se celého objektu, ačkoli správní řád takový postup nepřipouští. V tom žalobce spatřoval nesprávný úřední postup, spočívající v ukládání povinností nad rámec zákona a v rozporu s předmětem zahájeného řízení.
3. Žalobce dále dovozoval, že nesprávnost tohoto postupu byla potvrzena rozhodnutím Orgán veřejné moci ze dne datum, č. j. číslo jednací, kterým bylo zrušeno rozhodnutí stavebního úřadu ze dne datum právě pro vadu řízení spočívající v rozšíření původní žádosti v průběhu řízení. Z toho žalobce vyvozoval, že dokumentace a další podklady, které si stavební úřad v takto rozšířeném rozsahu vyžádal, byly pro řízení o původní žádosti nadbytečné a jejich pořízení bylo neúčelné. Za skutečnou škodu označil částku 65 000 Kč za projektovou dokumentaci pro dodatečné povolení stavby, 7 505 Kč za průkaz energetické náročnosti budovy, 8 400 Kč za projektovou dokumentaci ústředního vytápění, vnitřního plynovodu a zdravotechniky a 2 100 Kč za stanovení radonového indexu, tedy celkem 83 005 Kč. Tvrdil, že tyto náklady vynaložil pouze v důsledku požadavků stavebního úřadu, a že je proto dána příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Současně zdůrazňoval, že nejde o nárok z nezákonného rozhodnutí, nýbrž o nárok z nesprávného úředního postupu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), neboť škoda měla vzniknout již samotným procesním postupem správního orgánu v průběhu řízení.
Vyjádření vedlejší účastnice
4. Vedlejší účastnice se v řízení plně připojila k tvrzením a návrhu žalobce a setrvala na stanovisku, že v projednávané věci jde o odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem stavebního úřadu při projednávání žádosti žalobce a vedlejší účastnice o dodatečné povolení stavby ze dne datum. Uváděla, že stavební úřad od datum posuzoval věc v širším rozsahu, než odpovídalo podané žádosti, a vyžadoval doplnění projektové dokumentace vztahující se fakticky k rekonstrukci celého objektu, nikoli pouze k dodatečnému povolení již provedených stavebních prací. Právě v tomto postupu vedlejší účastnice spatřovala nesprávný úřední postup, a to i přesto, že následně ve věci bylo vydáno rozhodnutí, neboť za nesprávný úřední postup považovala i takový postup orgánu veřejné moci, který je v rozporu s právními předpisy, byť primárně nespočívá ve vydání rozhodnutí. Poukazovala přitom na rozhodnutí Orgán veřejné moci ze dne datum, č. j. číslo jednací, jímž bylo rozhodnutí stavebního úřadu zrušeno pro vadu řízení spočívající v tom, že stavební úřad po dobu delší než čtyři roky projednával věc v rozsahu, o který žadatelé nepožádali.
5. Vedlejší účastnice dále tvrdila, že v přímé příčinné souvislosti s tímto nesprávným úředním postupem byl žalobce nucen vynaložit náklady na pořízení dokumentace a souvisejících podkladů, které pro původní předmět řízení nebyly potřebné a nebyly využitelné, konkrétně 65 000 Kč za architektonicko-stavební řešení, 7 505 Kč za průkaz energetické náročnosti budovy, 8 400 Kč za projekt ústředního vytápění a plynoinstalace a 2 100 Kč za stanovení radonového indexu, tedy celkem 83 005 Kč. K výhradě žalované vůči částce 65 000 Kč vedlejší účastnice uváděla, že tato částka představuje pouze tu část ceny dokumentace, která se týkala prací provedených po datum v návaznosti na rozšířené požadavky stavebního úřadu. Současně namítala, že nárok nebyl promlčen, neboť běh promlčecí lhůty byl stavěn nejprve v souvislosti s dřívější žádostí o odškodnění a následně i v souvislosti se žádostí ze dne datum o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem, kterou žalovaná odmítla sdělením doručeným dne datum. Vedlejší účastnice proto navrhovala, aby soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobci požadovanou částku s příslušenstvím.
Vyjádření žalované
6. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Uváděla, že odpovědnost státu podle zákona č. 82/1998 Sb. předpokládá existenci škody, odpovědnostního titulu a příčinné souvislosti mezi nimi, přičemž tyto předpoklady musí poškozený prokázat. Zdůrazňovala, že zákon důsledně rozlišuje mezi odpovědností za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím a odpovědností za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem a že vady vlastní rozhodovací činnosti správního orgánu, které se promítnou do obsahu rozhodnutí a vedou k jeho zrušení, nelze současně podřazovat pod nesprávný úřední postup. Podle žalované žalobce sice označuje za škodní událost rozšíření předmětu žádosti o dodatečné povolení stavby a vyžádání širší projektové dokumentace, tento postup však vyústil ve vydání rozhodnutí Orgán veřejné moci, stavebního úřadu, ze dne datum, č. j. číslo jednací, a bezprostředně se odrazil v jeho obsahu. Jde tedy podle žalované případ, který lze posuzovat pouze z hlediska odpovědnosti za nezákonné rozhodnutí, nikoli jako samostatný nesprávný úřední postup.
7. Žalovaná dále poukazovala na to, že rozhodnutí Orgán veřejné moci ze dne datum, č. j. číslo jednací, sice zrušilo rozhodnutí stavebního úřadu pro vadu řízení spočívající v nepřípustném rozšíření původní žádosti, avšak takový vadný postup byl podle jejího názoru zhojen právě v odvolacím řízení. Současně uváděla, že již dříve předběžně posuzovala obdobný nárok žalobce uplatněný z titulu nezákonného rozhodnutí a tento nárok odmítla sdělením Jméno žalovaného ze dne datum, č. j. číslo jednací, protože zákon č. 82/1998 Sb. nespojuje vznik odpovědnosti státu se zrušením prvoinstančního správního rozhodnutí na základě odvolání, jestliže toto rozhodnutí nenabylo právní moci ani nebylo předběžně vykonatelné. Ve vztahu k nyní projednávanému nároku žalovaná tedy uzavírala, že vznik škody způsobené nezákonným rozhodnutím ani nesprávným úředním postupem prokázán nebyl.
8. Vedle toho žalovaná v řízení zpochybnila část uplatněné škody ve výši 65 000 Kč doloženou příjmovým pokladním dokladem č. hodnota ze dne datum. Uváděla, že z faktury založené do spisu vyplývá, že plnění bylo hrazeno zálohami již dne datum, datum a datum, tedy ještě před tvrzeným nesprávným úředním postupem stavebního úřadu, a proto tato částka neodpovídá z časových důvodů tvrzené škodě. Z procesní opatrnosti dále vznesla námitku promlčení s tím, že žalobce se o tvrzené škodě dozvěděl nejpozději rozhodnutím Orgán veřejné moci ze dne datum, č. j. číslo jednací, a nárok na náhradu škody byl uplatněn až dne datum, tedy po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. K tvrzení vedlejší účastnice o stavení promlčecí doby žalovaná namítala, že dřívější žádost o odškodnění se týkala jiného nároku, a to nároku z titulu nezákonného rozhodnutí.
Skutkový stav
9. Z výzvy Orgán veřejné moci, stavebního úřadu, ze dne datum vyplývá, že žalobce a vedlejší účastnice podali dne datum žádost o dodatečné povolení stavby označené jako „Stavební úpravy objektu č. p. č.p., adresa, na pozemku st. p. č. parc. v katastrálním území adresa, přičemž dnem podání žádosti bylo zahájeno řízení o dodatečném povolení stavby. Dále z ní vyplývá, že stavební úřad shledal předloženou žádost jako nedostatečný podklad pro posouzení záměru a vyzval žalobce a vedlejší účastnici, aby nejpozději do datum doplnili žádost tak, aby byla v souladu s vyhláškou č. 503/2006 Sb., a aby předložili projektovou dokumentaci stavby vypracovanou podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., včetně dokladové části, ve dvou paré, přičemž projektová dokumentace a všechny její části měly být zpracovány autorizovanou osobou. Z výzvy dále vyplývá, že při neodstranění nedostatků žádosti ve stanovené lhůtě mělo být řízení podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastaveno.
10. Z podání žalobce a vedlejší účastnice ze dne datum vyplývá, že v návaznosti na výzvu Orgán veřejné moci, stavebního úřadu, ze dne datum doplnili žádost o dodatečné povolení stavby „Stavební úpravy objektu č. p. č.p., adresa“ o architektonicko-stavební řešení, závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany a závazné stanovisko Orgán veřejné moci. Současně uvedli, že závazné stanovisko Orgán veřejné moci, stavebního úřadu, oddělení územního plánování a státní památkové péče, bude dodáno dodatečně po jeho vydání.
11. Ze sdělení Orgán veřejné moci, stavebního úřadu, ze dne datum vyplývá, že v řízení o dodatečném povolení stavby „Stavební úpravy objektu č. p. č.p., adresa“, které bylo podle tohoto sdělení přerušeno usnesením ze dne datum, stavební úřad sdělil žalobci a vedlejší účastnici, že projektová dokumentace stavby „Stavební úpravy rodinného domu č. p. č.p., na parc. č. st. č. parc., k. ú. adresa“, předložená dne datum, neodpovídá požadavkům dle výzvy k doplnění žádosti ze dne datum. Dále z tohoto sdělení vyplývá, že lhůta k doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby stanovená výzvou ze dne datum zůstala zachována a žádost bylo možné doplňovat po celou dobu jejího běhu, nejpozději do datum.
12. Z emailu tituly před jménem jméno FO ze dne datum vyplývá, že při konzultaci konané dne datum bylo sděleno, že dokumentace předložená dne datum neodpovídá požadavkům stanoveným ve výzvě ze dne datum a že do datum je třeba předložit společnou dokumentaci pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 499/2006 Sb., a to v částech A, B, C, D a E. Z emailu dále vyplývá konkretizace požadavků na jednotlivé části dokumentace, včetně souhrnné technické zprávy, situačních výkresů, dokumentace objektů a technických a technologických zařízení a dokladové části, v níž měla být mimo jiné závazná stanoviska dotčených orgánů, stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury a podle okolností i průkaz energetické náročnosti budovy a další podklady. Z emailu dále vyplývá upozornění na další nedostatky dosud předložené dokumentace, například požadavek předkládat vše v originále s razítkem a podpisem, sjednotit dataci zpráv a výkresů, nezakreslovat vikýř, pokud v současné době neexistuje, okótovat tloušťku zdí, vyjasnit charakter štítových zdí a v pohledech zakreslit i vedlejší stavby. Současně je v emailu uvedeno, že jde pouze o nástin nedostatků a další případné nedostatky budou konzultovány až podle dokumentace doložené dle přílohy č.Anonymizováno4 vyhlášky č. 499/2006 Sb.
13. Z podání žalobce a vedlejší účastnice ze dne datum vyplývá, že ve věci žádosti o dodatečné povolení stavby označené jako „Stavební úpravy objektu adresa, č. p. č.p., parc. č. č. parc., k. ú. adresa“ uváděli, že dne datum již doložili projektovou dokumentaci ve dvou paré, závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany a závazné stanovisko Orgán veřejné moci. Dále z tohoto podání vyplývá, že dne datum dokládali projektovou dokumentaci ve dvou paré, statické posouzení havarijního stavu společnosti právnická osoba datované datum, statické posouzení havarijního stavu, dodatek č. 1, společnosti právnická osoba datovaný datum, statické posouzení stavebních úprav - změna stropní konstrukce společnosti právnická osoba datované 9/2016 a barevný výkres č. 3 skladba stropu nad 2 NP s datem 10/2015, průkaz energetické náročnosti budovy vypracovaný jméno FO datovaný datum, stanovení radonového indexu pozemku společnosti právnická osoba datované datum, dokumentaci ústředního vytápění D.1.4a vypracovanou tituly před jménem jméno FO datovanou 10/2016, dokumentaci zařízení silnoproudé a slaboproudé D.1.4 vypracovanou jméno FO datovanou 08/2016, dokumentaci vnitřního plynovodu D.1.4f vypracovanou tituly před jménem jméno FO datovanou 10/2016, dokumentaci zdravotechniky D.1.4e vypracovanou tituly před jménem jméno FO datovanou 10/2016, stanovisko odboru správy majetku města a služeb obec datované datum a koordinované závazné stanovisko odboru životního prostředí města obec datované datum.
14. Ze seznámení Orgán veřejné moci, stavebního úřadu, s podklady rozhodnutí ze dne datum vyplývá, že v řízení o dodatečném povolení stavby zahájeném dne datum na základě žádosti žalobce a vedlejší účastnice byla stavba popsána jako změna dokončené stavby částečně podsklepeného, řadového, dvoupodlažního rodinného domu č. p. č.p., konkrétně jako nástavba, přístavba a stavební úpravy spojené s celkovou rekonstrukcí budovy a se změnou užívání. Dále z tohoto dokumentu vyplývá, že stavební úřad považoval žádost i po dalším doplnění podkladů, naposledy dne datum, za neúplnou, neboť podle něj stále chyběla projektová dokumentace stavby dle přílohy č. 4 vyhlášky č. 499/2006 Sb. v souladu s dalšími právními předpisy, přičemž v dokumentu jsou rozepsány konkrétní vytýkané nedostatky této dokumentace, dále souhlasy nebo smlouvy vlastníků sousedních budov, nová či zaktualizovaná stanoviska dotčených orgánů, vyjádření vlastníků sítí veřejné infrastruktury a originál či ověřená kopie stanoviska Orgán veřejné moci a smlouvy s městem obec. Z dokumentu dále vyplývá, že stavební úřad účastníkům sdělil, že v řízení nebyly shromážděny potřebné podklady pro vydání rozhodnutí a že proto řízení zastaví. Současně jim poskytl možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí nebo navrhnout jejich doplnění do 15 dnů od doručení tohoto seznámení.
15. Z usnesení Orgán veřejné moci, stavebního úřadu, ze dne datum vyplývá, že tímto usnesením bylo podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastaveno řízení zahájené dne datum na základě žádosti žalobce a vedlejší účastnice o dodatečné povolení stavby označené jako „Stavební úpravy objektu č. p. č.p., adresa, na pozemku parc. č. st. č. parc. v katastrálním území adresa. Z odůvodnění tohoto usnesení vyplývá, že stavební úřad považoval žádost za neúplnou, žalobce a vedlejší účastnici vyzval dne datum k jejímu doplnění a po několika jejich žádostech prodloužil lhůtu k doplnění až do datum. Dále z usnesení vyplývá, že stavební úřad měl za to, že žalobce a vedlejší účastnice neodstranili vady žádosti, zejména nedoložili doplněnou a opravenou projektovou dokumentaci stavby dle přílohy č. 4 vyhlášky č. 499/2006 Sb., přičemž v usnesení jsou blíže rozepsány vytýkané nedostatky této dokumentace, dále nedoložili souhlasy nebo smlouvy vlastníků sousedních budov, nová či zaktualizovaná stanoviska dotčených orgánů, vyjádření vlastníků sítí veřejné infrastruktury a originál nebo ověřenou kopii smlouvy s městem. Z usnesení dále vyplývá, že stavební úřad poukázal na opatření ze dne datum, jímž dal stavebníkům možnost seznámit se s podklady rozhodnutí, a uvedl, že dne datum se žalobce dostavil na stavební úřad a sdělil, že se nemůže seznámit s podklady rozhodnutí z důvodu absence spisového materiálu, který byl zaslán nadřízenému správnímu orgánu. Současně stavební úřad v odůvodnění vyslovil názor, že z tohoto jednání žalobce plyne, že již nehodlá doplňovat požadované náležitosti projektové dokumentace, neboť nepožádal o další prodloužení lhůty a další doplnění již neprovedl.
16. Ze seznámení Orgán veřejné moci, stavebního úřadu, s podklady rozhodnutí ze dne datum vyplývá, že v řízení o dodatečném povolení stavby zahájeném dne datum na základě žádosti žalobce a vedlejší účastnice byla stavba popsána jako změna dokončené stavby částečně podsklepeného, řadového, dvoupodlažního rodinného domu č. p. č.p., konkrétně jako nástavba, přístavba a stavební úpravy spojené s celkovou rekonstrukcí budovy a se změnou užívání. Dále z tohoto dokumentu vyplývá, že stavební úřad považoval žádost i po doplnění podkladů, naposledy dne datum, za neúplnou, neboť podle něj stále chyběla projektová dokumentace stavby dle přílohy č. 4 vyhlášky č. 499/2006 Sb. ve znění platném ke dni datum v souladu s dalšími právními předpisy, přičemž v dokumentu jsou rozepsány konkrétní vytýkané nedostatky této dokumentace, dále souhlasy nebo smlouvy vlastníků sousedních budov, nová či zaktualizovaná stanoviska dotčených orgánů, vyjádření vlastníků sítí veřejné infrastruktury a originál či ověřená kopie smlouvy s městem obec. Z dokumentu dále vyplývá, že stavební úřad účastníkům sdělil, že v řízení nebyly shromážděny potřebné podklady pro vydání rozhodnutí a že proto řízení zastaví. Současně jim poskytl možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí nebo navrhnout jejich doplnění do 15 dnů od doručení tohoto seznámení.
17. Ze sdělení Orgán veřejné moci, stavebního úřadu, ze dne datum vyplývá, že v řízení o dodatečném povolení stavby zahájeném dne datum na základě žádosti žalobce a vedlejší účastnice byla stavba popsána jako změna dokončené stavby částečně podsklepeného, řadového, dvoupodlažního rodinného domu č. p. č.p., konkrétně jako nástavba, přístavba a stavební úpravy spojené s celkovou rekonstrukcí budovy a se změnou užívání. Dále z tohoto sdělení vyplývá, že stavební úřad na základě opatření Orgán veřejné moci ze dne datum opětovně zjistil, že žádost ani po doplnění podkladů, naposledy dne datum, neobsahuje požadované náležitosti, zejména projektovou dokumentaci stavby dle přílohy č. 4 vyhlášky č. 499/2006 Sb., přičemž v dokumentu jsou rozepsány konkrétní vytýkané nedostatky této dokumentace, dále souhlasy nebo smlouvy vlastníků sousedních budov, nová či zaktualizovaná stanoviska dotčených orgánů, vyjádření vlastníků sítí veřejné infrastruktury a originál či ověřenou kopii smlouvy s městem obec. Ze sdělení dále vyplývá, že stavební úřad výslovně upozornil, že uvedený výčet dokladů a podkladů není taxativní, neboť z předložených dokladů a podkladů mohou vyplynout nové skutečnosti a požadavky pro zjištění skutečného stavu věci. Dále z něj vyplývá, že pokud stavebník v uvedené lhůtě nedoplní stanovené doklady a podklady, stavební úřad žádost zamítne, a že žalobci a vedlejší účastnici byla současně dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí nebo je doplnit do 10 dnů od doručení tohoto sdělení.
18. Z podání žalobce ze dne datum vyplývá, že doplňoval podání ve věci vedené pod spisovou značkou spisová značka o smlouvu o realizaci stavby č. hodnota, závazné stanovisko Orgán veřejné moci, závazné stanovisko Anonymizováno, druhé paré zdravotechniky, druhé paré ústředního vytápění, další druhé paré blíže nečitelně označené dokumentace a dvě paré zařízení silnoproudé a slaboproudé elektrotechniky.
19. Z rozhodnutí Orgán veřejné moci, stavebního úřadu, ze dne datum, č. j. číslo jednací, vyplývá, že stavební úřad zamítl žádost žalobce a vedlejší účastnice o dodatečné povolení stavby „Stavební úpravy objektu č. p. č.p., č. parc., na pozemcích parc. č. st. č. parc. a č. parc. v katastrálním území adresa. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že stavební úřad považoval žádost podanou dne datum za neúplnou, vyzval žalobce a vedlejší účastnici dne datum k jejímu doplnění a po několika jejich žádostech prodloužil lhůtu k doplnění až do datum. Dále z rozhodnutí vyplývá, že stavební úřad měl za to, že ani po dalších doplněních podkladů, naposledy dne datum, nebyly odstraněny vady žádosti, zejména nedoložení doplněné a opravené projektové dokumentace dle přílohy č. 4 vyhlášky č. 499/2006 Sb., nedoložení souhlasů nebo smluv vlastníků sousedních budov, nových či zaktualizovaných stanovisek dotčených orgánů a vyjádření vlastníků sítí veřejné infrastruktury. Z rozhodnutí dále vyplývá, že stavební úřad uvedl, že projektová dokumentace ani po doplněních podle jeho názoru neprokazuje soulad stavby s § 129 odst. 3 stavebního zákona, zejména z hlediska souladu s územně plánovací dokumentací a obecnými požadavky na výstavbu, a že proto žádost podle § 51 odst. 3 správního řádu zamítl. Současně z rozhodnutí vyplývá, že stavební úřad v odůvodnění popsal předchozí procesní postup, včetně zastavení řízení dne datum, následného autoremedurního zrušení tohoto usnesení dne datum, dalších odvolání, opatření proti nečinnosti a svého názoru, že žalobce jednal obstrukčně a neposkytoval potřebnou součinnost.
20. Z rozhodnutí Orgán veřejné moci, odboru územního plánování a stavebního řádu, oddělení stavebního řádu, ze dne datum, č. j. číslo jednací, vyplývá, že tímto rozhodnutím bylo zrušeno rozhodnutí Orgán veřejné moci, stavebního úřadu, ze dne datum, č. j. číslo jednací, kterým byla zamítnuta žádost žalobce a vedlejší účastnice o dodatečné povolení stavby „Stavební úpravy objektu č. p. 129, Masarykovo náměstí“ na pozemku st. p. 196 a parc. č. hodnota v katastrálním území adresa, a věc byla vrácena správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání. Dále z tohoto rozhodnutí vyplývá, že odvolací správní orgán shledal vadu řízení spočívající v tom, že v průběhu řízení byla původní žádost stavebníků rozšířena, přestože podle § 45 odst. 4 správního řádu lze v průběhu řízení předmět žádosti pouze zúžit nebo vzít žádost zpět. Z rozhodnutí dále vyplývá, že odvolací správní orgán dospěl k závěru, že z podané žádosti a jejích příloh je zřejmé, že žádost byla podána za účelem dodatečného povolení statického zabezpečení objektu č. p. č.p., které bylo provedeno v rozporu s pravomocným rozhodnutím stavebního úřadu o nařízení nutných zabezpečovacích prací. Současně z tohoto rozhodnutí vyplývá, že pro nové projednání věci odvolací správní orgán stavebnímu úřadu uložil zjistit, zda byly na objektu provedeny pouze stavební práce směřující ke statickému zabezpečení domu, a pokud ano, projednat žádost v tomto rozsahu, zatímco v případě stavebních prací přesahujících rámec pouhého statického zabezpečení uvedl možnost jejich samostatného posouzení nebo vyzvání stavebníků k podání samostatné žádosti o dodatečné povolení stavby. Dle doložky právní moci vyznačené na první straně vyhotovení daného rozhodnutí toto nabylo právní moci dne datum.
21. Z příjmového pokladního dokladu č. hodnota ze dne datum vyplývá, že byl vystaven příjmový pokladní doklad na částku 65 000 Kč označenou jako „Celkem Kč 65.000“. Dále z něj vyplývá, že jako účel platby je uveden doplatek za projekt týkající se domu č. p. č.p. na pozemku p. p. č. st. č. parc..
22. Z faktury – daňového dokladu č. hodnota vystavené jméno FO dne datum vyplývá, že jméno FO fakturoval žalobci a vedlejší účastnici částku 7 505 Kč za vypracování průkazu energetické náročnosti budovy pro akci „RD adresa“. Z faktury dále vyplývá, že forma úhrady byla hotově, datum vystavení, splatnosti i uskutečnění plnění je datum a že dodavatel není plátcem DPH.
23. Z příjmového dokladu č. hodnota ze dne datum vystaveného tituly před jménem jméno FO vyplývá, že byla přijata částka 8 400 Kč od žalobce. Dále z dokladu vyplývá, že účel platby souvisel s vypracováním projektu ústředního vytápění a plynoinstalace pro rodinný dům č. p. č.p. v obec.
24. Z faktury – daňového dokladu č. hodnota vystavené společností právnická osoba dne datum vyplývá, že žalobci byla fakturována částka 2 100 Kč za stanovení radonového indexu na pozemku parc. č. č. parc. v katastrálním území adresa. Z faktury dále vyplývá, že součástí účtované částky byla i dobírka ve výši 100 Kč, forma úhrady byla dobírkou, datum splatnosti bylo datum a na faktuře je uvedeno, že byla uhrazena dobírkou.
25. Ze sdělení Orgán veřejné moci, odboru stavebního úřadu a životního prostředí, oddělení stavební úřad, ze dne datum vyplývá, že bylo vypracováno pro Jméno žalovaného jako stanovisko k nároku žalobce a vedlejší účastnice na náhradu škody uplatněnému v souvislosti s řízením o dodatečném povolení stavby vedeným pod sp. zn. spisová značka. Z tohoto dokumentu vyplývá, že stavební úřad považoval nárok na náhradu škody za nedůvodný a uváděl, že mu není zřejmé, o jaké nezákonné rozhodnutí má jít, neboť rozhodnutí o zamítnutí žádosti ze dne datum nenabylo právní moci. Dále z něj vyplývá právní názor stavebního úřadu, že řízení o dodatečném povolení stavby je návrhovým řízením ovládaným dispoziční zásadou, že k oznámení zahájení řízení účastníkům a dotčeným orgánům podle jeho tvrzení nikdy nedošlo a že řízení se stále nacházelo ve fázi doplňování a shromažďování podkladů. Z dokumentu dále vyplývá, že stavební úřad tvrdil, že podatelé sami vymezili předmět řízení tím, že po výzvě k doložení projektové dokumentace podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb. předložili dne datum neúplnou projektovou dokumentaci pro společné územní rozhodnutí a stavební povolení, která se týkala celkové rekonstrukce objektu č. p. č.p., včetně přístavby a nástavby. V návaznosti na to dokument uvádí, že při konzultaci dne datum byl žalobce neoficiálně emailem poučen o nedostatcích dokumentace a o požadavku na její úpravu jako projektové dokumentace pro společné povolení podle přílohy č. hodnota vyhlášky č. 499/2006 Sb. Z tohoto sdělení dále vyplývá, že stavební úřad výslovně nesouhlasil s tvrzením, že by sám rozšířil žádost o dodatečné povolení stavby na rekonstrukci celého objektu, a naopak tvrdil, že předmět řízení si vymezili sami podatelé. Současně dokument obsahuje tvrzení stavebního úřadu, že náklady na projektovou dokumentaci a související položky nesou pouze podatelé jako objednatelé dokumentace, že stavební úřad postupoval v souladu s právními předpisy a že podatelé podle jeho názoru po celou dobu řízení jednali obstrukčně. Dále z dokumentu vyplývá informace o dalších řízeních vztahujících se ke stavbě č. p. č.p., konkrétně o řízení o návrhu na zastavení správní exekuce vedeném u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. spisová značka a o dalších dvou řízeních vedených u téhož soudu pod sp. zn. spisová značka a spisová značka.
26. Z odpovědi Jméno žalovaného ze dne datum vyplývá, že žalobce a vedlejší účastnice uplatnili dne datum, následně doplněním dne datum, nárok na náhradu škody ve výši 158 005 Kč, přičemž tvrdili, že škoda byla způsobena nezákonným rozhodnutím Orgán veřejné moci, stavebního úřadu. Dále z tohoto dokumentu vyplývá, že Jméno žalovaného shrnulo průběh správního řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby od podání žádosti dne datum až po zrušení rozhodnutí stavebního úřadu ze dne datum rozhodnutím Orgán veřejné moci ze dne datum. Z odpovědi dále vyplývá, že Jméno žalovaného reprodukovalo stanovisko stavebního úřadu, podle něhož si předmět řízení vymezili sami žadatelé tím, že po výzvě k doložení projektové dokumentace předložili dokumentaci pro rekonstrukci celého objektu, a stanovisko krajského úřadu, podle něhož náklady na dokumentaci týkající se objektu č. p. č.p. nepovažuje za nadbytečné a neúčelné. Z tohoto dokumentu dále vyplývá právní názor Jméno žalovaného, že uplatněný nárok byl posuzován jako nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, přičemž podmínky odpovědnosti státu podle § 7 a § 8 zákona č. 82/1998 Sb. nebyly splněny, protože rozhodnutí stavebního úřadu ze dne datum bylo zrušeno na základě odvolání ještě před nabytím právní moci a nebylo ani vykonatelné bez ohledu na právní moc. Jméno žalovaného proto nárok žalobce a vedlejší účastnice na náhradu škody ve výši 158 005 Kč odmítlo.
27. Ze žádosti žalobce a vedlejší účastnice o odškodnění za nesprávný úřední postup ze dne datum a z jejích příloh vyplývá, že vůči Jméno žalovaného uplatnili nárok na náhradu škody ve výši 83 005 Kč podle zákona č. 82/1998 Sb. s tvrzením, že škoda jim vznikla v souvislosti s postupem Orgán veřejné moci, stavebního úřadu, při projednávání žádosti o dodatečné povolení stavby podané dne datum. V žádosti tvrdí, že původní žádost směřovala k dodatečnému povolení stavebních úprav souvisejících se statickým zabezpečením objektu, avšak stavební úřad po výzvě ze dne datum a po následné konzultaci dne datum požadoval dokumentaci podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 499/2006 Sb. v rozsahu přesahujícím původní žádost, čímž podle nich došlo k nepřípustnému rozšíření předmětu řízení. Dále z tohoto dokumentu vyplývá, že žalobce a vedlejší účastnice odkazují na rozhodnutí Orgán veřejné moci ze dne datum, č. j. číslo jednací, které podle textu žádosti zrušilo rozhodnutí stavebního úřadu pro vadu řízení spočívající v rozšíření původní žádosti. Současně v žádosti označují za škodu částku 65 000 Kč za projektovou dokumentaci, 7 505 Kč za průkaz energetické náročnosti budovy, 8 400 Kč za projektovou dokumentaci ústředního vytápění, vnitřního plynovodu a zdravotechniky a 2 100 Kč za stanovení radonového indexu. Z dokumentu dále vyplývá, že jako přílohy byly připojeny mimo jiné kopie faktury společnosti právnická osoba č. hodnota, faktury jméno FO č. hodnota, příjmového pokladního dokladu č. hodnota ze dne datum, rozhodnutí Orgán veřejné moci ze dne datum, výzvy k doplnění žádosti ze dne datum, sdělení stavebního úřadu ze dne datum, sdělení stavebního úřadu ze dne datum, seznámení s podklady rozhodnutí ze dne datum a datum, usnesení o zastavení řízení ze dne datum a doplnění podání ze dne datum, datum, datum a datum.
28. Z doručenky datové zprávy ID hodnota vyplývá, že žádost o odškodnění za nesprávný úřední postup odeslaná žalobcem byla i s přílohami doručena žalované dne datum.
29. Z odpovědi Jméno žalovaného ze dne datum vyplývá, že žalobce a vedlejší účastnice uplatnili u Jméno žalovaného dne datum nárok na náhradu škody ve výši 83 005 Kč s tvrzením, že škoda byla způsobena nesprávným úředním postupem Orgán veřejné moci, stavebního úřadu, spočívajícím v požadování nadbytečných a neúčelných dokumentů k žádosti o dodatečné povolení stavby. Dále z tohoto dokumentu vyplývá, že Jméno žalovaného na základě žádosti, stanovisek a spisového materiálu stavebního úřadu a Orgán veřejné moci shrnulo průběh správního řízení od podání žádosti dne datum, přes výzvu k doplnění žádosti ze dne datum, další doplňování podkladů, zastavení řízení, jeho následné pokračování, zamítnutí žádosti rozhodnutím stavebního úřadu ze dne datum a zrušení tohoto rozhodnutí Orgán veřejné moci dne datum. Z odpovědi dále vyplývá, že Jméno žalovaného reprodukovalo stanovisko stavebního úřadu, podle něhož předmět řízení nebyl rozšířen z jeho libovůle, nýbrž tím, že žadatelé sami doložili projektovou dokumentaci k rekonstrukci celého objektu, a stanovisko Orgán veřejné moci, podle něhož náklady na dokumentaci k objektu č. p. č.p. nepovažuje za nadbytečné a neúčelné, neboť měly sloužit nejen k dodatečnému povolení již provedeného zabezpečení stavby, ale i k dalšímu dodatečnému povolení změn stavby a k běžnému stavebnímu povolení stavebních úprav směřujících k rekonstrukci objektu. Z dokumentu dále vyplývá právní názor Jméno žalovaného, že tvrzené pochybení stavebního úřadu, spočívající v rozšíření předmětu žádosti, vedlo k vydání rozhodnutí a promítlo se do jeho obsahu, takže je lze posuzovat pouze z hlediska odpovědnosti za nezákonné rozhodnutí, nikoli jako samostatný nesprávný úřední postup. Současně z něj vyplývá, že Jméno žalovaného již dříve odmítlo obdobný nárok uplatněný z titulu nezákonného rozhodnutí s odůvodněním, že zrušení prvoinstančního rozhodnutí, které nenabylo právní moci ani nebylo předběžně vykonatelné, nezakládá odpovědnost státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. Jméno žalovaného proto nárok žalobce a vedlejší účastnice na náhradu škody ve výši 83 005 Kč odmítlo.
30. Z doručenky datové zprávy ID hodnota vyplývá, že odpověď Jméno žalovaného ze dne datum byla téhož dne doručena žalobci.
31. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud nic rozhodného pro posouzení skutkového stavu. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že prokazují zjištěný skutkový stav a další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Na základě výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
Žalobce a vedlejší účastnice podali dne datum u Orgán veřejné moci, stavebního úřadu, žádost o dodatečné povolení stavby označené jako „Stavební úpravy objektu č. p. č.p., adresa, na pozemku st. p. č. parc. v katastrálním území adresa, čímž bylo zahájeno řízení o dodatečném povolení stavby. Výzvou Orgán veřejné moci, stavebního úřadu, ze dne datum byli vyzváni k doplnění žádosti projektovou dokumentací podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb. a dalšími podklady do datum. Dne datum žádost doplnili o architektonicko-stavební řešení a dvě závazná stanoviska. Sdělením ze dne datum stavební úřad oznámil, že takto předložená dokumentace požadavkům výzvy neodpovídá. Při konzultaci dne datum jim pak bylo sděleno, že je třeba předložit společnou dokumentaci pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 499/2006 Sb. v částech A až E, včetně dalších konkretizovaných podkladů.
Dne datum žalobce a vedlejší účastnice předložili další podklady, zejména projektovou dokumentaci ve dvou paré, statická posouzení, průkaz energetické náročnosti budovy datovaný datum, stanovení radonového indexu datované datum a dokumentaci technických zařízení budovy, včetně ústředního vytápění, vnitřního plynovodu a zdravotechniky datované 10/2016. V seznámení s podklady rozhodnutí ze dne datum a ze dne datum, ve sdělení ze dne datum, v usnesení ze dne datum a následně i v rozhodnutí Orgán veřejné moci, stavebního úřadu, ze dne datum, č. j. číslo jednací, stavební úřad vycházel z toho, že předmětem projednávání je změna dokončené stavby částečně podsklepeného, řadového, dvoupodlažního rodinného domu č. p. č.p. spočívající v nástavbě, přístavbě a stavebních úpravách spojených s celkovou rekonstrukcí budovy a se změnou užívání, a opakovaně požadoval zejména projektovou dokumentaci podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 499/2006 Sb., souhlasy nebo smlouvy vlastníků sousedních budov, stanoviska dotčených orgánů a vyjádření vlastníků sítí veřejné infrastruktury. Po dalším doplnění podání žalobcem dne datum byla uvedeným rozhodnutím ze dne datum žádost zamítnuta.
Rozhodnutím Orgán veřejné moci, odboru územního plánování a stavebního řádu, oddělení stavebního řádu, ze dne datum, č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum, bylo toto rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání. Odvolací správní orgán v tomto rozhodnutí uvedl, že v průběhu řízení byla původní žádost rozšířena, a vyšel z toho, že žádost byla podána za účelem dodatečného povolení statického zabezpečení objektu č. p. č.p..
V souvislosti s uvedeným řízením byly vystaveny tyto doklady o nákladech: příjmový doklad č. hodnota ze dne datum na 8 400 Kč za vypracování projektu ústředního vytápění a plynoinstalace pro rodinný dům č. p. č.p. v obec, faktura jméno FO č. hodnota ze dne datum na 7 505 Kč za vypracování průkazu energetické náročnosti budovy pro akci „RD adresa“, faktura společnosti právnická osoba č. hodnota ze dne datum na 2 100 Kč za stanovení radonového indexu na pozemku parc. č. č. parc. v katastrálním území adresa a příjmový pokladní doklad č. hodnota ze dne datum na 65 000 Kč jako doplatek za projekt týkající se domu č. p. č.p. na pozemku parc. č. st. č. parc..
Žalobce a vedlejší účastnice následně uplatnili u Jméno žalovaného dne datum, doplněním dne datum, nárok na náhradu škody ve výši 158 005 Kč, který byl odpovědí Jméno žalovaného ze dne datum odmítnut. Dne datum pak u Jméno žalovaného uplatnili nárok na náhradu škody ve výši 83 005 Kč z důvodu tvrzeného nesprávného úředního postupu, který byl Jméno žalovaného doručen dne datum. Odpovědí Jméno žalovaného ze dne datum byl i tento nárok odmítnut a téhož dne byl žalobci doručen.
Právní hodnocení
32. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Podle § 13 odst. 2 téhož zákona má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
33. Podle § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle § 31 odst. 2 téhož zákona může poškozený uplatnit náhradu nákladů řízení jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.
34. Podle § 79 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, jsou náklady řízení zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně správního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné a odměna za zastupování. Podle § 79 odst. 3 správního řádu přitom platí, že nestanoví-li zákon jinak, nese správní orgán a účastník své náklady.
35. Žalobce v projednávané věci požadoval částku 83 005 Kč jako náhradu škody, která měla spočívat v nákladech na projektovou dokumentaci, průkaz energetické náročnosti budovy, projekt technických zařízení a stanovení radonového indexu, tedy v nákladech vynaložených v souvislosti s řízením o žádosti o dodatečné povolení stavby. Již ze skutkových zjištění plyne, že šlo o podklady pořizované a předkládané v průběhu původního správního řízení za účelem doložení vlastní žádosti žalobce a vedlejší účastnice.
36. Soud má za to, že takto vymezené výdaje nelze považovat za škodu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Jde svou povahou o náklady původního správního řízení, respektive o náklady na opatření podkladů pro rozhodnutí správního orgánu. Nejde o náklady vynaložené na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí ani o náklady vynaložené na nápravu nesprávného úředního postupu, nýbrž o náklady vynaložené v průběhu samotného řízení o žádosti žalobce.
37. Tento závěr odpovídá ustálené judikatuře. K tomu srov. zejména stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2016, sp. zn. Cpjn 31/2014, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2012, sp. zn. 25 Cdo 3092/2010, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2025, sp. zn. 30 Cdo 713/2025, a usnesení Ústavního soudu ze dneAnonymizováno9. 4. 2024, sp. zn. I. ÚS 563/24.
38. Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2016, sp. zn. Cpjn 31/2014, výslovně uvádí, že „v obecné rovině platí, že nárok na náhradu nákladů řízení má základ v právu procesním a vzniká teprve na základě pravomocného rozhodnutí orgánu (soudu), které má v tomto směru konstitutivní povahu; výrok o náhradě nákladů je zpravidla závislý na rozhodnutí ve věci samé a je výrazem procesního vypořádání vztahu účastníků řízení ohledně vynaložených nákladů. Povinnost nahradit náklady řízení vzniká pouze příslušným rozhodnutím, aniž by bylo možno se této náhrady domáhat z titulu odpovědnosti za škodu“. Tím Nejvyšší soud zřetelně odlišil procesní nárok na náhradu nákladů řízení od nároku na náhradu škody.
39. Tamtéž Nejvyšší soud zdůraznil, že „podle § 31 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu“, a dále, že „novela zákona č. 82/1998 Sb., provedená zákonem č. 160/2006 Sb., však hovoří pouze o nákladech řízení, které poškozený účelně vynaložil na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu“. Uvedené závěry se sice týkaly jiného procesního typu věci, jejich argumentace je však obecná a plně použitelná i v poměrech projednávaného sporu.
40. Nejvyšší soud v témže stanovisku dále uzavřel, že „umožňuje-li tedy procesní předpis, v posuzovaném případě zákon o Ústavním soudu, náhradu nákladů řízení, avšak příslušný orgán státu v řízení účastníkům tuto náhradu z jakéhokoli důvodu nepřiznal, není možné, aby se účastník řízení domáhal náhrady nákladů takového řízení cestou žaloby proti státu z titulu náhrady škody způsobené výkonem veřejné moci“. Dále výslovně uvedl, že „nárok na náhradu škody spočívající v nákladech řízení může poškozený vůči státu uplatnit jen tehdy, jestliže mu takové náklady skutečně vznikly a současně nebyly zároveň vypořádány v dotčeném řízení. Zákon tedy vylučuje náhradu tam, kde buď již náhrada nákladů byla v původním řízení přiznána, nebo sice přiznána nebyla, avšak poškozený měl možnost uplatnit nárok na náhradu nákladů řízení na základě procesních předpisů.“
41. Na uvedené závěry navazuje i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2012, sp. zn. 25 Cdo 3092/2010, podle něhož „pokud procesní předpis (správní řád) náhradu nákladů řízení upravuje, avšak správní orgán v příslušném řízení účastníkům (z jakéhokoli důvodu) tuto náhradu nepřiznal, není možné, aby účastník správního řízení, jímž byla v daném případě žalobkyně, dosáhl náhrady nákladů takového řízení cestou občanskoprávní žaloby, jinak by docházelo k obcházení příslušné zvláštní právní úpravy náhrady nákladů řízení, což by v konečném důsledku představovalo nepřípustný zásah do pravomoci příslušného orgánu“.
42. V projednávané věci žalobce neuplatňuje náklady, které by vynaložil na odklizení nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu, nýbrž náklady, které vynaložil v rámci vlastního řízení o dodatečném povolení stavby. Takové náklady proto nejsou škodou nahraditelnou podle zákona č. 82/1998 Sb. Pakliže by jejich náhradu nyní soud přiznal, nepřípustně by tím ve světle výše uvedené judikatury zasáhl do pravomoci stavebního úřadu.
43. Za daných okolností soudu nezbývá než žalobu zamítnout.
44. Nad rámec uvedeného je namístě dodat, že i pokud by bylo možno uvažovat o tom, že žalobcem tvrzené náklady představují škodu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., byl by uplatněný nárok promlčen. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. se nárok na náhradu škody promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Nejpozději rozhodnutím Orgán veřejné moci ze dne datum, č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum, se žalobce dozvěděl o všech skutkových okolnostech, na nichž svůj nárok staví, i o subjektu, který má podle jeho názoru za tvrzenou škodu odpovídat. Tříletá subjektivní promlčecí doba by tak měla uplynout dne datum.
45. Žalobce sice argumentuje jejím stavěním v souvislosti s předběžným projednáváním jeho nároku. Toto stavění však podle § 35 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. může trvat nejvýše 6 měsíců. Daná právní úprava přitom nepočítá s opakovaným stavěním, resp. s opakovaným předběžným projednáváním téhož nároku. Stavění promlčecí doby dle § 35 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. může vyvolat pouze první řádné uplatnění nároku dle § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. V projednávané věci tak mohlo konec promlčecí doby odsunout nanejvýš k datum. Žaloba však byla podána až dne datum, tedy zjevně v době, kdy by předmětný nárok již musel být promlčen.
46. Žalovaná námitku promlčení výslovně uplatnila. I z tohoto důvodu proto nebylo možno žalobci požadovaný nárok přiznat. Protože nebyl dán důvod pro přiznání jistiny, nebylo možno žalobci přiznat ani požadovaný úrok z prodlení, a žaloba tak byla jako celek zamítnuta (výrok I.).
47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 800 Kč představující 450 Kč (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 5. 2026, sp. zn. 28 Cdo 2940/2025) za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (podání ze dne datum, příprava na jednání soudu dne datum, účast na něm a podání ze dne datum). Úhrada nákladů žalované byla žalobci a vedlejší účastnici vystupující na jeho straně uložena solidárně (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2024, sp. zn. 25 Cdo 2859/2022)
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalobce a vedlejší účastnice povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.