Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 127/2026-50

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Paloučkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 74 685,39 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni: a) částku ve výši 60 000 Kč

- s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 528,79 Kč vzniklým sazbou 24,12 % ročně z částky 60 000 Kč od 16. 11. 2025 do 13. 2. 2026

- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % z částky 63 528,79 Kč od 8. 3. 2026 do zaplacení

- s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč

b) částku ve výši 223,79 Kč

to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 14 462 Kč,

- co do kapitalizovaného úroku ve výši 7 118,46 Kč za období od 16. 11. 2025 do 13. 2. 2026,

- co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 21 580,46 Kč od 8. 3. 2026 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na náklady v řízení částku 8 339 Kč k rukám advokáta Jméno advokáta, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni: a) částku ve výši 60 000 Kč- s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 528,79 Kč vzniklým sazbou 24,12 % ročně z částky 60 000 Kč od 16. 11. 2025 do 13. 2. 2026- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % z částky 63 528,79 Kč od 8. 3. 2026 do zaplacení- s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kčb) částku ve výši 223,79 Kčto vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 14 462 Kč,- co do kapitalizovaného úroku ve výši 7 118,46 Kč za období od 16. 11. 2025 do 13. 2. 2026,- co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 21 580,46 Kč od 8. 3. 2026 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na náklady v řízení částku 8 339 Kč k rukám advokáta , Jméno advokáta, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně: Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 11. 3. 2026 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni částku 74 685,39 Kč s příslušenstvím, a to z revolvingového úvěru č. hodnota ze dne 19. 6. 2025, kterou uzavřela žalobkyně s žalovaným a na základě níž poskytla žalobkyně žalovanému 75 000 Kč.

2. Platební rozkaz: Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento byl pro nedoručení žalovanému zrušen, když se jednalo o platební rozkaz EPR č. účtu-8 ze dne 21. 4. 2026.

3. Předžalobní výzva: Před podáním žaloby byla žalovanému řádně odeslána předžalobní výzva, a to dne 21. 2. 2026.

4. Rozhodování bez nařízení jednání: Soud postupoval dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), podle kterého „K projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednáním souhlasí“. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil k žalobě ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle , ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud podle jeho souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání.

5. Skutková zjištění soudu: Žalobkyně v řízení prokázala předloženými listinnými důkazy, a to zejména smlouvou o revolvingovém úvěru č. hodnota ze dne 19. 6. 2025, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě, níž žalovaný načerpal úvěr ve výši 75 000 Kč, což žalobkyně prokázala potvrzením o vyplacení úvěru. Ve smlouvě byl sjednáno smluvní úrok ve výši 57,99 % ročně, což však odpovídá sedmi násobku obvyklého úroku uvedeného v systému ARAD k červnu roku 2025, který činil 8,04 % ročně. Sjednaný úrok je tedy v rozporu s dobrými mravy. Mezi účastníky byla sjednána v článku 5.8 smlouvy o úvěru, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky vyčíslená žalobcem na částku 223,39 Kč. Náklady na upomínání za první a druhou upomínku v souladu s článkem 5.4 smlouvy o úvěru činí celkem 1 000 Kč. Žalobkyně soudu sdělila, že žalovaný uhradil čtyři splátky po 3 750 Kč, a to v měsících červenec až říjen roku 2025, celkově tedy 15 000 Kč. Soud tuto zaplacenou částku započetl na jistinu, když z vyplacené částky 75 000 Kč tak žalovaný uhradil 15 000 Kč, zbývá uhradit na jistině 60 000 Kč. Žalobkyně kapitalizovala sjednaný úrok z úvěru na částku 10 647,25 Kč, když tuto částku vypočetla jako částku vzniklou úrokovou sazbou sjednanou ve výši 57,99 % ročně a počítanou z částky 74 462 Kč od 16. 11. 2025 do 13. 2. 2026, zároveň žalobkyně vycházela z toho, že na sjednaný úrok má žalobkyně právo prvních 90 dnů prodlení. Soud však vychází z toho, že kapitalizovaný úrok má činit pouze částku 3 528,79 Kč, neboť obvyklá úroková sazba v době poskytnutí úvěru činila 8,04 % ročně, trojnásobek této částky činí 24,12 % ročně, nikoliv žalobkyní žádaných 57,99 % ročně, když soud sjednanou úrokovou sazbu 57,99 % považuje za sazbu sjednanou v rozporu s dobrými mravy a přiznává tedy trojnásobek obvyklé úrokové sazby částku 24,12 % ročně. Z dlužné jistiny 60 000 Kč činí kapitalizovaný úrok ve výši 24,12 % ročně za období 90 dnů od 16. 11. 2025 do 13. 2. 2026 částku 3 528,79 Kč. Soud nad žádaný kapitalizovaný úrok do přiznaného kapitalizovaného úroku zamítl tedy žalobu co do částky kapitalizovaného úroku 7 118,46 Kč za období od 16. 11. 2025 do 13. 2. 2026, když vycházel nikoliv z částky 74 462 Kč, ale z částky 60 000 Kč, nepřiznal úrokovou sazbu 57,99 % ročně, ale částku 24,12 % ročně. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni i nárok na zákonný úrok z prodlení, když přiznal zákonný úrok z prodlení jak z jistiny 60 000 Kč, tak z kapitalizovaného úroku ve výši 3 528,79 Kč, celkově tedy z částky 63 528,79 Kč v zákonné výši 11,50 % ročně od 8. 3. 2026 do zaplacení. Soud také žalobkyni přiznal náklady spojené s uplatněním pohledávky v souladu se sjednanými podmínkami za dvě upomínky celkem 1 000 Kč a také smluvní pokutu ve výši 223,39 Kč.

6. Zkoumání úvěruschopnosti: Soud po seznámení se s listinnými důkazy vyzval žalobkyni, aby předložila a označila důkazy o prověření příjmů a výdajů žalovaného za období před poskytnutím úvěru, posouzení závazků žalovaného a jejich plnění, posouzení celkové majetkové situace žalovaného. Žalobkyně na výzvu soudu úvěruschopnost a její zkoumání řádným způsobem prokázala, když zkoumala příjmy žalovaného, které podle dokladu o zaměstnání zjištěného z výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěn celkový příjem 33 057 Kč. Žalovaný žádným způsobem nedoložil svůj příjem do částky 89 000 Kč. Žalobkyně tedy vycházela z tohoto příjmu 33 057 Kč měsíčně. Žalovaný také uvedl náklady na bydlení ve výši 2 400 Kč, ani ty nebyly žádným způsobem doloženy, žalobkyně tedy vycházela ze svého matematického modelu a vycházela z výdajů na bydlení 8 000 Kč měsíčně. Žalovaný také deklaroval náklady na domácnost ve výší 3 400 Kč, na jeho bankovním účtu byly však nalezeny náklady ve výši 4 202 Kč. Žalobkyně však vycházela z minimální fixní hodnoty podle svého matematického modelu ve výši 6 000 Kč na domácnost. Žalovaný také deklaroval své finanční závazky ve výši 1 200 Kč měsíčně, žalobkyně na bankovním účtu nalezla finanční závazky ve výši 3 200 Kč měsíčně a z nich vycházela. Celkově dospěla k závěru, že žalovanému zůstává finanční zůstatek ve výši 13 857 Kč, ve sjednaném úvěru byly sjednány splátky 3 750 Kč měsíčně, když vycházela z předpokladu, že žalovaný má dostatečné finanční prostředky na úhradu pravidelných měsíčních splátek. Za této situace dospěl soud k závěru, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a poskytnuté splátky odpovídají jeho majetkovým poměrům. Žalovaný tak byl schopen poskytnutý úvěr splácet ve smyslu , 2 , o spotřebitelském úvěru. Soud při posuzování zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházel i z rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. , dle něhož „Při posuzování úvěruschopnosti dlužnice (spotřebitelky) postupovala žalobkyně (úvěrující) s odbornou péčí, nespokojila se jen s údaji, které úvěrovaná elektronicky vyplnila do žádosti o poskytnutí úvěru, ale jejich správnost si ověřila z vlastních i externích databází. Příjmy i výdaje posuzované posoudila v potřebném rozsahu, vycházela – mimo jiné – i z údajů běžného účtu, který pro dlužnici vedla. Náklady dlužnice zvýšila podle svého ekonomického modelu a dospěla k tomu, že by měla být schopna poskytnutý úvěr splácet.“.

7. Skutkový závěr soudu: Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaný dluží žalobkyni z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota ze dne 19. 6. 2025 na neuhrazené jistině 60 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 528,79 Kč vzniklým sazbou 24,12 % ročně z částky 60 000 Kč od 16. 11. 2025 do 13. 2. 2026, dále dluží žalovaný žalobkyni částku 1 000 Kč za 2x zaslanou předžalobní upomínkou a částku smluvní pokuty ve výši 223,39 Kč. Co do zbývající částky 14 462 Kč na jistině, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 21 580,46 Kč od 8. 3. 2026 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 7 118,46 Kč za období z 16. 11. 2025 do 13. 2. 2026 soud žalobu zamítl.

8. Právní posouzení: Po právní stránce soud vychází z z. č. , (dále jen o. z.), podle něhož „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky“.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), podle něhož „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy“.

11. Ve smyslu , o spotřebitelském úvěru „U dluhu ze spotřebitelského úvěru, z jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši reprosazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došilo k prodlení, zvýšené o 8 % bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.“

12. Úrok z prodlení: Žalobkyně požaduje po žalovaném i zákonný úrok z prodlení z částky 85 109,25 Kč ve výši 11,50 % ročně od 8. 3. 2026 do zaplacení. Soud žalobci přiznal zákonný úrok z nezaplacené jistiny 60 000 Kč a z kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 3 528,79 Kč. Nárok na úroky z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., dle něhož „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řásně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení je stanovena vládním “.

13. Úrok z úvěru: Mezi žalobkyní a žalovaným byl ujednán úrok z úvěru ve výši 57,99 % ročně z dlužné jistiny úvěru. Soud ve smyslu dospěl k závěru, že toto právní jednání se nepříčí dobrým mravům, zákonu neodporuje. Soud přitom vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. , který konstatoval, že „Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. I když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných běžnými ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“ (Rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na https://www.nsoud.cz/). V posuzované věci je úrok sjednaný 57,99 % ročně je v rozporu s dobrými mravy, když obvyklá úroková sazba v červnu 2025 činila 8,04 % ročně, žalobkyně žádá sedmi násobek, a to částku z 57,99 % ročně. Požadovaný úrok 57,99 % ročně tedy neodpovídá spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Soud proto podle o. z. vychází z úroku vypočteného soudem ve výši trojnásobku obvyklé úrokové sazby, tedy z úroku 24,12 % ročně. Žalobkyně přitom za prvních 90 dnů ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru nežádala řádný úrok z prodlení v maximální výši trojnásobku obvyklé úrokové sazby, ale žádala 57,99 % ročně, soud jí proto přiznal pouze úrok ve výši 24,12 % ročně. Za následující období potom úrok odpovídá výši úroku z prodlení.

14. Podle § 580 odst. 1 o. z. ,,Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“ Podle § 588 odst. 1 o. z. ,,Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.“

15. Podle § 577 o. z. ,,Je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom není vázán, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.“

16. Náklady řízení: O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu , podle něhož „Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.“.

17. Za účelem objektivního určení úspěchu ve věci je třeba vycházet nejen z jistiny, ale i z příslušenství, kterého se žalobkyně domáhala (jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. 9. 2017 sp. zn. ). Úspěch ve věci je totiž vždy nezbytné určit z celého předmětu řízení, a tudíž zohlednit taktéž žalobou uplatňované příslušenství pohledávky. Pro určení přesné výše příslušenství je rozhodný stav v době vyhlášení rozhodnutí soudu ( ).

18. Pro účely stanovení úspěchu a neúspěchu ve věci soud vychází z toho, že žalobkyně byla úspěšná co do částky 60 000 Kč, dále co do částky zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 63 528,79 Kč od 8. 3. 2026 do zaplacení, který soud ke dni rozhodování soudu 11. 8. 2026 vypočetl na částku 3 122,48 Kč. Úspěšná byla dále co do částky 3 528,79 Kč na kapitalizovaném úroku z úvěru, co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 223,39 Kč, celkově tedy byla úspěšná co do částky 67 874,66 Kč. Žalobkyně byla pro účely nákladů v řízení neúspěšná co do částky jistiny ve výši 14 462 Kč, dále byla neúspěšná co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 21 580,46 Kč od 8. 3. 2026 do zaplacení, když soud kapitalizoval tento úrok do dne rozhodování soudu 11. 8. 2026 na částku 1 060,69 Kč. Neúspěšná byla také co do částky 7 118,46 Kč kapitalizovaného úroku z úvěru za období od 16. 11. 2025 do 13. 2. 2026, celkově byla tedy neúspěšná co do částky 22 461,15 Kč. Úspěch žalobkyně tak činil 75 %, neúspěch činil 25 %. Po odečtení neúspěchu od úspěchu ve věci má tak žalobkyně právo na 50 % svých nákladů v řízení.

19. Náklady v řízení žalobkyně jsou tvořeny ve smyslu vyhlášky , advokátní tarif, a podle částku 4 100 Kč za jeden úkon. Za tři úkony (příprava + převzetí obhajoby, písemné podání ve věci – návrh, výzva k zaplacení) má žalobkyně právo na 3 úkony po 4 100 Kč, celkem na částku 12 300 Kč. Ke každému úkonu právní služby má advokát ve smyslu advokátního tarifu nárok na režijní paušál po 450 Kč, celkem 1 350 Kč. Celkově tak má advokát právo na částku 13 650 Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem 3 028 Kč činí náklady řízení celkem 16 678 Kč. 50 % těchto nákladů řízení činí 8 339 Kč, které soud žalobkyni jako účelně vynaložené náklady přiznal.

20. Splatnost: Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává prostřednictvím Okresního soudu v Českém Krumlově ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

Nebude-li splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze k jejímu vymožení navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.