Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 ICdo 27/2021-82

KSPH 62 INS XY 75 ICm XY33 ICdo 27/2021-82

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně České spořitelny, a. s., se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62 (identifikační číslo 452 44 782), proti žalované Paclík - insolvenční správce a spol., v. o. s., se sídlem v Praze 5, U Trojice 1042/2 (identifikační číslo 248 36 122), insolvenční správkyni majetkové podstaty dlužnice M. K., bytem XY, zastoupené Mgr. Petrem Fohlem, advokátem se sídlem v Praze 5, U Trojice 1042/2, o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. XY jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 11. 2020, č. j. 75 ICm XY, 104 VSPH XY ( ), takto:

Odůvodnění:

V záhlaví označeným rozhodnutím Vrchní soud v Praze změnil rozsudek ze dne 26. 5. 2020, č. j. KSPH 75 ICm XY, jímž Krajský soud v Praze zamítl žalobu o určení, že

„žalobkyně má za dlužnicí pohledávku ze smlouvy o úvěru číslo 6112167874 ze dne 24. 7. 2016 ve výši 112.615,43 Kč,“

tak, že pohledávka přihlášená do insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. XY je po právu, a rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Při posuzování úvěruschopnosti dlužnice (spotřebitelky) postupovala žalobkyně (úvěrující) s odbornou péčí, nespokojila se jen s údaji, které úvěrovaná elektronicky vyplnila do žádosti o poskytnutí úvěru, ale jejich správnost si ověřila z vlastních i externích databází. Příjmy i výdaje úvěrované posoudila v potřebném rozsahu, vycházela – mimo jiné – i z údajů běžného účtu, který pro dlužnici vedla. Náklady dlužnice zvýšila podle svého ekonomického modelu a dospěla k tomu, že by měla být schopna poskytnutý úvěr splácet ( , 2 , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 3. 1. 2019, dále jen „ “).

Dovolání, kterým žalovaná napadla rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Podle , věty první, lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. ).

Poté, co doplnil dokazování, odvolací soud vyšel z toho, že na základě smlouvy z 24. 7. 2016 poskytla žalobkyně (úvěrující) dlužnici (úvěrované) úvěr ve výši 163.843 Kč, jehož účelem bylo splacení dluhů dlužnice vyplývajících z dříve poskytnutého úvěru vedeného na úvěrovém účtu XY. Splatnost strany sjednaly nejpozději do 22. 7. 2024. Před poskytnutím úvěru měla žalobkyně – vedle údajů týkajících se příjmů a výdajů sdělených úvěrovanou – k dispozici výpis z CCB - Czech Credit Bureau a.s. (provozovatel bankovního a nebankovního registru klientských informací) o splátkovém zatížení dlužnice a výpis z databáze předmětného úvěru, v němž dlužnice deklarovala ostatní životní výdaje 4.500 Kč a splátkové zatížení 3.900 Kč. Databáze zahrnovala i výstupy z ekonomického modelu finančního zatížení dlužnice (u revolvingových úvěrů s limitem 50.000 Kč počítá CCB s částkou 3.900 Kč, zatímco žalobkyně s 5% limitu revolvingového úvěru, tj. s částkou 2.500 Kč). Krajský soud v Praze usnesením ze dne 30. 7. 2019, č. j. 62 INS XY, zjistil úpadek dlužnice a povolil jeho řešení oddlužením. Žalobkyně přihlásila pohledávku ve výši 112.615,43 Kč (pod č. P9).

Otázku namítané neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost dlužnice (spotřebitelky) vyřešil odvolací soud v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího i Ústavního soudu. Jeho výklad , 2 a – obdobnou úpravu obsahovalo ustanovení , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů – konvenuje závěrům, k nimž dospěly Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , a Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. . Žalobkyně se nespolehla jen na informace předložené úvěrovanou, ale její schopnost úvěr ve sjednaných splátkách splácet prověřila jak z (interních) údajů vyplývajících z vedení běžného účtu, jehož majitelkou byla dlužnice, tak z externí databáze. Výstupem ekonomického modelu zohledňujícího náklady a výdaje úvěrované byla absence důvodných pochybností o její schopnosti úvěr splácet.

Neuvedla-li dovolatelka žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, která by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud je odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( , věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Brně dne 18. 1. 2022

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu