Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
48 C 240/2025-173
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupena advokátem Jméno advokáta A
sídlem Adresa advokáta A
proti
žalované: Anonymizováno
sídlem Anonymizováno
za niž jedná Jméno žalované
sídlem Adresa žalované
o zaplacení 261 075,16 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Řízení se ohledně částky 12 546,12 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 1 194,87 Kč od datum do zaplacení zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 244 029,04 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 154 249,93 Kč od datum do datum, úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 151 461,95 Kč od datum do datum, úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 144 690,89 Kč od datum do datum, úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 140 190,89 Kč za den datum, úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 139 139,68 Kč od datum do zaplacení a úrokem z prodlení v zákonné výši 12 % ročně z částky 104 889,36 Kč od datum do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba o zaplacení částky 4 500 Kč s příslušenstvím z částky 105 630,36 Kč od datum do datum, z částky 102 842,38 Kč od datum do datum, z částky 1 051,21 Kč od datum do datum a z částky 4 500 Kč od datum do zaplacení se zamítá.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 61 142,46 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do 15 dnů od právní moci rozsudku.
V. Žalobkyni se vrací části zaplacených soudních poplatků ve výši 2 000 Kč, které jí budou vyplaceny z účtu Obvodního soudu pro adresa do 30 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se ohledně částky 12 546,12 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 1 194,87 Kč od , datum, do zaplacení zastavuje.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 244 029,04 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 154 249,93 Kč od , datum, do , datum, , úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 151 461,95 Kč od , datum, do , datum, , úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 144 690,89 Kč od , datum, do , datum, , úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 140 190,89 Kč za den , datum, , úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 139 139,68 Kč od , datum, do zaplacení a úrokem z prodlení v zákonné výši 12 % ročně z částky 104 889,36 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.III. Žaloba o zaplacení částky 4 500 Kč s příslušenstvím z částky 105 630,36 Kč od , datum, do , datum, , z částky 102 842,38 Kč od , datum, do , datum, , z částky 1 051,21 Kč od , datum, do , datum, a z částky 4 500 Kč od , datum, do zaplacení se zamítá.IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 61 142,46 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do 15 dnů od právní moci rozsudku.V. Žalobkyni se vrací části zaplacených soudních poplatků ve výši 2 000 Kč, které jí budou vyplaceny z účtu Obvodního soudu pro , adresa, do 30 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalované úhrady částky ve výši 261 075,16 Kč s příslušenstvím jakožto škody vniklé žalobkyni v důsledku nesprávného úředního postupu bývalého soudního exekutora tituly před jménem jméno FO. Žalobkyně uvedla, že v celkem hodnota exekučních řízeních byly pro žalobkyni coby oprávněnou vymoženy po povinných částky v různých výších, nicméně ty nebyly zcela či zčásti žalobkyni vyplaceny v zákonné 30denní lhůtě. Žalobkyně v této souvislosti podala na bývalého soudního exekutora rovněž trestní oznámení, přičemž poukázala na to, že trestním stíhání pro podezření ze zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci veřejného činitele bylo s tituly před jménem jméno FO dne datum zahájeno.
2. Žalovaná ve vyjádření ze dne datum k žalobě uvedla, že žalobkyně u ní nároky neuplatnila, toliko zaslala nesouhlas se stanoviskem ze dne datum, kterým žalovaná projednala jiné uplatněné nároky žalobkyně. Dle žalované byla žaloba podána předčasně, neboť tituly před jménem jméno FO je trestně stíhán a žalobkyně má možnost přihlásit se s nárokem jako poškozená v adhezním řízení.
3. Žalobkyně vzala částečně žalobu zpět v řízeních sp.zn. anonymizováno, anonymizováno, anonymizováno, anonymizováno a anonymizováno (v posledních dvou řízeních zcela i ohledně příslušenství). Soud v tomto rozsahu zpětvzetí žaloby podáním ze dne datum řízení zastavil (výrok I).
4. Předmětem řízení jsou nároky žalobkyně z exekučních řízení vedených u Exekutorského úřadu pro adresa sp.zn. anonymizováno (20 152,78 Kč), anonymizováno (5 137,00 Kč), anonymizováno (105 733,18 Kč), anonymizováno (47 079,90 Kč), anonymizováno (29 413,21 Kč), anonymizováno (30 892,97 Kč), anonymizováno (4 788,00 Kč) a anonymizováno (5 332,00 Kč).
5. Soud o podané žalobě rozhodl při jednání.
6. Soud na základě skutečností mezi účastníky nesporných a na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně vystupuje ve všech zbylých osmi exekučních řízení v postavení oprávněné. Mezi právnická osoba a tituly před jménem jméno FO byla v roce Anonymizováno podepsána Rámcová smlouva o provádění exekucí (zjištěno z nesporných tvrzení). Vymoženo a oprávněnému nebylo vyplaceno v exekučním řízení sp.zn. anonymizováno adresa 152,78 Kč, exekuční řízení anonymizováno jméno FO 5 137 Kč, exekuční řízení anonymizováno jméno FO 105 733,18 Kč, anonymizováno adresa jméno FO 47 079,90 Kč, anonymizováno jméno FO 29 413,21 Kč a v řízení anonymizováno jméno FO 30 892,97 Kč (zjištěno z nesporných tvrzení). V exekučním řízení sp.zn. anonymizováno adresa bylo nesporné, že exekuční řízení bylo zastaveno jako tzv. marná exekuce s právní mocí dne datum. Z detailu spisu anonymizováno na čl. 134 a následujících bylo zjištěno (na čl. 135), že částka z datum 907,50 Kč je v kolonce typ platby označena jako peníze příchozí banka/vymožená částka od povinného. V exekučním řízení sp.zn. anonymizováno adresa jméno FO bylo nesporné, že s povinným bylo dne datum zahájeno insolvenční řízení. Z detailu spisu anonymizováno na čl. 137 an. zjištěno (na čl. 138), že poslední vymožené plnění od povinného je ze dne datum. V exekučním řízení sp.zn. anonymizováno jméno FO bylo nesporné, že exekuční řízení bylo zastaveno jako tzv. marná exekuce s právní mocí dne datum. Z detailu spisu anonymizováno na čl. 147 an. bylo zjištěno (na čl. 148), že částka ze dne datum 907,50 Kč je v kolonce typ platby označena jako peníze příchozí banka/vymožená částka od povinného. V exekučním řízení sp.zn. anonymizováno právnická osoba anonymizováno bylo nesporné, že první insolvenční řízení s povinným anonymizováno bylo zahájeno dne datum a bylo pravomocně skončeno odmítnutím insolvenčního návrhu dne datum a že další insolvenční řízení s povinným anonymizováno bylo zahájeno dne datum a nadále probíhá a rovněž je nesporné, že v žalované částce 5 332 Kč není zahrnuta platba 940 Kč z datum. Z detailu spisu anonymizováno na čl. 54 an. zjištěno (na čl. 54), že pro oprávněného vymoženo 5 332 Kč, oprávněnému převedeno 0 Kč. Na čl. 55 zjištěny platby dne datum 940 Kč a dne datum 940 Kč, kdy z rozdělení peněz na čl. 56 vyplývá, že z těchto částek vždy celá částka 940 Kč připadá pro oprávněného. V exekučním řízení sp.zn. Anonymizováno/11 jméno FO bylo nesporné, že částka 1 051,21 Kč byla tituly před jménem jméno FO vyplacena tituly před jménem jméno FO jako součást částky 41 110 Kč dne datum. V exekučním řízení sp.zn. anonymizováno jméno FO bylo nesporné, že částka 6 771,06 Kč byla tituly před jménem jméno FO vyplacena tituly před jménem jméno FO jako součást částky 18 100 Kč dne datum. V exekučním řízení anonymizováno jméno FO bylo nesporné, že tituly před jménem jméno FO vyplatil tituly před jménem jméno FO dne datum částku 21 000 Kč v nichž jsou zahrnuty všechny částky, které došly na účet Exekutorského úřadu adresa s výjimkou částky 288 Kč. V exekučním řízení anonymizováno adresa bylo nesporné, že částka 741 Kč byla pro oprávněnou vymožena dne datum. Žalobkyně u žalované nároky dne datum uplatnila v této výši: řízení anonymizováno 935 Kč, řízení anonymizováno 5 137 Kč, řízení anonymizováno 73 941,39 Kč, anonymizováno 33 507,41 Kč, řízení anonymizováno 17 940,90 Kč, řízení anonymizováno 18 197,23 Kč a řízení anonymizováno 5 332 Kč, ve zbývajícím rozsahu až v podané žalobce. Nároky v řízeních anonymizováno, anonymizováno a anonymizováno byly uplatněny až v podané žalobě v celé výši žalobou uplatněné částky a v období předcházejícímu podání žaloby u žalované uplatněny nebyly (zjištěno z nesporných tvrzení).
7. Soud blíže nehodnotil ty provedené důkazy, z nichž posléze žádná zjištění potřebná pro právní posouzení věci neučinil.
8. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení:
9. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
10. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.
11. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.
12. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
13. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.
14. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
15. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („o.z.“).
16. Co se týká činnosti soudního exekutora, ta je podle § 4 odst. 2 OdpŠk považována za úřední postup při výkonu státní správy (§ 3 odst. 1 písm. b/ OdpŠk), pokud se jedná o úkony při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu (§ 4 odst. 1 OdpŠk). Odpovědnost státu za nesprávný úřední postup soudního exekutora se řídí ustanoveními zák. č. 82/1998 Sb. bez možnosti liberace.
17. Zákonem č. 396/2012 Sb. byl s účinností od datum novelizován § 32 zákona č. 120/2001 Sb. (exekuční řád), tedy od této doby činnost exekutora vymezená v § 4 odst. 1 OdpŠk je výkonem veřejné moci, za jejíž nesprávnost nadále odpovídá pouze stát, nikoliv již (jako tomu bylo do té doby) souběžně s ním též sám exekutor (odpovědnost exekutora za škodu podle § 32 EŘ se vztahuje na ostatní činnosti, v nichž nejedná v pozici úřední osoby).
18. Dle ustálené judikatury od té doby platí, že neprovede-li soudní exekutor v rozporu s § 46 odst. 4 exekučního řádu výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému, jde o nesprávný úřední postup ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., za který stát odpovídá (srov. závěry rozhodnutí NS ČR, sp.zn. 30 Cdo 2082/2015 - R 90/2017, sp.zn. 30 Cdo 3359/2022 - R 86/2023, či z recentní judikatury sp.zn. 30 Cdo 513/2023, v němž je dosavadní judikatura shrnuta). Skutečnost, že za škodu odpovídá i exekutor sám nezbavuje stát odpovědnosti a žalobci je dáno k volbě, koho bude žalovat. Stát zde proto nevystupuje v pozici tzv. posledního dlužníka, žaloba tudíž není podána předčasně. V posuzovaném případě je namítáno pochybení exekutorského úřadu právě v souvislosti s výkonem exekuční činnosti exekutora (pochybení při nevyplacení vymoženého plnění), tedy je s ohledem na výše uvedené dána pasivní věcná legitimace státu a odpovědnost se řídí OdpŠk.
19. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně nároky u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).
20. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Existence splnění těchto tří kumulativních podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a důkazní břemeno v tomto směru leží na žalobci coby poškozeném (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.8.2011 sp. zn. 28 Cdo 4249/2010 evidovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 37/2012 či sp.zn. 29 Cdo 1482/2013 a navazující rozhodnutí). Požadavek na kumulativní splnění podmínek vede vždy k tomu, že není-li splněna, byť jen jedna z nich, žalobě nelze vyhovět, a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou splněny podmínky ostatní.
21. Žalobkyně se domáhala náhrady škody, která jí měla vzniknout v souvislosti s činností bývalého soudního exekutora tituly před jménem jméno FO při provádění exekucí k vymožení pohledávek žalobkyně, když tvrdí, že exekutor dluh sice zcela či částečně vymohl, avšak žalobkyni zcela, případně zčásti vymožené plnění nevyplatil.
22. Zákon č. 82/1998 Sb. v obecné rovině rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup (srov. § 5 zákona). Soud se nejprve zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu škody způsobené tvrzeným nesprávným úředním postupem bývalého exekutora tituly před jménem jméno FO. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu plyne, že nesprávným úředním postupem se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomoci státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu. O „úřední“ postup jde tehdy, jestliže tak postupují osoby, které plní úkoly státního orgánu, a pokud tento postup slouží výkonu státní moci (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 970/2006).
23. Soud, jak podrobněji uvedeno výše v závěru o skutkovém stavu, má za prokázané, že ke dni vyhlášení rozsudku v exekučním řízení sp.zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši 20 152,78 Kč, v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši 5 137 Kč, v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši 105 733,18 Kč, v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši 47 079,90 Kč, v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši 29 413,21 Kč, v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši 30 892,97 Kč, v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši 288 Kč a v exekučním řízení sp.zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši 5 332 Kč.
24. K nesprávnému úřednímu postupu docházelo v letech 2009 až 2025. Základní povinností soudního exekutora v exekučním řízení je vymáhat dobrovolně neuhrazené pohledávky oprávněných a vymožené plnění oprávněným vydat, a to bez toho, že by k tomu musel být oprávněnými vyzýván. Podle § 46 odst. 4 exekučního řádu v celém rozhodném období v principu platilo, že peněžitá plnění na vymáhanou povinnost se hradí exekutorovi. Nedohodnou-li se exekutor a oprávněný jinak, exekutor po právní moci usnesení o nařízení exekuce zajistí po odpočtu nákladů exekuce výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel. Vymožené částečné plnění exekutor vyplatí oprávněnému, nedohodl-li se s ním jinak, ve stejné lhůtě v případě, kdy toto nevyplacené částečné plnění převyšuje částku 1 000 Kč.
25. V dané souvislosti soud uzavírá, že exekutor, jemuž se svěřují finanční prostředky získané exekucí, je povinen počínat si tak, aby je v co nejvyšší možné míře ochránil a použil v souladu s účelem exekuce (tj. po odečtení nákladů je vyplatit oprávněnému). Nakládá-li s nimi svévolně, nemůže se odpovědnosti za jejich ztrátu zprostit podle § 32 odst. 2 exekučního řádu. Nebyla-li tedy exekutorem splněna povinnost vyplatit oprávněné osobě vymoženou částku, je takové počínání v rozporu s požadavkem právních předpisů, a jde proto o nesprávný úřední postup, a to bez ohledu na to, z jakých důvodů se tak stalo (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 2. 11. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2321/2016). Odpovědnostní titul je dán.
26. V této souvislosti soud dále k námitce žalované, že stát neodpovídá žalobkyni v exekučních řízeních za nevyplacené částky případně získané původním soudním exekutorem (tituly před jménem jméno FO) poté co došlo ke změně soudního exekutora, uvádí následující. Soud v této souvislosti poukazuje na závěry vyjádření v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 1208/2024, na který přiléhavě poukázala žalobkyně a který rozvíjí dopady § 15 odst. 5 exekučního řádu v poměrech exekutora, kterému zanikl výkon exekutorského úřadu ve vztahu k povinnost předat plnění jím vymožení v exekuci novému soudnímu exekutorovi. Pokud i bývalý soudní exekutor, jemuž zanikl výkon úřadu soudního exekutora, se dopouští nesprávného úředního postupu, jestliže po zániku výkonu úřadu soudního exekutora v rozporu s ustanovením § 15 odst. 5 ex. řádu nepředá nově jmenovanému soudnímu exekutorovi, jenž exekuci vede po něm, vymožená plnění a spisovou dokumentaci, tím spíše se nesprávného úředního postupu dopouští zástupce soudního exekutora, který má výkon exekutorského úřadu pozastaven. Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí dovodil, že „[o]pačný náhled by mimo jiné znamenal, že se stát může zbavit své odpovědnosti za nesprávný úřední postup, jehož následky a účinky stále přetrvávají, jestliže výkonem tohoto úředního postupu pověřil třetí osobu (zde soudního exekutora), která posléze o právo vykonávat úřední činnost přijde. Takový přístup by však byl v rozporu s účelem zákona č. 82/1998 Sb., podle něhož odpovědnost státu za nesprávný úřední postup, třebaže ji delegoval na třetí osobu, je objektivní, a stát se jí nemůže zprostit (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1120/2020, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 970/2006, uveřejněný pod číslem 44/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 11. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2321/2016).“ Nelze souhlasit se žalovanou ani v tom, že pro převedení vymožených plnění poté, co došlo ke změně v osobě soudního exekutora, nemá předchozí soudní exekutor stanovenu žádnou lhůtu. Dle soudu platí, že není-li lhůta ve veřejném právu stanovena, pak orgán státu postupuje bez zbytečného odkladu. Jako přiměřená se pak jeví lhůta 30 dnů od získání plnění původním exekutorem. Pokud tedy tituly před jménem jméno FO (za tituly před jménem jméno FO) získal další plnění, pak pokud je v části, která z nich náležela žalobkyni coby oprávněné, nevyplatil do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel, byla žalobkyně oprávněna tyto částky zahrnout do svého nároku v jednotlivých exekučních řízení a spojit je s nesprávným úředním postupem. Nejedná se zde o žádný další či jiný odpovědnostní titul, který by nebyl u žalované uplatněn. Je nerozhodné, z jakého důvodu k nedodržení 30denní lhůty došlo. Podstatné je pouze to, že se oprávněnému jemu přináležející části z vymoženého plnění v této lhůtě nedostalo. Proto soud tam, kde to bylo relevantní, zahrnoval do celkového součtu vymožených a nevyplacených plnění i ty částky, které byly tituly před jménem jméno FO (za tituly před jménem jméno FO) získány i poté, co došlo ke změně soudního exekutora.
27. Soud však koriguje svůj dosavadní právní názor ohledně toho, do kdy žalovaná odpovídá za nesprávný úřední postup soudního exekutora v situaci, kdy zcela či částečně byla následně vymožená částka převedena na účet nově pověřeného soudního exekutora. Soud původně vycházel z právního názoru, že za této situace náleží žalobkyni úroky z prodlení nejen do okamžiku převedení finančních prostředků na účet nového soudního exekutora, nýbrž ještě po dobu 30 dnů analogicky stanovených pro jejich vyplacení oprávněné. Tento názor soud přehodnotil, když by se jednalo o druhou třicetidenní lhůtu pro soudního exekutora. Soud má za to, že příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem soudního exekutora (v tomto případě tituly před jménem jméno FO) a vzniklou škodou končí již okamžiku, kdy se vymožené finanční prostředky původním soudním exekutorem dostanou do dispozice novému soudnímu exekutorovi. Další nakládání s těmito finančními prostředky je již bez vlivu původního soudního exekutora a jakýkoli další finanční požadavek po okamžiku připsání peněz na účet nového soudního exekutora již není v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem tituly před jménem jméno FO. V tomto řízení se to týká exekučního řízení povinné jméno FO, kdy žalobkyně požadovala příslušenství v podobě úroku z prodlení v zákonné výši z částky 1 051,21 Kč až do jejího vyplacení dne datum novým soudním exekutorem tituly před jménem jméno FO. Jelikož Exekutorský úřad adresa částku 1 051,21 Kč zaslal tituly před jménem jméno FO (jako součást částky 41 110 Kč, což bylo nesporné) dne datum, soud žalobkyni přiznal příslušenství z částky 1 051,21 Kč do datum, ve zbylém rozsahu, tedy až do datum nárok na požadované příslušenství zamítl. Dále se to týká exekučního řízení povinného jméno FO, kdy žalobkyně požadovala příslušenství v podobě úroku z prodlení v zákonné výši z částky 6 771,06 Kč až do jejího vyplacení dne datum novým soudním exekutorem tituly před jménem jméno FO. Jelikož Exekutorský úřad adresa částku 6 771,06 Kč zaslal tituly před jménem jméno FO (jako součást částky 18 100 Kč, což bylo nesporné) dne datum, soud žalobkyni přiznal příslušenství z částky 6 771,06 Kč do datum, ve zbylém rozsahu, tedy až do datum nárok na požadované příslušenství zamítl.
28. Soud uzavírá, že v případech zbylých osmi exekučních řízení bylo prokázáno, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu bývalého soudního exekutora, že žalobkyni vznikla škoda ve výši odpovídající v každém exekučním řízení částce, která žalobkyni coby oprávněné nebyla vyplacena ve lhůtě 30 dnů ode dne vymožení a že tato škoda je v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem soudního exekutora, kdy nebýt jeho nesprávného úředního postupu, všechny vymožené částky by se dostaly do dispozice žalobkyně, které by pak nevznikla škoda. Za škodu takto vzniklou odpovídá vedle samotného soudního exekutora rovněž stát. Pokud jde o poukaz žalované na vedení insolvenčního řízení a s tím související přerušení exekuce ze zákona, což se v tomto řízení týká věci sp.zn. anonymizováno adresa jméno FO) a anonymizováno (právnická osoba anonymizováno). Ohledně exekučního řízení povinného jméno FO bylo nesporné, že insolvenční řízení s povinným jméno FO bylo zahájeno dne datum, přičemž bylo prokázáno (čl. 138), že poslední vymožené plnění od povinného bylo ze dne datum. Insolvenční řízení tak bylo zahájeno až po vymožení částek, které jsou předmětem žaloby a po uplynutí 30denní lhůty. Do skutkového děje tak zahájení insolvenčního řízení nezasáhlo a nemá vliv na vznik škody na straně žalobkyně. Pokud jde o insolvenční řízení povinného anonymizováno, k tomu se soud vyjádří dále, neboť mezi účastníky byla sporná i výše vymožené a nevyplacené částky.
29. Soud proto žalobě vyhověl co do prokázané výše nevyplaceného souhrnu částek v jednotlivých osmi exekučních řízeních. S výjimkou exekučních řízení povinné Draškovičové a povinného anonymizováno byla výše vymožených a nevyplacených částek mezi účastníky nesporná. V případě exekučních řízení povinné jméno FO a povinného jméno FO se vedl spor o dílčí příslušenství, k čemuž se soud vyjádřil v odstavci 27. V případě exekučního řízení povinného Hájka soud zamítl příslušenství požadované z částky 741 Kč od datum do datum, neboť bylo nesporné, že částka 741 byla od povinného vymožena až dne datum, tudíž nemohla být u žalované uplatněna dne datum. Žalovaná se tak mohla dostat do prodlení nejdříve dnem datum, nicméně žalobkyně požadovala úrok z prodlení do datum, kdy došlo k výplatě. Pokud jde o exekuční řízení sp.zn. anonymizováno (právnická osoba anonymizováno), bylo nesporné, že první insolvenční řízení s povinným anonymizováno bylo zahájeno dne datum a bylo pravomocně skončeno odmítnutím insolvenčního návrhu dne datum a že další insolvenční řízení s povinným anonymizováno bylo zahájeno dne datum a nadále probíhá. Nesporné bylo, že v žalované částce 5 332 Kč není zahrnuta platba 940 Kč z datum. Prokázáno bylo (z detailu spisu anonymizováno na čl. 54 an.), že pro oprávněného vymoženo 5 332 Kč, oprávněnému převedeno 0 Kč. Na čl. 55 zjištěny platby dne datum 940 Kč a dne datum 940 Kč, kdy z rozdělení peněz na čl. 56 vyplývá, že z těchto částek vždy celá částka 940 Kč připadá pro oprávněného. Bylo tak prokázáno, že ještě před zahájením insolvenčního řízení představovala pro žalobkyni vymožená a nevyplacená částka požadovaných 5 332 Kč. Ohledně exekučního řízení anonymizováno (jméno FO) bylo nesporné, že tituly před jménem jméno FO vyplatil tituly před jménem jméno FO dne datum částku 21 000 Kč v nichž jsou zahrnuty všechny částky, které došly na účet Exekutorského úřadu adresa s výjimkou částky 288 Kč. Bylo tak prokázáno, že částkou 4 500 Kč disponuje tituly před jménem jméno FO od datum. Ohledně částky 4 500 Kč tak došlo k přetržení příčinné souvislosti s nesprávným postupem soudního exekutora tituly před jménem jméno FO, resp. EÚ pro adresa. Pokud ten svoji povinnost převést vymožená plnění novému soudnímu exekutorovi, byť opožděně splnil, pak jejich nevyplacení novým soudním exekutorem, který je má, jak bylo prokázáno, k dispozici od datum, není přičitatelné žalované na základě žalovanou uplatněného odpovědnostního titulu. Soud proto vyšel z prokázané částky 288 Kč a ohledně zbývajících 4 500 Kč žalobu jako nedůvodnou zamítl. Příslušenství pak v souladu se zdůvodněním v odstavci 27 z částky 4 500 Kč přiznal žalobkyni právě do datum.
30. V souhrnu soud žalobě vyhověl ohledně částky 244 029,04 Kč (výrok II). Ohledně částky 4 500 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl včetně nedůvodně požadovaného příslušenství (výrok III).
31. Soud přiznal žalobkyni rovněž úroky z prodlení (§ 1970 o.z.) v zákonné výši, nicméně nikoli z celé žalované částky od okamžiku podání žaloby. Bylo totiž prokázáno, že žalobkyně u žalované neuplatnila dne datum všechny nároky v té výši, v jaké je posléze uplatnila v žalobě. Dne datum byla u žalované uplatněna částka 154 249,93 Kč (po odečtení částky 741 Kč, ohledně níž se žalovaná do prodlení vůbec nedostala), tudíž ohledně této částky se žalovaná dostala do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění, tedy počínaje dnem datum (žalobkyně však požadovala úroky z prodlení až ode dne podání žaloby dne datum). Ze zbývající původně zažalované částky 104 889,36 Kč byl úrok z prodlení přiznán až ode dne následujícího po uplynutí 6 měsíců od uplatnění dne datum, tedy ode dne datum, a poté v důsledku částečného zpětvzetí žaloby z částky 151 461,95 Kč od datum do datum, z částky 144 690,89 Kč od datum do datum, z částky 140 190,89 Kč za den datum a z částky 139 139,68 Kč od datum do zaplacení (výrok II). Ve zbylém rozsahu soud požadavek na příslušenství zamítl (výrok III). Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., která byla ke dni datum 15 % a ke dni datum 12 %. Soud dodává, že i když žalobkyně požadovala úroky až ode dne podání žaloby, nic to nemění na okamžiku, kdy došlo k prodlení žalované. V takové situaci soud přizná úroky z prodlení od požadovaného (pozdějšího) data, nicméně ve výši stanovené ke dni, kdy došlo k prodlení. Projev vůle věřitele požadovat zákonné příslušenství od pozdějšího data nemá vliv na procentní sazbu úroku z prodlení.
32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř. neboť dílčí neúspěch žalobkyně ohledně zamítnutého příslušenství byl v porovnání s částí, v níž byla žalobkyně úspěšná, nepatrný. Zpětvzetí žaloby ohledně částky 1 194,87 Kč (529,37 + 665,50) zavinila žalobkyně, neboť ještě před podáním žaloby se dozvěděla o tom, že exekuční řízení bylo zastaveno pro marné vymáhání. Rovněž zpětvzetí ohledně částky 741 zavinila žalobkyně, neboť v tomto rozsahu byla žaloba podána předčasně. Ohledně částek, o které vzala žalobkyně žalobu zpět u povinných jméno FO a jméno FO, soud zavinění žalobkyně neshledal, co do jistiny, pouze co do části požadovaného příslušenství. V poměru k celé tarifní hodnotě jde však o nepatrný úspěch žalované, který se v rozhodnutí o nákladech řízení projeví pouze v tarifní hodnotě, z níž bude soud vycházet. Ve zbylém rozsahu k částečnému zpětvzetí žaloby došlo pro chování žalované, neboť žalobkyně vzala žalobu částečně zpět z důvodu, že jí byla část vymoženého plnění ze strany exekutorského úřadu vyplacena po podání žaloby (a poté co uplynula žalované lhůta k předběžnému projednání nároku).
33. K nákladům řízení soud předesílá, že v tomto řízení přiznává žalobkyni pouze tu část nákladů řízení, které byly vynaloženy v tomto vyloučeném řízení. O nákladech řízení společným všem 439 uplatněným nárokům soud rozhodne v původním řízení sp.zn. 48 C 194/2024 po jeho skončení. Soud dále nepovažuje za důvodné výhrady žalované ohledně způsobu, jakým je rozhodováno o nákladech řízení. Rozhodnutí o nákladech řízení je výrazem procesního úspěchu účastníků a není v neprospěch žádného z nich ani situace, kdy je žaloba projednávána jako celek ani situace, kdy jsou projednávány jednotlivé nároky. Náklady ponese ten z účastníků, který v řízení neuspěje, případně uspěje méně v příslušném poměru. Stejně tak nemá oporu v procesních předpisech, aby soud ponechal rozhodování o nákladech až na konec celého sporu projednávaného v jednotlivých vyloučených řízeních.
34. Náklady žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 18 000 Kč (8 x 2 000 Kč + 2x 1 000 Kč coby nevratná část soudních poplatků za dva nároky, které byly zcela vzaty zpět) a v nákladech právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, za celkem hodnota úkony právní služby (vyjádření spojené s částečným zpětvzetím žaloby ze dne datum a účast na jednání dne datum v trvání přes dvě hodiny) z tarifní hodnoty 258 398,29 Kč á 9 340 Kč (§ 6 odst. 1, § 7, bod 6, § 8 odst. 1 advokátního tarifu, v případě aplikace § 142 odst. 3 o.s.ř. je třeba vycházet nikoliv z částky zažalované, ale z částky přiznané, resp. z částky, v níž byl žalobce v řízení úspěšný (včetně zpětvzetí pro chování žalované, tj. v dané věci z částky 258 398,29 Kč – snížení o 1 935,87 Kč, které zavinila žalobkyně, srov. NS, sp. zn. 28 Cdo 5183/2014, či MS v Praze sp.zn. 18 Co 264/2025), 1 úkon právní služby v poloviční hodnotě za účast při jednání dne datum, při kterém byl jen vyhlášen rozsudek, 4 režijní paušály ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 450 Kč za tytéž úkony právní služby, cestovné k soudnímu jednání na trase Jméno advokáta B 135/19, adresa – OS P2, adresa a zpět (228 km), učiněné osobním automobilem Škoda Scala, registrační značky SPZ kombinovanou spotřebou 5,3 l/100 km, palivem B95 (na základě doloženého technického průkazu a údajů z https://dataovozidlech.cz/) podle vyhlášky č. 573/2025 Sb., při ceně paliva 34,70 Kč/l a náhradě za použití vozidla 5,90 Kč/km, dne datum čtvrtinu z částky 1 764,51 Kč, tedy 441,13 Kč (po zaokrouhlení) z důvodu, že zástupce žalobkyně konal cestu i k jednáním ve věcech sp.zn. 48 C 225/2025, 48 C 241/2025 a 48 C 242/2025 mezi týmiž účastníky, dne datum sedminu z částky 1 764,51 Kč, tedy 252,07 Kč (po zaokrouhlení) z důvodu, že zástupce žalobkyně konal cestu i k jednáním ve věcech sp.zn. 48 C 241/2025, 48 C 242/2025, 48 C 243/2025, 48 C 244/2025, 48 C 245/2025 a 48 C 246/2025 mezi týmiž účastníky a náhradě za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu dne datum ve čtvrtinové výši 300 Kč za 8 půlhodin na cestě po 150 Kč ze stejného důvodu společné cesty ke čtyřem jednáním a dne datum v sedminové výši 171,43 Kč (po zaokrouhlení) za 8 půlhodin na cestě po 150 Kč ze stejného důvodu společné cesty k sedmi jednáním, to vše zvýšené o náhradu za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 7 487,53 Kč (21 % z 35 654,91 Kč), když zástupce žalobkyně je jejím plátcem, což bylo doloženo. Náklady žalobkyně činí celkem 61 142,46 Kč (18 000 + 28 020 + 4 670 + 1 800 + 693,20 + 471,73 + 7 487,53). O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok IV).
35. Lhůtu k plnění ve věci samé i v nákladovém výroku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1, části věty za středníkem o.s.ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší, o kterou požádala a která v principu žalobkyni ani nijak nepoškozuje.
36. Výrokem V. soud rozhodl o vrácení části zaplacených soudních poplatků podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo ještě před prvním jednání. Žalobkyně zaplatila za každý ze dvou nároků, které vzala zcela zpět, soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, jenž se každý snižuje o 20 %, nejméně o 1 000 Kč. Soud tak rozhodl o vrácení částí zaplacených soudních poplatků ve výši 2 000 Kč (2x 1 000) žalobkyni. Části zaplacených soudních poplatků budou žalobkyni vráceny ve lhůtě stanovené v § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
37. Ohledně přípustnosti odvolání soud vyšel z judikatury, vztahující se k přípustnosti odvolání v případě objektivní kumulace nároků se samostatným skutkovým základem nepřevyšujících částku jednotlivě částku 10 000 Kč (srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. 91 Co 461/2017 (publ. pod č. R 46/2019, či na něj odkazující usnesení Krajského soudu v adresa ze dne datum, sp. zn. 57 Co 292/2018).
Poučení:
Proti výrokům II. a III. ohledně dílčích nároků ve výši 5 137 Kč, 4 788 Kč a 5 332 Kč není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.)
V ostatních částech lze proti rozsudku podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.