Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 A 175/2025 - 51

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Vladimíra Gabriela Navrátila ve věci

žalobce: Ing. Z. V., narozený X,

bytem X

proti

žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti

sídlem Vyšehradská 424/16, 128 00 Praha 2

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného

takto:

I. Žalovaný je povinen o žádosti žalobce ze dne 7. 9. 2025 rozhodnout do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Vymezení věci a vyjádření účastníků

1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného, který doposud nerozhodl o jeho žádosti o poskytnutí informací dle , o svobodném přístupu k informacím (dále jen „ “).

2. Žalobce požádal dne 15. 8. 2025 o zaslání výzvy k podání vysvětlení, která je součástí spisu sp. zn. MSP-2/2025-OINS-VIN, které žalovaný vyhověl. Žalobce následně dne 7. 9. 2025 požádal ještě „o písemné vysvětlení dotčených subjektů na onu výzvu“.

3. Žalovaný dne 19. 9. 2025 vydal usnesení č.j. MSP-63/2025-OINS-VIN/2, kterým bylo podle , (dále jen „ “), rozhodnuto, že se žádosti o nahlížení do spisu nevyhovuje a nahlédnutí do něj se odpírá, a to z důvodu, že „poskytnutí požadované informace by fakticky představovalo poskytnutí podstatné části obsahu spisu, neboť ten tvoří převážně (kromě opakovaných žádostí Odborové organizace Sluníčko o poskytnutí informace či umožnění nahlížení do spisu) dotčená výzva k podání vysvětlení a odpovědi na tuto výzvu.“ Proti tomuto usnesení podal žalobce rozklad, který ministryně rozhodnutím ze dne 26. 11. 2025, č.j. MSP-96/2025-ODKA-ROZ/5, zamítla.

4. Žalobce dovozuje, že z postupu žalovaného je zřejmé jeho stanovisko, že je-li na místě aplikovat postup dle , není možné postupovat podle . Subjekt je pak povinen vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti dle a postupovat podle .

5. Žalobce tedy namítá, že se ministerstvo stalo nečinným, neboť v projednávané věci sice postupovalo podle , ale rozhodnutí o odmítnutí žádosti podle nevydalo. Žalobce proto nemůže proti nevydanému rozhodnutí uplatnit opravné prostředky.

6. Proto žalobce navrhl, aby soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout o jeho žádosti ze dne 7. 9. 2025 a uhradit žalobci náhradu nákladů řízení.

7. Žalovaný s žalobou nesouhlasí, neboť má za to, že ve věci nebyl a není nečinný. Poukázal na to, že se žalobce domáhá vydání listin ze spisu, který žalovaný vede ve věci oznámení o podezření z přestupku podle , o advokacii, sp. zn. MSP-2/2025-OINS VIN (dále jen „spis“). Podle žalovaného brojí žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 11. 2025, č.j. MSP-96/2025-ODKA-ROZ/5, kterým ministryně zamítla rozklad proti usnesení žalovaného ze dne 19. 9. 2025, č.j. MSP-63/2025-OINS-VIN/2, kterým bylo rozhodnuto, že se žádosti o nahlížení do spisu nevyhovuje a nahlédnutí do něho se odpírá. Odkázal proto na odůvodnění tohoto rozhodnutí i rozhodnutí o rozkladu, zejména na ty části, kde byla řešena kolize postupu dle a . Ministryně v rozhodnutí o rozkladu potvrdila postup žalovaného, který žádost vyhodnotil jako žádost o nahlížení do spisu z důvodu, že žádost směřovala k podstatné části spisu.

Obsah správního spisu

8. Ze správního spisu žalovaného vedeného o žádosti žalobce o poskytnutí informace zjistil soud následující podstatné skutečnosti.

9. Žalobce dne 15. 8. 2025 zaslal žalovanému podání nazvané Žádost o informace dle v tomto znění: „Žádám o zaslání výzvy k podání vysvětlení, která je součástí spisu vedeného pod sp. zn. MSP-2/2025-OINS-VIN (Podle https://www.zakonyprolidi.cz/...-56)“ Této žádosti bylo žalovaným vyhověno.

10. Žalobce dne 7. 9. 2025 zaslal žalovanému další podání nazvané Žádost o informace dle v tomto znění: „Děkuji za zaslání výzvy k podání vysvětlení, která je součástí spisu vedeného pod sp. zn. MSP-2/2025-OINS-VIN a žádám ještě o písemné vysvětlení dotčených subjektů na výzvu č.j. MSP-2/2025-OINS-VIN ze dne 22. 1. 2025 (Podle https://www.zakonyprolidi.cz/...-56)“

11. Usnesením ze dne 19. 9. 2025 žalovaný žádosti o nahlédnutí do spisu nevyhověl a nahlédnutí do něho odepřel. V odůvodnění uvedl, že předmětný spis sp. zn. MSP-2/2025-OINS-VIN byl založen v souvislosti s oznámením z podezření z přestupku podle zákona o advokacii, které podala Odborová organizace Sluníčko. Poukázal na to, že žalobce se již dne 15. 8. 2025 domáhal žádostí podle zákona o informacích výzvy k podání vysvětlení, která je součástí předmětného spisu. Této žádosti ministerstvo vyhovělo a předmětnou u v anonymizované podobě také poskytlo. Vzhledem k tomu, že by vyhovění nyní podané žádosti fakticky představovalo poskytnutí podstatné části obsahu spisu, neboť ten tvoří převážně (krom opakovaných žádostí Odborové organizace Sluníčko o poskytnutí informace či umožnění nahlížení do spisu) dotčená výzva k podání vysvětlení a odpovědi na tuto výzvu, byla žádost materiálně posouzena jako žádost o nahlížení do spisu podle . Pro umožnění nahlížení ale žalovaný neshledal splněné podmínky. Žalobce proto není k nahlížení oprávněn. Pokud by ministerstvo požadované y žadateli poskytlo, došlo by tak k popření speciální právní úpravy obsažené v ust. , když je navíc patrné, že se žalobce pouze snaží obejít tuto speciální právní úpravu, ke které není oprávněn.

12. Dne 27. 9. 2025 podal žalobce další žádost, kdy požádal o informaci, kolik položek obsahuje spis, ve kterém je výzva MSP-2/2025-OINS-VIN/4 ze dne 22. 1. 2025, a o jaké přesně položky se jedná.

13. Proti usnesení ze dne 19. 9. 2025 podal žalobce rozklad, který zamítla ministryně výše zmiňovaným rozhodnutím ze dne 26. 11. 2025, když se ztotožnila s názorem žalovaného, že žalobcovu žádost o informace je nutné posoudit dle obsahu jako žádost o nahlížení do spisu dle .

14. Dne 10. 12. 2025 zaslal žalobce žalovanému Stížnost podle (1) b) , ve které vyjádřil nesouhlas s postupem žalovaného a ministryně, neboť ministerstvo nevydalo rozhodnutí o odmítnutí jeho žádosti podle . Odkázal přitom na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 10. 2024, č.j. -52. Poukázal také na to, že stejnou stížnostní námitku uplatnil i v rámci rozkladu, ale ministryně se s ní v rozhodnutí o rozkladu nevypořádala.

Posouzení věci soudem

15. Dle ustanovení 2, (dále jen „ “), ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.

16. Dle ustanovení soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Podle ustanovení je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon.

17. Podle pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti (dále jen „rozhodnutí o odmítnutí žádosti“), s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.

18. Soud při přezkoumání tvrzené nečinnosti vycházel ze skutkového stavu v době vydání rozsudku dle

19. Městský soud o věci rozhodl bez jednání, jelikož s takovým postupem žalovaný souhlasil a žalobce nevyjádřil výslovný nesouhlas [ , , ve znění pozdějších předpisů (dále „ “)]. Důvodem pro nařízení jednání nebylo ani dokazování, neboť veškeré y potřebné pro rozhodnutí jsou obsaženy ve správním spisu, jímž se dokazování neprovádí (rozsudek NSS č. j. -117 z 29. 1. 2009).

20. Soud se nejprve zabýval včasností a přípustností žaloby.

21. Žalobu na ochranu proti nečinnosti lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí ( ). Žalobce požádal o poskytnutí informací 7. 9. 2025 a žalobu podal 10. 12. 2025. Žaloba byla podána včas.

22. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce bezvýsledně vyčerpal prostředky na ochranu proti nečinnosti ve smyslu Za tento prostředek se v režimu považuje podání stížnosti podle § 16a tohoto zákona [srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) z 29. 10. 2009, čj. -86, a usnesení rozšířeného senátu NSS z 20. 11. 2018, čj. -40, č. 3847/2019 Sb. NSS, bod 42 až 47; všechna rozhodnutí NSS jsou dostupná online na www.nssoud.cz].

23. Žalobce stížnost podal, avšak ze správního spisu není patrné, že by o ní ministr rozhodl. Již podání stížnosti je třeba považovat za bezvýsledné vyčerpání prostředků. Prostředek je totiž vyčerpán bezvýsledně i tehdy, pokud nadřízený orgán nezareaguje v zákonem stanovené lhůtě (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS z 2. 2. 2023, čj. -34, bod 41). Ministr měl o stížnosti rozhodnout do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena ( ), což se však nestalo. Podmínka dle je proto splněna.

24. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

25. Žalobce spatřuje nečinnost žalovaného v tom, že nevydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti dle za situace, kdy žalovaný dospěl k závěru, že nelze postupovat podle zákona o informacích a je namístě aplikovat postup dle .

26. Žalovaný je přesvědčen o tom, že nečinný není a nebyl, neboť o žalobcově žádosti rozhodl dle a nahlížení do spisu odepřel. Navíc poukazuje na to, že je ze žaloby zřejmé, že žalobce brojí proti rozhodnutí žalovaného o rozkladu a nikoli proti jeho nečinnosti.

27. Soud v prvé řadě považuje za nutné uvést, že žalobce zvolil správný typ žaloby, neboť je ze žaloby patrné, že se skutečně domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného z důvodu, že žalovaný nevydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informace podle , ačkoli jeho žádosti o informaci nevyhověl. Za rozhodnutí podle totiž nelze považovat rozhodnutí žalovaného, kterým nevyhověl žádosti žalobce o nahlížení do spisu podle , neboť v něm žalovaný nerozhodoval podle , ale podle .

28. Při posuzování nečinnosti jsou možné tři alternativy: (1) povinný orgán poskytne všechny informace, čímž žádost vyřídí a není nečinný; (2) povinný orgán rozhodne o odmítnutí či částečném odmítnutí poskytnutí informací [§ 14 odst. 5 písm. b), popř. § 15 InfZ], anebo žádost odloží [§ 14 odst. 5 písm. a) a c), popř. § 17 odst. 5 InfZ], což také vylučuje nezákonnou nečinnost; anebo (3) povinný orgán v zákonem předepsané lhůtě neposkytne veškeré informace ani o žádosti zákonem předepsaným způsobem nerozhodne, a stane se tak nečinným (srov. rozsudky NSS z 6. 4. 2017, čj. -21, bod 16, a z 31. 1. 2019, čj. -55, bod 15). V posuzovaném případě nastala třetí možnost.

29. Ze skutkových zjištění je zřejmé, že žalovaný žádost žalobce ze dne 7. 9. 2025 žádným výše uvedeným předvídaným způsobem dosud nevyřídil. Žalovaný tak postupoval proto, že dospěl k závěru, že se na žalobcovu žádost z důvodu výluky obsažené v tohoto zákona nevztahuje, neboť se dle jejího obsahu jedná o žádost o nahlížení do spisu ve smyslu . Toto ustanovení je speciálním ustanovením ve vztahu k jak pro případ nahlížení do spisu jeho účastníkem a jeho zástupcem ( ), tak v případě nahlížení do spisu jakoukoliv jinou osobou ( ). Tyto skutečnosti ostatně žalobce ani žalovaný nečinili spornými.

30. Spornou otázkou mezi žalobcem a žalovaným naopak zůstává, zda žalovaný přesto, že dospěl k uvedenému závěru, měl žalobcovu žádost odmítnout, a pokud tak neučinil, zda se dopouští při vyřizování jeho žádosti nečinnosti.

31. Soud považuje za podstatné pro posouzení důvodnosti podané žaloby, že se žalobce domáhal podanou žádostí poskytnutí konkrétních listin, když uvedl, že jejich obsahem jsou písemná vysvětlení dotčených subjektů zaslaných na předchozí výzvu. Takto označené y měly být dle žalobce součástí správního spisu vedeného žalovaným.

32. Soud neshledal důvod, pro který by se měl odchýlit od závěrů uvedených v rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 10. 2024, č.j. -52, na který také žalobce odkázal v podané žalobě. Závěry zde uvedené pak potvrdil i NSS při rozhodování o kasační stížnosti žalovaného ze dne 21. 3. 2025, č.j. -42. I v nyní projednávané věci je nutné vycházet z judikatury NSS, ze které vyplývá obecný závěr, že přesvědčení povinného subjektu o tom, že požadovaná informace nespadá pod režim , nezbavuje tento subjekt povinnosti vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti dle (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2009, č. j. -72, ze dne 27. 6. 2012, č. j. -56, a dále ze dne 10. 10. 2013, č. j. -20, ze dne 30. 3. 2016, č. j. -103, ze dne 16. 3. 2016, č. j. -84, bod 47, publ. pod č. 3405/2016 Sb. NSS).

33. Soud souhlasí se žalovaným, že při posuzování podání je potřeba v souladu s vycházet z jeho obsahu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 9. 2008, č. j. -49, bod 16, publ. pod č. 1746/2009 Sb. NSS). Případnému klasifikování žalobcovy žádosti jako faktické žádosti o nahlížení do spisu by tak nebránilo ani její formální označení jako žádosti o poskytnutí informací ani skutečnost, že se v ní žalobce výslovně dovolává .

34. Podstatné pro posouzení projednávané věci je i to, že nahlížení do spisu podle je komplexně upraveným postupem poskytování informací, a proto jej lze podřadit pod výluku obsaženou v . Jinak řečeno, je speciálním ustanovením ve vztahu k a pokud je namístě jej aplikovat, jeho použití má přednost před postupem podle . Rozhodnutí podle v takovém případě nebylo možné vydat (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2004, č. j. -100, publ. pod č. NSS, a ze dne 13. 12. 2012, č. j. -23 a rovněž rozsudky ze dne 13. 8. 2008, č. j. -78 a ze dne 18. 1. 2017, č. j. -37,). Od těchto závěrů se Nejvyšší správní soud nijak neodchyluje ani ve své současné rozhodovací praxi (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 4. 2018, č. j. -21, body 14 až 16, ze dne 28. 11. 2018, č. j. -53, body 12 až 16 a 26, publ. pod č. 3849/2019 Sb. NSS, ze dne 24. 9. 2020, č. j. -39, body 12 až 16, ze dne 18. 5. 2021, č. j. -37, body 19 a 20, a ze dne 13. 6. 2024, č. j. -38, body 11 až 13.) Ke stejnému závěru opakovaně dospěl ve své judikatuře i Ústavní soud. Ten ve svých rozhodnutích opakovaně zdůraznil, že ústavně zaručené právo na informace podle a 5 y základních práv není prostředkem k obcházení právní úpravy nahlížení do správního spisu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 18. 6. 2019, sp. zn. , body 85 až 87, či usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 4. 2023, sp. zn. , body 10 a 11).

35. Soud se proto nejprve musel zabývat vlastním obsahem podané žádosti. Pokud by byl totiž správný závěr žalovaného, že se žalobce podanou žádostí domáhá nahlížení do spisu, neměl by žalovaný povinnost o žalobcově žádosti rozhodovat, a nemohl by se tudíž ani dopouštět nečinnosti. Pokud by byl naproti tomu správný názor žalobce, že podaná žádost je žádostí podle , žalovaný by byl povinen v režimu tohoto zákona o ní také rozhodnout (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 10. 2024, č. j. -48, bod 16). Za žádost podanou podle lze považovat pouze takovou žádost, jejímž prostřednictvím se žadatel domáhá poskytnutí pouze konkrétních informací ze spisu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2018, č. j. -53, bod 25 – na který v této souvislosti poukazoval také žalobce – či již zmiňovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 6. 2024, č. j. -38, body 12 a 13).

36. V projednávaném případě žalobce žádal o „o písemné vysvětlení dotčených subjektů na výzvu č.j. MSP-2/2025-OINS-VIN ze dne 22. 1. 2025“. Žalobce tak podle názoru soudu požadované informace (dokument) označil zcela konkrétně, neboť požadoval pouze y, které měly být na základě konkrétní výzvy doručeny dotčenými subjekty povinnému subjektu. Takto formulovanou žádost tudíž nelze považovat za žádost o poskytnutí neurčitého okruhu informací (listin) ze spisu. Uvedená podmínka je tudíž splněna. V projednávaném případě navíc nevyšly najevo žádné indicie, z nichž by bylo možno usuzovat, že by žalobce v době, kdy žádost podával, měl povědomost o tom, jakou část správního spisu tyto y tvoří. Za těchto okolností nemůže obstát závěr žalovaného, že se žalobce domáhal poskytnutí podstatné části správního spisu, když je navíc patrné, že se nakonec jednalo pouze o jednu u od jednoho dotčeného subjektu.

Závěr a náklady řízení

37. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce bezvýsledně vyčerpal prostředky ochrany proti nečinnosti ve správním řízení, je žaloba podle ust. ve spojení s důvodná, neboť byl žalovaný v řízení nečinný, když nevydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informace, potažmo požadovanou informaci neposkytl.

38. Dle ust. soud uložil žalovanému povinnost žádost žalobce meritorně posoudit, k čemuž stanovil lhůtu 15 dnů. Při stanovení lhůty pro rozhodnutí soud přihlédl k tomu, že počítá s patnáctidenní lhůtou jak pro poskytnutí informace [ ], tak pro vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti ( ). V této lhůtě žalovaný buď poskytne požadovanou informaci dle žádosti nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí poskytnutí informací.

39. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, soud podle věty první výrokem II. rozsudku uložil žalovanému zaplatit žalobci do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení o žalobě v celkové výši 2 000 Kč, neboť žalobci vznikly náklady pouze za zaplacení soudního poplatku.

40. Lhůta k platbě náhrady nákladů řízení je stanovena podle v části věty za středníkem , místo plnění podle ; oboje ve spojení s

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 5. října 2026

Mgr. Marek Bedřich, v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje H. P.