Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

65 A 8/2026 - 41

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Bednaříkové a soudců JUDr. Terezy Kučerové, Ph.D., a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci

žalobkyně: Mgr. D. U.

proti

žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje

se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice

za účasti: Obec Mutěnice

se sídlem Mutěnice 6, Strakonice 1

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 2. 2026, čj. KUJCK 26338/2026,

takto:

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 24. 2. 2026, čj. KUJCK 26338/2026, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 000 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobou doručenou krajskému soudu dne 11. 3. 2026 se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 2. 2026, čj. (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo jako nepřípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), zamítnuto její odvolání jako nepřípustné. Odvolání směřovalo proti rozhodnutí Městského úřadu Strakonice ze dne 12. 1. 2026, čj. MUST/001299/2026/SU/novp (dále jen „stavební úřad“ a „rozhodnutí stavebního úřadu“), jímž byly dodatečně povoleny stavební úpravy bytového domu č. p. X (č. 2 – jižní) na pozemku parc. č. st. XA v k. ú. Xa povoleno jejich užívání. Nepřípustným bylo odvolání shledáno, neboť žalobkyně nebyla účastníkem řízení o dodatečném povolení stavby podle , stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalovaného

2. Žalobkyně namítá nezákonné vyloučení z účastenství. Uvádí, že je vlastnicí sousedního pozemku parc. č. st. X, který přímo sousedí s předmětným stavebním pozemkem. Žalobkyně má za to, že stavební úpravy ovlivňují požární bezpečnost bytového domu. Žalovaný podle žalobkyně bagatelizuje dopady stavby na sousedství, když riziko šíření požáru v objektu nevyhovujícím požárním normám z důvodu zúžení únikových cest představuje přímý zásah do práv žalobkyně. Tím, že žalobkyně nebyla účastnicí řízení, mělo jí být upřeno právo na ochranu jejího vlastnického práva.

3. Žalobkyně namítá, že žalovaný pominul skutečnost, že zpracovatel projektové dokumentace nebyl veden v seznamu autorizovaných osob ČKAIT ani ČKA. Projektová dokumentace byla podle žalobkyně zpracována neoprávněnou osobou a nemohla být tudíž zákonným podkladem rozhodnutí. Potvrzením napadeného rozhodnutí založeného na takové dokumentaci postupoval žalovaný dle žalobkyně v rozporu se zásadou legality.

4. Žalobkyně dále namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť se žalovaný nevypořádal s námitkou, podle níž stavební úřad ve svém rozhodnutí lživě uvedl, že účastníci neuplatnili námitky, ačkoliv jim tato možnost ani dána nebyla.

5. Na základě uvedených pochybení žalobkyně navrhuje, aby krajský soud zrušil napadené rozhodnutí a rozhodnutí stavebního úřadu a vrátil věc k novému projednání.

6. Žalovaný ve své vyjádření k žalobě setrval na závěrech uvedených v napadeném rozhodnutí. Žalovanému je známo, že otázka účastenství musí být posuzována materiálně podle toho, kdo naplnil zákonnou definici účastníka. Žalovaný předně zkoumá, zda bylo odvolání podáno včas a oprávněnou osobou.

7. Podmínka pro účastenství žalobkyně není podle žalovaného naplněna pouze tím, že má její pozemek společnou hranici s pozemkem parc č. st. XA k. ú. X a předmětným bytovým domem. Žalovaný posoudil charakter projednávaného záměru a jeho možný dopad na okolí. Stavební úprava v podobě provedení vnitřní příčky nemůže podle žalovaného přímo zasáhnout do práv žalobkyně, a proto nebyla zařazena mezi účastníky řízení. Z uvedeného důvodu žalovaný zamítl odvolání žalobkyně jako nepřípustné.

8. Žalovaný dále odkazuje na závěr požárně bezpečnostního řešení stavby, které je součástí projektové dokumentace, v němž se uvádí, že požárně nebezpečný prostor nezasahuje za hranice stavebního pozemku a nezasahuje sousední objekty. Žalovaný uvádí, že únikové cesty byly shledány jako vyhovující. K pochybnostem o oprávnění osob k výkonu odborných činností ve výstavbě žalovaný dodal, že je lze vyvrátit ověřením na stránkách České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

9. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k zásahu do veřejných subjektivních práv žalobkyně a napadené rozhodnutí je v souladu se zákonem. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl.

III. Podstatný obsah správního spisu

10. Stavební úřad provedl dne 10. 7. 2025 kontrolu stavby „Bytový dům (č. 2 – jižní) č. p. X“ na pozemku parc. č. st. XA v k. ú. X, jejímž vlastníkem je obec Mutěnice (dále jen „stavebník“). Stavební úřad zahájil kontrolu stavby na základě podnětu žalobkyně ze dne 20. 6. 2025. Při kontrole bylo zjištěno, že ve 2. patře bytového domu byla v chodbě naproti točitému schodišti provedena nová stěna, kterou se zmenšila chodba schodišťového prostoru a vytvořila se nová pobytová místnost propojená se stávající bytovou jednotkou. Stavebník uvedl, že tyto úpravy byly provedeny nájemníkem s jeho souhlasem asi před 12 až 15 lety. Stavební úřad došel k závěru, že se jedná o stavební úpravu vyžadující povolení podle , a zahájil dne 13. 8. 2025 řízení o nařízení odstranění stavby.

11. Dne 2. 9. 2025 podal stavebník žádost o dodatečné povolení stavby v souladu s . Stavebník svoji žádost následně dne 19. 9. 2025 doplnil o požárně bezpečnostní řešení a vyjádření Technických služeb Strakonice s.r.o. a dne 4. 11. 2025 podal žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí. Stavební úřad oznámením ze dne 12. 11. 2025 vyrozuměl známé účastníky řízení a dotčené orgány o zahájení řízení o odstranění stavby, spojené s jejím dodatečným povolením a kolaudací.

12. Stavební úřad následně rozhodl o dodatečném povolení stavebních úprav provedených uvnitř předmětného bytového domu a vydal kolaudační rozhodnutí, kterým povolil užívání stavby. O rozhodnutí stavebního úřadu se žalobkyně dozvěděla dne 29. 1. 2026 a dne 13. 2. 2026 podala odvolání. Žalobkyně v odvolání uvedla, že stavební úpravy zasahují do společných částí sousedního objektu a ovlivňují požární bezpečnost v bezprostřední blízkosti jejího majetku; tím má být přímo dotčena na svém vlastnickém právu. Dále uvedla, že stavební úpravy spočívají v záboru chodby u točitého schodiště, tj. jde o zásah do únikové cesty. Stavební úřad se dle odvolatelky s tímto aspektem nevypořádal, neprokázal soulad stavby s požárně bezpečnostními požadavky a nevyžádal si odborné stanovisko k ochraně tohoto veřejného zájmu. O odvolání žalobkyně proti rozhodnutí stavebního úřadu rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím.

13. Současně s předmětnou žalobou podala žalobkyně dne 11. 3. 2026 k Ministerstvu pro místní rozvoj podnět k zahájení přezkumného řízení. Dne 11. 6. 2026 se ministerstvo k podanému podnětu vyjádřilo, přičemž se ztotožnilo se závěrem žalovaného, že není dáno přímé dotčení práv žalobkyně vzhledem k charakteru projednávaného stavebního záměru.

IV. Procesní záležitosti

14. Součástí žaloby byla žádost o přiznání odkladného účinku žalobě. O návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě krajský soud rozhodl usnesením ze dne 14. 4. 2026, čj. -24, kterým žalobě odkladný účinek nepřiznal.

15. Z vyjádření žalovaného ze dne 28. 4. 2026 vyplynulo, že krajskému soudu nelze předložit správní spis, neboť žalobkyně současně s podáním žaloby podala podnět k zahájení přezkumného řízení a spi byl předložen ministerstvu. Krajský soud na základě této skutečnosti rozhodl usnesením ze dne 14. 5. 2026, čj. -36, o přerušení řízení. Po odpadnutí překážky řízení bylo v řízení pokračováno, a to usnesením ze dne 29. 6. 2026, čj. -38.

V. Právní hodnocení krajského soudu

16. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů; přihlédl přitom i k vadám, ke kterým je povinen přihlížet z úřední povinnosti. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( , , ve znění pozdějších předpisů; dále jen „“).

17. Krajský soud ve věci rozhodl bez jednání podle Ostatně pro rozhodnutí bez jednání byly splněny i procesní podmínky dle

18. Žaloba je důvodná.

19. Podle zruší soud napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívajícím v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí.

20. V projednávané věci krajský soud shledal, že se žalovaný v napadeném rozhodnutí dostatečným způsobem nevypořádal s důvody, na základě kterých se žalobkyně považuje za účastnici stavebního řízení o dodatečné povolení stavby a které uvedla ve svém odvolání.

21. Podle platí, že v odůvodnění rozhodnutí se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Uvedené plně dopadá i na odůvodnění rozhodnutí o odvolání, a to v souladu s .

22. K otázce nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí pro nedostatek důvodů existuje rozsáhlá judikatura. Z právní věty rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 7. 2009, čj. -109, se podává, že „funkcí odůvodnění správního rozhodnutí je zejména doložit správnost a nepochybně i zákonnost postupu správního orgánu, jakož i vydaného rozhodnutí, jehož jedna z nejdůležitějších vlastností je přesvědčivost. Je proto nutné, aby se správní orgán (…) vypořádal s námitkami účastníků řízení, přičemž z odůvodnění jeho rozhodnutí musí být seznatelné, z jakého důvodu považuje námitky účastníka řízení za liché, mylné anebo vyvrácené.“ (všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

23. V nyní projednávané věci je soudně přezkoumáváno rozhodnutí žalovaného, kterým bylo pro nepřípustnost zamítnuto odvolání žalobkyně, neboť bylo podáno osobou, která neměla postavení účastníka řízení o dodatečné povolení stavby – stavebních úprav uvnitř bytového domu.

24. Podle platí, že opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne. Jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, následně zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Shledá-li předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, posuzuje se opožděné nebo nepřípustné odvolání jako podnět k přezkumnému řízení nebo žádost o obnovu řízení nebo žádost o vydání nového rozhodnutí.

25. Krajský soud zdůrazňuje, že je-li předmětem přezkumu správní rozhodnutí o zamítnutí odvolání podle citovaného ustanovení pro nepřípustnost, případně opožděnost, přezkoumává soud pouze dodržení zákonných podmínek pro takový postup (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2021, čj. -42, bod 19, a ze dne 22. 11. 2018, čj. -20, bod 14).

26. Okruh účastníků v předmětném řízení byl stavebním úřadem vymezen podle , a vzhledem ke skutečnosti, že šlo o řízení o odstranění stavby spojené s řízením o dodatečném povolení stavby a s kolaudací.

27. Podle platí, že účastníkem řízení o nařízení odstranění je vlastník stavby a stavebník, vlastník pozemku, na němž se nachází stavba, která má být odstraněna, osoba, která má jiná věcná práva k pozemku, na němž se nachází stavba, která má být odstraněna, nebo ke stavbám na něm, obec, na jejímž území se stavba, která má být odstraňována, nachází, a další osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva k sousednímu pozemku nebo stavbě mohou být odstraňováním nebo odstraněním stavby přímo dotčena.

28. Podle platí, že účastníkem řízení o dodatečném povolení stavby je povinný, osoba, která má vlastnické nebo jiné věcné právo k pozemku, na němž se nachází stavba, která má být odstraněna, nebo stavbám na něm, a další osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva k sousednímu pozemku nebo stavbě mohou být rozhodnutím přímo dotčena.

29. Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že pro účastenství žalobkyně v předmětném řízení je zapotřebí splnění dvou podmínek, a to kumulativně. První podmínkou je existence vlastnického či jiného věcného práva k sousedním stavbám nebo pozemkům či stavbám nacházejícím se na těchto pozemcích. Druhou podmínkou je pak přímé dotčení vlastnického nebo jiného věcného práva vydáním rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, tj. v tomto případě dodatečným povolením stavby nové příčky uvnitř bytového domu.

30. Ve věci není sporné, že žalobkyně je vlastnicí pozemku parc. č. st. X a stavby na uvedeném pozemku umístěné (garáž), a že její pozemek i stavba garáže přímo sousedí s bytovým domem č. p. X na pozemku parc. č. st. XA (oba pozemky umístěné v k. ú. X). To konstatuje i žalovaný v napadeném rozhodnutí. Žalovaný v napadeném rozhodnutí dodává, že „podmínkou pro účastenství souseda však je, že jeho vlastnická nebo jiná věcná práva k sousednímu pozemku nebo stavbě mohou být přímo dotčena. Tato podmínka však není naplněna pouze tím, že mají pozemky společnou hranici, ale je nutné přihlédnout k charakteru projednávaného záměru a jeho možnému dopadu na okolí.“ Tato premisa žalovaného je správná, ovšem jeho následný závěr o neexistenci přímého dotčení vlastnického práva žalobkyně nebyl v napadeném rozhodnutí dále odůvodněn a rozveden tak, aby jeho úvahu bylo s ohledem na uplatněné odvolací argumenty žalobkyně možné jakkoli podrobit soudnímu přezkumu. Žalovaný sice v napadeném rozhodnutí vymezil charakter projednávaného záměru, tj. že jde o stavební úpravu v podobě provedení vnitřní příčky a vytvoření nové pobytové místnosti. Nicméně již výslovně v napadeném rozhodnutí neposoudil, zda jsou stavební úpravou přímo dotčena vlastnická práva žalobkyně k jejímu pozemku, tj. zda má předmětná stavební úprava jakýkoli vliv na okolí, a to s ohledem na uplatněnou odvolací argumentaci žalobkyně, která se dovolávala svého účastenství z důvodu ovlivnění požární bezpečnosti nemovitosti.

31. Výkladem pojmu přímé dotčení na vlastnickém právu v kontextu určení účastníků stavebního řízení se Nejvyšší správní soud zabýval opakovaně. Z právní věty rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2008, čj. -48, se podává následující: „Neurčitý právní pojem „přímo dotčen na vlastnickém právu“ ve smyslu § 34 odst. 1 stavebního zákona z roku 1976 je nutno interpretovat vždy s ohledem na okolnosti spočívající v povaze umísťované stavby a jejích možných dopadech na okolí. Přímým dotčením vlastníka nemovitostí na jeho vlastnickém či jiném právu může být i dotčení vlastníka zvýšenou hlukovou hladinou nebo jiným znečištěním způsobeným intenzitou dopravy v důsledku rozhodnutí o umístění velkoskladu, který bude zásobován denně přijíždějícími a odjíždějícími kamióny pohybujícími se tak v bezprostřední blízkosti jeho nemovitosti.“ Přímým dotčením lze rozumět především dotčení různými imisemi, kterými se zasahuje do vlastnického nebo jiného práva, tj. stíněním, hlukem, prachem, pachem, zápachem, kouřem, vibracemi, světlem apod. (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2009, čj. -111, odst. 33).

32. V rozsudcích ze dne 25. 5. 2016, čj. 1 As 35/2016–38, bod 35, či ze dne 11. 4. 2019, čj. –68, bod 27, Nejvyšší správní soud dále upřesnil, že pojem přímé dotčení vlastnického práva je neurčitým právním pojmem, kterým se rozumí s ohledem na konkrétní okolnosti neoprávněný zásah do vlastnického nebo jiného práva nad míru přiměřenou poměrům. Přímé dotčení je třeba posuzovat vždy ve vztahu k dané lokalitě, ve které má stavební činnost proběhnout. Je potřeba zdůraznit, že možnost dotčení by měla být konkrétní a reálně představitelná, nikoliv pouze hypotetická. Pro naplnění definice účastenství „postačuje pouhá možnost přímého dotčení na právech nebo povinnostech rozhodnutím, které má být ve správním řízení vydáno. Tato možnost přitom musí být reálně myslitelná, nikoliv pouze hypotetická. Zároveň musí být splněna podmínka, že práva nebo povinnosti mohou být rozhodnutím dotčeny přímo, tedy bezprostředně. Je povinností správního orgánu v jednotlivých případech posoudit, kteří z vlastníků „sousedních“ pozemků a staveb na nich mohou být konkrétním rozhodnutím dotčeni přímo.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2016, čj. 1 As 35/2016–38, bod 30).

33. Citovaná judikatura je plně použitelná i v podmínkách , neboť definice účastníka řízení jakožto vlastníka sousedního pozemku, jehož vlastnická nebo jiná věcná práva mohou být rozhodnutím přímo dotčena, nezaznamenala žádných změn.

34. Z uvedené judikatury lze dovodit, že pojetí účastenství je na jedné straně koncipováno široce a otevřeně, současně však není neomezené, neboť je podmíněno individualizovaným posouzením konkrétních okolností, zohledněním místních poměrů a existencí bezprostředního zásahu do práv dotčených osob.

35. Žalobkyně především namítá, že provedené stavební úpravy v bytovém domě ovlivňují jeho požární bezpečnost, neboť zúžením únikových cest vzniká riziko šíření požáru mimo bytový dům. Tím by mohlo dojít k zásahu do práv žalobkyně. Stejný důvod uvedla žalobkyně již ve svém odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu, v němž uvedla, že je rozhodnutím o dodatečném povolení stavby přímo dotčena na svých právech, neboť stavební úprava zasahuje do společných částí objektu a ovlivňuje požární bezpečnost v blízkosti jejího majetku.

36. Žalovaný v napadeném rozhodnutí shledal, že první podmínka účastenství žalobkyně jakožto vlastnice sousedního pozemku je splněna. Žalovaný ovšem neshledal pro účastenství splnění další podmínky, a to přímého zásahu do práv žalobkyněě, neboť o tom má vypovídat charakter posuzované stavební úpravy. Žalovaný konkrétně uvedl, že „v daném případě byly předmětem řízení stavební úpravy v podobě provedení vnitřní příčky, čímž došlo k vytvoření nové pobytové místnosti. Odvolací orgán se zde plně ztotožňuje s posouzením stavebního úřadu, který dospěl k závěru, že rozhodnutím o dodatečném povolení těchto stavebních úprav nemůže dojít k přímému dotčení práv odvolatelky, která proto nebyla zařazena mezi účastníky řízení.“

37. Při rozhodování správního orgánu o zamítnutí odvolání pro nepřípustnost z důvodu, že odvolatel nebyl shledán účastníkem řízení, neboť jeho vlastnická nebo jiná věcná práva k sousedním nemovitostem nemohou být rozhodnutím přímo dotčena, hraje významnou roli úvaha odvolacího orgánu, přičemž je zapotřebí, aby tento orgán své úvahy řádně odůvodnil ve svém rozhodnutí. Žalovaný v projednávané věci nebyl sice povinen zabývat se námitkami žalobkyně vztahujícími se k věcnému posouzení rozhodnutí stavebního úřadu, ale byl povinen vypořádat se s těmi námitkami, které se týkaly otázky účastenství žalobkyně v předmětném řízení o dodatečném povolení stavby, tj. zejména měl reagovat na námitku, zda existuje riziko šíření požáru mimo bytový dům a zda to má vliv na přímé dotčení práv žalobkyně.

38. Ve vztahu k projednávané věci považuje krajský soud za vhodné poukázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2013, čj. -95, v němž se Nejvyšší správní soud též zabýval otázkou požárně nebezpečného prostoru stavby ve spojení s otázkou účastenství. Nejvyšší správní soud ve zmiňovaném rozsudku uvedl, že „z provedené rekapitulace je zřejmé, že žalobce v podaném odvolání spojoval své účastenství v předchozím kolaudačním řízení s otázkou požárně nebezpečného prostoru stavby, který měl zasahovat na jeho pozemek a dále s otázkou tvrzeného přesahu mansardové střechy stavby rovněž na pozemek žalobce. Stěžovatel ovšem v žalobou napadeném rozhodnutí na uvedená tvrzení žalobce nijak nereagoval, a tedy ani nevysvětlil, že buďto nejsou pro otázku účastenství žalobce v kolaudačním řízení, a tedy ani pro otázku přípustnosti jeho odvolání relevantní nebo neodpovídají skutečnosti či z jiných důvodů nezaložila žalobci oprávnění účastnit se daného kolaudačního řízení. Odůvodnění rozhodnutí stěžovatele se omezuje pouze na konstatování, na kterých pozemcích je stavba umístěna, neřeší však, zda kolaudovaná stavba nějakým způsobem zasahuje i do pozemku žalobce a zda tento případný zásah (přesah střechy a šíře požárně nebezpečného prostoru), pokud tedy objektivně existuje, odůvodňuje postavení žalobce jakožto účastníka kolaudačního řízení. Obdobně jako krajský soud tedy i Nejvyšší správní soud z uvedených skutečností dovozuje, že takto pojaté rozhodnutí je třeba považovat za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.“

39. Je zřejmé, že žalobkyně své účastenství spojuje s otázkou požárně nebezpečného prostoru stavby, který by měl zasahovat na její pozemek. Žalovaný ovšem v napadeném rozhodnutí na tento důvod žádným způsobem nereagoval. V odůvodnění napadeného rozhodnutí se zaměřil pouze na charakter předmětné stavební úpravy. Žalovaný se tudíž nijak nezabýval tím, proč neshledává odvolací námitku žalobkyně ve vztahu k otázce jejího účastenství relevantní, ani tím zda je dáno riziko šíření požáru mimo předmětný bytový dům a zda to může být důvodem, pro který by mohlo dojít k přímému dotčení práv žalobkyně jakožto vlastnice sousedního pozemku. Nutno podotknout, že žalovaný v napadeném rozhodnutí ani blíže nerozebírá, z jakého konkrétního důvodu shledává, že se stavba vnitřní příčky nemůže přímo dotknout práv žalobkyně. Žalovaný pouze obecně uvádí, co bylo předmětem stavební úpravy bez bližšího posouzení jejího vlivu ve vztahu k sousedním pozemkům. Žalovaný bez dalšího vysvětlení vyjádřil souhlas s vymezením okruhu účastníků řízení stavebním úřadem, ačkoliv stavební úřad ve svém rozhodnutí nijak blíže neupřesňuje, proč dospěl k závěru, že účastníkem předmětného řízení je pouze stavebník, resp. v rozhodnutí stavebního úřadu je na str. 2 uvedena obecná floskule o účastenství, která však není nikterak navázána na okolnosti a podmínky dané věci. Odůvodnění napadeného rozhodnutí tak považuje krajský soud za zcela nedostatečné, přičemž neobstojí ani odkaz na prvostupňové rozhodnutí, neboť to se taktéž touto otázkou konkrétním způsobem nezabývá.

40. Úkolem žalovaného bylo v napadeném rozhodnutí posoudit, zda mohla být práva žalobkyně rozhodnutí stavebního úřadu přímo dotčena či nikoli, a svůj závěr řádně odůvodnit na základě skutečností zjištěných v rámci předmětného řízení. Pokud žalobkyně uvedla v rámci odvolání konkrétní důvod, pro který se cítí být účastnicí řízení ve smyslu , bylo povinností žalovaného se s uvedeným důvodem účastenství vypořádat v rámci napadeného rozhodnutí. Napadené rozhodnutí ovšem zcela postrádá jakékoli úvahy o tom, zda má provedená stavební úprava vliv na požární bezpečnost objektu a sousedních pozemků a staveb, tedy i na požární bezpečnost sousedního pozemku žalobkyně.

41. Pokud se žalovaný zabýval čistě charakterem stavební úpravy bez bližšího vysvětlení, proč nemůže daná stavební úprava přímo zasáhnout do práv žalobkyně, nemá krajský soud možnost posoudit, jakými úvahami se žalovaný řídil stran žalobkyní namítané požární nebezpečnosti bytového domu po stavební úpravě (konkrétně namítala zúžení únikových cest nevyhovující požárním normám, což má vést k riziku šíření požáru z objektu). Krajský soud rozhodně není ten, kdo by se mohl těmito otázkami zabývat jako první při absenci jakékoliv úvahy žalovaného v napadeném rozhodnutí v tomto směru.

42. Krajský soud na základě výše uvedeného shledal, že žalovaný zcela opomenul vypořádat důvod, pro který má žalobkyně za to, že jí náleží postavení účastnice předmětného stavebního řízení. Žalovaný pouze přihlédl k charakteru stavby, přičemž ani nijak blíže neodůvodnil, jak vzhledem k této skutečnosti nemůže dojít k přímému dotčení práv žalobkyně. Žalovaný obecně nedostál své povinnosti vypořádat odvolací námitky vztahující se k účastenství žalobkyně a řádně odůvodnit své rozhodnutí. Závěr o tom, že žalobkyně podala nepřípustné odvolání, neboť nebyla účastnicí řízení, tak není dostatečně odůvodněn. Napadené rozhodnutí nemůže v soudním přezkumu obstát pro jeho nepřezkoumatelnost.

43. Sluší se dodat, že nedostatky odůvodnění napadeného rozhodnutí nelze zhojit dodatečnými vyjádřeními k podané žalobě. Z rozsudků Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2004, čj. –58, či ze dne 27. 6. 2011, čj. –60, plyne, že argumenty uvedené ve vyjádření k žalobě měly zaznít v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, neboť nedostatek odůvodnění rozhodnutí vydaného ve správním řízení nemůže být dodatečně zhojen případným podrobnějším rozborem dané problematiky učiněným až v řízení před soudem; na takové dodatečné odůvodňování nemůže být brán zřetel.

VI. Závěr a náklady řízení

44. Pro shora uvedené vady krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení podle V dalším řízení bude zapotřebí, aby se žalovaný zabýval otázkou, zda dodatečně povolovaná stavba (stavební úpravy) a její vliv na sousední nemovitosti může představovat přímé dotčení práv žalobkyně ve smyslu jí uplatněných důvodů, na nichž své tvrzení o účastenství v řízení zakládá (požární záležitosti). V kontextu uvedeného žalovaný zhodnotí, zda žalobkyně splňuje podmínky účastenství v předmětném řízení či nikoliv a podle toho přijme odpovídající rozhodnutí o odvolání.

45. Žalovaný je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázán ( ).

46. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle , věty první , podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšnou žalobkyni, v jejím případě jsou náklady řízení představovány zaplaceným soudním poplatkem za řízení ve výši 3 000 Kč a za návrh na přiznání odkladného účinku ve výši 1 000 Kč. Náhradu nákladů řízení ve výši 4 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

47. O náhradě nákladů řízení osoby zúčastněné na řízení soud rozhodl podle , podle něhož osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalobci, pokud bránila své právo, které jí vyplývalo z rozhodnutí nebo jiného úkonu napadeného žalobou, v ostatních případech má právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. O takovou situaci se však v nyní projednávaném případě nejedná. Žalobkyně totiž byla v řízení úspěšná, a proto právo osoby zúčastněné na řízení na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni není dáno. Dále i vzhledem k tomu, že osobě zúčastněné na řízení žádné povinnosti soudem uloženy nebyly, rozhodl soud v jejím případě tak, že nemá právo na náhradu nákladů řízení. Osoba zúčastněná na řízení ani nenavrhla, aby jí z důvodů zvláštního zřetele hodných bylo přiznáno právo na náhradu dalších nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení.

Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

České Budějovice 15. září 2026

Mgr. Kateřina Bednaříková v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. V. L.