Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2321/2026

28 Cdo 2321/2026-54

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci oprávněné Apston Capital Ltd., identifikační číslo osoby 004 08 579, se sídlem 4th Floor, Hanover Building, Windmill Lane, Dublin 2, Irsko, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště 259/55, proti povinným 1) J. H. a 2) J. H., o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 5. 2026, č. j. -23, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

1. Usnesením Vrchního soudu v Praze (dále jen „odvolací soud“) ze dne 15. 12. 2025, č. j. -38, bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 4. 2024, č. j. -25, jímž soud prvního stupně – pro vady bránící pokračování v řízení ( , , ve znění pozdějších předpisů; dále jen „ “) – odmítl povinnými podané žaloby pro zmatečnost a na obnovu řízení, směřující proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 9. 2023, č. j. -15.

2. Proti usnesení odvolacího soudu podali povinní dovolání.

3. Je-li dovolatelem – jako je tomu i v posuzovaném případě – fyzická osoba, je nezbytné, aby (nemá-li právnické vzdělání) byla zastoupena advokátem (notářem), jímž musí být dovolání i sepsáno [srov. , odst. 2 písm. a) a odst. 4 ].

4. Při podání dovolání povinní nebyli zákonem stanoveným způsobem zastoupeni. Z obsahu spisu nevyplývá, že by měli právnické vzdělání (takovou okolnost nedokládají, ba ani netvrdí).

5. Jelikož povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – vyjma usnesení, jímž se dovolací řízení právě pro jeho neodstranění zastavuje – vydání rozhodnutí, kterým se řízení končí ( ), Nejvyšší soud dovolací řízení podle věty třetí zastavil.

6. Na uvedeném nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že povinní nebyli v tomto dovolacím řízení vyzváni, aby si zvolili zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podali řádné dovolání. Povinní si vzhledem ke značnému množství jimi podávaných dovolání museli být vědomi podmínky povinného zastoupení, když byli již mnohokrát poučeni o následcích neodstranění takové vady (z vícero rozhodnutí dovolacího soudu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. , ze dne 23. 12. 2022, sp. zn. , ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. , či ze dne 13. 9. 2024, sp. zn. ). Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i v rozhodovací činnosti Ústavního soudu (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. , ze dne 11. 5. 2022, sp. zn. , nebo ze dne 15. 1. 2025, sp. zn. ). Práva dovolatelů tudíž nebyla ohrožena, jelikož poučení o náležitém zastoupení se jim (dříve) opakovaně dostalo.

7. Dovolatelé nezaplatili ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky povinného zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z jejich postoje v tomto i v předcházejících řízeních je zřejmé, že si jsou povinnosti zaplatit soudní poplatek vědomi, platit jej však nehodlají a pouze opakovaně podávají neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a dlouhodobě tak zneužívají svého práva na soudní ochranu (shodně např. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2025, sp. zn. , ze dne 11. 3. 2025, sp. zn. , ze dne 25. 9. 2024, sp. zn. , či ze dne 8. 8. 2023, sp. zn. ; ; ).

8. Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatelé spolu s dovoláním vznesli námitku podjatosti soudců, tentokrát soudců senátu Vrchního soudu v Praze, který rozhodoval o jejich odvolání. Protože je z obsahu námitky podjatosti zřejmé, že soudcům vytýkají jejich postup v řízení o projednávané věci, vyhodnotil Nejvyšší soud bez dalšího takovou námitku podjatosti včetně navazujícího návrhu na přikázání věci jinému soudu jednak jako nedůvodnou (srov. ), a jednak jako obstrukční postup, který s přihlédnutím k ustanovení nepožívá právní ochrany (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. ).

9. Nejvyšší soud nepřihlížel ani k opakované žádosti povinných o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, je-li nepochybné, že záměrem počínání povinných je nikoli sledování ochrany jimi tvrzeného subjektivního práva ( ), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Takový zneužívající procesní postup povinných nemůže ve smyslu a 6 požívat právní ochrany (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , ze dne 23. 3. 2026, sp. zn. , ze dne 14. 5. 2026, sp. zn. , a ze dne 29. 9. 2025, sp. zn. ). Ke zneužívajícímu procesnímu úkonu se proto podle nepřihlíží [srov. LAVICKÝ, P. a kol. ( až 250l). Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 9–10, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. ].

10. Krom toho povinní předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a pro ustanovení zástupce pro dovolací řízení stanovené v nesplňují, jde-li v přítomné věci z jejich strany o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (k otázce, kdy jde ve smyslu ustanovení o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod č. 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

11. Dovolací soud rovněž nepřehlédl, že podáním ze dne 2. 10. 2026 – poté, kdy soud prvního stupně předložil spis Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání a dovolatelé byli vyrozuměni o tom, v jakém složení bude Nejvyšší soud o jejich dovolání rozhodovat – vnesli dovolatelé námitku podjatosti i vůči soudcům soudního oddělení 28 Nejvyššího soudu – Mgr. Petru Krausovi, JUDr. Janu Eliášovi, Ph.D., a Mgr. Zdeňku Sajdlovi, jíž odůvodnili tvrzením, že „bylo a je objektivně a nevyvratitelně prokazatelné, že nejen v této věci byly a jsou vědomě páchány velmi závažné zločiny“. Neuvádějí konkrétní důvody, pro které by měli být dotčení soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, a i s ohledem na to, že takto nekonkretizované námitky podjatosti podávají v řízení opakovaně, Nejvyšší soud považuje i nyní vznesenou námitku podjatosti za zjevné zneužití tohoto procesního institutu ( ), a proto k této námitce nepřihlížel (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sen. zn. , ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. , ze dne 6. 9. 2023, sp. zn. ). Z výše uvedených důvodů rozhodl o zastavení dovolacího řízení, aniž předložil věc jinému senátu Nejvyššího soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti (k tomu dále srovnej např. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2024, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2024, sp. zn. ).

12. Povinní současně navrhli, aby dovolací soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného usnesení. Jsou-li však splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení ( ), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. ). Nejvyšší soud se tedy návrhem na odklad vykonatelnosti nezabýval.

13. Absence výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněna tím, že žaloba pro zmatečnost a na obnovu řízení je (pouze) mimořádným opravným prostředkem podaným proti rozhodnutí vydanému v exekučním řízení [srov. a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu) a o změně dalších zákonů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. 10. 2026

Mgr. Petr Kraus předseda senátu