Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2145/2023-327

-327

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou ve věci žalobce města Lomnice nad Popelkou, se sídlem v Lomnici nad Popelkou, Husovo náměstí 6, IČO 00275905, proti žalovaným 1. J. H. a 2. J. H. o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost podané žalovanými proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 1. 2017, č. j. -203, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 5. 2020, č. j. -205, takto:

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 30. 9. 2019, č. j. -196, zastavil (pro neodstranění nedostatku povinného zastoupení advokátem) dovolací řízení o dovolání žalovaných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 6. 2018, č. j. -38 (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).

K odvolání žalovaných Vrchní soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 22. 5. 2020, č. j. -205, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II).

Proti usnesení odvolacího soudu podali žalovaní – nezastoupeni advokátem – dovolání, které nebylo sepsáno advokátem, neprokázali ani netvrdili, že jsou zastoupeni advokátem nebo že mají sami právnické vzdělání. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení.

Dovolatel musí být v dovolacím řízení zastoupen advokátem nebo notářem ( věta první , , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „“); to podle neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (odst. 4).

Žalovaní, přestože byli usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 7. 2020, č. j. -223, které jim bylo doručeno dne 22. 7. 2020, vyzváni k odstranění nedostatku povinného zastoupení, nedostatek podmínky dovolacího řízení podle neodstranili, ačkoliv byli o důsledcích své nečinnosti poučeni. Podmínka povinného zastoupení žalovaných v dovolacím řízení ve smyslu tak nebyla splněna, a proto bylo dovolací řízení podle a zastaveno.

K žádosti dovolatelů o ustanovení zástupce z řad advokátů ze dne 3. 8. 2020, Nejvyšší soud (stejně jako soud prvního stupně) nepřihlížel, neboť ji považuje za zjevné zneužití procesního práva dle (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. , nebo ze dne 24. 5. 2023, sp. zn. ). Uvedené plyne z dosavadního postupu dovolatelů v projednávané věci (v níž opakovaně, mechanicky na každé rozhodnutí soudu reagují odvoláním, žalobou pro zmatečnost, na obnovu řízení a dovoláním, včetně námitek podjatosti a podávají tytéž žádosti a tatáž podání), jakož i z obsahu samotného podání (dovolatelé v zásadě stále dokola s drobnými úpravami kopírují svá podání, v žádosti neuvádí žádné konkrétní okolnosti, jež by dokládaly její důvodnost). Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti známo, že obdobně postupují též v mnoha dalších řízeních (např. žalovaný ve věcech, jež byly u Nejvyššího soudu vedeny pod sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. atd.). Jednání dovolatelů lze považovat za obstrukční, a nikoli za vedené snahou účinně bránit svá práva, do nichž bylo podle jejich názoru neoprávněně zasaženo.

Dovolatelé nezaplatili ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2012, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z jejich postoje v tomto i v předcházejících řízeních je zřejmé, že si jsou povinnosti zaplatit soudní poplatek vědomi, platit jej však nehodlají a pouze opakovaně podávají neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce a dlouhodobě tak zneužívají svého práva na soudní ochranu.

Dovolací soud rovněž nepřehlédl, že podáním ze dne 11. 8. 2023 vznesli žalovaní námitku podjatosti vůči senátu Nejvyššího soudu ve složení JUDr. Pavlína Brzobohatá, JUDr. Jitka Dýšková a Mgr. Jana Misiačková, kterou odůvodnili tím, že „se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům a jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti“. Dovolatelé jen citují text zákona, aniž by jakkoliv specifikovali (či alespoň naznačili) konkrétní důvody, pro které by měly být tyto soudkyně vyloučeny z projednávání věci, a s ohledem na to, že takto nekonkretizované námitky podjatosti podávají v řízení opakovaně, Nejvyšší soud považuje vznesenou námitku podjatosti za zjevné zneužití tohoto procesního institutu ( ), a proto k této námitce nepřihlížel (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sen. zn. , ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. ).

Dovolání žalovaných obsahovalo také návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v (Ústavním soudem zdůrazněné) přiměřené lhůtě. Navíc v dané věci odložení vykonatelnosti napadeného usnesení nepřipadá v úvahu.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 6. 9. 2023

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu