Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 651/26

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Baxou o ústavní stížnosti Bc. Michala Gelačáka, zastoupeného JUDr. Zdeňkou Doležílkovou, advokátkou, sídlem Ovesná 356/7, Ostrava, proti výroku III. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. října 2025 č. j. -538, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení a obchodní společnosti UNIQA pojišťovna, a. s., sídlem Evropská 810/136, Praha 6, jako vedlejší účastnice řízení takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatel se ústavní stížností podle písm. d)y a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, domáhá zrušení výroku III. v záhlaví uvedeného rozhodnutí z důvodu tvrzeného porušení jeho základních práv podle y a a d.

2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že Městský soud v Praze změnil ve výroku I. rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 7. 2. 2025 č. j. -477 tak, že žalobu, kterou se stěžovatel domáhal po vedlejší účastnici zaplatit 754 879,47 Kč s příslušenstvím, zamítl (výrok I.). Rozsudek obvodního soudu ve výroku II. potvrdil (výrok II.). Stěžovateli uložil povinnost zaplatit vedlejší účastnici na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 341 304 Kč (výrok III.). Výrokem IV. a V. rozhodl o nákladech řízení státu.

3. Stěžovatel ústavní stížností napadá výrok III. rozsudku městského soudu o náhradě nákladů řízení. Uvádí, že městský soud měl ve věci aplikovat , (dále jen ""). V ústavní stížnosti stěžovatel dále uvádí, že proti výroku ve věci samé rozsudku městského soudu podal dovolání. Ústavní soud si v databázi infoSoud ověřil, že k podání dovolání skutečně došlo.

4. Ústavní soud se před posouzením opodstatněnosti ústavní stížnosti zabýval otázkou, zda jsou k tomu splněny procesní předpoklady stanovené .

5. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (). V citovaných ustanoveních má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost představuje tedy krajní prostředek k ochraně práva nastupující až tehdy, když náprava před ostatními orgány veřejné moci již není možná. Zásada subsidiarity se projevuje i v tom, že podá-li účastník řízení souběžně s ústavní stížností proti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení i dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, považuje ji Ústavní soud za předčasně podanou, a tudíž nepřípustnou (srov. např. usnesení ze dne 15. 11. 2018

sp. zn.

, ze dne 31. 10. 2025

sp. zn.

).

6. Podle ustanovení totiž platí, že zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu, vrátí mu věc k dalšímu řízení, přičemž takto může zrušit rovněž rozhodnutí soudu prvního stupně. Dovolací soud zruší též další rozhodnutí vydaná v řízení v prvním stupni nebo v odvolacím řízení, která jsou na zrušovaném rozhodnutí závislá. Závislým výrokem je takový výrok, který při zrušení nebo změně napadeného výroku nemůže sám o sobě obstát. Takovým závislým výrokem na rozhodnutí o věci samé je nákladový výrok. Nejvyšší soud by v případě zrušení napadených rozhodnutí otevřel prostor k tomu, aby se soudy opětovně zabývaly i náklady řízení a aby v rámci rozhodování o nich přihlédly k námitkám uplatněným stěžovatelem v ústavní stížnosti. I případné měnící rozhodnutí dovolacího soudu podle obsahuje výrok o náhradě nákladů všech stupňů řízení ( ve spojení s ).

7. Pokud tedy stěžovatel podal dovolání k Nejvyššímu soudu, Ústavní soud nemůže již nyní přezkoumávat ústavnost tzv. nákladových výroků. Nejenže by nerespektoval subsidiaritu ústavní stížnosti k jiným zákonným procesním prostředkům k ochraně práva, ale také by tím, byť jen nepřímo, předjímal i výsledek řízení o dovolání, což mu nepřísluší (srov. například usnesení ze dne 18. 2. 2019

sp. zn.

, ze dne 10. 4. 2019

sp. zn.

, ze dne 24. 4. 2019

sp. zn.

, ze dne 13. 5. 2024

sp. zn.

, ze dne 26. 6. 2024

sp. zn.

, ze dne 25. 7. 2024

sp. zn.

, ze dne 31. 7. 2024

sp. zn.

a další). K samotné podstatě věci by se nemohl vyjádřit, avšak při posuzování nákladů řízení nelze pominout úspěšnost jednotlivých účastníků řízení v meritu věci, od které se odvíjí otázka nákladů řízení (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 15. 11. 2018 a další).

8. Ústavní soud pro úplnost uvádí, že odmítnutí stávající ústavní stížnosti pro její nepřípustnost stěžovatele nijak nepoškozuje, neboť k ochraně proti tvrzeným zásahům do základních práv má k dispozici zákonné procesní prostředky, a teprve po jejich vyčerpání se může s ústavní stížností obrátit na Ústavní soud, bude-li i nadále přesvědčen, že k tomu má důvody.

9. Ústavní soud proto rozhodl podle mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení o odmítnutí ústavní stížnosti stěžovatele jako nepřípustné.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. května 2026

Josef Baxa v. r.

soudce zpravodaj