Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2005/2026

-300

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobce J. M., zastoupeného JUDr. Václavem Runštukem, advokátem se sídlem v Praze 4, Jeremenkova 1021, proti žalovanému P. K., zastoupenému JUDr. Pavlem Kiršnerem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 2, Rumunská 1720/12, o zaplacení částky 97 592 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 2. 2026, č. j. -249, takto: I. Dovolání se odmítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3 430 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Václava Runštuka, advokáta se sídlem v Praze 4, Jeremenkova 1021.

Odůvodnění:

2. Rozsudkem ze dne 10. 2. 2026, č. j. -249, Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku I potvrdil co do částky 46 643 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I), změnil ohledně částky 50 949 Kč s určeným příslušenstvím tak, že se žaloba zamítá (výrok II), a rozhodl o náhradě nákladů řízení vzniklých účastníkům před soudy obou stupňů (výrok III).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu výroku I podal žalovaný dovolání, jež považuje za přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), a důvodné pro nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem ( ).

4. Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

5. Podle není dovolání podle přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

6. Ustanovení je rozhodovací praxí setrvale interpretováno tak, že pro posouzení přípustnosti dovolání z hlediska finančního limitu je třeba za rozhodnou považovat sice výši peněžitého plnění, jež byla předmětem odvolacího řízení, avšak pouze v rozsahu, jenž může být rozhodnutím dovolacího soudu dotčen, o němž tedy bylo rozhodnuto dovoláním napadeným výrokem (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2023, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 74/2024 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. , ze dne 22. 5. 2024, sp. zn. , a ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. ). I podle důvodové zprávy k , který mimo jiné nově formuloval , bylo záměrem zákonodárce, aby zněním (účinným od 30. 9. 2017) byla zúžena možnost podání dovolání v bagatelních věcech, nikoli rozšířena.

7. Ústavní soud se k této rozhodovací praxi Nejvyššího soudu přihlásil v usnesení ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. , nebo usnesení ze dne 19. 10. 2021, sp. zn. , jimiž shledal ústavně souladným postup dovolacího soudu i v případě tzv. štěpení nároku, tj. kdy „podstatná není částka, o níž odvolací soud rozhodl, ale výše peněžitého plnění, do níž je podáno dovolání“ (blíže srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2019, sp. zn. , ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. , ze dne 13. 11. 2018, sp. zn. , ze dne 12. 12. 2018, sp. zn. , ze dne 23. 4. 2020, sp. zn. , či ze dne 11. 8. 2020, sp. zn. ).

8. K tomu dále srovnej z recentní rozhodovací praxe Ústavního soudu např. i usnesení ze dne 23. 10. 2024, sp. zn. (co do uvedené problematiky se hlásící k dosavadní, shora odkazované judikatuře).

9. Jestliže tedy v posuzovaném případě bylo dovoláním dotčeným výrokem I rozsudku odvolacího soudu rozhodnuto (v meritu) o částce 46 643 Kč s příslušenstvím (kdy nejde o nárok vyplývající ze spotřebitelské smlouvy ani o vztah pracovněprávní), tedy o peněžitém plnění nedosahujícím zákonného limitu, nelze dovolání z pohledu považovat za přípustné.

10. Pro úplnost lze dodat, že přípustnost dovolání není dána ani ustanovením (dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu nepatří do okruhu rozhodnutí vyjmenovaných v tomto ustanovení). Výrok II rozsudku odvolacího soudu pak nebyl dovoláním napaden (k podání dovolání proti němu byl by ostatně subjektivně legitimován ve smyslu věty prvé toliko žalobce) a proti výroku III rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, není dovolání přípustné se zřetelem k

11. Nepřípustné dovolání proto Nejvyšší soud odmítl ( a 2 ).

12. O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl Nejvyšší soud podle věty první, , věty první a , kdy zavázal žalovaného, jehož dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, jež vznikly žalobci v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání a jež sestávají z odměny advokáta (z tarifní hodnoty 46 643 Kč) v částce 2 980 Kč a náhrady hotových výdajů advokáta stanovených paušální částkou 450 Kč [, , , a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. 9. 2026

Mgr. Petr Kraus předseda senátu