Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
11 C 34/2024-24
Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Anonymizováno, narozený Anonymizováno bytem Anonymizováno
o zaplacení 11 284 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky 7 000 Kč za dobu od 16. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení další částky 2 800 Kč, smluvní pokuty 1 484 Kč, úroku z prodlení ve výši 15% p.a. z částky 9 800 Kč za dobu od 17. 3. 2023 do 15. 4. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 2 800 Kč za dobu od 16. 4. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,25 % p.a. z částky 7 000 Kč za dobu od 16. 4. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce poměrnou část 9 % nákladů řízení, tedy částku 186 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky 7 000 Kč za dobu od 16. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení další částky 2 800 Kč, smluvní pokuty 1 484 Kč, úroku z prodlení ve výši 15% p.a. z částky 9 800 Kč za dobu od 17. 3. 2023 do 15. 4. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 2 800 Kč za dobu od 16. 4. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,25 % p.a. z částky 7 000 Kč za dobu od 16. 4. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce poměrnou část 9 % nákladů řízení, tedy částku 186 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 27. 10. 2023 domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 9 800 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 9 800 Kč za dobu od 17. 3. 2023 do zaplacení a smluvní pokuty 1 484 Kč. Tvrdila, že prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný na jejích webových stránkách vybral parametry úvěru, vyplnil registrační formulář, odsouhlasil smluvní dokumentaci, zadal kód z verifikační SMS, poskytl kopii svého dokladu totožnosti a zaslal částku 1 Kč, přičemž dále poskytl výpisy ze svého bankovního účtu a výplatní listy, uzavřela dne 26. 7. 2022 s žalovaným smlouvu o úvěru a tento mu dne 26. 7. 2022 poskytla převodem na jeho účet č. č. účtu. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru platit smluvní úrok 40 % p.m., jistinu mohl zaplatit kdykoli. Nezaplatil však přes opakované upomínky ničeho a žalobkyně proto úvěr ke dni 16. 3. 2023 zesplatnila. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje částku 9 800 Kč tvořenou jistinou 7 000 Kč a úrokem z první měsíc čerpání úvěru 2 800 Kč, a dále sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1% p.d. za dobu od 17. 3. 2023 do 15. 10. 2023 ve výši 1 484 Kč. Žalovaný však tento dluh neuhradil ani poté, co jej k tomu žalobkyně vyzývala předžalobní upomínkou ze dne 15. 10. 2023. K jednání dne 16. 5. 2024 se žalobkyně po předchozí řádné omluvě nedostavila.
2. Žalovaný se k žalobě do dnešního dne nevyjádřil, ač fikce jejího doručení na adrese evidované v CEO jako adresa jeho trvalého pobytu nastala již dne 15. 4. 2024 (obálka čl. 16 ve spojení se sdělením pro vyvěšení na ÚD soudu čl. 18). K ústnímu jednání dne 16. 5. 2024 se nedostavil, ač mu bylo předvolání k tomuto jednání doručeno společně se žalobou.
3. Soud proto věc projednal a rozhodl bez účasti žalobkyně a žalovaného.
4. Při rozhodování věci soud vycházel z následujících důkazů předložených žalobkyní, z nichž zjistil:
- z obsahu sdělení společnosti právnická osoba. (čl. 14), že účet č. č. účtu byl v měsíci 7/2022 veden pro žalovaného a dne 27. 7. 2022 na něj byla připsána částka 7 000 Kč z účtu č. účtu vedeného pro žalobkyni;
- z kopie občanského průkazu žalovaného (CEPR), že žalobkyně touto kopií disponuje;
- z předžalobní upomínky ze dne 15. 10. 2023 (CEPR), že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě částky 25 793,58 Kč, přičemž tuto výzvu mu zaslala na adrese adresa.
5. Oproti tomu z dalších žalobkyní předložených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro posouzení věci. Pokud se týká listiny označené jako smlouva o úvěru č. hodnota a datované 26. 7. 2022, tato neobsahovala podpis žalovaného, tudíž soud z ní nemohl mít za ověřené, že právě zde zachycené právní jednání - smlouvu o úvěru s tímto obsahem žalobkyně se žalovaným učinili. Pokud se týká listin – výpisů z účtu žalovaného vedených v měně CZK a EURza měsíce 4/2022 až 6/2022 soud z nich bez dalšího žádné relevantní údaje zjistit nemohl, pouze to, že žalovaný měl pouze nahodilé kreditní obraty v podobě příjmů ze zahraničí.
6. Soud rovněž nemohl přehlédnout, že (snad vyjma výpisu z účtů žalovaného) žalobkyně nepředložila žádné důkazy k prokázání svých (toliko obecných) skutkových tvrzení o ověřování úvěruschopnosti žalovaného.
7. Závěr, který soud provedeným dokazováním o skutkovém stavu učinil, je následující: Dne 27. 7. 2022 byla na účet číslo č. účtu, jehož majitelem byl žalovaný, převedena částka 7 00 Kč z účtu žalobkyně. Předžalobní výzva ze dne 15. 10. 2023 byla žalovanému zaslána stejného dne na adresu adresa, nicméně doručení této výzvy prokázáno nebylo, tudíž nebylo možno ani vycházet z domněnky dojití třetího pracovního dne po odeslání dle ustanovení § 573 občanského zákoníku (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 2403/19, který v bodě 8 dovodil, že „Jestliže stěžovatelka podpůrně argumentuje ustanovením § 573 obč. zák., který zakotvuje domněnku dojití zásilky, je k tomu třeba uvést, že tato vyvratitelná domněnka platí jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla. Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána (viz zákonná dikce "došlá zásilka").“).
8. Naopak skutková tvrzení žalobkyně o tom, že s žalovaným dne 26. 7. 2022 uzavřela prostřednictvím elektronické komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. hodnota s jí vylíčeným obsahem prokázáno nebylo, když z listin přiložených k žalobě toto bez dalšího nevyplývá, resp. není prokázáno, že by k tomuto právnímu jednání mezi žalobkyní a žalovaným skutečně v tento den došlo. Protože se žalobkyně k soudnímu jednání nedostavila, nemohla být soudem vyzvána podle ust. § 118a odst. 3 občanského soudního řádu k označení důkazů k prokázání svých skutkových tvrzení, případně nemohla nastat fikce nespornosti jeho skutkových tvrzení dle ust. § 153b odst. 1 občanského soudního řádu. Nemohla být ani soudem upozorněna na možnost jiného právního posouzení dle ust. § 118a odst. 2 občanského soudního řádu.
9. Soud dále podotýká, že žalobkyně nedoložila ani relevantní žádné důkazy k prokázání svých (nadto toliko obecných) skutkových tvrzení o tom, že před uzavřením smlouvy o úvěru ověřovala úvěruschopnost žalovaného. Tato skutková tvrzení tak zůstala rovněž neprokázána.
10. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.s.ř.) o.s.ř. K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.
11. Podle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o. z.) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o.z. Plnila-li strana, aniž tu byl splatný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ust. § 1958 odst. 2 o.z. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ust. § 1970 o.z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Na skutkový stav popsaný výše, kdy nebylo prokázáno tvrzené uzavření smlouvy o úvěru ze dne 26. 7. 2022, avšak byl v tomto dni prokázán převod částky 7 000 Kč z účtu žalobkyně na účet žalovaného, soud aplikoval zejména výše uvedené právní normy a dospěl k závěru, že smluvní vztah mezi účastníky je třeba posoudit po právní stránce podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně žalovanému ve smyslu cit. ust. § 2991 odst. 2 o. z. plnila bez právního důvodu částku 12 000 Kč, tudíž žalovaný je dle cit. § 2993 věta prvá o.z. povinen tuto částku vydat. Pohledávka se ve smyslu cit. ust. § 1958 odst. 2 o.z. stala splatnou až dne 15. 4. 2024, kdy nastala fikce doručení žaloby žalovanému, když k vyúčtování dlužné částky předžalobní výzvou soud nemohl přihlížet, protože nebylo doloženo, že by byla žalovanému skutečně doručena. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni dlužnou částku 7 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši 14,75% p.a. za dobu od 16. 4. 2024 do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a ve zbylé části žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
13. Soud k tomu dále podotýká, že i pokud by po skutkové stránce dospěl k závěru, že k žalobkyní tvrzenému právnímu jednání – uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota dne 26. 7. 2022 skutečně došlo, nemohl by přehlédnout, že žalovaný při uzavírání smlouvy o úvěru nejednal v rámci své (případné) podnikatelské činnosti, zatímco skutečnost, že žalobkyně při jejím uzavírání splňovala podmínky uvedené v cit. ust. § 420 o.z., je evidentní. Soud by proto v souladu s ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako ZSÚ) musel provést posouzení předmětného právního jednání i z hlediska splnění podmínek uvedených v příslušných ustanovení ZSÚ. Ze strany žalobkyně přitom nebylo prokázáno, že by před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného (zejména že by se zabývala jeho výdaji), jak bylo její povinností vyplývající z cit. ust. § 86 odst. 1 ZSÚ. Důsledkem je pak neplatnost smlouvy o úvěru dle cit. ust. § 87 dost. 1 ZSÚ, přičemž se jedná o neplatnost absolutní ve smyslu cit. ust. § 588 o.z. Za této situace by pak stejně nezbylo, než vztah mezi účastníky posoudit podle cit. ust. §§ 2991 a násl. o.z. upravujících vydání bezdůvodného obohacení a výsledek tohoto řízení by byl stejný.
14. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle kritéria úspěchu ve věci, když v souladu se závěry uvedenými v nálezu Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 586/05 ze dne 15.11.2007 při posuzování kritéria úspěchu ve věci vycházel nikoli pouze z výše jistiny, ale rovněž z úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně požadovala na jistině částku 9 800 Kč, na smluvní pokutě 1 484 Kč a na úroku z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 9 800 Kč za dobu od 17. 3. 2023 do vynesení rozsudku další částku 1 746,31 Kč, celkem tedy 13 030,31 Kč. Úspěšná byla na jistině pouze co do částky 7 000 Kč a co do úroku z prodlení 14,75 % p.a. z této jistiny za dobu od 16. 4. 2024 do vynesení rozsudku ve výši 107,20 Kč, celkem tedy co do částky 7 107,20 Kč. Žalobkyně tedy byla celkově úspěšná z 54,50 % a naopak z 45,50 % byla neúspěšná. Ve smyslu cit. ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. má tedy nárok na náhradu 9 % svých nákladů, které vynaložila k účelnému uplatňování nebo bránění práva.
15. Tyto náklady se v tomto případě skládají ze
a) zaplaceného soudního poplatku 800 Kč;
b) odměny advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb (dále jako vyhláška), sepsání prosté výzvy k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) téže vyhlášky, sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky) ve výši 2,5 x 300 Kč = 750 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky, přičemž splnění podmínek uvedených v ust. § 14b odst. 1 vyhlášky má soud v tomto případě ze evidentní, když s obdobně formulovanou žalobou se stejná žalobkyně zastoupená stejným právním zástupcem obrátila na zdejší soud i ve věci vedené pod sp.zn. spisová značka, či spisová značka);
c) paušální náhrady hotových výdajů za úkony uvedené ad b) výše ve výši 3 x 100 Kč = 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky;
d) náhrady za DPH ve výši 21%, což činí částku 220,50 Kč;
a celkem činí částku 2 070,50 Kč. Z toho poměrná část 9 % představuje 186 Kč, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
16. Místo plnění náhrady nákladů řízení bylo stanoveno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., termín plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat exekučně.