Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 169/26

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou o ústavní stížnosti stěžovatele A. V. L., zastoupeného JUDr. Martinem Supem, Ph.D., advokátem, sídlem Tikovská 2198/14, Praha 9 - Horní Počernice, proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. -20710 ze dne 20. října 2025, za účasti Vrchního soudu v Praze, jako účastníka řízení, a Vrchního státního zastupitelství v Praze, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se ústavní stížností podanou podle písm. d)y a a násl. domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí s tvrzením, že jím došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv zakotvených v , a d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Na stěžovatele a další osoby podal státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze obžalobu pro zločin porušení povinnosti při správě cizího majetku dle , odst. 2 písm. a), odst. 3 a zločin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle alinea 3, odst. 4 písm. a), písm. b) . Městský soud v Praze usnesením č. j. -20636 ze dne 25. července 2025 podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. řádu za použití § 188 odst. 1 písm. e) trestního řádu rozhodl o vrácení věci státnímu zástupci k došetření, neboť měl za to, že je třeba odstranit závažné procesní vady, které nelze napravit v řízení před soudem.

3. Proti uvedenému usnesení městského soudu podal státní zástupce stížnost, na základě které Vrchní soud v Praze usnesení městského soudu zrušil a městskému soudu uložil, aby ve věci znovu jednal a rozhodl.

4. Stěžovatel namítá, že podaná obžaloba trpí zásadními nedostatky, které brání jejímu projednání v hlavním líčení. Tvrdí, že v průběhu přípravného řízení došlo k protiústavním výslechům a k nedostatečnému objasnění skutkového stavu, kdy nebyly respektovány pokyny Nejvyššího státního zastupitelství.

5. Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené . V posuzované věci dospěl k závěru, že tyto podmínky splněny nejsou.

6. Podle je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( téhož zákona); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( téhož zákona).

7. Citovaná ustanovení mají právní základ v zásadě subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost představuje krajní prostředek k ochraně práva nastupující až tehdy, když náprava před ostatními orgány veřejné moci již není (standardním postupem) možná.

8. Jak již bylo uvedeno, v posuzovaném případě se trestní stíhání vedené proti stěžovateli nachází ve stadiu řízení před soudem prvního stupně, a to v jeho rané fázi, kdy ještě ani nebylo nařízeno hlavní líčení. Ve věci tedy nebylo vůbec meritorně rozhodnuto, natož aby bylo takové rozhodnutí pravomocné. V takových případech Ústavní soud v minulosti opakovaně konstatoval, že je ústavní stížnost směřující proti dosavadnímu postupu orgánů činných v trestním řízení zásadně nepřípustná, neboť takový postup je ve své podstatě neoddělitelnou částí celého řízení a svou povahou a ve svých důsledcích je zatěžuje jako celek (včetně z něj vyplynuvšího rozhodnutí); proto i případné protiústavní procesní vady lze napravit obvyklým a zákonem předvídaným způsobem ještě v rámci předmětného řízení, včetně využití příslušných opravných prostředků proti výslednému rozhodnutí (srov. nález

sp. zn.

ze dne 30. listopadu 1995 či usnesení

sp. zn.

ze dne 16. května 2016 nebo

sp. zn.

ze dne 9. září 2024). Výjimku představují pouze případy, kdy je ústavní stížností napadáno procesní rozhodnutí, v důsledku kterého by mohlo dojít k zásahu do práva na zákonného soudce (srov. např. nálezy

sp. zn.

ze dne 6. června 2002,

sp. zn.

ze dne 12. ledna 2005,

sp. zn.

ze dne 5. února 2019 a stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 7. 2. 2023 sp. zn. ); o to však v posuzované věci nejde.

9. Stěžovatelovy námitky směřují vůči údajným podstatným procesním vadám a vadám v rámci dokazování, ke kterým mělo dojít v průběhu přípravného řízení. Veškeré tyto námitky může nyní stěžovatel směřovat vůči soudu prvního stupně a pak případně je uplatňovat v rámci odvolání a dovolání. Jejich projednáním v současné fázi řízení by Ústavní soud nepřípustně zasáhl do pravomoci obecných soudů, neboť jsou to primárně ony, které jsou povolány k provádění a hodnocení důkazů za účelem rozhodnutí o vině a trestu (viz y). Ústavní stížnost proti napadenému usnesení vrchního soudu, kterým bylo vysloveno, že nejsou splněny zákonné podmínky pro vrácení věci státnímu zástupci k došetření, a městskému soudu nařízeno, aby ve věci znovu jednal a rozhodl, je proto za daných okolností předčasná.

10. Soudkyně zpravodajka z uvedených důvodů ústavní stížnost odmítla jako nepřípustnou [ ], neboť stěžovatel nevyčerpal řádným způsobem všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 28. ledna 2026

Veronika Křesťanová v. r.

soudkyně zpravodajka