Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1419/16

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Arnošta Hermana, t. č. Vazební věznice Hradec Králové, P. O. BOX 62, 500 01 Hradec Králové, bez právního zastoupení, proti postupu Okresního soudu v Trutnově ve věci sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 4. 5. 2016 se stěžovatel domáhal konstatování, že Okresní soud v Trutnově v hlavním líčení ve věci sp. zn. porušuje zákonnost, když předvolaným svědkům předestírá jejich výpovědi z přípravného řízení, u nichž nebyla přítomna obhájkyně stěžovatele, přestože šlo o případ tzv. nutné obhajoby.

Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou, zda podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Především je zřejmé, že ústavní stížnost byla sepsána samotným stěžovatelem, a nesplňuje tedy formální náležitosti stanovené (zejména , ). Přesto však Ústavní soud nepovažoval za účelné vyzývat navrhovatele k odstranění vad jeho podání, spočívajících i v absenci právního zastoupení, neboť ani odstranění vad podání by nemohlo nic změnit na závěru, že se jedná o návrh nepřípustný.

Ústavní soud setrvale judikuje, že ústavní stížností lze napadat především konečná a pravomocná meritorní rozhodnutí, resp. jiné zásahy orgánů veřejné moci, proti nimž se nelze bránit, resp. protiústavnost napravit jiným způsobem (srov. nález

sp. zn.

ze dne 30. 11. 1995). Ústavní stížnost je totiž vůči ostatním prostředkům sloužícím k ochraně práv ve vztahu subsidiarity. Ta se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ). Ochrana ústavnosti totiž není, a z povahy věci ani nemůže být, pouze úkolem Ústavního soudu. V souladu s y je svěřena všem orgánům veřejné moci, v tomto smyslu zejména obecným soudům; Ústavní soud může do jejich rozhodování zasáhnout teprve tehdy, jestliže při plnění uvedeného úkolu selžou.

Z výše uvedeného mimo jiné plyne, že ústavní stížností zásadně nelze brojit proti postupu soudu, jestliže k němu dochází v řízení, které dosud probíhá; takový postup je totiž ve své podstatě neoddělitelnou částí celého řízení a svou povahou a ve svých důsledcích je zatěžuje jako celek (včetně z něj vyplynuvšího rozhodnutí); proto i případné protiústavní procesní vady lze napravit obvyklým a zákonem předvídaným způsobem ještě v rámci předmětného řízení, včetně využití příslušných opravných prostředků proti výslednému rozhodnutí [nález ze dne 30. listopadu 1995

sp. zn.

(N 78/4 SbNU 243)].

Stěžovatel v ústavní stížnosti brojí proti postupu okresního soudu spočívajícímu v předestření výpovědí svědkům; jinými slovy zpochybňuje způsob provádění důkazů v hlavním líčení. Uvedené námitky však může uplatnit v řízení před tímto soudem, nebo v opravných prostředcích proti výslednému rozhodnutí, bude-li mít za to, že jej namítané vady protiústavně zatížily. Jejich projednáním v současné fázi řízení by Ústavní soud nepřípustně zasáhl do pravomoci obecných soudů, neboť jsou to primárně ony, které jsou povolány k provádění a hodnocení důkazů za účelem rozhodnutí o vině a trestu (viz y). Ústavní stížnost proti uvedenému postupu soudu je proto za daných okolností předčasná.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost odmítl podle jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. května 2016

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj