Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2719/2025

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné Svět shopaholiků s. r. o., se sídlem v Třebíči - Řípově 41, identifikační číslo osoby 28288076, zastoupené Mgr. Jiřím Neshybou, advokátem se sídlem v Jihlavě, Křížová 111/2, proti povinné J. Z., zastoupené JUDr. Jaroslavem Pavlasem, Ph.D., advokátem se sídlem ve Velkém Meziříčí, Náměstí 22/24, za účasti vydražitele O. K., pro 541 441 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora Mgr. Jakuba Effenbergera, Exekutorský úřad Kolín, pod sp. zn. 219 EX 02609/23, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky v Jihlavě, ze dne 19. června 2025, č. j. -665, t a k t o:

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

1) Ve shora označené věci Krajský soud v Brně, pobočka v Jihlavě (dále „odvolací soud“), usnesením ze dne 19. 6. 2025, č. j. -665, k odvolání povinné potvrdil výrokem I usnesení soudního exekutora Mgr. Jakuba Effenbergera, Exekutorský úřad Kolín (dále „soudní exekutor“) ze dne 18. 12. 2024, č. j. 219 EX 02609/23-586, jímž soudní exekutor udělil příklep k výrokem specifikovaným nemovitým věcem ve prospěch vydražitele O. K. (viz další identifikační údaje v záhlaví tohoto rozhodnutí; dále „vydražitel“) s tím, že nezjistil příslušenství nemovitých věcí, kterého by se exekuce týkala (výrok I), uložil vydražiteli povinnost doplatit nejvyšší podání, na které se započítává vydražitelem složená dražební jistota (výrok II), jakož i povinnost vydraženou nemovitou věc vyklidit (výrok III) a poučil o možnosti a způsobu učinit předražek (výrok IV). Odvolací soud současně výrokem II rozhodl tak, že se vydražiteli právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznává.

2) Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, o němž Nejvyšší soud jako soud dovolací rozhodl podle , , ve znění ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále „“, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovanou účastnicí exekučního řízení (viz , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále „ex. řád“) ve lhůtě uvedené v ustanovení , dospěl bez jednání ( věta první ) k závěru, že dovolání není přípustné ( ), přičemž dovolatelka nevystihla ani důvod dovolání ( a 3 ).

3) Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

4) Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle odst. 3 téhož ustanovení se důvod dovolání vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

5) Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně uvedl, v čem spatřuje splnění jednoho ze čtyř předpokladů přípustnosti dovolání, je podle ustanovení obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v posuzované věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části. Jiný výklad by vedl ke zjevně nesprávnému (textu odporujícímu) závěru, že dovolání je ve smyslu ustanovení přípustné vždy, když v něm dovolatel vymezí dovolací důvod (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. května 2013, sp. zn. , ze dne 23. července 2013, sp. zn. , ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , ze dne 23. října 2013, sp. zn. , ze dne 31. října 2013, sen. zn. , a ze dne 30. ledna 2014, sen. zn. ), přičemž musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč.).

6) Výše uvedeným zákonným požadavkům dovolatelka v posuzované věci nedostála, neboť - ačkoli zastoupena advokátem - na vymezení konkrétního hlediska přípustnosti dovolání ze čtyř taxativně určených zákonných možností zcela rezignovala, odkázala-li toliko obecně na ustanovení s dovětkem, že „je přesvědčena, že splňuje alespoň některou ze shora citovaných zákonných podmínek a že z tohoto důvodu je tedy toto dovolání přípustné“. V celém textu dovolání zároveň není přítomna dovolatelkou zřetelně formulovaná otázka hmotného nebo procesního práva, která by byla ve smyslu pro danou věc rozhodná. Dovolatelka své námitky založila pouze na - ve fázi dražebního příklepu obecné, a tudíž poněkud zavádějící - polemice, že jí v posuzované věci vymáhaná povinnost neměla být nikdy uložena, a že tedy není ani osobou povinnou (dlužno pro úplnost poznamenat, že zásadnímu zákazu přezkumu věcné správnosti exekučního titulu ve vykonávacím řízení, jakož i k nepochybné identifikaci osoby povinné se již výstižně vyjádřil odvolací soud).

7) Nejvyšší soud proto dovolání povinné v souladu s ustanovením odmítl.

8) O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodováno ve zvláštním režimu (s odkazem na § 87 a násl. ex. řádu).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. 2. 2026

JUDr. Aleš Zezula předseda senátu