Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3828/18

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatele Stanislava Mojžíška, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2018 sp. zn. , usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 26. června 2015 č. j. -67 a usnesení Mgr. Jaroslava Homoly, soudního exekutora, Exekutorský úřad Brno - město ze dne 29. dubna 2015 č. j. 30 EX 31336/14-158, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 22. 11. 2018, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu, jímž dovolací soud odmítl dovolání stěžovatele směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci (dále jen "odvolací soud") ze dne 26. 6. 2015 č. j. -67, jímž bylo odmítnuto odvolání stěžovatele proti usnesení Mgr. Jaroslava Homoly, soudního exekutora, Exekutorský úřad Brno - město (dále jen "soudní exekutor") ze dne 29. 4. 2015 č. j. 30 EX 31336/14-158. Dovolací soud tak učinil s odůvodněním, že dovolání stěžovatele je objektivně nepřípustné podle , , neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč. Stěžovatel rovněž navrhl, aby Ústavní soud spolu s rozhodnutím dovolacího soudu zrušil též v záhlaví specifikovaná rozhodnutí odvolacího soudu a soudního exekutora.

2. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). V nyní posuzované věci přitom Ústavní soud shledal, že tomu tak není.

3. Ustanovení fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Dle v plné moci k zastupování podle a citovaného zákona musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem.

4. Stěžovatel při podání ústavní stížnosti nebyl a ani nyní není řádně zastoupen advokátem na základě plné moci splňující náležitosti stanovené a ústavní stížnost nesplňuje ani další náležitosti stanovené v téhož zákona.

5. Ústavní soud lustrací podání k Ústavnímu soudu zjistil, že stěžovatel podal dosud již značné množství ústavních stížností (k dnešnímu dni již více než sto padesát) a v mnoha případech nebyl od počátku řízení zastoupen advokátem. V těchto případech pak byl vyzýván k odstranění vad podání a poučen o nutnosti zastoupení advokátem s tím, že jinak bude jeho ústavní stížnost odmítnuta (poprvé již v řízení vedeném pod

sp. zn.

; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Řada ústavních stížností byla odmítnuta pro neodstranění vad z důvodu, že stěžovatel nebyl v řízení před Ústavním soudem zastoupen právním zástupcem z řad advokátů (v poslední době např. ústavní stížnosti vedené pod

sp. zn.

,

,

,

nebo

).

6. Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v obdobných případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se s ústavní stížností nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým.

7. Ústavní soud má za to, že vzhledem k výše uvedeným skutečnostem lze mít za to, že stěžovatel je dostatečně poučen o tom, jaké náležitosti zákon pro podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje. Bylo proto ve vlastním zájmu stěžovatele, aby vady odstranil, resp. aby jeho další podání již tyto vady neobsahovalo. Přístup stěžovatele, který v rozporu s poučením, které se mu opakovaně ze strany Ústavního soudu dostalo, podal novou ústavní stížnost, aniž by byl řádně zastoupen advokátem, přičemž požádal, aby mu Ústavní soud zástupce pro řízení ustanovil, ačkoli byl již v minulosti opakovaně poučen o tom, že Ústavní soud zástupce neustanovuje, jakož i o možnosti obrátit se v této souvislosti na Českou advokátní komoru (např. ve věci stěžovatele vedené pod

sp. zn.

), však nesvědčí o pečlivém zájmu stěžovatele o ochranu svých vlastních práv.

8. Za těchto okolností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků za přiměřeného použití odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. ledna 2019

Jaroslav Fenyk v. r.

soudce Ústavního soudu