Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3904/18

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Radovana Suchánka a soudců Josefa Fialy (soudce zpravodaje) a Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti stěžovatele Františka Nováčka, zastoupeného JUDr. Pavlem Turoněm, advokátem, sídlem Moskevská 1461/66, Karlovy Vary, proti usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 18. září 2018 č. j. 46 EXE 917/2018-37, za účasti Okresního soudu v Karlových Varech, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti Česká pojišťovna a. s., sídlem Spálená 75/16, Praha 1 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení s tvrzením, že jím byla porušena jeho základní práva, zejména právo na soudní ochranu zaručené v d (dále jen " ").

2. Z předložených podkladů Ústavní soud zjistil, že příkazem k úhradě nákladů exekuce Mgr. Jana Peroutky, soudního exekutora Exekutorského úřadu Chomutov (dále jen "exekutor"), ze dne 28. 6. 2018 č. j. 135 EX 2647/18-21 byla stěžovateli uložena povinnost nahradit vedlejší účastnici náklady exekuce ve výši 3 630 Kč, spočívající v odměně právního zástupce za čtyři úkony právní služby a náhradě výdajů.

3. Proti příkazu k úhradě nákladů exekuce podal stěžovatel námitky. Uvedl, že podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), může být přiznána náhrada pouze těch nákladů, které byly potřebné k účelnému uplatnění nebo bránění práva. Podle jeho názoru žádný právní předpis neukládá povinnost zaslání předexekuční výzvy povinnému a nelze aplikovat v exekučním řízení. Nesouhlasil proto s přiznáním odměny za předexekuční výzvu, neúčelnost spatřoval rovněž v návrhu na předvolání k prohlášení o majetku. Závěrem uvedl, že exekutor při výpočtu náhrady nákladů vycházel z nesprávné tarifní hodnoty.

4. Usnesením Okresního soudu v Karlových Varech (dále jen "okresní soud") ze dne 18. 9. 2018 č. j. -37 byl příkaz k úhradě nákladů exekuce změněn tak, že náklady vedlejší účastnice se určují částkou 1 149,50 Kč. Okresní soud v odůvodnění uvedl, že vedlejší účastnice podáním ze dne 11. 9. 2018 navrhla, aby jí nebyly přiznány náklady za návrh na předvolání k prohlášení o majetku a za řízení o námitkách. K tvrzení stěžovatele o neúčelnosti vynaložených nákladů vedlejší účastnice konstatoval, že úkony jejího právního zástupce nelze považovat za uměle vytvořená podání. Jako důvodnou shledal pouze námitku, že exekutor při výpočtu výše nákladů exekuce vycházel z nesprávné tarifní hodnoty, neboť při jejím určení se k příslušenství pohledávky nepřihlíží.

II.

Argumentace stěžovatele

5. Stěžovatel po stručné rekapitulaci řízení před exekutorem a okresním soudem uvedl, že okresní soud se nezabýval otázkou, zda náklady předexekuční výzvy jsou podle náklady potřebnými k účelnému uplatnění práva. Zdůraznil, že žádný předpis povinnost vyzvat povinného k dobrovolnému plnění před podáním exekučního návrhu neukládá, neboť se aplikuje pouze pro podání žaloby a nelze jej aplikovat v exekučním řízení. V nyní posuzované věci tak navíc mělo být postupováno bezprostředně poté, co se exekuční titul stal vykonatelným, proto uplatnění úkonu právní služby spočívajícího v sepisu předexekuční výzvy se stěžovateli jeví jako umělé vytváření a zvyšování nákladů exekučního řízení. Tento závěr podle stěžovatele vyplývá i ze skutečnosti, že sama vedlejší účastnice ustoupila od požadavku na úhradu nákladů souvisejících s návrhem na předvolání k prohlášení o majetku. V závěru ústavní stížnosti okresnímu soudu i exekutorovi vytýká libovůli při rozhodování.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

6. Ústavní soud podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s až 31 a ústavní stížnost je přípustná ( a contrario), neboť stěžovatel nemá k dispozici jiné zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva.

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

7. Ústavní soud po seznámení se s obsahem ústavní stížnosti a napadeným usnesením dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

8. Ústavní soud považuje za nutné připomenout, že právo na soudní ochranu podle odst. l y je porušeno, je-li komukoliv upřena možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu, popř. odmítá-li soud jednat a rozhodovat o podaném návrhu, event. zůstává-li v řízení bez zákonného důvodu nečinný. V této souvislosti Ústavní soud dodává, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti ( y). Není součástí soustavy soudů ( y) a nenáleží mu ani výkon dohledu nad jejich rozhodovací činností. Postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu a výklad jiných než ústavních předpisů a jejich použití jsou záležitostí obecných soudů [srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 10. 9. 1996

sp. zn.

(U 22/6 SbNU 575)]. Ústavní soud může do jejich činnosti zasáhnout pouze tehdy, jsou-li právní závěry obecných soudů v příkrém nesouladu se skutkovými zjištěními nebo z nich v žádném možném výkladu odůvodnění nevyplývají, nebo zakládá-li porušení některé z norem podústavního práva v důsledku svévole (např. nerespektováním kogentní normy), anebo v důsledku interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti (např. uplatněním přepjatého formalismu při použití práva), porušení základního práva nebo svobody. To platí rovněž pro náklady řízení, které představují nedílnou součást rozhodovací činnosti. Žádný z uvedených závěrů však v nyní posuzované věci nelze učinit.

9. Předmětem ústavní stížnosti je nesouhlas stěžovatele se závěrem okresního soudu, že odměna za sepsání a zaslání předexekuční výzvy je účelně vynaloženým nákladem, který může být povinnému uložen k náhradě. V nyní posuzované věci je třeba zdůraznit, že náklady uložené stěžovateli k náhradě činí 1 149,50 Kč, zatímco podle stěžovatele měly být určeny částkou 484 Kč. Předmětem ústavní stížnosti tak je peněžní plnění ve výši 665,50 Kč. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi dospěl k závěru, že v případech tzv. bagatelních věcí týkajících se peněžitých plnění nepřevyšujících 10 000 Kč je ústavní stížnost vyloučena, s výjimkou extrémních pochybení obecných soudů vedoucích ke zjevnému zásahu do základních práv stěžovatele [srov. např. usnesení ve věcech

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

a

sp. zn.

(rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz)]. Obecně lze konstatovat, že bagatelní částky nemohou v zásadě představovat možnost pro porušení základních práv a svobod. Již z tohoto důvodu je ústavní stížnost zjevně neopodstatněná. Nad rámec uvedeného Ústavní soud doplňuje, že v rozhodovací praxi obecných soudů se obecně za sepsání a zaslání předexekuční výzvy přiznává odměna za půlúkon právní služby (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2017 č. j. - 66). Tak bylo postupováno i v nyní posuzované věci.

10. Na základě uvedeného Ústavní soud konstatuje, že postupem okresního soudu nedošlo k zásahu do základních práv stěžovatele, a proto byla jeho ústavní stížnost bez přítomnosti účastníků mimo ústní jednání odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. prosince 2018

Radovan Suchánek v. r.

předseda senátu