Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 2065/2023

27 Cdo 2065/2023-53

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce Ochranné Sdružení Malých Akcionářů ZPS v likvidaci, se sídlem v Brně, Viniční 3985/132, PSČ 615 00, identifikační číslo osoby 65765869, zastoupeného Mgr. Václavem Černým, advokátem, se sídlem v Brně, Jakubské náměstí 109/1, PSČ 602 00, proti žalované Česká spořitelna, a. s., se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 45244782, o zaplacení částky 115.000.000.000 Kč, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 1. 2023, č. j. -33, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

[2] Městský soud v Praze usnesením ze dne 2. 3. 2022, č. j. -17, vyzval žalobce k doplnění žaloby o údaje ve výzvě specifikované a poučil ho, že nebude-li podání přes výzvu soudu řádně opraveno a doplněno, v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat a soud podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne.

[3] Žalobce doplnil žalobu podáním doručeným soudu prvního stupně dne 18. 3. 2022.

[4] Městský soud v Praze shledal, že žalobce vytčené vady neodstranil, pročež žalobu usnesením ze dne 31. 5. 2022, č. j. -22, odmítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

[5] Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce usnesením ze dne 23. 1. 2023, č. j. -33, potvrdil usnesení Městského soudu v Praze (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[6] Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „ “), jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[7] Dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož žaloba trpí vadami, pro které nelze v řízení pokračovat a které dovolatel ani přes výzvu podle neodstranil, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu k výkladu a , z níž se (mimo jiné) podává, že:

1) Žaloba (návrh na zahájení řízení) musí podle obsahovat – kromě dalších náležitostí – též vylíčení rozhodujících skutečností a musí z ní být patrno, čeho se žalobce domáhá.

2) Rozhodujícími skutečnostmi se rozumí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Žalobce musí v žalobě uvést takové skutečnosti, jimiž vylíčí skutek (skutkový děj), na jehož základě uplatňuje (v žalobním petitu) svůj nárok, a to v takovém rozsahu a v takové kvalitě, které umožňují jeho jednoznačnou individualizaci (aby jej nebylo možné zaměnit s jiným skutkem). Vylíčením rozhodujících skutečností se vymezuje předmět řízení po skutkové stránce.

3) Údaj o tom, čeho se žalobce domáhá (žalobní petit), musí být v žalobě vyjádřen způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, jak mají být vymezena práva a jim odpovídající povinnosti účastníků. Je tomu tak zejména proto, že soud v občanském soudním řízení, které je ovládáno dispoziční zásadou, je vázán žalobou a nemůže žalobci přiznat jiná práva a uložit jiné povinnosti, než jsou navrhovány, musí žalobní petit svým rozhodnutím zcela vyčerpat a nesmí jej překročit (k výjimkám z tohoto pravidla srov. ustanovení ).

4) Žalobní petit je nesprávný nejen tehdy, jestliže vymezení práv a jim odpovídajících povinností v něm obsažené je nepřesné, neurčité nebo nesrozumitelné, ale taktéž (bez ohledu na to, že je sám o sobě přesný, určitý a srozumitelný) tehdy, nevychází-li z vylíčených rozhodných skutečností, ale z jiných v žalobě neuvedených okolností (kdy proto nelze dovodit, na základě čeho má soud o žalobním petitu rozhodnout), popř. je-li v rozporu s vylíčením rozhodných skutečností obsaženým v žalobě.

Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2019, sen. zn. , uveřejněný pod číslem 31/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, odst. 63 až 68, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2010, sp. zn. , ze dne 30. 5. 2012, sp. zn. , ze dne 29. 4. 2013, sp. zn. , ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. , či ze dne 24. 11. 2022, sen. zn. .

[8] V projednávané věci není přes výzvu soudu prvního stupně ze žaloby (ani z jejího doplnění) zjevné, jakými konkrétními jednáními měla žalovaná porušit své smluvní povinnosti, jakým konkrétním způsobem se tato jednání měla odrazit v majetkové sféře právních předchůdců dovolatele (kteří mu měli své pohledávky na náhradu škody postoupit) a v čem konkrétně spočívá tvrzená škoda údajně vzniklá právním předchůdcům dovolatele.

[9] S jedinou výjimkou (tvrzené porušení povinnosti žalované převést dne 2. 5. 2016 zůstatek finančních prostředků určených k výplatě majitelům dluhopisů ve výši 1.000.000 Kč na účet nového administrátora emise) dovolatel popisuje údajná jednání žalované (jež měla být příčinou tvrzené škody) zcela vágně, způsobem, jenž neumožňuje jednoznačně individualizovat skutek (skutkový děj), na jehož základě se domáhá požadovaného plnění.

[10] U tvrzeného porušení povinnosti převést dne 2. 5. 2016 zůstatek finančních prostředků určených k výplatě majitelům dluhopisů ve výši 1.000.000 Kč není vůbec zřejmé, jak toto údajné porušení povinnosti žalovanou mohlo vést k jakékoliv škodě na majetku právních předchůdců dovolatele (akcionářů ZPS, a. s.), natož pak ke škodě ve výši 115.000.000.000 Kč.

[11] Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě nelze dále zjistit, v čem spočívá tvrzená škoda, vyčíslená na 115.000.000.000 Kč; zda představuje skutečnou škodu (úbytek majetku) vzniklou (neznámo jakým mechanismem) na majetku právních předchůdců dovolatelky, či zda jde o jejich ušlý zisk (neznámo jaký zisk, jakým způsobem měl v důsledku jednání žalované ujít, za jaké období atd.), ani kdy a jak škoda v tvrzené výši měla vzniknout.

[12] Konečně v žalobě zcela absentuje vylíčení okolností, z nichž by byla patrná příčinná souvislost mezi údajnými jednáními žalované (jež sama nejsou popsána a konkretizována) a údajnou škodou (jež taktéž není nijak – s výjimkou její výše – konkretizována).

[13] Z řečeného je patrné, že v žalobě není přes výzvu soudu a poučení o následcích jejího nesplnění vylíčen předmět řízení po skutkové stránce tak, aby nemohl být zaměněn s jiným. Závěr odvolacího soudu, podle kterého nelze pro tuto vadu v řízení pokračovat, odpovídá shora citované ustálené judikatuře.

[14] Namítá-li dovolatel, že porušení zákonných a smluvních povinností žalovanou, vznik škody a příčinná souvislost mají být „předmětem důkazního řízení“ a že hodnocení úspěchu či neúspěchu ve věci bez řádně provedeného dokazování odporuje právu na spravedlivý proces, zcela přehlíží, že k dokazování lze přistoupit až poté, kdy je jednoznačně vymezen skutkový děj (tak, aby nemohl být zaměněn), resp. předmět řízení po skutkové stránce. Ještě jinak řečeno, žalobce musí nejprve v souladu s požadavkem vylíčit rozhodující skutečnosti (což představuje jeden z předpokladů, za nichž je žaloba projednatelná), případně další pro rozhodnutí věci významné skutečnosti [ ], a teprve k takto řádně vylíčeným skutkovým tvrzením lze provádět dokazování (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ).

[15] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 2. 2024

JUDr. Petr Šuk předseda senátu