Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 445/2024

20 Cdo 445/2024-83

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny české republiky, se sídlem v Praze 3, Orlická 2020/4, identifikační číslo osoby 41197518, proti povinnému J. R., toho času ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Pardubice, P. O. BOX 18/E2L, zastoupenému Mgr. Antonínem Krtičkou, advokátem se sídlem v Hronově, Nádražní č. 158, pro 82 707 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. března 2023, č. j. -54, t a k t o:

Dovolání povinného se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 28. března 2023, č. j. -54, potvrdil usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne 2. ledna 2023, č. j. -37, jímž byl zamítnut návrh povinného na zastavení exekuce pro jeho nemajetnost. Soudy obou stupňů dospěly k závěru, že není dán důvod pro zastavení exekuce podle ustanovení , , zejména z toho důvodu, že povinný je ve výkonu trestu pracovně zařazen, náleží mu mzda, resp. pracovní odměna, jejíž výše umožnuje, aby z ní mohly být prováděny exekuční srážky. Odvolací soud uvedl, že podle zprávy soudní exekutorky již byla tímto způsobem vymožena přibližně třetina plnění. Exekuce proto není bezvýsledná a nelze uzavřít, že by dosavadní průběh exekuce ukazoval na to, že z jejího výtěžku nebudou moci být kryty ani náklady exekuce.

Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, v němž uvedl, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, neboť nezkoumal aktuální naplnění zákonných podmínek pro zastavení exekuce u povinného, ale provedl hypotetické posouzení těchto podmínek pro futuro. Z odměny povinného není podle dovolatele možné hradit vymáhanou jistinu a je zcela vyloučeno, aby byly vymoženy prostředky, které by mohly pokrýt náklady spojené s vedením exekuce vůči dovolateli. Dovolatel proto považuje za zřejmé, že poté, co exekutor provedl veškerá možná šetření k majetkovým poměrům povinného, je naplněna podmínka nemajetnosti pro zastavení exekuce, jak ji definoval Nejvyšší soud, k čemuž dovolatel zmínil usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. listopadu 2018, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2016, sp. zn. , a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2012, sp. zn. . Dovolatel navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. ledna 2022 (srov. část první čl. II bod 1 ), dále jen „ “, a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Nejvyšší soud zdůraznil již v usnesení ze dne 18. července 2013, sen. zn. , že dovolání není přípustné podle ustanovení , jestliže dovolatel jako důvod jeho přípustnosti předestírá dovolacímu soudu k řešení otázku hmotného nebo procesního práva, na níž rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2013, sp. zn. ).

Odvolatel v nyní řešené věci žádnou dovolací otázku výslovně neformuloval, z obsahu dovolání lze dovodit, že dovolací otázku má patrně představovat tvrzení, že odvolací soud nezkoumal aktuální naplnění zákonných podmínek pro zastavení exekuce u povinného, ale provedl hypotetické posouzení těchto podmínek pro futuro. Prostřednictvím této „otázky“ však nemůže být přípustnost dovolání založena, poněvadž na jejím řešení napadené rozhodnutí nespočívá. Tuto otázku odvolací soud vůbec neřešil (resp. dané tvrzení je zcela nepravdivé), neboť odvolací soud (stejně jako i soud prvního stupně) ve svém rozhodnutí správně vycházel právě z aktuálního skutkového stavu, kdy jsou prováděny pravidelné exekuční srážky z pracovní odměny povinného. Rovněž dovolatelem uvedená judikatura není z tohoto důvodu na nyní řešenou věc přiléhává.

Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání povinného podle ustanovení jako nepřípustné odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. 2. 2024

JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu