Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 3167/2023

-130

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka, soudkyně JUDr. Lenky Broučkové a soudce JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně APEL - stav, a. s., se sídlem v Brně, Vaškova 2256/17, PSČ 615 00, identifikační číslo osoby 25591100, zastoupené JUDr. Milanem Švejdou, Ph.D., advokátem, se sídlem v Brně, Marie Steyskalové 686/38, PSČ 616 00, proti žalovanému Ing. Miloši Chaloupkovi,CSc., narozenému 17. 6. 1940, bytem v Brně, Jindřichova 2394/21, PSČ 616 00, zastoupenému Mgr. Lukášem Wimětalem, advokátem, se sídlem v Brně, Údolní 388/8, PSČ 602 00, o zaplacení 415.500 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 4. 2023, č. j. -82, takto:

Odůvodnění:

[1] Žalobou doručenou soudu dne 21. 12. 2016 se žalobkyně domáhá na žalovaném jako bývalém likvidátorovi žalobkyně zaplacení 415.500 Kč s příslušenstvím, jakožto náhrady škody představující odměnu za právní služby vyplacenou M. S. v rozporu s péčí řádného hospodáře (při započtení pohledávky žalovaného vůči žalobkyni ve výši 1.000 Kč, jakožto odměny likvidátora přiznané usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 22. 8. 2012, č. j. -83, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 6. 12. 2012, č. j. -100).

[2] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 2. 6. 2022, č. j. (1) -56, žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

[3] Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobkyně v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[4] Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[5] Dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož je žalobou uplatněné právo promlčeno, neboť se členové představenstva (a dozorčí rady) dovolatelky mohli o okolnostech zakládajících nárok na náhradu škody dozvědět „nejpozději koncem měsíce července 2008, jakožto nejzazšího termínu obdržení výpisu z účtu žalobkyně za měsíc červen 2008“, kdy byla částka 416.500 Kč z účtu žalobkyně odeslána (2. 6. 2008), přitom „pokud si tyto podklady všichni tehdejší (či následní) členové představenstva (případně dozorčí rady) žalobkyně nezajistili, případně se o ně náležitě nezajímali, tyto ignorovali a zůstali osm let pasivní, potom dlouhodobé dohledové a kontrolní nedostatky vnitřního systému řízení žalobkyně je nutno klást k její tíži“, je plně v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu.

[6] Z té se podává, že:

1) Podle , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), je likvidátor orgánem společnosti () a za výkon své působnosti odpovídá týmž způsobem jako členové statutárních orgánů.

2) Právnická osoba se o vzniku škody ve smyslu § 398 obch. zák. dozví či může dozvědět zásadně v okamžiku, kdy se o vzniku škody dozví nebo mohla dozvědět osoba, která je oprávněna nárok na náhradu škody vzniklé právnické osobě uplatnit. Obecně přitom platí, že takovou osobou je člen statutárního orgánu právnické osoby.

3) Jestliže se na vzniku škody podíleli všichni členové statutárního orgánu, popř. další osoby oprávněné podat jménem právnické osoby žalobu o náhradu škody, běží subjektivní promlčecí doba až ode dne, kdy se dozvěděla nebo mohla dozvědět o škodě a o tom, kdo je povinen k její náhradě, osoba oprávněná podat (za právnickou osobu či jejím jménem) žalobu o náhradu škody proti členovi statutárního orgánu, která se na vzniku škody nepodílela.

4) Subjektivní vědomost poškozeného o osobě odpovědné za škodu, s níž zákon v , (dále jen „obč. zák.“), spojuje počátek běhu promlčecí doby, nepředpokládá nezpochybnitelnou jistotu v určení osoby odpovědné za vznik škody. Najisto lze odpovědnost určité osoby postavit až na základě dokazování v soudním řízení, které je teprve podáním žaloby, tedy uplatněním nároku u soudu, zahájeno. Zákon proto vychází z předpokladu, že po osobě, která ví o vzniku škody, lze požadovat, aby nárok u soudu uplatnila, jakmile má k dispozici takové informace o okolnostech vzniku škody, v jejichž světle se jeví odpovědnost určité konkrétní osoby dostatečně pravděpodobnou.

Srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2009, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 82/2010 Sb. rozh. obč., ze dne 16. 3. 2010, sp. zn. , ze dne 15. 9. 2010, sp. zn. , ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. , ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. , a ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2017, sp. zn. , ze dne 3. 5. 2018, sp. zn. , ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. , ze dne 20. 10. 2020, sp. zn. , a ze dne 22. 2. 2023, sp. zn. .

[7] Na správnosti závěru odvolacího soudu o promlčení práva dovolatelky na náhradu škody nemůže ničeho změnit ani jí namítaná skutečnost, že o odměně likvidátora bylo rozhodnuto až usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 22. 8. 2012, č. j. -83, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 6. 12. 2012, č. j. -100.

[8] Je tomu tak proto, že tato skutečnost není pro počátek běhu promlčecí doby k uplatnění nároku na náhradu škody právně významná. Skutečnosti, které byly pro uplatnění nároku na náhradu škody dovolatelkou významné – vědomost statutárního orgánu, který se na vzniku škody nepodílel, o vzniku škody, jakož i o totožnosti osoby, která za její vznik (pravděpodobně) odpovídá – totiž byly, respektive (při náležitém výkonu funkce) měly být členům statutárního orgánu dovolatelky známy již před vydáním těchto rozhodnutí v roce 2008.

[9] Náklady dovolacího řízení žalovaného sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 5. 10. 2023) podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), jejíž výše činí [podle , bodu 6 advokátního tarifu] 9.980 Kč. Spolu s náhradou paušálních výdajů podle advokátního tarifu ve výši 300 Kč a náhradou za 21 % daň z přidané hodnoty ( ) ve výši 2.158,80 Kč, tak dovolací soud přiznal žalovanému k tíži žalobkyně celkem 12.438,80 Kč.

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 15. 2. 2024

JUDr. Filip Cileček předseda senátu